| Autor: Marek Beniač Publikováno: 4.dubna 2007 | Verze: finální/PC/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek První minuty s hrou se tradičně nesou ve znamení licencí a jejich permanentního útoku. Úvod obstarává pochopitelně znělka Ligy mistrů, jakožto i přehlídka oficialit, na než mají Electronic Arts práva. Vyjádřeno čísly, na hráče čeká šestnáct evropských lig, stovky klubů a tisíce fotbalistů. Z pohledu domácích fanoušků pochopitelně chybí Gambrinus liga, jak ovšem víme, EA vždy zpracovávali jen elitní, popřípadě z hlediska trhu zajímavé soutěže. Jediného českého zástupce – Spartu Praha – tak jako obvykle nalezneme v koši Rest of World mezi kluby, které se pravidelně účastní Ligy mistrů a jejich soutěž není mezi vyvolenými. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Řeč je samozřejmě o Ultimate Challenge, jenž shromažduje několik desítek utkání z různých fází Ligy mistrů. Nechybí klíčové duely z kvalifikace, základních skupin, ani z vyřazovacích bojů či samotných finále. Počítejte ale s tím, že co výzva, to pořádně zapeklitý oříšek k rozlousknutí. Pokusíte se například otočit prohrané finále ročníku 93/94, kdy AC Milán vedl nad Barcelonou už 4:0? Nebo vás snad zarmoutilo semifinále 1999, ve kterém domácí Juventus naložil hostujícímu Manchesteru United dva góly během úvodních dvaceti minut? Žádný problém, vezměte osud do vlastních rukou a přepište historické tabulky. • The Treble aneb sezóna Stěžejním herním módem a jedním z hlavních lákadel hry však zůstává kompletní fotbalový ročník Ligy mistrů. Hráči je znovu svěřena pozice manažera a zároveň vlastně i trenéra (tak trochu děvečka pro všechno) úspěšného týmu, jehož majitel zná jen ty nejvyšší mety. Mám-li být konkrétní, nestačí mu účast v Champions League (chce ji mimochodem vyhrát) a společně s ní chce svůj tým vidět na nejvyšší příčce domácí ligy i jako držitele ligového poháru. Inu pojmenování The Treble není náhodné. Abych řekl pravdu, byl jsem docela zvědav s jakými inovacemi se autoři vytasí – před dvěma lety mé výtky směřovaly především na lineární scénář a hubený výběr lig. V tomhle směru se bohužel nezměnilo vůbec nic. Kočírovaný tým se opět rekrutuje v uvozovkách pouze z pěti ligových soutěží. Premiere League, francouzské Ligue 1, Bundesligy, italské Série A a nejvyšší španělské ligy. A zrovna přesvědčivě nevypadá ani tvorba postavy manažera, u níž má hráč na výběr pouhých devět hlav a dva druhy oblečení v pěti barvách. To je tedy úpadek. Ne že bych čekal další The Sims, ale oproti první virtuální Lize mistrů je to výsměch. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Šílený majitel klubu zůstal Celý fotbalový ročník je opět rozdělen na několik kapitol, které postupně provedou hráče kompletní sezónou. Začíná se už přípravou, kdy se na poslední chvíli ladí soupiska a podepisují zbývající volné hvězdy. Jako počáteční praktická ukázka poslouží přípravné zápasy či turnaje v krajích s teplým podnebím a pak už to jde ráz na ráz. Začátek domácí ligy, první zranění v týmu, rozlosování Ligy mistrů, první rozmary pana majitele, pohárové zápasy, rozpory v šatně, druhá zranění… a než se člověk naděje, pro neuspokojivé výsledky ho vyhodí. Je to tak, majitel je stejně šílený jako dva roky zpátky a uznává jen vítězství Pravda tentokrát dokáže pochopit i drobné nezdary a klopýtnutí, tudíž už není nutno vyhrávat úplně všechno a za každých okolností. Ze svých požadavků přesto slevit nedokáže a na třech pohárech do vitríny zkrátka trvá. V sezóně se pochopitelně odehrává spousta věcí v pozadí, což znamená že hodně zápasů uzříte jen v podobě výsledkové tabulky, jiné zase počítač alespoň odsimuluje na základě vámi zvolené soupisky a rozestavení v poli. Ovladač z ruky přesto jen tak nepustíte, protože zápasová porce je víc než hutná a většinou na trávník vyběhnete v klíčových utkáních nebo je-li zapotřebí zachraňovat nějakou nepříjemnost. • Ano pane, jistě pane Minule jsem přirovnal manažersko-trenérskou práci k loutce v rukou majitele. Možná že v reálném světě to není taková hrůza ;) ve světě složeném z jedniček a nul ovšem nadále panuje tyranie a teror. Touhu po úspěchu a plnění vysněných (byť ne skromných) přání lze pochopit, rozmary a výstřelky pana majitele však mnohdy překračují hranice zdravého rozumu. Například neustálé změny v kádru hraničí až s posedlostí. Dvě tři posily před sezónou považuji ještě za normální, ale věčné výměny hráčů – a to i v týmech kde hvězdní borci zahřívají i lavičku – jsou vážně na Chocholouška. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Mnohdy praštěné a přehnané se znovu jeví také dílčí úkoly. O vítězstvích, jenž se berou za samozřejmost, už víme. Zásahy majitele jdou však mnohem dál. Občas požaduje třeba stáhnout ze soupisky hráče, který se mu zprotivil. Tu a tam chce porazit věčného ligového rivala pořádně vysokým rozdílem – jako výstrahu. Jindy zase nechápe význam pozice trenéra a tvrdošíjně trvá na použití nezvyklého rozestavení v poli. Dobrá, najdou se i rozumné akce. Šetřit tahouny mužstva před důležitým mačem Ligy mistrů je dobrý nápad. Přesto vyhrát pak ligový zápas s „B-týmem“ je zatraceně těžké. Rozumně zní i požadavek dát šanci nadějnému mladíkovi, který se posledně trefil hned dvakrát. No jo, ale vysvětlujte mu že svůj podíl na tom měla náhoda a že stálou pozici v mužstvu zatím nezvládne. • Bonusy za bonusové body Všechny dílčí úkoly a přání tu nejsou jen k potrápení hráče, ale především k zápisům do notýsku a k zisku bodíků. Díky realizování bonusových rozmarů majitele (můžete se na ně vykašlat, ovšem nebude rád) se totiž plní nejen zápisníček ale také imaginární pokladnička. Za nasbírané kredity se následně dají dokupovat obvyklé propriety, v podobě dalších sad míčů, nových kopaček zvučných značek i názvů, nechybí ani exkluzivní stadiony a podobné zbytečnosti. Uznávám, že někoho možná bude bavit pořizování a nakupování všeho co hra obsahuje, díky bodovacímu systému však prakticky není možné uspět stoprocentně. Nejen, že byste museli porazit každý klub (a že jich tu je) ale zároveň také vyplnit ty nejbláznivější požadavky pana majitele. Těm jsem se podivoval už v recenzi před dvěma lety… a z údivu jsem nevyšel ani letos. K čemu je například dobré vstřelit alespoň 3 góly (mimochodem v naší lize takřka nevídané) se třemi různými hráči a ještě k tomu mít v zápase více než deset rohových kopů? Proč mám rozhodnout utkání za každou cenu se střídajícím útočníkem? Není počet patnácti střel na bránu přehnaný – už i vzhledem k fixně daným délkám poločasu, které (v režimu The Treble) nejdou změnit? A s příklady podobného ražení bych mohl pokračovat ještě dlouho. Netušíte, proč zvou v EA Sports k tvorbě „scénáře“ pro sportovní hru autory scifi? 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Hororová sezona plná zvratů Nejdříve znovu nastíním dění v „předchozí části“. Scénář prvního dílu jsem tituloval jako hollywoodský – to když se tým probil do Ligy mistrů na poslední chvíli, potom zázračně postoupil z velmi těžké skupiny a ve finále pochopitelně mával kapitán s pohárem pro vítěze nad hlavou. Letošní příběh se mi zdál od prvních chvil pro změnu hororový, aby se postupem času změnil na thriller. Bez napětí to prostě asi nejde. Tentokrát jsem přijal nabídku Chelsea a těšil se na zážitky v Premiere league i cesty po Evropě, vyšlapané silným renomé. Lineárně nalinkovaný scénář mi však hned od začátku nepřál. Můj tým se trápil už v přípravě a dosti tragický byl také vstup do domácí ligy. Nelichotivé zprávy v tisku, jakožto i pokleslá nálada majitele, vyústily pochopitelně ve změny kádru. A když se posléze na velkou část sezóny zranil ještě Ricardo Carvalho, zadní řady se takřka rozložily. Naštěstí chvíli po rozlosování základních skupin LM se karta obrátila a psychicky rozložený tým doslova rozstřílel Celtic. Dál už to šlo jako na houpačce, chvíli se dařilo doma, chvíli v Champions League, každopádně obtížnost některých utkání jakoby uměle narostla. Tvůrci prostě drží hru zuby-nehty v předepsaných kolejích a pokud má situace gradovat, počítač se o to postará. Nejsem žádný FIFA přeborník a ročně ji věnuji sotva pár týdnů – vesměs kvůli recenzím. Přesto jsem zažil několik frustrujících zápasů, kde bylo takřka evidentní, že počítač mi branku vstřelit snad neumožní. To už nebylo o umu a zkušenostech, ale o skriptech. A to opravdu nepotěší. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Leckdo bude jistě otráven i neustálými přestupy, a nutností kupovat a prodávat hráče. Bral bych jedno uměle vyvolané zranění někoho klíčového (Carvalho), po zimní pauze byl však mimo hru také Petr Čech a několik zápasů stál též Ballack. A to jsem ještě nezmínil kauzu Ševčenko. Tenhle fotbalista totiž způsobil takzvanou blbou náladu v kabině, stávkoval a jelikož rozpory pokračovaly i dále, dohodl se s majitelem na výměně. Abych to neprotahoval, vzal jsem za něj Henryho a do konečné fáze Ligy mistrů měla moje Chelsea díky neustálým trejdům na soupisce také Tomáše Rosického, Cannavara, Tottiho nebo Hernána Crespa. Jak patrně uznáte, tohle opravdu nemá s reálem nic společného a ve skutečnosti by jen stěží šlo tak snadno podobné hráče přetáhnout. • Na zelené trávě Co se vlastního dění na hřišti týče, mám docela dilema, o čem a co vlastně psát. Tahle pasáž by se totiž dala s klidem přejít slovy „klasická FIFA“ a dost možná by si nikdo ani nestěžoval. Jak po herní stránce FIFA už léta vypadá a jakým stylem se hraje, ví snad opravdu každý. A letošní UEFA Champions League 06-07 rozhodně nijak zvlášť nevybočuje. Na monitoru se i tentokrát odehrává ten arkádový, akčně laděný fotbal made-in EA Sports, ve kterém jsou k vidění převážně rychlé přihrávky po zemi, občas okořeněné nějakým pasem do běhu. Odvážlivci mohou zkusit poslat míč na větší vzdálenost také vzduchem, to ale není vždy sázka na jistotu a člověk mnohdy musí podstoupit i hlavičkový souboj. Ve hře zkrátka nadále setrvává jistá strojovost a zautomatizovanost, o které jsme psali už tolikrát – tudíž si ani nevzpomenu, ve kterém článku jsem se zmiňoval o pocitech, jako bych nehrál sám, ale s děním na hřišti mi někdo pomáhal. Je ale také docela možné, že sérii FIFA máme všichni už tak zažitou, že se na robotizovaných situacích na herní ploše sami podílíme. ;) Nejvíce útoků a branek nicméně znovu vzniká po průnicích středem a střelách z hranice velkého vápna (případně následných dorážkách) no a nechybí ani populární zatáhnutí míče po straně a finálový centr z křídla, směrovaný do chumlu hráčů před brankou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Několika drobných změn či alespoň situací „tohle ještě neznám“ si každopádně pravidelní hráči povšimnou už v prvních zápasech. Sice je to věčný kolotoč, kdy v některém ročníku série narazíte na fajn novinku nebo inovaci (doprovázenou ovšem pravidelně také nějakým kiksem) aby se za rok vytratila, ale budiž. Znovu tedy oceňuji rozhodčí, kteří pískají docela přísně (hodně karet), přesto v rámci fair-play a poradí si i s výhodou, a dokáží nechat hru po faulu běžet. Letos, řekl bych, viditelně přibylo střel z dálky, dokonce ani počítač se nerozpakuje napálit míč dobrých několik metrů před vápnem. A často úspěšně! Na druhou stranu, hodně střel opět končí