| Autor: Marek Beniač Publikováno: 21.února 2005 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/prodávanáDoba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek První věcí, která jistě každého fandu kvalitního fotbalu dostane hned po spuštění, je atmosféra Ligy mistrů. Všechno začíná již úvodním intro-filmečkem, jímž podle předpokladů nemůže být nic jiného, než oficiální znělka této prestižní soutěže. Tím ale nádech exkluzivity a jedinečnosti samozřejmě nekončí, jelikož hra je díky licenci všemožnými oficialitkami doslova prolezlá. Teď mám na mysli hlavně všudypřítomná loga LM, která se promítla i na svátečně vyšperkované stadiony, na rukávy dresů nebo byla vystříhána přímo na trávník, do středového kruhu. Svoji polívčičku si pochopitelně přihřívají i partneři a skuteční sponzoři celé soutěže, kteří (stejně jako v reálu) okupují veškeré reklamní plochy a panely kolem hrací plochy. 
zdroj:
tisková zpráva
Trochu zklamáním jsou všechna menu ve hře – klidně by mohla patřit do FIFA 2006 a nikdo by si toho nevšiml. Těžko říct, proč nebyla navržena v duchu Ligy mistrů a proč se tabulky ani TV grafika a titulky vizuálně nepřibližují těm, které vídáme při televizních přenosech. Nejen že by to znovu přidalo na atmosféře a autenticitě celé hry, ale působí to maličko i jako krok zpátky. Eidos, dřívější držitel licence (viz review UEFA Champions League 2001/2002) byl v tomhle ohledu maximálně důsledný. Pochvalu však tabulky a menu zaslouží za zpracování a ovladatelnost. Najednou se ukazuje, že když se chce, všechno jde. Topornost a nepřehlednost, které jsem kritizoval u FIFA 2005, je rázem pryč a zůstalo jen nutné konzolové zlo v podobě ukládání dat na paměťovou kartu – ovšem i to je o fous rychlejší.Docela zajímavý (a nebýt už u EURO 2004, napíšu i nový) je mód Situation. Ten umožňuje nasimulovat si prakticky jakoukoliv fázi zápasu a posléze vám dovolí ji i vyřešit. Mickey Mouse tím tenkrát nebyl příliš unesen, já jsem ale toho názoru, že za vyzkoušení rozhodně stojí. Situation zkrátka má něco do sebe: naeditujete si například finálové utkání Ligy mistrů, kdy zbývá sotva čtvrthodinka do konce a vy prohráváte o gól. Jelikož máte rádi napětí, přidáte ještě pár žlutých karet pro vaše borce, eventuálně nějaké to nečekané střídání – řekněme kvůli zranění. Napětí by se dalo krájet, jako mlha nad rybníčkem Brčálníkem. Uvedená situace je pravda poněkud extrémní, ale i tohle se ve fotbale stává. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tenhle mód se mi navíc jeví jako ideální, pro všechny ty rádoby experty, kteří někde u piva přesně vědí, jak to hrát. Že to chtělo už dávno střídat tu přeplácenou hvězdu, že to chtělo zahustit střed pole a hlavně dávat dlouhý balóny po lajnách, protože na to oni neumí reagovat ;) Jenom škoda, že nikoho v EA Sports nenapadlo připravit pár infarktových situací pro začátek a nechali vše jen na hráčích. I tady se hodí připomenout Eidos, který kdysi do „své“ Ligy mistrů přidával jako oživení historická finále této soutěže (dříve Pohár mistrů evropských zemí), případně Gremlin a jeho Scenario mode v Actua Soccer 2. • Liga mistrů 
zdroj:
tisková zpráva
Osobně jsem se těšil především na hlavní novinku hry – na kompletní sezónu Ligy mistrů s tím, že dovedu své oblíbence až k poháru. A tady si dali EA Sports opravdu záležet. Jestliže už kariéra u FIFA 2005 byla povedená, tohle je díky licenci a systému úkolů ještě lepší. Potěší už tvorba manažera týmu, kterého si navolíte přesně k obrazu svému. Někdo zvolí elegantního prošedivělého pána, s bradkou, brýlemi a v perfektně padnoucím obleku. Pokud jste šprýmaři nebo máte rádi naši domácí ligovou soutěž, vytvoříte si možná obtloustlého a krajně nesympatického funkcionáře, oblečeného klidně do šusťáků. Fantazii se meze nekladou.Následuje výběr týmu a první zádrhel, který by leckomu mohl zkazit den. Hra údajně obsahuje 239 evropských klubů, přičemž výběr lig se opět omezil na tradiční nabídku ala Electronic Arts. Je tu anglická Premier League, italská Série A, Bundesliga, španělská Primera i francouzská Ligue 1. Z těch ostatních devíti jmenujme alespoň nejvyšší soutěže Holandska, Portugalska, Skotska nebo Dánska. Zbytek klubů, které pravidelně nakukují do Champions League, pak znovu najdeme v koši pojmenovaném jako Rest of World, přičemž české zastoupení obstarává Sparta Praha a Sigma Olomouc. Pro hraní sezóny (a je tu onen zádrhel) jsou ovšem k dispozici jen kluby z „velkých lig“ (tzn. prvních pět jmenovaných). Všichni z vás, kdo měli v plánu hrát za Spartu a napravovat její poslední vystoupení, mají tedy smůlu. • 50 stupínků k pohárů Celá sezóna je rozdělena na pět kapitol (příprava, základní skupina, zimní přestávka…) a každá následně ještě na deset levelů. Úkoly docela dobře pokrývají celý ročník, přičemž zdaleka ne všechny se týkají přímo Ligy mistrů. Hrají se totiž i zápasy domácí ligy, občas nějaká ta příprava či menší turnaj někde v teplých krajích (zimní pauza) a soupeří se také o místa na soupisce – to když si to rozdá áčko, proti věčným náhradníkům z lavičky. 
zdroj:
tisková zpráva
Kompletní scénář sezóny zavání trochu Hollywoodem, jelikož hned zpočátku se musíte na poslední chvíli prodrat mezi účastníky Champions League a pak se kvalifikovat z hodně těžké základní skupiny (ne náhodou se úkol jmenuje Group of Death). To se samozřejmě podaří, stejně jako vítězství v domácí lize. A víte proč? Jednak mají v EA Sports rádi šťastné konce a chtějí vás vidět ve finále, s pohárem nad hlavou. A potom také z důvodu, že jakékoliv větší zaváhání, znamená konec a vyhazov z klubu!• Vítězství za každou cenu Průběh putování celým ročníkem je znázorněn výstřižky z novin. Po odehrání úkolu se vždy objeví palcové titulky, hlásající tradiční „Velké vítězství“, po remíze už méně veselé „Zkomplikovali jsme si život“ no a pokud se něco zvrtne, uvidíte ono „Manažer propuštěn“. V takovém případě ale nutně následuje nahrávání uložené pozice, jelikož je zapotřebí dodržovat „scénář“ a postupovat neomylně vpřed. V tomhle ohledu připomíná hra napínavou adventuru, s atraktivním, občas až strhujícím dějem, ve kterém však nezůstává prostor na chyby a druhá šance neexistuje. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Uznávám, že do jisté míry to odpovídá realitě – pokud někdo hraje špatně, nepostoupí ze skupiny a prostě končí. Propouští se manažeři, trenéři, hráči chodí na kobereček. Co už je tak trochu mimo, jsou ale vyhazovy za – diplomaticky řečeno – mírná klopýtnutí. Ve skutečnosti by majitel klubu jistě toleroval dílčí neúspěchy (domácí liga, bezvýznamný přípravný turnaj o pár milionů…), pokud by je vyvážilo vítězství v Lize mistrů. • Jako loutka v rukou majitele Ať už si na začátku sezóny vytvoříte jakéhokoliv manažera, vždycky budete muset poslouchat. Těžko říct, jak to vypadá v reálu - zatím nevlastním žádný fotbalový klub, i když v jednání jsou Bohemians ;) V případě UEFA Champions League 2004-2005 si člověk ale připadá spíš jako agent z Mission Impossible nebo alespoň nájemný vrah, jelikož majitel klubu s vámi komunikuje výhradně přes počítač, prostřednictvím emailů. V podstatě tak hrajete jakéhosi vykonavatele – jako manažer obdržíte úkol a posléze ho v roli trenéra, potažmo hráčů, musíte splnit. Hodí se ještě zdůraznit, že přání majitele jsou neskromná (bere jenom vítězství), rozmary nečekané a že dílčí podúkoly mnohdy hraniční se science-fiction. 
zdroj:
tisková zpráva
Každý zápas je bodově ohodnocen, právě na základě splněných a nesplněných požadavků. Kredity se hodnotí prakticky všechno, ať už to jsou vstřelené/obdržené góly, fauly nebo karty - nejvíce bodíků je ovšem za obtížné dílčí úkoly. Chcete příklad? Majitel chce vyhrát (ostatně jako vždy) a přeje si vstřelit více, jak tři branky. Zvýší to prestiž týmu a zlepší morálku před dalším kolem v LM. Jindy zase velí k prodeji a nákupu několika hráčů s cílem posílit. V následujícím utkání je pochopitelně chce vidět na hřišti, ideálně jako střelce gólů. Tolik ukázka těch normálních a vcelku rozumných přání. Mezi ty bláznivé bych zařadil kupříkladu prodej kvalitního záložníka (nelíbí se mu), testování někdy až nesmyslných rozestavení v poli, či extra rychlé góly (skóruj v prvních 20 minutách hry s hráčem XY).Kategorii sci-fi pak zastupují opravdu šílené záležitosti, které mnohdy snad ani nejdou splnit, jejich smysl mi uniká a s realitou skutečného fotbalu nemají mnoho společného. Proč majitel proboha požaduje 15 střel na bránu, gól s náhradníkem, více jak 10 rohových kopů nebo dva góly v prvních 15 minutách? Legrační jsou i úkoly kumulované, jako vítězství o 3 góly + držení míče nad 60%, gól v prvních 10 minutách + čisté konto, či výhra o čtyři góly, vstřelené ovšem se čtyřmi různými hráči. Tohle splnit by často nešlo ani v reálu, natož v počítačové hře, jejíž poločas je v sezóně pevně nastaven na 6 minut (další trochu sporná záležitost). Naštěstí jde pouze o kredity, za které se už tradičně odemykají další míče, sady dresů, nové stadiony a podobné přídavky. Mimochodem když už je řeč o bonusech, mezi ty zajímavé patří neviditelná zeď okolo hřiště (návrat k sálové kopané z FIFA 97?), slepý rozhodčí a hra se sedmi hráči v poli. Majstrštykem je pak bezesporu pohled z očí fotbalisty – nepřehlednější FPS (first person soccer) jste ještě neviděli! ;) 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nebýt rozmarů pana majitele a jeho „super úkolů“, není sezóně v podstatě co vytknout. Putování svého AC Milán, od základní skupiny, až po finále Ligy mistrů, jsem si opravdu užil. Trápením byli soupeři ve skupině smrti, nepotěšilo ani Ševčenkovo zranění na valnou část sezóny a kritický byl i los nástavbové části, kde jsem narazil na Bayern Mnichov. Ale byla to zábava a pohár pak zaslouženou odměnou. Veskrze pozitivní dojmy bohužel zmizí v okamžiku, kdy se rozhodnete zkusit své štěstí s jiným týmem. Já napodruhé zvolil Real Madrid a už po pár odehraných kolech jsem se nestačil divit. Historie jakoby se opakovala… Opět jsem se musel kvalifikovat na poslední chvíli, ale budiž, třeba jim loňský rok nevyšel. Opět jsem musel nakupovat nové posily, třebaže lavička Realu je i tak dost nabitá. Tohle mi mimochodem také dost vadilo, majitel žádá neustále nové hvězdy, takže Milánu jsem pořídil Nedvěda a Zidana (peněz bylo dost a oba souhlasili), Realu potom Nistelrooye. Když se pak ale zranil právě ex-kanonýr Manchesteru, navíc ve stejném „levelu“ jako rok předtím Ševčenko, pochopil jsem, že tenhle ročník pojede ve stejných kolejích, jako ten minulý. EA Sports patrně razí heslo jednou a dost. Jak jinak si vysvětlit naprostou linearitu celé sezóny, kdy je vše pevně nalinkované a předem dané? K opětovnému hraní se tak asi vrátí jen málokdo, stejně jako v případě přísně lineárních adventur, RPG či 3D akcí. 
