Autor: Pavel Oreški Publikováno: 23.dubna 2007 | Verze hry: anglická/finální/PC Doba recenzování: 1 týden |
![]() Kariéra Kromě nepostradatelných herních módů (jeden zápas, turnaj, multiplayer, party minihry), jejichž obsah je zbytečné představovat, se jako od každé správné sportovní hry očekává kariéra. Ve Virtua Tennis 3 začínáte na třístém místě žebříčku STP. Sega zakoupila práva na hráče (třináct mužů a sedm žen) a některé důležitější turnaje, ale asi šetřila za ty menší, Davis Cup nebo právě za licenci na ATP, proto STP (Sega Professional Tennis) Po týdenních cyklech se posouváte tenisovým rokem, hlásíte se na turnaje, případně trénujete nebo se účastníte speciálních akcí. Turnaje jsou výkonnostně odlišeny, na ty první, série Challenger, se dá přihlásit hned, kdežto na Grand Slam nebo Turnaj Mistrů (zde The King of Players) už musíte být na žebříčku podstatně výše. Na přední příčky se probojováváte skrze vítězství v turnajích. Oproti Top Spinu nedostáváte žádné peníze, takže odpadá nakupování vybavení nebo najímání lepších trenérů, stejně jako výběr sponzorů. ![]() ![]() ![]() Speciálními událostmi se zde myslí jen přátelské zápasy s jinými hráči. Jednou se mi stalo, že mě Roger Federer vyzval na duel v bowlingové minihře, nicméně například na Davis Cup zapomeňte. Celkově se dá říci, že co se kariéry týče, mnohem pestřejší byla v Top Spin 2.
Trénink a odpočinek Po pár trénincích a prvním vyhraném turnaji jsem byl velmi překvapen, když mi trenér oznámil, že jsem se zranil a na dvorce se můžu vrátit až za čtyři týdny, přičemž do naprosté pohody se dostanu za měsíc a půl. Každá akce posune ukazatel únavy o něco výš - je nutné jej sledovat a počítat s tím. Dobít baterky lze třemi způsoby. Buď si dáte energy drink a hned se vrátíte do tenisového kolotoče nebo si týden odpočinete doma či odjedete na třítýdenní dovolenou k moři. Všechny možnosti doplní energii na plno a nepoznal jsem jediný rozdíl. Tedy když si dáte posilující nápoj, tak jste upozorněni, že sílu máte, ale příliš organismus zatěžujete. ![]() ![]() ![]() V momentě, kdy se nekoná pro vás zajímavý turnaj, se hodí zajít na trénink. Buď do tenisové akademie nebo procvičit jednu ze čtyř vlastností: pohyb po kurtu, podání, volej a hru od základní čáry. Ve škole vám poradí, jak na základní údery, vylepšování vlastností se stejně jako v Top Spinu koná v minihrách. Například podání pilujete sestřelováním nafukovacích míčů, rychlost sbíráním ovoce valícího se na vás z plošiny společně s obřími tenisáky, kterým se musíte vyhnout. Zahrajete si curling, bingo nebo budete odrážet útoky vetřeleckých plivačů míčků. Každý trénink má čtyři stupně obtížnosti a po každém, i nepovedeném, se vám přidá trocha bodů do statistik, případně posune úroveň schopností. Zábavnost trénování je jednou z vlastností, v níž nad Top Spinem 2 nový Virtua Tennis 3 vyniká.
