| Autor: Dick Publikováno: 14.srpna 2006 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Oproti konkurenčním FPS hrám se autoři WarPath vytasili s jednou novinkou, a tou je prvek strategie. Ten přichází ke slovu ihned na začátku hry, kde se před vámi rozvine pole s různě barevnými hexagramy, které znázorňují příslušnost daného území té či oné straně. Cílem pak je přebarvit postupnými vítězstvími všechna políčka na svou barvu. Stejně jako v klasických tahových strategiích i zde se hraje na kola, tudíž vlastnictví některého z území ještě neznamená, že vám vydrží až do konce hry. Zkrátka a dobře - jednou útočíte a jednou či dvakrát se musíte bránit nájezdu soupeře. 
zdroj:
tisková zpráva
Samotný boj o území (ať už útok nebo obrana) je v praxi buď klasický Team Deathmatch, Capture the Flag nebo Frontline Assault. Ona myšlenka o postupném obsazování jednotlivých teritorií je sice hezká, ale její provedení trošku pokulhává, neboť na nějaké taktizování můžete rovnou zapomenout. Hra je jednoduše příliš krátká na to, abyste dlouhé minuty spřádali plán o tom, jaké území teď obsadíte, kdo ze soupeřů by vás mohl napadnout a zda dané políčko vůbec za provedení útoku stojí. Singleplayerovou kampaň není problém dohrát na druhou nejtěžší obtížnost za nějakých pět hodin a to vám ještě při troše štěstí zbude chvilka na kávu.Byť není zbraňový arzenál nijak rozsáhlý, protože každá z frakcí má k dispozici pouhé dvě zbraně, vůbec vám tento nedostatek nebude vadit. Celkem se tedy ke slovu dostane šest, resp. sedm vražedných nástrojů – brokovnice, sniperka, rotační kulomet, granátomet, dva druhy energetických zbraní a pila pro boj nablízko. Samozřejmě s tím, že všechny jsou stylizovány do patřičného sci-fi hávu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jednotlivá zařízení zkázy se stejně jako v Pariah dají jednoduše vylepšovat pomocí energetických článků, které získáte z mrtvol nepřátel. Každá ze zbraní má tři stupně účinnosti a na úplném začátku máte zcela logicky k dispozici ten nejnižší. Kupříkladu běžný raketomet se tak na druhý stupeň stane mnohem ničivější a na třetí mu přibudou naváděné střely. Ovšem ne vždy je vylepšení vítané, jelikož mi u některých zbraní mi přišlo, že se jejich účinnost po upgradu paradoxně trochu snížila. • Mají vůbec nějaký mozek? Umělá inteligence počítačem ovládaných nepřátel snad není žádná. Nepřátelé jen většinou tupě běží za svým cílem (např. vlajkou) a vám většinou ani nevěnují pozornost. Z toho důvodu se vám stane zápolení s nimi jen dětskou hrou, v níž je již dopředu dán vítěz. Na nějaké taktizování či krytí se za překážky rovnou zapomeňte. 
zdroj:
tisková zpráva
Celkem jsou k dispozici čtyři obtížnosti, přičemž první tři následují model popsaný výše a až v té čtvrtí začnou vaši protivníci na vaše útoky trochu reagovat a vracet vám je. Přesnost jejich zásahů je ale snad nastavena na 100%, tudíž jakýkoli střet s nimi znamená vaši okamžitou smrt i po jednom obdrženém zásahu. Proti tomu bych neměl sebemenších výtek, kdyby to ovšem platilo na obou stranách. Ale to ne – vy nepřátele na jednu ránu na nejtěžší obtížnost nikdy nezastřelíte.• Nezvládnutá fyzika Jestliže jste pečlivě sledovali vypouštěné informace o hře, jistě vám neunikla zmínka o zamýšleném použití fyzikálního enginu Havok. Zatímco v případě Half-Life 2 jsme s otevřenou pusou obdivovali přesnost, s jakou se vlivem fyzikálních zákonů jednotlivé věci pohybují, zde nad vším musíme zaplakat. Pro příklad netřeba chodit daleko: pokud zastřelíte nepřítele, jeho tělo se jako list papíru zvedne do vzduchu, vyletí několik metrů do výšky, udělá tam ladnou piruetu a dopadne kousek od vás. Člověk si pak říká něco o tom, že se zaručeně někde musela stát chyba. Naštěstí (pro hratelnost spíš bohužel) je ve hře minimum interaktivních objektů, tudíž vás tento nešvar (tedy až na všudypřítomné nepřátele) nebude tolik iritovat. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jelikož byl WarPath od svého počátku koncipován jako vyloženě multiplayerový titul, mohla by to být právě hra více hráčů, co jej vytáhne do zářivých světel lepší společnosti. Jako na potvoru se tak nestalo a i zde na vás čeká šedivě průměrný zážitek. 
zdroj:
tisková zpráva
V multiplayeru přes LAN či internet se proti sobě může postavit až 16 hráčů najednou, což je sice pěkné, ale musely by k tomu být adekvátní podmínky. Teď mluvím především o dostatečném množství serverů na hraní a především počtu hráčů. V době psaní recenze totiž bylo dostupných pouze pět oficiálních serverů pro všechny módy, avšak hráčů na nich bylo pomálu. Tím pádem máte z multiplayeru přes internet stejný zážitek jako v singleplayeru, protože jednotlivé týmy jsou při nedostatku lidí doplněny boty.Vlastní hratelnost v multiplayeru u WarPath sice není nejhorší, ale rozhodně nejde o nic světoborného. Jednotlivé zbraně působí víceméně vyváženě, pokud se je naučíte pořádně ovládat. S tím souvisí i nutnost upgradovaní, bez něhož byste si ani neškrtli. Poněkud nadbytečně působí ale možnost ovládat stejně jako v Pariah vozidla, poněvadž žádná z 25 multiplayerových map není tak rozsáhlá, abyste je naplno využili. Kvalita grafické úrovně hry se nese zcela v duchu předchozích řádek – už od prvního okamžiku se nemůžete zbavit pocitu, že tu již jednou něco takového bylo. Do vašich myšlenek se opět vklíní vzpomínky na Pariah, jehož duch je na grafické stránce více než patrný. Ať už to jsou použité textury, modely či třeba podobnost GUI, u všeho toho máte pocit, že už jste to někdy viděli. A vůbec se nedivím tomu, že původně se tento projekt měl jmenovat Pariah 2, čemuž by ostatně odpovídala relativně krátká doba vývoje… 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů 
zdroj:
tisková zpráva
Hodnotit WarPath je trošku ošemetné. Na jedné straně tu sice máme krátký, lehce monotónní a místy zábavný singleplayer, poněkud podceněný multiplayer a lehce archaický vzhled, nicméně tohle všechno nám na straně druhé zjemňuje budgetová cena 20 dolarů. Díky tomu by mohla hra ve své kategorii nabídnout relativně ucházející zábavu, ovšem u nás nemá vydavatele a tak se prodává jen z dovozu za přemrštěných 1000 Kč (kvůli poštovnému a provizi obchodu). Právě proto vám doporučím raději sáhnout po starším Unreal Tournamentu 2004, který se dá sehnat za nějaké čtyři stovky. Tentokrát to pánům z Digital Extremes příliš nevyšlo, třeba příště.Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty... Související články: První dojmy, Novinky |
| Dick | |
| autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |
