Vikingové jsou cool. To je popkulturní maxim posledních několika let, za nějž může seriál Vikingové, který ve svém skromném a sympatickém začátku vyvracel mnohá klišé, aby je v následujících sezónách nahradil spoustou jiných klišé. Ta se do popkultury, včetně her, stále promítají a určitě je najdete i v Assassin’s Creed Valhalla.
Nicméně, abyste věděli, kde a co hra dělá správně a kde prostě jde s proudem (což je nevyhnutelné), máme tu pro vás přehled, jak se naladit na styl a dobu hry, a to především pomocí jiných médií. Tento článek vám nabídne jednak historický kontext, jednak množství užitečných popkulturních tipů.
Historické okénko
Nejdřív tedy shrnutí historického kontextu hry, tedy rekapitulace základních dějinných faktů, abyste případně nebyli vyjukaní, co se vlastně ve hře děje. Tím spíš, že posledních několik dílů Assassin's Creedu vypustilo sarkastický dějinný komentář Shauna Hastingse.
Je jasné, že vlivem současné vikinské „módy“ zapříčiněné především stejnojmenným seriálem se dostáváme do pozice, kdy jsou severští nájezdníci často idealizováni. Naopak obránci britských ostrovů, ale i další aktéři tohoto turbulentního období, bývají tlačeni do pozadí. A celkově chybí jasnější pohled na to, jak politická a společenská situace na Britských ostrovech skutečně vypadala.
První věcí, kterou snad není třeba opakovat, je fakt, že pojem Viking nezahrnuje národ, ale „povolání“. Ačkoliv je přesný původ slova nejistý, současný úzus se drží toho, že pochází ze staroseverštiny a označuje muže (a teoreticky ženy), kteří prováděli nájezdy z oblasti současné Skandinávie. V té době byste mezi Vikingy našli především kulturní okruh germánských obyvatel z území současného Dánska, Norska a Švédska.
Vikingové si dobře vybírali své cíle, vyhýbali se střetům s většími armádními celky a tam, kde udeřili, za sebou nechávali spoušť.
Tehdejší národy znaly Vikingy jinak. Britští Anglosasové jako Dány, Východoevropané jako Rusy (zřejmě od protofinského označení východních provincií Švédska „Ruotsi"), evropští Germáni jako Ascommany (podle „ash“, tedy jasanu, ze kterého Skandinávci vyráběli lodě) a Irové jako Finngail (světlovlasí cizinci). Sami Skandinávci se označovali, podle období, buď jako příslušníci oblastní komunity (Skánové), nebo státního celku (Dánové, Norové).
Eivor, hlavní hrdin(k)a Assassin’s Creed Valhalla, v tom má jasno. Patří pod norského krále, a to v roce 863, kdy už Evropa dobrých 70 let nájezdníky z nehostinné Skandinávie moc dobře zná.
Zná je jako neohrožené válečníky, kteří přepadali pobřežní oblasti i vnitrozemské cíle, kam se díky nízkému ponoru svých lodí dostali po řekách. Hlavně v křesťanských oblastech byli často vnímáni jako poslové nevyhnutelné Apokalypsy. Vikingové si dobře vybírali své cíle, vyhýbali se střetům s většími armádními celky a tam, kde udeřili, za sebou nechávali spoušť. Místní obyvatele navíc děsili absencí respektu k duchovním i k jejich příbytkům. Takhle vypadá skutečný kulturní střet.
Nicméně, povaha nájezdů se začala od poloviny 9. století měnit. Místo jednorázových výprav za kořistí a otroky se začaly mezi jednotlivými severskými vládci objevovat tendence Britské ostrovy osidlovat.
Důvodů bylo hned několik. Skandinávie v první řadě nebyla příliš úrodné místo a volná plocha a orná půda Británie představovala pro seveřany obrovské bohatství. Navíc podle některých badatelů došlo k přelidnění, zčásti i díky novému přívalu bohatství a žen (a tedy i dětí) z nájezdů. Stále slábnoucí moc Byzance a nástup islámu narušily tradiční obchodní cesty a právě posunutí Hedvábné stezky podle historiků narušilo obchodní trasy, ze kterých severští obchodníci těžili.
