URU: Ages Beyond Myst - recenze
7/10
zdroj: Archiv

URU: Ages Beyond Myst - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 1. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Se starověkou a tajuplnou civilizací, která na Zemi přicestovala už před 10 tisíci lety, vás seznámí příběh této netradiční adventurní série s logickými hádankami a bohužel i nedomyšlenými akčními pasážemi.

Autor: Levis
Publikováno: 17.ledna 2004
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 3 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Myst vydaný v roce 1994 se stal jednou z prvních her na CD-ROM a ještě dnes nabízí unikátní zážitek nesrovnatelný s žádnou jinou adventurou. V Mystu nelze zemřít, neutíká vám čas, nikdo po vás nestřílí a stisknutím špatné páčky nezničíte žádný stroj, a tudíž nemusíte úroveň opakovat. V Mystu jste úplně sami – nevíte, kdo jste ani kde jste, a postupem času objevujete fantastické různorodé světy (Ages – Věky) plné logických hádanek. Poznáváte Atruse – zlomeného muže, jehož synové zničili a vyplenili spoustu Věků a spálili knížky, kterými se mezi nimi dalo přepravovat. Zkrátka řečeno, Myst je a pro mě vždycky zůstane jednou z nejlepších a nejoblíbenějších her vůbec.

V roce 1997 jeho úspěch podpořilo vydání Rivenu s podtitulem The Sequel To Myst – neoficiálního druhého dílu na pěti CD. Riven nebyl špatnou hrou, ale narozdíl od Mystu se většinu času odehrával na slunných plážích, v krásných zahradách a podobných místech, která vzbuzovala dojem ráje, a záhadná či tajuplná atmosféra v něm trochu chyběla. A před dvěma lety se objevil Myst III: Exile, vydařené pokračování v lepší grafice a znovu s výborným dějem.

 Vytváření vlastní postavy
Uru: Ages Beyond Myst se od výše zmíněných předchůdců liší v mnoha směrech. Ačkoliv obsahuje hutný singleplayer, je jasné, že cílem autorů bylo chytit se stále silnějšího trendu online her a pokusit se převést hádankové světy do podoby, v níž by je procházely stovky hráčů a dohromady řešily všemožné puzzly. Je to jasně znát už na začátku hry, kdy si musíte vytvořit vlastní postavu – tedy zvolit si, jak bude vypadat. Zdali bude tlustší nebo hubenější, jakou bude mít barvu pleti nebo jestli bude oblečena ve flanelové košili anebo tričku. Tím mizí anonymita, díky které si každý svého hrdinu představoval podle sebe. V Mystech dokonce ani nebylo naznačeno, zda je hlavní postava muž, nebo žena. A nyní je poprvé na vás, abyste si svého hrdinu vytvořili. Tato nutnost přibyla pochopitelně kvůli orientaci a vzájemné identifikaci v online hraní, ale na průběh singleplayeru nemá vliv.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Tvorba charakteru ale bohužel obsahuje jednu nemilou podivnost, a to sice, že jsem nenašel barvu pleti, která by se alespoň vzdáleně podobala té evropské. Vlastně jsem zjistil, že všechny barvy pleti jsou až nápadně příliš snědé, takže můj hlavní hrdina je s největší pravděpodobností Arab. Kromě toho musí mít na nohou tenisky a vypadat jako turista. Člověk by čekal, že u něčeho tak závažného, jako je vzhled hlavní postavy, si Cyan dají práci a nechají hráče vybrat z mnohem více možností, když už takovou volbu do hry dávají. Aspoň že kdykoliv uprostřed hry si můžete svou postavu ještě upravit (ačkoliv stále máte na výběr ze stejných možností).

Zvětšit zdroj: Archiv Novinkou v Uru je také to, že na rozdíl od Mystu, Rivenu i Mystu III vám autoři dali totální volnost pohybu. Myst III vám sice nabízel možnost otočit se kolem dokola, ale pohybovat jste se mohli pouze po obrazovkách – kliknutím na příslušné místo. Uru už je kompletně 3D a hráč v něm může volně chodit (anebo běhat) všude po svých ve stylu klasických stříleček, kde herní svět vidí v pohledu z vlastních očí, stejně jako v předchozím remaku RealMyst. Engine funguje relativně plynule v rozlišení 1024x768 s maximálními detaily i na dnes průměrném počítači (Athlon XP 1600+, 512 MB SDRAM, GeForce4 Ti4200).

 Obnova světů D'ni
Děj hry nepřímo navazuje na události nastíněné Mystem a třetím dílem. Tentokrát se více než kolem Atruse a jeho rodiny točí okolo staré civilizace D’ni – o rekonstrukci starých a zničených Věků, sjednocení a obnovení civilizace. Ačkoliv příběh mě tentokrát tolik nezaujal, hádanky a atmosféra hry zůstávají naštěstí stejné. Po úvodu na poušti, který je jakousi přípravou na to, co následuje, se hráč dostává na Relto – malý ostrůvek v mracích, který se stane jeho domovem. Pokud se cokoliv přihodí, vždy se objevíte zde a odsud budete mít možnost vrátit se zpět do ostatních Věků.

Zvětšit zdroj: Archiv Cílem v každém z Věků je aktivovat všech sedm rukou, které naleznete na různých místech - stačí se jich dotknout. Ruka (většinou nakreslená na zdi) ukáže, v kolika sedminách Věku jste, a uloží hru. Ukládat, kdy se vám zachce, ale bohužel nejde a po novém spuštění hry se vždy objevíte zpět v Reltu. Ruka uloží jen váš postup, takže například nebudete muset znova plnit už vyřešené úkoly. Rychlost postupu jednotlivými Věky samozřejmě závisí na tom, jestli budete dostatečně chytří a vyřešíte puzzly, které vám otevřou cestu k lákavému prozkoumávání dalších světů.

 Řešení ne úplně snadných hádanek
A jak už je v této sérii zvykem, jsou to hádanky nejrůznějšího druhu. Ať už jde jen o místnost popsanou hieroglyfy, do které přijdete a musíte zjistit, co udělat. Anebo o rozsáhlé lokace a úkoly, k jejichž vyřešení je potřeba pochopit podstatu celého Věku. A nepůjde jen o zapojování elektřiny, lezení trubkami, jízdu lanovkami anebo střílení obrovských hub. Hádanky všeho druhu vyžadují zapojení všech druhů uvažování a nejtěžší je vždy závěrečný rébus každého z Věků, ale i ostatní doplňující mohou působit problémy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Puzzlů je tedy vskutku dost a díky jejich obtížnosti zejména pro nováčky se celková herní doba může klidně srovnávat s Mystem či Mystem III. Čas nutný na dohrání Uru: Ages Beyond Myst se bude lišit podle toho, jak rychle se vám podaří vyřešit hádanky. Odhadem počítejte tak s 10-15 hodinami nebo i více, pokud nejste ostřílení borci a nedíváte se zbaběle do návodu.

Jedním z nejdůležitějších symbolů celé série Myst byly a stále bezpochyby jsou knihy. Knihy, kterými se přesouváte mezi jednotlivými Věky a ve kterých D’ni založili a napsali své dějiny. Hlavní dějová linie se v každém Věku trochu ztrácí a hráč postupně o daném světě objevuje víc a víc. Všímá si, jaký byl autor (to se nejlépe pozná podle jeho pokojíčku, který najdete v každém Věku), a hlavně se téměř vždy dostane k jeho deníkům. Aspoň tato neodmyslitelná součást série už od jejího prvního dílu tedy neodumřela - i zde můžete strávit dlouhé chvíle čtením velice hutných zápisů a kronik o problémech, které předcházely vytvoření každého Věku, a o tom, jak ho jeho autor psal apod.

 Nepříjemná potřeba skákání
Zvětšit zdroj: Archiv Vraťme se ale ještě k novinkám, které přináší Uru. Jak jsem se na začátku zmínil, máme tu vlastní postavu a možnost přepnout do trochu nešikovného third-person pohledu. S tím souvisí další nemilá vlastnost hry, a to je tlačítko "Jump". Přiznám se, že zpočátku jsem opravdu váhal, jestli Myst nezměnil žánr. Přece jenom skákat v adventuře s logickými hádankami už je trochu moc a některé situace, které autoři vytvořili, hru téměř mění v hopsací plošinovku. Tím myslím nejenom lávky, které pod vámi spadnou, a na propasti, které budete muset přeskočit, ale třeba i na zaražený spouštěcí most. Na ten nejdříve musíte naskočit a strčit do něj, aby povolil a spustil se.

Další menší novinkou je lezení po žebřících, kdy se hra automaticky přepne do pohledu třetí osoby a hráče ovládáte jen šipkami. Pro hráče jiných novodobých adventur anebo akčních her to asi bude celkem normální, ale věřte mi, že pocit z Mystu to trochu kazí a ovládání není zrovna ideálně navrženo.

Tím se dostáváme k další skutečnosti, která Uru vzdaluje od klasických adventur. V Uru můžete ztratit dosavadní postup a čas tím, že špatně přeskočíte anebo se jen ukliknete. Stačí trocha nepozornosti a už padáte do lávového jezírka; dokonce i na Reltu můžete spadnout do oblak. Po pádu nenásleduje smrt, ale návrat na Relto a odtamtud se musíte zase pracně dostávat tam, kde jste naposledy udělali onu chybu. Předpokládám, že i kvůli tomuhle budou skalní fanoušci původní hry cítit vůči Uru averzi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Občasné chyby grafiky
Volnost pohybu s sebou přináší i jiná úskalí. Všechno by mělo být vypiplané do detailů a ze všech stran vypadat dobře – tak zní základní pravidlo každého 3D enginu. V Uru se to ne úplně podařilo. Stane se totiž mnohokrát, že prach na světle je po bližším ohledání jen ošklivou texturou, která visí ve vzduchu a nebudí patřičný prostorový dojem. Jindy se zase z dálky hezké popínavé rostliny vulkanického světa promění v ošklivé napláclé obrázky na zemi poté, co k nim přistoupíte blíž. Ale takových případů je naštěstí ve hře vzhledem k její rozloze poměrně málo.