Vývoj a výkon Vylepšené vlastnosti se přenášejí do herního projevu na dvorci. Na rozdíl od Top Spin 2 se vám nestane, že byste prvních pár turnajů nevyhráli, protože nemáte natrénováno. Naopak, ačkoliv už od začátku proti vám stojí světová špička, projdete prvními turnaji velmi lehce. Naneštěstí se ale výraznější změny nedočkáte ani později. Ano, na hráči je vidět zlepšení, ale vše kazí to, že se v arénách potkáváte se stále stejnými borci, kterým stoupá nebo klesá výkonnost přímo úměrně významu turnaje. Postupem času se mění pouze rychlost a sílá úderů protihráčů a v podstatě nemá smysl budovat v jednom směru výjimečného tenistu. Nikdy nedosáhnete toho, abyste protivníkovi vnutili svůj styl, naopak se vždy musíte podřídit vy. A to je škoda. ![]() ![]() ![]() Nakonec se snažíte mít tenistu vynikajícího ve všech směrech a hra tím velmi trpí, protože, jak se dostáváte dál a dál, ztrácí na reálnosti. Ze začátku vyhráváte naprosto jednoznačně, později je scénář zápasu vždy stejný: první gem dva prohrajete, abyste následující čtyři v pohodě vyhráli. Jak je to možné? Každý hráč zásadně vyniká v jedné vlastnosti a během prvních dvou her zjišťujete, jak se jim bránit. Když na to přijdete, stačí do konce zápasu hrát stále stejné údery. Pokud to zkusíte jinak, tvrdě narazíte. Velké problémy kupodivu nedělá ve všem zdatný Roger Federer, ale mnohem více se zapotíte proti Blakeovi, který brilantně zvládá údery od základní čáry nebo Ferrerovi, který má smrtící forehand. Hra vás na jejich přednosti přímo upozorní krátkou charakteristikou pod jménem hráče a je opravdu jen otázkou okamžiku, než si i s tím nejtěžším tenistou poradíte. To je bohužel příčinou velmi nízké obtížnosti. Sám jsem Virtua Tennis 3 dohrál za přibližně 6 – 8 hodin, tj. z třístého místa jsem se probojoval až na vrchol. A to včetně tréninků a absolvování několika nedůležitých turnajů. Supermanský komplex ![]() ![]() ![]() Jedna věc je ono supermanství, druhá neuvěřitelná přesnost. Sám o sobě ve hře nemůžete zahrát do autu nebo sítě, toho se dočkáte jen párkrát za zápas po prudké ráně od soupeře. Během prvních hodin jsem si dokonce myslel, že to nejde vůbec. Osobně jsem pak neměl žádnou radost z toho, že zápasy vyhrávám, protože je to jakási samozřejmost a jakmile jsem si to uvědomil, začala mě hra svou monotónností nudit. Virtua Tennis 3 se ovládá třemi tlačítky a směrovkami pro pohyb po kurtu. Silnější ránu nebo kraťas zahrajete, když dané tlačítko držíte dost dlouho a míč umístíte podržením páčky (směrovky) daným směr. Je to právě v ovládání a arkádovosti, kde oproti svému konkuretnu podstatně ztrácí. Při hraní Top Spinu 2 máte prostě pocit, že dokážete překonat své chyby, povede se vám prohoz a míček dopadne přesně na čáru, že jste si vycvičili tenistu, který vítězí svým agresivním stylem. Zkrátka úspěch není jako ve Virtua Tennis 3 zadarmo.
Technická stránka Grafické zpracování je mnohem lepší v aktuálním titulu od Segy. Oproti Top Spin 2 jsou arény detailnější, vybavenější, živější a obraz je mnohem ostřejší. Virtua Tennis 3 je celkově lépe odladěn - přestože jsem měl nastavené detaily na maximum, stále byla hra svižná a neklesla pod šedesát obrázků za vteřinu. A o tom jsem si v Top Spinu 2 mohl nechat jen zdát. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Mnohem hůře dopadá zvuková složka hry. Už jsem se zmínil o vzdychané, kterážto je naprosto k nevydržení, ale to není vše. Některé zvuky jsou podivně zaznamenané nebo zkomprimované. Například na konci zmíněného vzdychu jako by všem divákům zazvonil mobil nebo v některých halách celý zápas doplňuje neidentifikovatelné poklepávání. Úplně nejhorší je hudba, která hraje i při zápasu. Samozřejmě jsem ji po prvním turnaji vypnul, ale i tak by mě zajímalo, kdo měl tak, s prominutím, hovadský nápad, pouštět k tenisu rockové nakládačky nebo lehké techno. Závěr ![]() Stáhněte si: Video, Cheaty... Související články: Novinky, Virtua Tennis recenze,Top Spin 2 recenze, Wii Sports recenze |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |