Hry zdarma: vikinská arkáda, simulátor sprchování! a freeware verze L.A. Noire
zdroj: Archiv

Hry zdarma: vikinská arkáda, simulátor sprchování! a freeware verze L.A. Noire

15. 11. 2015 15:30 | Téma | autor: Ladislav Loukota |

Nevyhnutelné podzimní chmury se podepsaly nejen na všeobecné náladě populace, ale i na složení následujícího seznamu freewarovek. Krom veselejších a při zemi se držících přebytků z léta (především arkády Heroes of Yggdrasil a Trubadurr) se totiž vyloupla dvojice prapodivných hororů a několik ještě ujetějších experimentů, které smrdí originalitou. V tomto díle Her zdarma navíc zmíním trojici zajímavých interaktivních povídek, které vznikly v rámci soutěže The Interactive Fiction Competition.

Notice Me Detective (download

Každý, komu se líbila loňská adventura Jazzpunk, ocení i solidní detektivní adventuru Notice Me Detective od zkušené freeware vývojářky známé jako Valentina. Byť ve hře není k nalezení tolik na hlavu postavených vtípků, stylizace obou her je nápadně podobná - jak Jazzpunk, tak Notice Me Detective se ostatně odehrávají v 60., respektive 50. letech. Co by mohlo některé milovníky Jazzpunk překvapit, je však vysoká disciplína nezbytná k dohrání Notice Me Detective. Navzdory velmi komickým mechanikám (možnost mít jako partnera myš) a případům je totiž hratelnost podobná superseriózní detektivce L.A. Noire.

Stejně jako v ní je alfou i omegou Notice Me Detective propátrávání místa činu a postupné odhalování, jak se věci mají, to celé pouze z náznaků. Nakonec hráč získaná vodítka zanese do diáře a titul mu řekne, jak moc se (ne)trefil. K dispozici jsou celkem tři lokace/případy, dle vaší šikovnosti dohratelné během půlhodiny až hodiny, přičemž je možné je díky otevřené nátuře hrát klidně i několikrát.

Za pozornost rovněž stojí možnost “znehodnotit” místa činu neuváženým pochodováním. Jak napovídá název, hratelnost Notice Me Detective se v zásadě dá shrnout do výrazu "pixel hunting", některá vodítka jsou navíc velmi nahodilá. Pro velmi příjemnou kombinaci obrazu, zvuku a svěží hratelnosti však Notice Me Detective stojí vysoce nad průměrem běžných freewareovek. A vzhledem k existenci Jazzpunk je vlastně s podivem, že se hra neprodává.

Trubadurr (download

Poslední tvrzení lze použít i v případě Trubadurr, tentokrát nikoliv pro originalitu, nýbrž pro velmi dobré produkční kvality této freewarovky. Jak ukazuje video níže, Trubadurr nabízí vizuál vyšší indie třídy - snaží se působit jako profesionální hra blízká AAA scéně než indie pixelovým pokusům. Titul devět měsíců vyvíjela skupina studentů školy Isart Digital Paris (hra byla publikována už v létě, ale komunikačním šumem se mi dostala do rukou až nyní), přičemž snaha o vycvičení budoucích dělníků herních korporací je na něm setsakra znát. I před poměrně krátkou dobu hraní (kolem 15 minut) je zkrátka radost na Trubadurr pohledět.

Jinak je však svými principy Trubadurr především generická hopsačka s logický nenáročnými rébusy a trochou staré dobré akce. Ojedinělým zábleskem originality je přítomnost “živé munice” (v češtině ovšem nezní výraz "live ammunition" zdaleka tak dobře) ve formě malých impů odpalovaných lukem. Nejde však o nic, co by stálo za delší opis. Poněkud rušivá je na hře příliš monumentální muzika, polodementní hrdina i skutečnost, že je ke hraní nezbytný gamepad. Jinak je však Trubadurr zřejmě tím “nejnormálnějším” titulem z celého výběru.

Heroes of Yggdrasil (download)

Krátce se zmíním o druhé hezky zpracované, leč jinak vcelku běžné hře. Zdatnou konkurenci Trubadurr dělá 2D arkáda Heroes of Yggdrasil. Co její vývojáři ušetřili na grafické stránce, to vrazili do kreativity. Ve hře totiž ovládáte avatara, který je hned několika hrdiny najednou - mezi nimiž se během boje přepínáte.

Výsledkem je netradiční pocit heroické kooperace, i když v daný okamžik vždy ovládáte jenom jediného geroje. I pro použití severské tématiky nedá Heroes of Yggdrasil než nevzpomenout na klasiku The Lost Vikings. Principy obou titulů jsou sice poněkud odlišné, obě hry však povedeně ukazují, že kooperace nemusí být jenom devízou multiplayerových her. Heroes of Yggdrasil je rozhodně nejmilejší a nejlépe hratelnou indie hrou tohoto výběru. 

Rinse And Repeat (download)

Ani tentokrát si neodpustím zmínku umělecké hipsteřiny. Po hrách jako Hurt Me Plenty, Succulent, Stick Shift a Cobra Club totiž nelze donekonečna přehlížet jistou tvorbu jenom proto, že by mohla budit něčí vášně. Představuji vám tedy nejnovější dílo Roberta Yanga, vývojáře výše zmíněné skupiny homoerotických her! Důvodem k rozebrání Rinse and Repeat je ovšem i relativně konvenční tématika této krátké hříčky. Po simulátoru focení svého penisu, masturbace řádící páky a podobných monstrozitách je Rinse and Repeat obyčejným simulátorem sprchování… a umívání zad, později i jiných částí těla, nahatého kolegy.