Seriál Vikingové vám svým romantizovaným pohledem na historii bude tvrdit, že za invazí stála snaha o pomstu ze strany synů polomýtického Ragnara Lothbroka. Toho prý nechal zabít Aella, král Northumbie, jednoho z křesťanských království na Britských ostrovech.
Pravdou ale je, že masivní migrace z východu byla poháněná mnohem větším počtem náčelníků než jen údajnými syny Ragnara, Ivarem, Bjornem, Hvitserkem a Ubbou. Celá Skandinávie byla v pohybu a jeden z důvodů byl i ten, který přispěl k pozdějším křesťanským křížovým výpravám: Velké množství druhorozených synů.
Ti zkrátka neměli na stále menším prostoru neúrodné Skandinávie uplatnění a osídlení cizího území skýtalo obrovský potenciál pro rozvoj osobního bohatství a moci. Tím spíš, že se cílové země zatím nedokázaly efektivně bránit a jejich systém fyrdu, tedy sedlácké domobrany, kterou bylo nutné nejprve svolat, byl příliš nepružný pro střet s agresivními výpady seveřanů.
Chaos jménem Englaland
To je ostatně i případ Eivora. Ten je podle zápletky Assassin’s Creed Valhalla de facto vytlačený z přelidněného Norska, které pod sebou čerstvě sjednotil Harald I. Krásnovlasý. Vy se ve hře budete starat o svou osadu na půdě, jistě mírumilovně, vyrvané z rukou Sasů.
Tady je důležité vysvětlit, jak se v té době měly věci ve staré dobré Anglii… která vůbec Anglií nebyla. Jméno pocházející z germánského Englaland (země Anglů) v dané době neexistovalo kromě jednoho království, Východní Anglie. V kontextu velké sjednocené země Anglosasů ho obnovil Alfréd z Wessexu, budoucí Alfréd Veliký, hlavní nepřítel Eivora ve hře.
Wessex je jedním z království, která se na Britských ostrovech v průběhu staletí zformovala. Tato vzájemně si konkurující panství byla extrémně nepřipravená na mohutnou, organizovanou invazi z východu. Northumbrie, Mercie, Wessex, Essex, Východní Anglie, Sussex a další menší státní útvary neměly ani vojenský, ani politický potenciál na to, postavit se poloprofesionální armádě nájezdníků.
Prostě a jednoduše, Britské ostrovy té doby se vyznačovaly velkou mírou politického chaosu.
Saská království jedno po druhém podléhala a jejich osud se měnil podle toho, který náčelník byl v čele které armády. Je třeba si uvědomit, že celé území bylo extrémně fragmentované, a to nejen na straně Anglosasů, ale i Vikingů. Této roztříštěnosti nahrával fakt, že někteří vikinští náčelníci stále chtěli jen plenit, zatímco jiní se trvale usidlovali.
Často tak do čela obsazených křesťanských království stavěli své loutkové saské krále, často se mísili s původním obyvatelstvem, případně docházelo k jejich dobrovolné christianizaci, aby noví poddaní a šlechta lépe přijali severské vládce.
V mnohých královstvích navíc stále hráli klíčovou roli mocní křesťanští earldormani, tedy nejvyšší aristokracie. Ti často hledali spojenectví s nově příchozími útočníky, aby získali politické i hmotné výhody. Prostě a jednoduše, Britské ostrovy té doby se vyznačovaly velkou mírou politického chaosu, což snad zvládne reprodukovat i samotná hra.
zdroj: Vlastní
Je trochu zvláštní, že jako hlavní nepřítel je vykreslený Alfréd z Wessexu, který by stejně dobře mohl fungovat jako hrdina. Nábožensky založený král sledoval, jak se jednotlivá křesťanská království hroutí. V době, kdy se odehrává Eivorův příběh, se má situace následovně: Northumbrie je dobytá a v jejím čele je loutkový vládce. Východní Anglie sloužila Dánům jako základna pro takzvanou Velkou pohanskou armádu a když se vzbouřil král Edmund, byl po prohrané bitvě zajat, mučen a zabit. Kent byl vypleněn.
