V případě BioShocku se pokusil zpracovat filosofii Ayn Randové, ale po svém – s reálnými postavami namísto idealizovaných figur. A BioShock Infinite pokračuje podobným směrem. Při návrhu základní myšlenky vycházel z historické situace ve Spojených státech na sklonku 19. století a létající město Columbia je výsledkem tehdejších debat mezi zastánci nacionalismu a internacionalismu. Levine však není historik, potřebuje tvořit zábavu, proto tehdejší debatu posunul v rámci herní roviny do smyšleného extrému, ale myšlenku zachoval. Podobné je to i se dvěma frakcemi, které se v Columbii perou o moc: Founders a Vox Populi.
Předlohou pro druhé jmenované uskupení hledal Levine v levicové skupině Frakce Rudé armády, vedené Baaderem a Meinhofovou. Nevybral si však jen tu část historické existence zmíněné skupiny, kdy už se dala označit za extrémistickou, potažmo teroristickou. Levina totiž zajímá právě onen proces vývoje, v jehož rámci nějaké uskupení zůstane u mírového prosazování svých myšlenek, nebo naopak sklouzne k extrémistickým postojům. Právě tento vývoj bude BioShock Infinite podle všeho nějakým způsobem reflektovat, aniž by hráči na konec nabídl jednoznačné rozřešení ve smyslu: dobro – zlo. Jak totiž Levine sám přiznává, je mnohem zajímavější zůstat v šedé zóně a nabídnout tak hráči možnost, aby si sám vybral, co je mu bližší - aby viděl to, co chce vidět.
Své hry tak Levine označuje za jakýsi Rorschachův test, což dokládá na příkladech reakcí na BioShock Infinite E3 demo. Na pravicově zaměřených stránkách prý četl názory, že „žid Levine“ nechá ve hře zabíjet bílé lidi. Naopak, na levicově orientovaných stránkách se prý zase dočetl, že chce hrou zdiskreditovat levicová hnutí. Na to konto Levine přiznává, že jestli ho něco děsí, je to postoj některých lidí, v jehož rámci neexistuje nic mezi jednou a druhou stranou, že je vše dané buď na jednu, nebo druhou stranu. Motiv rozdílné interpretace jednoho prezentovaného faktu však rozvíjí Levine nejenom vůči hráčům, ale i přímo ve hře, kdy si vůdci obou skupin zcela odlišně interpretují zakládací dokument Columbie. Nakonec ale převáží více nacionalistický pohled Comstocka, jedné z hlavních postav ve hře.
Levine musel v průběhu vývoje, zejména po prezentaci letošního E3 dema čelit narážkám, že se jen snaží o alegorické ztvárnění současné politické situace v USA, kde čeří vody nacionalistická Tea Party. Na to však odpovídá Levine jednoduše: „Je opravdu zajímavé, jak současná hnutí reflektují hnutí, která tu byla už dříve.“ Snaží se tím říci, že historie se opakuje a různá nacionalistická či naopak levicově orientovaná hnutí existovala v průběhu historie v podobách, v jakých vznikají i nyní. Dá se z toho odvozovat, jak se budou jednotlivá hnutí vyvíjet, a kde nakonec skončí, jestli v umírněném a konstruktivním, nebo extrémním postoji.
zdroj: Archiv
Jednou z inspirací pro Levina byla i akce „Okupujte Wall Street“, která se následně rozšířila do celého světa a dala vzniknout masovým demonstracím proti „hamižnosti“ finančníků a finančních kruhů. Ani zdaleka to však není jediné, co ovlivňuje výslednou podobu událostí v BioShock Infinite: „Baví mě na tom pracovat, rozvíjet své vlastní postoje a sledovat, jak se projevují na mé práci. Sám jsem zvědavý, kde skončíme. Jen doufám, že v reálu nesměřují současná hnutí na stejné místo, protože já nemířím nikam, kde by to bylo hezké, to vám můžu říci už teď,“ uzavírá rozhovor pro Washington Post Levine a naznačuje, že v reálu se možná většina protestů a hnutí rozpadne, skončí v opozici nebo legálně a poklidně převezme vládu, ale v BioShock Infinite to poklidné rozhodně nebude.