Na žádné explicitní scény nedojde, spíše velmi zjevné náznaky, stejně jako jindy v historii homoerotických děl, čímž se Rinse and Repeat liší od řady jiných erotických her. Její principy jsou však nápadně podobné - nutnost promasírovat virtuálního panáka tak, aby dosáhl nirvány. Rozdíl je ten, že tentokrát nemá tvář japonské školačky, jako v 99 % konkurenčních titulů.

Robert Yang tak rozhodně není ekvivalentem vývojáře pornohry. Jak uvozuje v blog postu z vývoje, jeho homoerotická sága velmi solidně a duchaplně zkoumá, kde stojí hranice virtuální erotiky, co vše interaktivní forma unese a nakolik je rozdílné, jestli myší stimulujete kreslenou dívku nebo polygonového nadsamce. A pravděpodobně tak bude Yang činit minimálně do té doby, než mu GamerGate zapálí web. Od dob Cactuse, který před Hotline Miami vytvářel velmi, velmi prapodivné a mnohdy rovněž velmi homoerotické hry, jsem však na freeware scéně neviděl podobně kreativní osobu, která se za svou odlišnost nestydí a ještě ji dále zkoumá.

The Night That Speaks (download

Přehled těch nejzajímavějších her dnes zakončíme hororovou first person adventurou The Night That Speaks. Na první pohled je zdejší story o postavě, která se nevěda jak ocitla na hřbitově a musí utéct pryč, poměrně standardní. Taktéž grafika nijak neohromí - byť běží titul na Unity, používá klasickou rozpixelovanou grafiku, která je vlastní řadě indie (a freeware) hrám. Přesto stojí hra za pozornost. Není totiž pravidlem, aby by se podařilo v jednoduchém a kratičkém titulu tak dobře vybalancovat komiku a děsivost. A za vše přitom může zdejší triviální, ale zároveň i geniální zbraň ve formě “fakáče”.

Při putování hřbitovní kobkou totiž monstra odháníte právě pomocí zdviženého prostředníčku. To je celé. Dětinská radost, která vyplyne po každém zahnání je jistě velmi jednoduchá, ale zároveň tak komická! The Night That Speaks jinak funguje jako dobře sestavený horor bez místa pro vtipy. Každý okamžik, kdy monstrum zaženete fakáčem, je proto unikátní komickou vložkou do všeobecného strašení. Občas zkrátka ke štěstí stačí i málo!


Mohlo by se vám ještě hodit: (aneb zajímavé, byť ne nutně vždy dobré pokusy):

Knossu - neeuklidovská first-person hororová hra, v níž neplatí zákony běžné geometrie - a je tak možné se při cestě po přímce dostat zpátky do místa, odkud jste vyšli. Zkrátka něco jako Doom bez BFG, ale zato na LSD.

Turncoat Protocol - puzzle titul, v němž házíte atomovky na hlavu robotickým městům. Pokud jsem to správně pochopil, hra obsahuje shaymalanovský zvrat na konci - ten však přijde brzy, než aby titul stál za delší úvahu. Pro milovníky štěpení přesto povedené.

Half-Line Miami - Aleš již v srpnu zmínil tuto rozkošnou perlu, modifikaci kombinující Hotline Miami a Half-Life. Nedá mi to však a raději ji některým nepozorným znovu připomenu. 

Fire Dance With Me - klasická taneční hra, v níž však šipkami trsáte s postavami ze seriálu Twin Peaks. Povedený vtip, který budete ukazovat kamarádům, pro nic dalšího se ale samozřejmě nehodí.

firedancewithme zdroj: Archiv

The Mammoth: A Cave Painting - zrušení vývoje Dead Island 2 zasáhlo i vývojáře Jana Davida Hassela, který měl v minulosti zkušenosti rovněž z tvorby Spec Ops: The Line. Dlouhou chvíli si zkrátil hříčkou, v níž ve stylizaci jako z nástěnných maleb putujete prehistorií. I když jsou ovládací prvky velmi neotesané a příběh je děsná moralitka, za vyprávění a zpracování si Hassel rozhodně zaslouží palec nahoru.

V rámci The Interactive Fiction Competition, soutěže v psaní interaktivní fikce, vyšlo i hned několik zajímavých textovek. Z těch, které jsem vyzkoušel, stojí za zmínku tři. TOMBs of Reschette je typická generická fantasy o prozkoumávání dungeonu, ve které je obrazovka při smrti delší než texty, které vás doprovázejí při běžném hraní.

Naproti tomu Capsule II je sci-fárnou o pánovi, který postupně rozmrzává v generační lodi. Za pozornost stojí zdejší využití opakujících se akcí k navození klidu, potažmo tušeného napětí. Ale samozřejmě jde spíše o mechaniku pro ty, kteří ve volném čase analyzují literární díla.

Třetí Summit je fascinující utopií/dystopií, popisující vzestup (či pád) hlavní postavy na jakýsi metaforický kopec, to celé v realitě, kde mají lidé ryby místo žaludky. Zajímavé je, že hra občas vypráví napřeskáčku - nebojí se metafor a rozhodně nejde o tradiční textové “krokovací” RPG, jako je TOMBs of Reschette.

Nejnovější články