zdroj: tisková zpráva

"Firmy už roky designují hry přímo pro zaměstnance, ale zatím se tomu plně nevěnovali. Zdálo se jim, že hry skutečně rozvíjí schopnosti, ale neměli na to důkazy," tvrdí autor studie Traci Sitzmann. Celý rok strávil zkoumáním pětašedesáti dalších studií a analyzováním dat z téměř šesti a půl tisíc testovaných subjektů - a výsledky mluví jasně.

Ti zúčastnění, kteří se věnují videohrám, měli o 11% vyšší faktické znalosti, byli o 14% schopnější se případně doučovat a také vydrželi cca o 9% více než ti, kteří s hrami čas netráví. Je ale třeba dodat, že videohry se v pracovním procesu používají poměrně často i nezávisle na těchto studiích, byť podobná čísla - jakkoliv je lze jistě zpochybnit či vyvrátit další studií - zastánce her minimálně potěší.

Třeba zmrzlinářská americká firma Cold Stone Creamery v minulosti prodělávala na tom, že její zaměstnanci dávali do kornoutů příliš mnoho zmrzliny; management si proto nechal zaplatit interaktivní videohru, kde se budoucí cukráři učili, jaký objem zmrzliny má správně jít do každého kornoutu.

Podobně zase společnost Miller Brewing Company momentálně vyrábí hru Tips on Tap, podle níž se barmani budou učit nalévat ideální sklenici piva na jednoduchém principu: pokud půllitr pod pípu strčí tak, že by se do sklenice mohla dostat infekce, ztrácí body. Spoustu videoher v pracovním procesu používá samozřejmě i americké ministerstvo obrany, zvlášť pro vojáky, námořníky, mariňáky nebo členy bezpečnostních služeb.