zdroj:
tisková zpráva
Co se týče ovládání fotbalistů na hřišti, není v podstatě o čem psát. Kdo hrál loňský FIFA Football 2005, bude mu vše více než povědomé, jelikož změny jsou kosmetické a pouhým okem skoro nepostřehnutelné. Než bych tedy znovu popisoval systémy Off the Ball či First Touch a láteřil nad strojovostí a částečnou automatizací celé hry, odkážu vás raději na sotva pár měsíců starou recenzi. Pár „novinek“ ale za zmínku přeci jen stojí. Radikálně se například zvýšila obtížnost i rychlost celé hry. Možná tím EA chtěli jen naznačit, že v Champions League se hraje minimálně o třídu lepší fotbal. A stejné je to s dovednostmi a vynalézavostí všech hráčů, kdy se kvůli překonání obrany a brankáře mnohem více zapotíte.Už po pár odehraných zápasech, lze rovněž vypozorovat řadu šikovných změn (oproti FIFA 2005), což je rozhodně potěšitelná zpráva. Celá hra jakoby prošla menším vyladěním a autoři už sami implementovali různé hratelnostní a realistic patche. Najednou to není tak robotizované a naplánované, světe div se, oni tolik nepadají ani góly přes kopírák! Opravdu jsem docela koukal, jak se jednou podaří střela z dálky, jindy po centru z lajny vyjde hlavička k tyči a občas vyškolíte obranu i s gólmanem, po vtipné narážečce. Co se naopak moc nepovedlo, je „magnetický míč“, který nejenže létá bezpečně přesně na kopačky (to je u série FIFA v podstatě normální), ale extrémně často je přitahován také konstrukcí branky. Tolik nastřelených tyček a břeven se jen tak nevidí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Změněn byl také systém, s jehož pomocí se zahrávají standardní situace. Stejně jako v minulosti je základem zaměřovací kříž a ukazatel síly, avšak tentokrát záleží také na tlačítku, kterým střelu vyšlete. Jedno je pro přímou střelu, druhým vyšlete míč s falší a po letech lze znovu rozehrávat i na krátko nebo do prostoru! Nabídka rohových kopů je podobná, logicky tu odpadá zaměřovač, avšak centrovat je možno prakticky kamkoliv. Po nějaké době jsou tak opět k vidění slibné závary před brankou, ve kterých neúřaduje jen soupeřův brankář (zvlášť pokud máte hodně nacvičeno, v režimu tréninku). Jako malé zjevení může působit i rozhodčí. Ne snad, že by měl oči všude, ale citlivě dokáže posoudit fauly (žlutá či červená karta) a především, umí poskytnout výhodu! A teď nemyslím takovou tu českou výhodu, kdy dostane nějakou rybu (v našich podmínkách nejčastěji kapříka) a píská výhodně pro jednu stranu. Kdepak, sudí v UEFA Champions League 2004-2005 opravdu ponechá po faulu hru běžet, pokud je u míče poškozený tým! A to je na poměry, které léta panují u fotbálků z dílen EA Sports, až neuvěřitelné ;) Neříkám, že díky všem novinkám, zmíněným v předešlých odstavcích, se mají snad Konami začít něčeho obávat. Je ale možné, že se začíná pomalu blýskat na lepší časy – zvlášť, pokud se tvůrci příště zaměří třeba na rozestavení hráčů v poli a zoufalou strategickou část obecně.
• Luxusní TV přenos 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Za povšimnutí však stojí nově zpracovaný TV přenos. Jak je patrné z obrázků, vše působí mnohem luxusnějším dojmem, snad aby hned na první pohled bylo jasné, že tohle není nějaká ušmudlaná soutěž, ale miliónová Liga mistrů. Virtuální režie proto hojně používá rozdělenou obrazovku, gólové situace nabízí hned z několika úhlů a opakovačky zařazuje velmi často i během přerušení. Atraktivním prvkem je taktéž Picture in Picture, objevující se převážně ve zlomových okamžicích. Při zahrávání standardních situací, po gólech nebo třeba faulech se ve výřezu ukáže emotivně reagující trenér klubu, který od lavičky svým chováním a gestikulací vhodně dokresluje vypjatou atmosféru. Celý zápas je pak prezentován jakoby ve formátu 16:9, přičemž do „širokoúhlých pruhů“ byl umístěn ukazatel času a skóre. Ve spodní části se vedle jmen hráčů nově objevuje i ikonka, značící jejich specializaci – střelec, dribler, sprinter a podobně. 
zdroj:
tisková zpráva
Na zvukové stránce stojí za vypíchnutí hudební doprovod, který je překvapivě méně obsáhlý než obvykle a docela absentují i zvučná jména. Pročpak to? UEFA Champions League 2004-2005 totiž přichází s novinkou, s rozhlasovou sportovní stanicí. V režimu sezóny se tak při brouzdání ve statistikách a úpravě soupisky můžete zaposlouchat do názorů expertů a vyslechnout také postřehy a připomínky fanoušků na telefonu. Celkově působí „vysílání“ EA Sports Talk Radia poměrně nenásilně, povídání občas přeruší písnička… pohoda. Mínusem se možná jeví trochu obecná rovina témat – nečekejte, že někdo zmíní úspěchy vašeho mužstva, tak jako v Grand Theft Auto informovali, kde jste co komu provedli. A oříškem je také angličtina, jelikož titulky se pochopitelně nekonají a srozumitelnost trpí nejen díky přízvuku, ale i kvalitou zašumněných telefonních linek.Nad očekávání dobře dopadl komentář. Pakliže ozvučení vlastní hry je prakticky identické s FIFA 2005, osazenstvo komentátorské kabiny prošlo značnou obměnou. Přestože naši staří známí, jako John Motson, Ally McCoist nebo Mark Lawrenson patří už skoro k inventáři, v EA Sports dali tentokrát šanci jiným hlasům. Zápasy Ligy mistrů tak od mikrofonu provází Clive Tyldesley a doplňující komentář obstarává staronový Andy Gray. Podle mého názoru je to změna k lepšímu, oba pánové se navíc šikovně doplňují a občas se pustí klidně do rozboru některých situací. Dostala mě hlavně debata ohledně penalty na Pavla Nedvěda, kdy se nedokázali shodnout, jestli zákrok přišel ve vápně nebo těsně před ním ;) Ačkoliv během zápasu znovu zaznívají především obvyklé fráze, užitečné jsou i nenápadné připomínky úkolů, případně konstatování o nutnosti vstřelit gól (vzhledem k předcházejícímu výsledku). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Jistě jste na závěr zvědavi, který z našich dvou pomyslných čtenářů (ve skutečnosti jich máme minimálně dvakrát tolik :) citovaných v úvodu byl blíže pravdě a čí názor je ten správný. Je tedy UEFA Champions League 2004-2005 opravdu novým fotbalem nebo jen vyfešákovaným loňským FIFA Football 2005? Odpovědět jednoznačně a jasně není vůbec snadné, ono totiž záleží, kolik času hře obětujete a co od ní vlastně očekáváte. Pokud bych opravdu spěchal, věnoval se jen dění na trávníku a vyzkoušel sotva několik utkání, příliš nadšený bych asi nebyl. V tomhle pohledu by to opravdu byla FIFA 2005, s několika málo novinkami a změnami, zabalená do pozlátka Ligy mistrů. 
zdroj:
tisková zpráva
Dalším důležitým ohledem jsou ona zmíněná očekávání. Pakliže si v hlavním menu budete vybírat jen tradiční volby jako Play Now (obligátní rychlý zápas), případně Home and Away (dvojzápas doma-venku) či režim Tournament, není hra vskutku ničím extra. Zcela nové textury, navozující atmosféru Champions League a pár vylepšení (třeba že docela dobrých) asi opravdu nejsou důvodem k jásotu, zvlášť pokud FIFA 2005 leží na poličce opodál. Zajímavější je už možnost rozlosovat týmy zcela libovolně do osmi skupin a odehrát kompletní Ligu mistrů. Jistě, tohle není problém ani v kterékoliv starší hře FIFA série – tam ale chyběly ony oficiality (zkomolený název) a všechno bylo jenom jako a bez náročných úkolů ke splnění.Stáhněte si: Demo, Raptory, Multiplayer patch, Cheaty... Související články: Dojmy z dema, Novinky, FIFA Football 2005 recenze (11/2004), UEFA Champions League 2001/2002 recenze |
| Marek Beniač | |
| autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |
