Filmové Need for Speed má zataženou ručku
zdroj: Archiv

Filmové Need for Speed má zataženou ručku

15. 3. 2014 17:51 | Téma | autor: Václav Rybář |

Filmová adaptace herní série Need for Speed je tím nejhorším z obou světů. Auta považuje za povrchní fetiš, kašle na fyzikální zákony a servíruje postavy na zabití. Takto zostra začíná Vašek Rybář recenzi filmu Need for Speed na webu iFaster.cz, který fanouškům do aut (kluci z iFaster vám říkají petrolheadi) servíruje každý den novinky, komentáře, podcasty, testy a zajímavá videa. Recenzi Need for Speed filmu, který měl přemiéru tento týden, můžete číst buď přímo na iFaster.cz, nebo níže v článku. Pokud se tedy nebojíte... Moc sluníčkové čtení to opravdu není.

Rádoby filmové scénky ve většině novodobých dílů Need for Speed jsem přinejlepším přecházel s úsměvem. Účinkovali v nich céčkoví herci, co ve volném čase šůrují stoly v restauracích na kraji L.A., padaly z nich repliky nasáklé patosem a přiblblým slangem a zápletka se vždy prohýbala pod pojmy jako osudová rivalita, bratrovražedná pomsta, benzín v krvi a věčný rebel. Inu, od tvůrců závodních her se snad ani nedá očekávat nějaká velká zkušenost v orchestrování sofistikovaných příběhů, vždyť jde v mnoha případech o pouhé fanoušky, kteří se jen chtějí se světem podělit o svou posedlost rychlými vozy.

O to větší bylo moje zděšení, když jsem viděl jak debutující scenárista s klidem v duši a zřejmě dobrými úmysly přepsal zápletky některých herních dílů v podstatě slovo od slova a režisér je po něm zpracoval tak „věrohodně“, že se od tzv. cutscén v herní sérii vlastně ani moc neliší.

Zvětšit zdroj: Archiv

Možná to takhle na (virtuálním) papíře vypadá jako dobrý nápad, ale vězte, že vás optimismus rychle přejde. Need for Speed by hrozně rádo stavělo nejen na základech herního předka, ale především by rádo ukradlo pár fanoušků úspěšné sérii Rychle a zběsile. Ta během let vyspěla z pouličního závodění v plnokrevný akční blockbuster, v němž hrají auta spíš druhé housle. NFS se vrací zpátky na začátek, chtělo by se snad říct až do doby kamenné. Sice se ohání zaláskováním v honičkách Bullittova případu, ale většinu inspirace si bere v herních epizodách jako byla např. Need for Speed: Run. A to je kapitální průšvih.

Hlavní hrdina s vizáží Libora Boučka (Aarona Paula jsem nikdy nemusel a bez kvalitního scénáře je v emočně vypjatých scénách spíš k smíchu) a partičkou nedostudovaných mechaniků dostane za úkol postavit ultimátního Mustanga, poslední nedokončené auto legendárního konstruktéra C. Shelbyho. Čekali byste asi nějakou tu sondu do garáže, nebo alespoň koláž různého tunění a stavění, ale film se snaží vzbudit jen zdání toho, že hrdinové autům rozumí.

Střihem se proto dostáváme k hotovému produktu, jehož dokončení je třeba oslavit naprosto bezhlavým závodem v nepřihlášených autech, při němž postavy zcela surově ohrožují zdraví účastníků silničního provozu, jezdí nepřipoutaní a všechno to logicky skončí pláčem a smrtí jednoho ze zúčastněných.

Proč si hraju na škarohlída? Protože je to celé tak zbytečně zaonačené na vyhonění cool faktoru, aniž by skrz jízdu bokem a těsné míjení civilistů probleskovala jakákoliv řidičská finesa, že hlavního hrdinu nemůžete respektovat ani jako lidskou bytost, ani jako parádního řidiče. Charisma rychlých a zběsilých kluků tu prostě zoufale chybí, zvlášť když tihle floutci najíždějí na protijedoucí auta, aby se jim na poslední chvíli vyhnuli, ve snaze ohromit nějakou tu roštěnku, případně naprosto zbytečně tankují za jízdy na dálnici a lezou při tom po střeše ve sto mílích za hodinu, aby o deset minut později normálně zajeli k benzínce. Podobných lapsů jsou ve filmu spousty a vše korunuje neslavný osud Shelbyho speciálu, který končí v troskách nikoliv na základě piklů hlavního záporáka, ale jen a čistě proto, že se hrdina při výjezdu z vedlejší ulice neumí předpisově rozhlédnout.

Snímek má zdánlivě nekonečných sto třicet minut a hodně, opravdu hodně se v něm mluví. V podstatě pokaždé se při tom pere špinavé prádlo – rivalita už od školky, snaha pomstít příkoří, napravit křivdu, očistit jména, získat respekt, ohromit holku… na co si jen vzpomnete, to tu je – naházené hala bala přes sebe, jak si na to zrovna někdo vzpomněl.

V některých scénách se zjevně mluví jen proto, aby řeč nestála – zlatým potvrzením tohoto pravidla je excentrický a tajemný miliardář jménem Monarcha (kterého ovšem všichni vidí na monitorech, takže zas tak tajemný není), sponzorující epický závod ŠESTI aut po nějaké zapadlé kalifornské okresce. Mimochodem závod, který vede k majáku (tj. do slepé uličky) a jehož hlavní cenou jsou auta poražených, jmenovitě tedy vraky poražených, protože v závěrečném závodě všechna skončí na střeše.

Zvětšit zdroj: Archiv

A nejde o žádný běžný americko-asijský kovošrot, ale o exotiky jako Lamborghini Sesto Elemento, Bugatti Veyron SuperSport, Koenigsegg Agera R nebo Saleen S7. Tvůrci se dušují, že ve filmu nejsou žádné digitální triky a všechny bouračky se opravdu staly, byť s replikami ve zlomkové hodnotě originálů. Honičky jsou ale natočeny bezkrevně, bouračky by vystřihly snad i méně povedené díly Kobry 11, a některé situace digitálně přinejmenším vypadají, což je mrzuté o to víc, že s tímhle vozovým parkem šlo natočit opravdové rodeo.

Místo toho sledujeme devítisetkoňového Mustanga, jak nezvládá ujet Hummeru H2, případně před policií uniká plavmým skokem přes obrovský terénní zlom, po jehož dopadu by se rozpadnul na prvočísla i sériový Mustang, natož poladěný Shelby se závodním podvozkem. Ani nerespektování fyzikálních zákonů ale autorům práci neulehčuje, protože nevědí, za jaký konec honičky chytit.

Výsledkem je beztvará akční koláž, do které sype Michael Keaton coby Monarcha otravně frenetickým stylem zoufalé hlášky. Je to jako když padesátníka necháte komentovat soudobou hudební scénu. Tak bolestivě mimo mísu už dlouho žádný herec nebyl, jenže Keaton se alespoň v každé scéně snaží překonat sám sebe a tím ční nad zbytek ansámblu, který se filmem líně proplouží.

Potřeba rychlosti, kterou hlásá titulek, není z filmu vůbec hmatatelná. Hrdinovi nevěříte ani motivaci pomstít smrt kamaráda, ani vášeň pro rychlá auta, která mu jako má kolovat v žilách, Dokonce i ta romantika, kterou sem tvůrci nacpali tak nějak nad plán, funguje sotva na dva válce.

Mohli bychom se do NFS trefovat ještě hodně dlouho, je to vděčný a dostatečně velký terč. kterému se povede znechutit hráče, naštvat filmové fanoušky a nadzvednout příznivce rychlých plechů. Podobně důkladný hattrick se jen tak nevidí, ale autoři věru neztrácejí čas. Naivita, se kterou vás krmí dějovým kompilátem stokrát ohraných zápletek, vskutku nezná mezí. Pokud vám není deset a první NFS hru jste nedohráli zrovna včera, půjdete z řady situací ve filmu do kolen. A při sledování adrenalinových honiček zas budete obracet oči v sloup, protože kde chybí nápady a peníze, tam vás prostě dobré úmysly nespasí.

Zvětšit zdroj: Archiv

Need for Speed je o závodění… o závodění s divákovou trpělivostí. Protože odvaha postavit se s touhle podměrečnou čudlou na startovní rošt zaslouží nikoliv pochvalu, ale rovnou pár facek bez vyzvání. To aby si to dotyční pamatovali a příště je podobná troufalost nenapadla. Ušetřili by totiž peníze, čas i nervy nejen nám, ale především sobě.

Pokud máte doma hned u vchodových dvěří voňavý stromeček s benzínovou příchutí, budete se na webu kolegů z iFaster cítit jako mezi svými. Minimálně k nim nakoukněte, možná najdete nového adepta na domovskou stránku.

Nejnovější články