Virtua Tennis 2009 - srovnávací recenze

Nejstarší tenisová série pokračuje. Jaký pokrok udělala od minulého dílu, v čem pokulhává za konkurencí Top Spin a jak se od sebe liší PS3 a Wii verze?

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 3.září 2009

Verze hry: prodávaná/anglická/Wii+PS3
Doba recenzování: 3 týdny

zdroj: tisková zpráva Už je to přes dva roky, co jsem recenzoval Virtua Tennis 3. Od té doby se žádný serióznější tenis neobjevil, až letošní léto přineslo souboj dvou her s podobným námětem. Tentokrát to ovšem není mezi Virtua Tennis a Top Spin, protože pozici druhého jmenovaného zabrala nová značka EA – Grand Slam Tennis. Virtua Tennis byla vždy hodně arkádová simulace bílého sportu. Zejména poslední díl byl podle mého až příliš jednoduchý, což se ale jiným zdálo jako výhoda. Důležitá zpráva je, že Virtua Tennis 2009 je jen lehce upravený třetí díl. Možná i proto se nehonosí číslovkou 4, nýbrž 2009? Důvody, které k tomu Sega může mít jsou dva: za prvé podpora Nintendo Wii a zároveň žhavé novinky WiiMotionPlus a za druhé ždímání důvěřivých hráčů, kteří na pořádný tenis čekají dva roky.

Osobně jsem testoval tuto hru na Wii a PS3, existují ale i verze pro Xbox360 a PC. Ovšem i dle´malých rozdílů mezi Wii a PS3 verzí si myslím, že budou všechny podoby téměř totožné. Na Wii i PS3 hru pohání dokonce stejný engine – Criware – což, předpokládám, je případ i dalších dvou.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
oficiální obrázky z PS3/X360 verze

• World Tour
Kariéra pro jednoho hráče se odehrává v rámci World Tour. Pro tento ročník Virtua Tennis je charakteristické šetření na licencích, takže se opět nedočkáme ani žebříčku ATP (což nebylo už minule), ale nebude ani Wimbledonu, pouze turnaj v Londýně. Oproti Grand Slam Tennisu, který obsahoval největší hvězdy bílého sportu za posledních dvacet, třicet let, vypadá Virtua Tennis jako freeware hra. Licencovaných hráčů je kolem desítky z ženského a desítky z mužského tábora.

Ale zpět k World Tour. Je smutné, že jde v podstatě o to samé, jako v případě staršího bratříčka. Opět se pohybujete po týdnech tenisovým rokem a máte na výběr, zda potrénujete, odpočinete si nebo se pustíte do některého z turnajů. Ty se dělí do čtyř skupin, dle postavení hráče na žebříčku. Zpočátku se dostanete jen na ty pro tenisty od zdroj: tisková zpráva prvního až do stého místa, později se vám samozřejmě otevírají větší možnosti. Mimo turnaje se vám ozývají různí hráči s nabídkou na tréninkový zápas. V něm jednak zlepšujete své vlastnosti, ale hlavně můžete získat partnera pro čtyřhru. Občas se objeví nějaká exhibice nebo charitativní turnaj. Poslední možnost je zatrénovat buď v akademii nebo v mini hrách.

• Dlouhý vývoj tenisty
Na rozdíl od Top Spin se vaše postava nezlepšuje při samotném hraní, ale pouze v trénincích. Považuji to za docela nešťastné. Jednak se tím značně zpomaluje váš vývoj a za druhé nikdy nevíte, jak dlouho bude trénink trvat. Jestliže ho zvládnete na výbornou, tedy splníte požadované úkoly, jako například vyhrát tři míčky forhendem nebo smečí od sítě, uběhne v kalendáři pouze týden. Jestliže prohrajete, uběhnou dva. Občas přijdete o dva týdny tak jako tak a když se vám to stane před důležitým turnajem nebo zápasem, je to k vzteku.

Abyste se dostali v žebříčku výš, je nutné vyhrávat. Když v turnaji zvítězíte, posunete se vpřed pouze o jedno až čtyři místa. Protože jsem si myslel, že větší skok vpřed udělám, vyhraji-li jak dvouhru, tak čtyřhru, hlásil jsem se na turnajích do obou pavouků. Nicméně tento předpoklad je mylný a zdálo se mi, že se posunutí výše se řídí pouze náhodou. A ačkoliv jsou zápasy hrány jen na dva vítězné gemy a k získání poháru stačí vyhrát tři (ve čtyřhře dva) zápasy, trvají turnaje něco mezi 15 – 30 minutami. A teď si spočítejte, jak dlouho vám bude trvat, než se stanete světovou jedničkou. Bez mučení se přiznám, že jsem to po čistých dvanácti hodinách vzdal a v kariéře dál nepokračoval. V té době jsem se pohyboval kolem pět a třicátého místa.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Ovládání
Na PS3 je ovládání úplně stejné jako před dvěma lety. Tři tlačítka pro různé údery a joystick pro pohyb po kurtu a směřování míčků. Čím více času na odehrání máte, tím přesnější a prudší úder a naopak. Opět mě vytáčí nemožnost zahrát kromě podání do autu nebo sítě. Snad jen v momentě, kdy vás soupeř zatlačí a vy míček odpálíte jen tak tak, skončí za čárou. Nicméně, že byste přehnali míření vlevo nebo vpravo, to se prostě nestane. Úplně jiné kafe je hraní na Wii a Virtua Tennis 2009 byl druhou hrou, kterou jsou vyzkoušel s WiiMotionPlus. Pocity jsou ovšem rozporuplné. Na rozdíl od Grand Slam Tennisu musíte dělat mnohem delší pohyby, které odpovídají skutečnosti. Jenže zahrát takový lob, či kraťas je skoro nemožné.

zdroj: tisková zpráva Při tréninku těchto úderů jsem měl sto chutí něco rozmlátit. Postava na obrazovce občas udělá úplně něco jiného, než se snažíte zahrát vy. Je to zvláštní, protože jindy se zase divíte, jak přesně byl váš pohyb přenesen do hry. Mám takové podezření, že s tím má co do činění kalibrace WiiMotionPlus. Vždyť také před každým míčkem musíte WiiMote namířit na svého tenistu a chvilku počkat. To je dle mého názoru právě proto, aby se WiiMotionPlus vrátil do pohody. V případě, že MotionPlus nemáte, ovládání je jiné než na PS3. Před každým úderem se vedle vašeho tenisty objeví jezdec a dle toho, jestli máchnete rukou v době, kdy je napravo nebo nalevo, poletí tím směrem i míček. Pro Wii je samozřejmě nutností používat pro pohyb tenisty po kurtu nunchuck s joystickem, takže žádné spoléhání se na konzoli, že to za vás odběhá sama. Přes všechny zmíněné problémy musím uznat, že jsem se u této hry díky fyzické náročnosti zapotil z tenisových simulací na Wii prozatím nejvíc.

• Obtížnost
Problém je v obtížnosti, které je veškerá žádná. Ve dvouhře jsem neprohrál jediný zápas a málokdy jsem přišel o jediný míček v celém turnaji. Čtyřhra už je mnohem zábavnější a výhra není stoprocentní. Tedy hlavně na Wii, na PS3 je i čtyřhra poměrně jednoduchá. A i když jsem si zvolil nejtěžší obtížnost, což v kampani znamená dostat se do první pětadvacítky, po pár zápasech jsem přišel na jednoduché triky, jak porazit jakéhokoliv soupeře.

Ale abych autorům nekřivdil, na nejvyšší nastavení jsou už výměny poměrně zajímavé. To znamená, že jestliže nehodláte Virtua Tennis 2009 hrát v multiplayeru, nemá moc cenu pomýšlet o jeho pořízení. World Tour je hrozná nuda, stále stejné turnaje, stále stejní tenisté, stále stejné výsledky. Ani vylepšování postavy vás příliš nenaplňuje. Od minulého dílu byl systém podstatně zjednodušen a místo toho, abyste trénovali třeba podání, backhand nebo hru na síti, zlepšujete se v jednom ze tří ukazatelů. Když tento ukazatel postoupí na vyšší úroveň, odemkne se vám další styl, který můžete svému tenistovi přiřadit, například prudké podání nebo kvalitní defenziva. Jenže styly se nedají kombinovat a tak i když se snažíte sebevíce, hráč bude vždy vynikat v jedné disciplíně.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Minihry
Co se party her týče, jsou v podstatě stejné jako před dvěma lety. Ale aspoň jsou zábavnější než nudná kampaň. Dají se hrát lokálně ve více hráčích, zapisují se žebříčky rekordů a dá se s celou rodinou soutěžit o stupně vítězů. Fajn jsou turnaje, které si navolíte dle vlastních preferencí, zvolíte nejvyšší obtížnost a hned je veseleji. Výzvu představuje Arcade mód, v němž nastoupíte v sérii zápasů proti velmi silným protivníkům, které musíte zvládnout bez zaváhání, abyste si odemkly nějaký bonus.

Jak už jsem se zmiňoval, Virtua Tennis byl vždy hlavně o lehce uchopitelném multiplayeru. Tak je tomu i tentokrát. Na výběr jsou lokální i online hra. Dle mého názoru je lepší prvně jmenovaná, protože hrajete s někým, koho znáte. Na Wii jsem zakládal hry a snažil se připojovat k nějakým dalším, ale online v době pár týdnů po vydání jaksi nikdo nebyl. Zvláštní...

• Závěr
zdroj: tisková zpráva Audiovizuální zpracování na PS3 je opět téměř totožné s dva roky starou hrou. To ovšem neznamená, že by byla špatné, jen prostě není lepší. Oku lahodí zejména animace, které jsou různorodé a pěkně pospojované. Naštěstí už tenisté při odehrání každého míčku neskáčou rybičku jako dříve, ale uvzdychané publikum zůstalo. Při dlouhých výměnách máte pocit, že se díváte na film s hvězdičkou. Zpracování na Wii je velmi pěkné a je v podstatě jen v nižším rozlišení a s rozmazanějšími texturami. Ovšem vůči konkurenci jde na Wii o oku lahodící zážitek. Příšerná je hudba, která hraje i při zápasech. Její vypnutí je téměř nutností, ale pak je na kurtu zase hrozné ticho, které občas prořízne rozhodčí nahlášením aktuálního stavu. Žádný komentář, jen plochý a stále stejný potlesk.

Stáhněte si: Demo z Xbox Live a PlayStation Network, Trailery, Videa

Související články: Virtua Tennis 3 recenze, Virtua Tennis recenze, Novinky, Top Spin 3 recenze