Mercia se spojila s Wessexem a po nerozhodné bitvě u Nottinghamu se rozhodla platit seveřanům výpalné. V roce 871, dva roky před začátkem Eivorova příběhu, se Wessex pod vedením krále Aethelreda střetl s novou velkou dánskou armádou a u Ashdownu ji porazil. V jedné z následujících potyček padl i mučedník a legendární bojovník za víru, biskup Heahmund. Jestli vypadal jako Jonathan Rhys Meyers a měl románek s dánskou štítonoškou, nevíme, ale nechme seriálovým Vikingům trochu básnické licence.
John Rhys Meyers jako Heahmund
| zdroj:
Netflix
Aethelred po bitvě zemřel a v čele Wessexu, posledního bojujícího křesťanského království, se ocitl dvaadvacetiletý Alfréd. Ten čelil stále původní Velké pohanské armádě, která přezimovala ve Východní Anglii, odskočila si do Northumbrie potlačit povstání a neustále ji posilovali noví dobrodruzi ze Skandinávie. Dobrodruzi jako Eivor.
Jak to bylo dál, to už nechám na hře a případně vašem samostudiu, nicméně pořád jsem zvědavý, jak se ze zoufalého obránce posledního cípu anglosaské půdy stane arcizáporák. Asi to prostě bude templář.
Konkrétní popkulturní doporučení
Teď už ale k tomu, jak se správně na danou dobu naladit nebo rozšířit svůj zážitek. Berte to, prosím, jen jako malý výběr z nepřeberného množství materiálu, který by vás mohl inspirovat.
Série Saské kroniky – Bernard Cornwell (knihy)
To nejlepší, co mohu doporučit. Cornwell píše velmi čtivou historickou fikci a z jeho děl možná budete znát sérii románů z napoleonských válek o ostrostřelci Sharpovi. Saské kroniky přesně zapadají do časového rámce Assassin’s Creed Valhalla a sledují osudy saského chlapce Uhtreda, který se ocitne v zajetí u dánského jarla, přijme jeho víru i kulturu a následně je shodou osudu zavátý do služby krále Alfréda.
Cornwell si dělá velmi pečlivé rešerše a exceluje ve vyobrazování doby očima saského pohana. Uhtred je arogantní, namyšlený, sebejistý, opovrhuje křesťany a neustále zápasí s Alfrédem a jeho zápalem a vypočítavostí. Skrz Uhtreda tak Cornwell sleduje Alfrédovu cestu a následně i cestu jeho následovníků.
Pokud se chcete naladit na hru, začněte tady. Ačkoliv první román končí bitvou u Ashdownu, okamžitě se vrhnete po dalším dílu, protože postupný růst Uhtredovy a Alfrédovy legendy a velmi pestrá skladba vedlejších hrdinů vás zaručeně uchvátí. Navíc, když je některá kniha slabší, podobně jako u Sharpa platí, že hned po ní následuje jiná, která vás chytne. Lepší beletristický exkurz do konkrétní doby nenajdete.
zdroj:
Amazon
Danheim (hudba)
Pochmurné tóny, které vás zavedou do sychravých lesů Dánska, táhlé melodie, které evokují spojení kultu a přírody, rytmické dunění bubnu, které předchází lidské oběti (ano, i ta byla pro seveřany běžná)… Danheim je jednomužný pohansko-folkový projekt, který je ideální pro nějaké to rozjímání za deštivého dne. Největší slávy se dočkal díky několika skladbám, které se objevily v seriálu Vikingové (ano, zase!), nicméně by bylo pošetilé domnívat se, že se popularita Danheimu odvíjí od jednoho seriálu.
Osobně mi z řady tematicky podobných, leč hudebně v mnoha ohledech odlišných muzikálních projektů sedne nejlépe. Pokud hledáte něco podobného, je tu i známá Wardruna nebo více psychedelický Heilung (vizte trailer na Hellblade 2).
Viking Poetry of Love and War – Judith Jesch (kniha)
Mohu vám doporučit čtení u nás přeložené Eddy či Gaimanem převyprávěnou Severskou mytologii, ale co může lépe vyprávět o skutečných lidech než jejich vlastní poezie? Útlá kniha vydaná Britským muzeem nabízí unikátní pohled do mysli severských skaldů, vládců, bojovníků i mořeplavců skrze dochovanou poezii.
Kvůli absenci písemných záznamů z dřívější doby zde najdete především poezii z 10., 11. a 12. století. Od prostých popisů bitev či nájezdů přes spartánské pojetí milostné lyriky až po hlubší kousky, které vyprávějí o smrti přítele a faktu, že básník sám už cítí tíhu věku a neví, zda dosáhne pomsty.
Lépe onu sychravou, strohou atmosféru dob dávno zašlých už asi zachytit nejde.
zdroj:
British Museum
Poslední království (seriál)
Za jiných okolností bych doporučil první dvě řady seriálu Vikingové, ale od té třetí ho provází takový kvalitativní sešup, že s tím mám nepřekonatelný problém. Naopak nemám problém doporučit seriál Poslední království, který je adaptací románů Bernarda Cornwella… ano, přesně těch, které jsem doporučoval před chvilkou.
Seriál je horší než knihy. Nicméně, na rozdíl od Vikingů se zlepšuje. Půlka první sezóny je rozjezdová, ale velmi rychle pak získá dynamiku. Navíc tam, kde Vikingové pomalu rezignují na historickou přesnost (srovnejte použití štítové hradby v první řadě oproti bitevním scénám z pozdních řad), tam Poslední království získává na síle.
Když si odmyslíte ahistoričnost Uhtredova ohozu, Poslední království se skutečně snaží být akurátní. Cornwellův hrdina zas a znovu opakuje, proč je štítová hradba důležitá a ten seriálový na klíčový prvek válek dané doby také klade důraz. Navíc, herecké obsazení vedlejších rolí je vynikající, hlavně v případě Alfréda, Beoccy či Bridy.
Vinland Saga (anime)
Tady se posouváme žánrově, tematicky i časově o kus dál. Anime Vinland Saga se odehrává po roce 1000, kdy už jsou seveřané plně součástí politiky Britských ostrovů a jejich království jsou stejně důležitá jako ta anglosaská. Mnoho z nich konvertovalo na křesťanství a v Británii dochází k mocenskému boji mezi saským vládcem Ethelredem a dánským králem Svenem.
Ústřední postavou je mladík Thorfinn, který se skrz (zprvu) velmi prostý příběh o pomstě zamotá do mnohem vyšší politiky. Na rovinu, Vinland Saga chce dost času na to, abyste si na ni zvykli – alespoň pokud očekáváte víc než jen prostý příběh o pomstě teenagera a překousnete přepálené akční scény.
Od poloviny zatím nedokončeného příběhu anime (je tu ještě původní manga, která je dějově mnohem dál) už ale Thorfinn začíná hrát vedlejší roli v událostech, jimž dominuje úskočný žoldnéř Askeladd a zdánlivě slabošský princ Knut. Právě kvůli finiši první série Vinland Sagu vřele doporučuji, i když prvních pár dílů jsem se sám sebe ptal, zda vůbec budu pokračovat dál.
Alfréd Veliký (film)
Dobrá, tohle je spíš historický relikt, který nezestárl nejlépe. Přesto ale má v mém srdci unikátní místo, protože ve své době, a ještě na přelomu 80. a 90. let, šlo o velkolepý historický film.
Ve srovnání s dneškem samozřejmě neobstojí, ale zároveň má unikátní atmosféru doby, kdy se filmy dívaly na Vikingy jinak a zároveň se do nich obtiskla doba vzniku. Na rok 1969 jde o nákladný snímek. Michael York hraje záporáka, vikinského vojevůdce Guthruma, a v řadách Anglosasů najdete i mladého, třicetiletého Iana McKellena jako lapku a antihrdinu Rogera.
Alfréd Veliký sice zestárl, ale jako materiál pro srovnání se současným vyobrazením Vikingů slouží skvěle. Do filmu tvůrci nalili na svou dobu neskutečných 6 milionů dolarů. Spousta peněz padla na kostýmy a vytváření megalomanských kulis, v závěrečné bitevní scéně účinkovaly stovky členů irské armády jako komparz. V kinech bohužel film finančně propadl a nevydělal ani desetinu svého rozpočtu.
zdroj:
Film Photo Archive
Pokud je znáte, souhlasíte s mými doporučeními? A pokud jste zatím neměli tu čest, zaujalo vás některé z nich jako potenciální přívěšek k Eivorovu dobrodružství? Dejte nám vědět do komentářů nebo na našem Discordu.
