Autor: Martin Holas Publikováno: 31.října 2005 |
![]() Poloviční klišé Nenápaditá základní příběhová myšlenka naštěstí zanechává trapné samoúčelnosti již v zárodku a její zploditel se průběžně vybičovával ke stále lepším a lepším výkonům. Během hry vás čeká několik zajímavých dějových zatáček (výraz „dějový zvrat“ zde opravdu není na místě, protože se ani v jednom případě nejedná o nic, nad čím by kdokoliv překvapením vydechl plíce z těla). Ač je vše vymezeno skromnými mantinely deseti misí, něco velmi podobného rozvíjejícímu se příběhu tu zkrátka je a vy během hraní nudou nezalomíte na klávesnici ani po opadnutí prvotního nadšení z nových jednotek, tedy první podstatnější vylepšení oproti původní hře. ![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek ![]() Design misí exceluje Nevyznívá to sice příliš lichotivě, na obranu hry alespoň zmíním příjemnou věc, že design misí v datadisku a původní hře, to je nebe a dudy. Zatímco dříve se vše pravidelně zvrhlo v klasické zasídlení, obsazení strategických bodů a sklizení nepřátelských hlav elitním mariňáckým davem s upgradovanou výbavičkou, nyní si budete každou z misí užívat od začátku do konce. Jednotlivé mapy se rozrostly nejen do velikosti, ale i rozmanitosti. Velmi hře prospěla aplikace čtyř hratelných stran, čehož autoři využili do extrému. Není výjimkou ani jejich několikanásobné prostřídání v průběhu jedné mise. Když hráč například dospěje do situace, kdy není v jeho silách splnit dané úkoly, získá na čas kontrolu nad druhou, dosud skrytou stranou v týlu nepřítele a jakmile tomu bude situace opět přát, vrátí se k původní. Vcelku jednoduchý a přitom působivě fungující trik, jak udržet ve hře rozmanitost a přitom nedrobit příběh do více misí, než je nezbytné. ![]() ![]() ![]() Náplň úkolů je další vlastností, kterou se může datadisk pyšnit. Ani zdaleka se nejedná o obyčejné vyvraždění mapy nabalené v kabátku jakéhosi vyššího cíle, tentokrát vás čekají mnohem zajímavější libůstky jako vysekávání obklíčených Ultramarines z problémů, shánění čerstvé krve na obětní oltář, sjednocení rozhádaných orkských kmenů pod jeden prapor nebo kvapný ústup s celou základnou přes celou mapu (k čemuž využijete teleportační technologie jedné z ras). Závěr hry si navíc budete moci vychutnat ze všech čtyř úhlů pohledu, logicky tedy vyplývá čtveřice možných zakončení hry. Je skutečně zajímavou zkušeností bránit zuby nehty projíždějící ultramariňácký konvoj proti silám Chaosu a v druhé kampani usilovat na té samé mapě o jeho zničení, o zbylých dvou stranách a ![]() Vojenská přehlídka Nové kampaně jsou prostě šťavnatější než tomu bylo dříve. Nemalou mírou se na tom také podílí už několikrát zmíněné strany a nové jednotky, jejichž rozmanitost a vyrovnanost se mimochodem takřka vyrovná legendárnímu Starcraftu. Na straně dobra na sebe navléknete šedivé uniformy Imperiální gardy a elegantní brnění arogantních vesmířanů Eldarů. S vesmírnými mariňáky v bachratých zbrojích, neopomenutelným to znakem světa Warhammer 40k, se tentokrát hráč setká jen okrajově. Je to určitě příjemná změna. Orkové a armády Chaosu pak suplují ty špatné. S Imperiální gardou jsme se setkali už v původní hře, kde její neschopná pěchota figurovala maximálně jako spotřební zboží k odlákání nepřátelské palby. Teď se budou muset obejít bez mariňáků za zády, nicméně díky účinné artilerii a obranným budovám jako bunkry, mezi kterými se mohou jednotky přesouvat v řádu několika sekund, se drží více než slušně. Defenzivní založení frakce v sobě určitě skýtá šanci i pro začátečníky, kteří mistrně nezvládají umění klávesových zkratek a nechtějí se tolik starat o jemný micromanagment. ![]() ![]() ![]() Dále tu máme nehumanoidní rasu Eldarů s vysoce specializovanými jednotkami a spoustou výběrových technologií. Hra je to těžká a vyžaduje hodně zkušeností a neméně intuice, zkušenějším hráčům se ale přinejmenším odmění nestandardním způsobem boje založeným spíše než na frontálním útoku na skrývání a bleskovém teleportačním přesunu jednotek i budov daleko za nepřátelskou linii. Na straně zla samozřejmě nesmí chybět armády Chaosu. K nim netřeba rozsáhlejšího komentáře, skladba armády se zdaleka nejvíc podobá jednotkám Blood Raven, se kterými jste se mohli vyřádit v kampani originálu, tzn. zástup kvalitní pěchoty korunovaný masivními Obliteratory (alias Terminatory), to vše doplněno o trochu obrněné kavalerie. Vesměs se jedná o vyváženou volbu pro hráče, kteří si rádi zaútočí a přesto si chtějí udržet solidně krytá záda. ![]() Válka o suroviny Rozdíly mezi stranami se projevují hlavně v multiplayerových bitkách, a Winter Assault je pro hru více hráčů jako stvořený. Kampaně vám vydrží na dva dny, s kamarády se ke hře ovšem budete rádi vracet stále i po několik měsíců. Není se co divit, ani blizzardovské strategie vám nenabídnou toliko ukrutného zápolení o surovinové zdroje jako Warhammer. Od začátku do konce je absolutně nutné držet krok s nepřítelem a snažit se získat více strategických bodů než on, tj. zabrat a udržet maximum území, pokud možno na jeho úkor. Úchvatná jatka bez špetky slitování, chyby se vracejí jen s obrovskými potížemi, alespoň pokud jich soupeř dokáže využít. Systém hry mi trochu připomíná kombinaci mezi starou RTS sérií Z a právě strategiemi od Blizzardu (Starcraft a Warcraft), přičemž z obojího si vzal Warhammer to nejlepší. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů ![]() Akční nabídka: každý, kdo si tento datadisk předobjedná z Tiscali GameShopu, dostane k němu zdarma akční hru ze světa Warhammer 40.000 - Fire Warrior. Stáhněte si k datadisku: Demo, Video, Cheaty Stáhněte si k původnímu WH: Dawn of War: Patch, Demo, Cheaty... Související články: Novinky, Warhammer: Dawn of War recenze anglické verze&recenze české verze |
Martin Holas | |
autorovi je 19 let, píše i pro Gamestar; studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |