zdroj: tisková zpráva To, že Čína je zemí virtuální farmaření v MMORPG (a nemyslíme tím nadšené hraní FarmVille a jiných agrárních her), je známá věc, ostatně už před dvěma lety na tenhle výhodný byznys reagovala místní vláda řadou regulací, včetně té, která říká, že na prodej virtuálních předmětů za reálné peníze musíte mít licenci. Nyní ovšem vyšlo najevo, že podnikaví dozorci ve věznicích dokázali najít mezeru na trhu a na své kriminální svěřence uvalili dvojitou porci nedobrovolné práce.

Po denní práci v kamenolomu totiž podle zpovědi bývalého vězně ze zařízení Žiši (který byl ještě předtím také vězeňským dozorcem) hezky vězni šli a v blíže nespecifikovaném MMORPG pěkně farmařili peníze a zlato. „Šéfové vězení vydělávali na tom, že nás nechávali hrát online hry. Byly nás asi tři stovky a museli jsme hrát hry. Dvanáct hodin v kuse“. A že to byl pořádně lukrativní kšeft, za den prý vynesl dozorcům kolem patnácti tisíc korun.

Vězni z toho neměli samozřejmě nic, vše šlo do kapsy dozorcům a nebyla to žádná legrace. „Počítače se nikdy nevypínaly, jen se střídaly směny. Když jsme nesplnili kvóty, byli jsme fyzicky trestáni. Hráli jsme, dokud jsme byli schopní ještě vidět.“. Obchod s virtuálními předměty už je celkem důležitou součástí ekonomiky některých čínských rodin. Za poslední tři roky se odhaduje obrat z prodeje virtuálních předmětů jen z Číny v přepočtu na cca 35 miliard korun. Kolem sta tisíc lidí se živí jen tímto obchodem.

Nicméně, jak je vidno na případu vězňů, není to takový med a legrace. Zvláště, když ne všichni jsou ve vězení za závažné přečiny – kupříkladu případ tohoto muže byl ryze politickým procesem. Jak se k tomuto fenoménu staví jejich zákazníci ze „Západu“? Vcelku nijak. Málokdo ví, odkud zrovna jejich mount nebo výbava pochází a zda někdo doslova cedil krev u klávesnice. A přiznejme si, nemalé části by to bylo jedno. Navíc můžete zrovna vy zase svým nákupem živit polovinu čínské rodiny. Nemůžeme generalizovat.

Člověka samozřejmě napadají i kacířské myšlenky. Nebylo by u nás ekonomičtější, kdyby vězni místo pověstného lepení pytlíků podobně vyráběli finance, které by šly zpět do rozpočtu příslušného ministerstva? Samozřejmě za lidštějších podmínek. Na druhou stranu, ne každý asi chce potkávat u monitoru trpaslíka, který má za sebou pár nehezkých deliktů...