na tyčích a břevnech, no a rozpačití dokážou být (jako obvykle) i brankaři. Někdy překvapí pěkným a reálně vypadajícím zákrokem, jindy jen nevěřícně kroutíte hlavou nad jejich neschopností. • Poněkud omšelé zpracování Relativně slabým dojmem působí prezentace. Před dvěma lety měla UEFA CL nádech luxusního TV přenosu, jistě i díky rádoby širokoúhlému zobrazení, rozdělené obrazovce či obrazu v obraze, kdy režie nabízela ve výřezu záběry na emotivně reagujícího trenéra. Tohle všechno je letos pryč, což je škoda – hra teď vypadá dost všedně a obyčejně. Vždyť nebýt panelů s logy Ligy mistrů a oficiální znělky při nástupu na stadion, člověk by možná ani nepostřehl, že právě vkročil do milionářské soutěže. Alespoň že TV grafika ve stylu LM (po které jsem volal minule) je nyní skutečností, což lehce vylepšuje atmosféru. Všechno kazí jen fakt, že režie ji používá i při domácích nebo přátelských zápasech. Částečně zjednodušeno a „ošizeno“ bylo také zobrazení průběhu sezóny. Zapomeňte na klíčové události, provázené palcovými titulky z novin, hráči se tentokrát musí spokojit jen se strohými info-texty. Stopku letos tvůrci vystavili dokonce i takzvanému EA SPORTS Talk Radiu, jehož vysílání (s rozbory expertů a s telefonáty od fanoušků) minule podbarvovalo pohyb v menu a manažerskou práci. Příznivci premiérového českého komentáře u FIFA 07 se pro změnu budou možná ptát, kde je dvojice Bosák-Svěcený? Byla to snad od EA Czech jen taková pokusná vlaštovka nebo je český play-by-play v plánu vždy jen pro podzimní FIFA titul? Zrovna tak bych rád věděl, podle jakého klíče se volí lokalizace. Sezónu v Lize mistrů, prošpikovanou desítkami úkolů a zpráv od majitele, by si domácí fandové jistě vychutnali mnohem lépe v češtině. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v naší galerii • S ohledem na PlayStation 2 na věčné časy? Na závěr snad už jen tradiční povzdech nad technickým zpracováním. Většina her od EA Sports vždy vychází na skoro všechny myslitelné platformy, od zbrusu nových next-gen krabic a stanic, až po praktické handheldy. Verze pro PC je přesto už léta spjatá s PS2 a počítačovým hráčům pomalu dochází trpělivost. Mluvím samozřejmě o novém enginu, na který již PCčkáři čekají hezky dlouho.Překousli jsme slabou verzi World Cupu 06 (v porovnání s tou pro Xbox360) a těšili se na FIFA Football 07. Inovace ale nedorazila a nepřichází ani takřka po půl roce, s Champions League 06-07. Dobrá, grafika je „docela pěkná“ a vyloženě neurazí, dnešní počítače jsou ovšem s next-gen konzolemi srovnatelné, tak proč nepřidat na polygonech a kvalitě textur? Modeláři sice přihodili znovu něco málo detailů, někteří hráči používají v chladném počasí rukavice, od úst jim stoupá pára a v podzimních zápasech dost často prší. Při srovnání s X360 to ale zdaleka neobstojí. 
zdroj:
tisková zpráva
Společný vývoj PC a PS2 verzí se však nepodepisuje jen na vizuální stránce hry. A tak si znovu užijeme také těžkopádných a ne zrovna uživatelsky komfortních menu (pohyb v nich je pomalý, myš vlastně zbytečná, informací na obrazovku se vejde minimum…) jakožto i šíleného sejvování. Opět se ukládají veškerá nastavení, vlastní postup hrou i hráčův profil archivující úspěchy a hodnocení. Děje se tomu po každé události, po každém zápase a věčné rozhovory: „Uložit? Ano! Nějaká data už tu vidím, mám je přepsat? Ano! Přepisuji… uloženo. Ano, beru na vědomí!“ neuvěřitelně otravují a zdržují. O funkci autosave a pevných discích jakoby v EA nikdy neslyšeli. Stáhněte si: Trailer... Související články: Novinky, UEFA Champions League 04/05 recenze, UEFA Champions League recenze, FIFA 07 recenze, 2006 FIFA World Cup recenze |
| Marek Beniač | |
| autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |
