Autor: Leon Publikováno: 11.února 2003 |
![]() ![]() ![]() V této souvislosti si neodpustím jednu poznámku. Nevím, co je to za trapnou módu dávat každé ženské postavě pětky prsa, navíc evidentně silikonová! K tomu je samozřejmě nutný maximální výstřih, aby toho bylo vidět co nejvíc. Sám si pamatuji nástup Lary Croft, která se svým (prvním) poprsím udělala díru do světa. Od té doby, jak postupně přibýval nový a nový Tomb Raider, se s úbytkem kvality hry naopak zvyšovala velikost poprsí. Tenhle fenomén bohužel převzali skoro všichni autoři a dnes mi to už připadá minimálně nudné, ne-li ubohé. Ano, dovedu si představit pubertální jedince slintající při pohledu na Aidu, ale myslím si, že méně je někdy více. Silikonová ![]() To samé bohužel platí i samotném příběhu. Ten začíná v okamžiku, kdy se ztratí spojení s obyvateli na jedné planetě. Dalton, alias vy, je vyslán zjistit důvod. Od té doby vás čeká 12 misí, ve kterých máte získat 7 mocných artefaktů, které spojené dohromady nabízejí neuvěřitelné možnosti. Teprve v několika posledních misí se příběh začne rozvíjet i jiným, mnohem zajímavějším směrem. Samozřejmě vám nebudu prozrazovat jak, každopádně je škoda, že zvláště první polovina hry je po stránce příběhu velmi slabá. To se pozná nejlépe na tom, zda se hráč dokáže přirozeně vžít do role Daltona. Mně se to tedy vůbec nedařilo a nakonec ani nepodařilo. Také jakési mezi-mise na Atlantisu jsou vcelku nudné a stále stejné (včetně velmi podobných custcén). Prostě nic, co by vás vtáhlo do hry a nutilo to hrát vcelku až do konce. Příběh se zkrátka příliš nepovedl. Náplň misí Samotné mise je možno rozdělit na několik druhů. Ty nejnudnější, bohužel jich je nejvíc, se nesou ve stylu - znič vše, najdi artefakt, vrať se. Pak je ve hře několik misí, které jsou naopak velmi dobré. Několikrát budete bojovat po boku mariňáků, spolupracovat s přeživšími vědci, pomocí speciálních děl a polí něco bránit nebo krýt sniperkou z vysoké věže mariňáka opravující generátor. Tyto mise jsou naopak velmi dobré a nápadité, ale jak jsem řekl, je jich málo. Ve zbývajících tak budete jen procházet level a střílet úplně po všem, co se hne. Nejhorší na tom všem ale je, že každý level má v podstatě jen jedno řešení, jednu cestu apod. Jinak řečeno - těžko si lze představit, že budete hrát level (neřkuli hru) znovu, prostě proto, že podruhé vám nic jiného nenabídne. Tato vlastnost, v angličtině zvaná „replayability“ (jak to říci v češtině - znovuhratelnost?) je v Unreal II prakticky nulová, což je při vědomí toho, že hra nabízí pouze singleplayer, dost podstatná věc. To vše ještě podtrhuje délka hry, která se pro běžného hráče pohybuje zhruba okolo 10 hodin čistého času. Pokud tedy budu uvažovat cenu hry 1500 Kč, pak vás hodina hraní vyjde na 150 Kč, což je docela drahý špás. Po dohrání hry vám už totiž hra nic jiného (samozřejmě kromě opětovného hraní téhož samého) nenabízí, na rozdíl od No One Lives Forever 2 s vedlejšími úkoly a získáváním zkušenostních bodů. ![]() ![]() ![]() Atmosféra a pohyby Pojďme ale na další stránky hry. Rozhodně bych neměl zapomenout na atmosféru hry. Všichni jsme již delší připravováni na pocity strachu v připravovaném Doom 3, a tak jsem čekal, jak se s tímto faktem popere Unreal II. Hned první akce na cizí planetě slibovala alespoň po této stránce zajímavý zážitek. Několikrát jsem se přistihl, že jdu chodbou opravdu pomalu, protože kolem mě se linuly vpravdě strašidelné zvuky, a když na konci chodby přeběhla podivná nestvůra, ani se mi nechtělo nahlédnout za roh. Toto prvotní nadšení ale brzy ochladlo, protože další levely už (až na malé výjimky) děsivou atmosféru jaksi ztratily a vše přerostlo jen ve střílení do nepřátel. Škoda… ![]() Zbraně na jedno použití Osobně jsem nebyl nijak nadšen ani ze zbraní. Základní problém nevidím ani tak v tom, že by byly špatné, jak spíš v tom, že délka hry je značně neúměrná počtu zbraní. V praxi to pak vypadá tak, že když obdržíte novou zbraň, vystačí vám tak na jeden level a pak už máte zase nějakou jinou. Tím pádem si stačíte zvyknout jen na ty základní a ty lepší, které se objevují v závěrečných fázích hry, použijete jen párkrát. Je to ostatně také proto, že ve hře rozhodně není nadbytek té lepší munice. To vše pak značí, že si žádnou zbraň ani nestačíte oblíbit. No, vlastně ano. Mám na mysli plamenomet, který je nejen velmi efektní, ale také dost efektivní. Tak třeba na hejno pavouků stačí jeden pořádný zášleh a z pavouků zbude jen doutnající hromádka. Naštěstí do plamenometu je i relativně dost munice, takže si troufám tvrdit, že se stane nejoblíbenější zbraní z Unreal II. ![]() ![]() ![]() Příliš málo zásahových zón Ostatní zbraně jsou již víceméně známé z předešlých Unrealů, ať už se jedná o assault rifle (zde možná nejpoužívanější zbraň), laserovou pušku, obligátní brokovnici, granátomet či nepříliš účinný rakeťák. Pokud si vzpomínám, tak nové zbraně jsou jen dvě, a to zbraň chrlící na nepřítele ony pavouky a pak zbraň nejúčinnější - jakýsi generátor magické síly (snad černé díry), která se objeví v závěru jen kvůli likvidaci hlavních „bossů“. Zapomenout rozhodně nemohu ani na oblíbenou sniperku, kterou si v několika misích docela užijete. Ostřelovačka má pěkně udělaný zoom a je naprosto přesná, což už za takový klad nepovažuji. Při míření i střelbě ve skutečnosti se ruka přeci jen trochu chvěje, což je zde jaksi pozapomenuto. ![]() Umělá inteligence Zvědavý jsem byl také na to, jak si autoři poradí s umělou inteligencí nepřátel i spolubojovníků. Začnu těmi, kteří s vámi spolupracují. Tady se toho nedá mnoho vytknout. Mariňáci vás dobře kryjí, organizovaně (byť značně skriptovaně) postupují vpřed, v boji proti nepříteli jsou velmi silní. V několika případech jim také můžete zadávat jednoduché rozkazy, především co se týče rozmístění okolo střeženého místa nebo vašeho krytí. Také tyto příkazy plní poměrně svědomitě a nelze proti tomu něco namítnout Naproti tomu inteligence nepřátel mě docela zklamala. Nejčastěji se spokojí s tím, že jdou přímo po vás. O nějakém to krytí nebo ústupu nemůže být skoro řeč, takže průměrnému hráči akčních her by jejich likvidace neměla dělat problémy. Jejich nepříliš propracovaná inteligence i slabá odolnost je tak vyvážena spíše jejich počtem, neboli kvantita nahrazuje kvalitu .Mimochodem, nepřátelé v podobě „lidí“ jsou podstatně chytřejší a odolnější než nestvůry, a tak jsem často litoval, že jich tam není mnohem víc. ![]() ![]() ![]() Audiovizuální orgie Když tak na to koukám, pak to vypadá, že Unreal II jenom kritizuji. Je to tím, že se od něj dost očekávalo (čemuž se není co divit) a on naděje do něj vkládané nesplnil. Jednu věc mu ale nelze upřít. Tím je grafická stránka hry, která se pohybuje na samé špičce technologické úrovně současné doby. Hra vypadá opravdu úžasně, i když jsem párkrát narazil na místa, která mně připadala minimálně přeplácaná. Mnoho efektů je vpravdě nádherných a rozepisovat se o nich samo by samo vydalo na samostatnou recenzi - odrazy, průhlednost, kouřové efekty nebo nádherný plamenomet, na to vše se kouká jedna radost. Na stranu druhou je jaksi opomenuta hra se stíny, čehož si ale možná v té záplavě vizuálních efektů ani nevšimnete. ![]() Svou kvalitu má rozhodně i zvuková stránka hry, i když už jsem zažil u akčních her i lepší. Také namluvení postav je vcelku slušné, což mi připomíná, že jsem se ještě nezmínil o možnosti vést na vesmírné lodi primitivní rozhovory s ostatními členy jako v adventurách. Proč primitivní? Pokud pominu obsah, který se stejně točí povětšinou okolo příběhu, tak mě překvapila možnost vybírat otázku (či odpověď) z několika možností. Bohužel, rychle jsem přišel na to, že je úplně jedno, na co se zeptáte nebo odpovíte, protože na průběh hry to nemá žádný vliv. Povětšinou se stejně zeptáte na všechno a je jedno, v jakém pořadí. To je aspoň další důkaz, že interakce s okolím není zrovna dokonalá. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Hodnocení Jak tedy Unreal II dopadl z mého pohledu? Nezbývá mi než konstatovat, že zklamal. Je to samozřejmě především tím, že se od něj hodně čekalo a pod značkou Unreal jsme si zvykli na určitou kvalitu. I když se ale povznesu nad tento fakt, pak musím stejně přiznat, že jediné, čím se Unreal II vymyká ostatním střílečkám, je grafika. Dokonce to vypadá tak, že se autoři přehnaně věnovali vývoji nebo vylepšování enginu a jaksi přitom pozapomněli na kvalitu ostatních aspektů hry. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Stáhněte si: Trailer, Intro video, E3 2002 trailer, Event video, Cheaty Související články: Unreal 2 Tech Support FAQ (HW požadavky atd.), Preview, Novinky, Unreal Tournament 2003 recenze |
Leon připravil: jd |