Buď byly cenzurovány anebo rovnou zakázány (třeba Aliens vs. Predator), protože hrozily narušovat zdravý vývoj australských dětí, ať už to hodlaly dělat jakkoliv. Tenze ve společnosti a dozajista i tlak ze strany distribučních společností, které tak přicházely o velký trh vedly k tomu, že se o celou záležitost začalo zajímat ministerstvo vnitra.

Hlavním problémem australského systému je, že nemá na ratingové stupnici nic odpovídajícího věku 18+. Výslednou analýzu nakonec představil ministr vnitra Brendan O´Connor a konstatoval závěry, které musí potěšit každého (dospělého) australského hráče. „Důkazy o tom, že by násilné počítačové hry měly vliv na agresivitu těch, kteří je hrají jsou neprůkazné“. To jistě naštvalo množství odpůrců násilných her nebo lépe řečeno, her obsahujících explicitní násilí, nicméně klíčové pro zprávu je, že O´Connor hledá i cestu z momentálně zaseknutého systému australského klasifikačního systému.

„Čas od času se objevuje tvrzení, že existuje propojení mezi násilnými činy, agresivním chováním a hraním násilných počítačových her. Odborná literatura ale tyto názory nepodporuje. Austrálie potřebuje konzistentní klasifikační systém, který zajistí jak to, že nebudou dětské mysli v případném ohrožení, tak i to, že dospělí jedinci nebudou omezováni v tom, co chtějí hrát, pokud to nebude v rozporu se zákonem. Proto naši analytici pečlivě zvažují všechna pro i proti nového ratingu 18+, který by umožnil hraní a sledování daných her lidmi odpovídající věkové kategorie“.

Zdá se tedy, že Mordor herních distributorů by konečně mohl padnout. Ne, že by nejraději neviděli systém zcela bez ratingů, ale obecná zpráva, která vezme vítr z plachet konzervativních odpůrců her a poskytne možnost distribuovat všechny hry, jen k ratingovým omezením je jistě potěšující jak pro distributory, tak pro hráče.