zdroj: tisková zpráva Apage, Command and Conquere, hro, jež degraduješ taktiku na rychloklikání myši! Konečně, konečně se po delší době objevuje titul, který jednoduše nekopíruje koncept Duny 2, ale naopak vytváří svůj vlastní, svébytný "podžánr", tedy OPRAVDOVOU realtimovou STRATEGII. Zatím jediné hry tohoto typu byly Meierovy Gettysburg a Antietam, nyní se k nim přidává Waterloo od firmy Breakaway Games.

• Něco pro historické nadšence
Waterloo je hrou pro historické nadšence a stratégy, kteří opovrhují divokými akčními pohyby myší a raději řídí své armády klidně dýmajíce čibuk naplněný kvalitním tabákem. Obsahuje pouze jednu bitvu - tedy Waterloo - ale zato ji rozpitvává velmi podrobně a do detailů od prvních oťukávacích úderů až po ústup notně zdrchané Napoleonovy imperiální gardy. Hra je postavena na enginu Sid Meier's Gettysburgu, jenže kdo by čekal pouhou výměnu uniforem a jmen, hluboce se mýlí - pokud obě hry srovnáte, zjistíte, jak moc se změnila technologie za pouhých pár desítek let, které obě bitvy dělí. U Waterloo se bojovalo mušketami a nic jiného nebylo, válka Severu proti Jihu znamenala konec mušket a nástup "zadovek", které znamenaly (samozřejmě kromě dalších vynálezů) naprostý převrat ve vedení války.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Stále jsme ale v roce 1815, Napoleon se právě vrátil z "dovolené" na Elbě a se svým vojskem dorazil k malé (a do té doby naprosto neznámé) vesnici Waterloo. Stejným směrem míří i vévoda Wellington a maršál Blücher s rozhodnutím skoncovat s Bonapartem jednou provždy.

Armády tehdy vypadaly velmi podobně, všechny se skládaly ze tří základních složek složek, pěchoty, jezdectva a dělostřelectva. Pěchota byla vyzbrojena mušketami s dostřelem maximálně sto metrů, jezdectvo sečnými zbraněmi a dělostřelectvo se skládá z kanónů různých ráží. Vyhrával tedy ten, kdo měl početní převahu nebo byl lepší stratég. A být lepší než počítač je ostatně v třiceti různých misích Waterloo vaším úkolem.

• Udržení správné linie
zdroj: tisková zpráva V napoleonských válkách se bojovalo ve formacích a "linie pěchoty" byla klíčem k úspěchu. Udržení linie či správné zformování ve vhodnou chvíli znamenalo rozdíl mezi vítězstvím a porážkou a nutno říci, že ve Waterloo si pravdivost tohoto tvrzení mnohokrát ověříte. Formací je k dispozici několik a každá se hodí pro něco - ve sloupci se jednotky pohybují rychleji, ale jsou mnohem zranitelnější, protože pár dobře mířených dělových koulí vám může pokosit půl pluku.

Naopak linie je primární formací pro útok na nepřátelskou pěchotu a tzv. karé neboli čtverec je jedinou formací, ve které máte slušnou šanci ubránit se útoku jezdectva. Jezdectvo totiž nejsou ti "hlupáci se šavlemi", jak je nazval během občanské války konfederační generál Morgan (před tím, než rozkázal "nandejte jim to" a nechal je svými muži bez problémů rozstřílet na kousky daleko před svými liniemi), je to síla, která je schopna během deseti dvaceti vteřin rozsekat několik pluků pěchoty. Jezdectvo je strašlivá zbraň, která ale může útočit jen někdy a jen někde - takže se jej musíte naučit používat, jinak vám jej pěchota nebo dělostřelectvo zničí.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Několik střetů na různých místech současně
Ve Waterloo nejde na rozdíl od ostatních realtimovek ani tak o zabíjení co největšího počtu soupeřových vojáků - každá mapa má totiž důležité kóty, za ně dostáváte body. Mnohem snazší a rovněž mnohem častější je tedy dosažení taktického vítězství než vítězství rozhodujícího - nepřítel tedy spíše spořádaně ustoupí než aby v hrůze prchal. Vliv na to má i fakt, že jednotlivé "mise" či spíše "podbitvy" jsou omezené časem - a kdo je na tom lépe, když čas vyprší, vyhrál. Nesmíte tak ani na okamžik polevit v pozornosti a mnohokrát se vám stane, že musíte dohlížet na bojišti na dva i tři střety najednou, což je velmi problematické. Stalo se mi tak, že jsem se příliš "zakoukal" do jednoho souboje svých dragounů, kteří se věnovali radostnému vymazávání nepřátelské pěchoty; zatím ale o kus dále nepřítel ničím neobtěžován likvidoval dělostřelectvem mou bezmocnou pěchotu.

zdroj: tisková zpráva Ovládání Waterloo je velmi jednoduché a rychle přijde do krve. Změna formace i taktické příkazy jsou otázkou jednoho kliknutí myši na příslušnou ikonku. Jako v každé realtimové hře záleží i ve Waterloo trochu na rychlosti - nestačíte-li si všimnout včas najíždějících hulánů a nezformujete urychleně karé, můžete se s většinou svého regimentu rozloučit.

Waterloo je na rozdíl od mnoha jiných her podobného ražení velice přehledné a všechny důležité informace o jednotce máte přímo na obrazovce. Tří nejdůležitějších si musíte všímat stále - soudržnosti jednotky, morálky a "bitevní zátěže". Soudržnost klesá, pokud je jednotka v rychlém pohybu či v nerovném terénu, bitevní zátěž roste, když jsou vojáci pod palbou. A s morálkou je to jasné - nemůžete chtít po vojákovi, aby hrdinně stál v linii, když vidí, jak dělová koule kolegovi stojícímu vedle urvala hlavu...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Důstojníci vždy přežijí
Když už jsme u rvaní hlav - ačkoli u Waterloo zařvalo několik francouzských, anglických i pruských generálů, mnoho plukovníků a nespočet nižších důstojníků, ve Waterloo zabít důstojníky nelze. Ačkoli manuál se výslovně zmiňuje o možnosti, že důstojník zemře, nepodařilo se mi donutit své muže, aby na oficíry zaútočili. Tatáž situace je se zajatci - v jedné bitvě jsem musel nakonec zmatené Francouze stejně pobít, i když za normálních okolností by se v obklíčení zřejmě vzdali (nebyly to elitní jednotky císařské gardy, které bojovaly do posledního muže).

zdroj: tisková zpráva Hnidopich by ještě nalezl pár mírných nedostatků, například fakt, že obě dvě armády nastupují do bitvy ve stoprocentním stavu, přitom ve skutečnosti se mnohokrát stávalo, že vojáci až dva či tři dny vůbec nejedli a museli při tom pochodovat několik desítek kilometrů - jak na tom byli při nástupu do boje je jasné.

Nuže, ještě zbývá místo na poslední poznámku - v Levných knihách (alespoň v Praze určitě) je k dostání úžasná kniha historika Luboše Taraby "Waterloo", která je ideálním doplněním manuálu. Po jejím přečtení poznáte detailně celé bojiště i taktiku všech tří zúčastněných armád. Knihu prodávají za neuvěřitelných sto třicet korun - a pokud si koupíte ji a hru k tomu, je to ideální kombinace.