Jde o část většího rozhovoru v magazínu Edge. Hirshberg poukazoval na důležitost indie sektoru, který přináší inovaci. Následně zazněl dotaz, zda by velký vydavatel jako Activision pustil mimo zaběhlé koleje a zkusil udělat třeba videoherní podobu romantické komedie.

„To je provokativní otázka. Nicméně myslím, že to je záležitost toho, co dovolují různé typy médií ve vztahu k sobě. Když myslím na hry jako na formu umění, vše začíná u toho, že jsou schopny vás někam přenést,“ vysvětluje Hirshberg. „Protože jsou interaktivní, protože jste více součástí celkového zážitku, než kolik nabízí jiné formy zábavy, proto vše začíná u onoho přenosu.“

Ač nejde o nic výslovně objevného, Hirshberg navazuje se základním pravidlem toho, proč něco funguje ve hrách lépe a něco hůře. „Přirozené místo, kam chcete lidi přenést, je místo, které ve svém každodenním životě nemají. Někdy je to kokpit závodního auta, jindy je uděláte profesionálními atlety, někdy rockovou hvězdou, jindy zase hrdinou, který je v úžasném světě budoucnosti.“

„Tohle je v základu to, co hry zvládnou nejlépe, a očekávám, že tento herní základ se dlouho měnit nebude. Nevím, jestli do tohoto modelu sedne romantická komedie. Myslím, že tohle dobře zvládají filmy a televize. Je tu zvláštní touha po tom měnit hry ve filmy nebo je nechat chovat se jako filmy. Já tu touhu nesdílím. Hry jsou úžasné proto, jaké jsou a proto, že některé věci zvládají lépe, než jiná mediální forma.“

To je určitě pravda, i když samozřejmě ne universální. Jsou hry, které dobře fungují ve své kombinaci filmovosti a částečné interaktivity (Walking Dead, Wolf Among Us) nebo ty, které berou filmové postupy za své v opravdu velké míře, ať už jim to někdy v celkovém výsledku vyjde (Heavy Rain) nebo ne (Beyond: Two Souls). Je ale fakt, že standardizace tímto směrem by vedla spíše k nudě. Jednou za čas je taková interaktivní filmová zábava příjemné osvěžení, ale dlouhodobě?