Zvětšit zdroj: Archiv Už v době psaní této recenze byl k dispozici upgrade na verzi 1.2, která zlepšuje stabilitu hry na grafických kartách ATI a opravuje mnohé chyby. Třeba se časem dočkáme i spravení nepříjemného zasedávání za stůl – když se totiž posadíte za stůl v něčí pracovně anebo k ovládacímu panelu nějakého přístroje, někdy vůbec na panel nevidíte; jindy vás zase hra vezme a přemístí o několik centimetrů na druhou stranu stolu. Zkrátka řečeno: ta animace rozhodně dobře nevypadá.

 Věky a Myst jako takový
Ačkoliv se spousta věcí změnila, nejdůležitější vlastnost hry zůstává stále stejná: studio Cyan a bratři Millerové jsou skvělými tvůrci virtuálních Věků. Řekl bych, že světy Uru mi možná připadají i zajímavější než ty, které představil Myst III: Exile. Opět je tu fantazie dohnána k dokonalosti, složité mechanismy pracující na úžasné bázi a dokonalé puzzle, které musíte vyřešit k jejich spuštění – nic tu z tohoto hlediska nechybí.

Zvětšit zdroj: Archiv Každý Věk se opět nese v jednom znamení. Ať už je to třeba vulkanický Eder Gira anebo Teledahn plný podivných přerostlých hub, můstků mezi nimi a bažiny u jejich kořenů; Slunce obíhající Věk několikrát za minutu; podivná zvířata poletující v bažinách a další – fantazii se zde meze vůbec nekladou. A hlavně tu opět panuje krásná a tajuplná atmosféra, klid a osamělost – takže pocity z hraní jsou opět velmi dobré.

Myst – a tím myslím celou sérii včetně Uru – je totiž dost zvláštní adventura. Až na jednu výjimku tu nejsou žádné NPC (Non-Playable Characters), se kterými byste vedli rozhovory a získávali další informace či rady, jak postupovat. Není tu žádný inventář, do kterého byste schovávali úlomky porcelánu, listy papíru a podobné v jiných hrách stejného žánru užitečné předměty. Sice s sebou nosíte knížky, kterými se přepravujete mezi jednotlivými Věky, ale to je v Mystu stejně důležité jako vaše oblečení, takže to mezi předměty v inventáři počítat nelze. Pamatuji si, jak jsem dlouho bádal nad řešením hádanek v původní hře; kreslil si na papír mapky, poznamenával zajímavé objevy a nakonec přemýšlel, jak to dát všechno dohromady. A Uru v tomto trendu pokračuje.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

Hudební doprovod se sice podle mě ozvučení prvního Mystu nevyrovná, ale stále se dá hodnotit velice vysoko. Každý z Věků má své vlastní melodie, které se na pozadí velice vhodně opakují. Jen škoda, že proklamovaná skladba od Petera Gabriela hraje jen při závěrečných titulcích a nikoliv v samotné hře.

 Světlé multiplayerové zítřky?
URU aneb YOU ARE YOU je hra z poloviny multiplayerová a ne nadarmo se dříve jmenovala Myst Online. Protože ale ne všichni jsou ochotni platit pravidelné měsíční poplatky, i její singleplayer určitě stojí za to. Multiplayer jsem v době psaní tohoto článku nemohl vyzkoušet, jelikož hra šla před Vánocemi do prodeje bez funkčního serveru CyanWorlds, tzn. nabízela jen hru pro jednoho hráče. Osobně ale tipuji, že ve hře více hráčů se kouzlo hry částečně vytratí a bude z ní jen nepovedený expediční průvodce po hezkých světech přecpaných lidmi a každá nová hádanka se asi vyřeší okamžitě poté, co ji Cyan přidají.

Zvětšit zdroj: Archiv Jako skalní příznivec série Myst jsem nicméně byl z Uru trochu zklamán, protože stará dobrá hratelnost je zbytečně zhoršená výše zmíněnými, pro takový druh hry neakceptovatelnými akčnimi ,přídavky‘. Na druhou stranu je to pořád Myst a autoři odvedli vynikající práci s jednotlivými Věky i dějem hry. Otázkou je, nakolik si dnes hráči všimnou nevinné adventury a to obzvlášť u nás, kde se této sérii nedostalo prakticky nikdy žádné velké popularity.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Anglický návod

Související články: Novinky, Myst III: Exile recenze (5/2001)

 
Levis
autorovi je 16 let, studuje v Praze a specializuje se na strategie/akce/adventury a cokoliv s tématikou Star Wars (všechny clánky autora)



 
 
Levis

Verdikt:

Ačkoliv oproti Mystu III je singleplayerová část Uru: Ages Beyond Myst o něco horší a obsahuje pár drobných chyb včetně nemožnosti ukládat hru před akčními pasážemi, stále se řadí mezi kvalitní adventury a jedná se o vhodnou koupi zejména pro skalní fanoušky této série.

Nejnovější články