The Alpha Device (download)
Věřili byste, že už je to skoro 10 let, co skončilo vysílání Stargate Atlantis? David Hewlett, zdejší představitel doktora McKaye (a široko daleko s přehledem nejzajímavější postava seriálu), se však nyní vrací skrze sci-fi freewarovku The Alpha Device – a také jednu z mála „walking sim“ her, které její povahu rádi prominete.
The Alpha Device sestává z poletování prostorem mezi zelenými tečkami. Vždy, když k dané tečce přiletíte, spustíte monolog Hewlettovy postavy, vědce astronauta popisujícího celou zápletku. Koření hry je trojí – v první řadě Hewlett samotný, jehož je prostě pro někdejšího fanouška televizních scifáren radost poslouchat.
V druhé řadě pak zaujme zdejší lokace. Prostředí The Alpha Device působí, jako kdyby H. R. Giger a Salvador Dalí naprogramovali generátor opakujících se nezemských míst. Už jen díky tomu, že (na rozdí od většiny walking simulátorů) neprocházíte pozemskou krajinou, celé vyprávění funguje. The Alpha Device by se vlastně dal přirovnat ke scéně v teseraktu ve filmu Interstellar.
Konečně třetí komponent je samotná story, která má vzdor minimalistickému přednesu skutečně grandiózní rozšafnost a po většinu času překvapivě solidní myšlenky. Podobně jako jiné hry tohoto měsíce i ona nakonec předvede ukázkový zvrat tak překvapivý, že jí prominu i jistý sestup k béčkové pointě. Tak jako onak, máte-li rádi sci-fi, je The Alpha Device tento měsíc povinností.
Dream of Me (download)
Druhou vybranou hrou je demo alfaverze zajímavé adventury Dream of Me. Ačkoliv je titul značně limitovaný, i dvacetiminutová doba hraní nabídne zajímavé nápady. Navzdory zanedbatelné délce jde o nejprofesionálnější produkt tohoto měsíce.
V jádru je Dream of Me tak trochu podobné Gone Home. Procházíte jedinou místností a v ní se probíráte množstvím dopisů a předmětů vyprávějících příběh o rozchodu i neúspěšné kariéře protagonisty. Ovšem vzhledem k tomu, že hra začíná v dystopické realitě a pak se „ve snu“ přesune do čehosi připomínajícího běžný svět, je jasné, že tu jde o víc než jen bolavé srdíčko.
Odhalení toho, že skrze objektiv fotoaparátu vidíte předměty, které jsou mimo fokus neviditelné, zajímavě rozehrává zápletku… těsně předtím, než demo skončí. Teď jen doufat v brzký příchod delší verze.
Exit84 (download)
O lecčems vypovídá, že zřejmě nejnormálnější hrou tohoto měsíce je Exit84 – tedy hopsačka, v níž namísto kurzorových kláves píšete texty! Je to tak trochu podobné staré perle Typing of the Dead. Kupředu se dostáváte právě skrze psaní, kterým zde ovládáte teleportaci mezi jednotlivými plošinkami. Zatímco Typing of the Dead ovšem fungoval spíše na bázi učení se psaní všemi deseti, Exit84 přistupuje k psaní mnohem svižněji.
Skoro vždy se po vás totiž chce pouze napsání kratičké fráze o několika písmenech. Ale kvůli tomu, že jsou plošinky v Exit84 často pod baráží potvor a projektilů, musíte psát RYCHLE a NEOMYLNĚ, jinak se vracíte na počátek obrazovky. Je to zapeklitě složité a vyžaduje to zcela odlišný přístup od běžných plošinovek. Právě to je však doklad toho, jak moc Exit84 dovede čeřit emoce – ať už to znamená vyloudit vám úsměv na tváři, anebo vás donutit prokopnout obrazovku.
A Day In The Lie (download)
Nebude spoilováním, když sdělím, že v A Day In The Lie hrajete za vraha. Finta je v tom, že s identitou zloducha je to trochu složitější. Vzdor poněkud přímočaré hratelnosti je chytrý závěrečný zvrat polovinou důvodu toho, proč stojí A Day In The Lie věnovat deset minut hraní.
Vývojář Jordan Browne se zjevně inspiroval u staré, leč stále sympatické záležitosti Every Day The Same Dream a dílem možná také u Dungeoneera, jedné z nejlepších freewarovek, co jsem za 10 let psaní o nich hrál. Oba inspirační zdroje jsou lepší – pokud je neznáte, rozhodně doporučuju si je doplnit. A Day In The Lie však stále krade od nejlepších a jeho řešení vztahu hráče se svým avatarem navíc do formulky přidává kus nového. Bon appetit.
Cosa Nostra (download)
Z prapůvodního nápadu Reigns na (kvazi)strategii hranou skrze volby „ANO“ nebo „NE“ se nám začíná stávat celý žánr. A to je dobře! Cosa Nostra opět ukazuje, že tenhle koncept úsporně dovede nabídnout pocit toho, že činíte velká rozhodnutí.
Tentokrát jste v ožehavé roli mafiána ve 30. letech, který bude tak nějak po kmotrovsku rozhodovat o tom, jestli vyhoví požadavkům svých návštěvníků. Tady chce policie přispět na nové uniformy, tamhle se vás kamarád od konkurenční rodiny ptá, jestli ho přeplatíte. Nic složitého.
Rozhodnutí mají vliv na čtyři hlavní statistiky, které nesmí příliš klesnout, ale ani příliš stoupnout. Řadí se sem tradičně třeba vliv na policii nebo peníze. Krom toho, že vás statistiky udržují v mantinelech, navíc rozhodují i o tom, kdo nakonec převezme kontrolu nad městem. Po zisku dostatečné moci se srovnají statistiky dvou hráčů a jeden z nich vítězí.
Jednoduché jako betonové botičky, přímočaře zábavné a krátké – bude jenom zajímavé sledovat, co s tímto formátem dovedou další tvůrci. Potenciálu pro rozšiřování (souboje vedené stejným ANO-NE způsobem, dlouhodobé dobývání mapy světa, úprava vaší místnosti) je tu habaděj!
Může se hodit aneb sebemrskačství není nikdy dost:
The Juice of God's Future - zajímavá variace na Papers, Please, v níž realizujete eugenický výběr (!) populace. Celá hra je ovšem krom bizarní myšlenky příliš zastřená a nesrozumitelná, takže v důsledku jde ve srovnání s Cosa Nostra spíše o důkaz, že když dva dělají totéž, není to nutně totéž.
Birthplace of Ossian - walking simulátor Connora Sherlocka, který se oproti jiným podobným hrám vyjímá krásnou grafikou. Titul byl původně k prodeji za peníze, v posledních měsících se však dočkal sympatické slevy na nula dolarů.
Bad Vibes - obskurní střílečka působí zhruba stejně, jako kdyby se Wolfenstein 3D namísto nacistického hradu odehrával v metafyzických scenériích CGI ilustrací z poloviny 90. let.
I Want Out! - umně navržená, ale fatálně krátká adventura odehrávající se v jediné místnosti: podzemní stanici metra, z níž je nutno uniknout. Příjemný projekt, který skončil pod čarou jenom pro svou nedostatečnou délku.
Woodfarer - a podobně je na tom i netradiční shora viděná střílečka, v níž hrajete za ptáka putujícího lesem. Roztomilou grafiku a zajímavé mechaniky lze jedině doporučit, jen zkrátka nebyly na delší rozepisování.
