Články s tagem: umění
Otázka umění je nepodstatná, Rockstar chce dělat zábavné hry
V posledních měsících, zdá se, debata o tom jestli hry jsou umění, nebo ne a jestli vůbec někdy budou pokládány za umění, utichla. Ale ona se opět vrátí: je totiž jako bumerang, který nikdo nechytá a rotuje pořád dokolečka někde okolo a čas od času nás zasáhne. Stačí si přitom vzpomenout na bezcílnost debaty o hrách jako o umění, které hráči a někteří indie vývojáři vedli se známým a uznávaným kritikem Rogerem Ebertem. On tvrdil, že hry umění nejsou a nemohou být a podložil to řadou tvrzení. Jeho silná opozice také předložila řadu tvrzení a snažila se prokázat opak. Ani jedna strana ale nic neprokázala, protože umění se z her nestane jen proto, že to někdo někdy řekl, je to otázka vývoje na mnoha úrovních. Debatovat o něčem takovém ale samozřejmě není trestné a častokrát je to i prospěšné, protože to může vést k vyřešení problémů a nesrovnalostí. Jestli však někdo hry za umění pokládá nebo ne, to prostě není problém ani nesrovnalost, zatím je to věc názoru každého jednotlivce, na které vlastně vůbec nezáleží.
Uncharted 3 v písku a z písku
Tohle je něco pro všechny, kteří milují umění „malby“ v písku.
Child of Eden - recenze
Čistil jsem hřbet kybernetické velryby od virů, probíjel jsem se mračny digitálních závojnatek, požal jsem trávník z jedniček a nul, prošel jsem si vnitřním vesmírem do čtvrté dimenze, utkal se s kyberchobotnicí, utahal si obě ruce k upadnutí a to vše pro smutný úsměv krásné dívky jménem Lumi, umělé lidskosti ve vesmíru kybernetické reality.
Tvůrce Deus Ex 3: „Pojem grafického stylu je dnes pokřivený“
Jonathan Jacques-Belletete, vedoucí týmu, který má na svědomí vizuální podobu Deus Ex: Human Revolution, opět nakousl kyselé jablko dnešního vývoje her – vizuální podobu a problémy s jejím vnímáním. „Myslím si, že opravdový grafický či vizuální styl je v našem průmyslu stále špatně chápán. Pořád se setkáváme s přístupem – uděláme to nablýskané, ještě nablýskanější než byla ta poslední hra“. Jednoduše chce Jacques-Belletete říci, že se dnes zaměňuje technická dokonalost s uměleckou hodnotou.
Otázka umění je nepodstatná, Rockstar chce dělat zábavné hry
V posledních měsících, zdá se, debata o tom jestli hry jsou umění, nebo ne a jestli vůbec někdy budou pokládány za umění, utichla. Ale ona se opět vrátí: je totiž jako bumerang, který nikdo nechytá a rotuje pořád dokolečka někde okolo a čas od času nás zasáhne. Stačí si přitom vzpomenout na bezcílnost debaty o hrách jako o umění, které hráči a někteří indie vývojáři vedli se známým a uznávaným kritikem Rogerem Ebertem. On tvrdil, že hry umění nejsou a nemohou být a podložil to řadou tvrzení. Jeho silná opozice také předložila řadu tvrzení a snažila se prokázat opak. Ani jedna strana ale nic neprokázala, protože umění se z her nestane jen proto, že to někdo někdy řekl, je to otázka vývoje na mnoha úrovních. Debatovat o něčem takovém ale samozřejmě není trestné a častokrát je to i prospěšné, protože to může vést k vyřešení problémů a nesrovnalostí. Jestli však někdo hry za umění pokládá nebo ne, to prostě není problém ani nesrovnalost, zatím je to věc názoru každého jednotlivce, na které vlastně vůbec nezáleží.
Uncharted 3 v písku a z písku
Tohle je něco pro všechny, kteří milují umění „malby“ v písku.
Child of Eden - recenze
Čistil jsem hřbet kybernetické velryby od virů, probíjel jsem se mračny digitálních závojnatek, požal jsem trávník z jedniček a nul, prošel jsem si vnitřním vesmírem do čtvrté dimenze, utkal se s kyberchobotnicí, utahal si obě ruce k upadnutí a to vše pro smutný úsměv krásné dívky jménem Lumi, umělé lidskosti ve vesmíru kybernetické reality.
Tvůrce Deus Ex 3: „Pojem grafického stylu je dnes pokřivený“
Jonathan Jacques-Belletete, vedoucí týmu, který má na svědomí vizuální podobu Deus Ex: Human Revolution, opět nakousl kyselé jablko dnešního vývoje her – vizuální podobu a problémy s jejím vnímáním. „Myslím si, že opravdový grafický či vizuální styl je v našem průmyslu stále špatně chápán. Pořád se setkáváme s přístupem – uděláme to nablýskané, ještě nablýskanější než byla ta poslední hra“. Jednoduše chce Jacques-Belletete říci, že se dnes zaměňuje technická dokonalost s uměleckou hodnotou.
