Autor: Warlock Publikováno: 16.května 2008 | Verze hry: evropská/finální/PC Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Zbytečná jatka Na střídání prostředí a stejně tak na herní dobu, která se pohybovala okolo osmi hodin, jsem si nemohl stěžovat. Horší to však bylo s náplní misí, která se věčně točila pouze okolo kosení neskutečného množství nepřátel. Tento fakt mě dokázal otrávit už v prvním dílu a pokračování se ještě více zvrhlo ve zbytečná jatka. Korunu tomuto nasadily pasáže, kdy jsem byl uvězněn v malém ohraničeném prostoru a z různých stran proudily zástupy Němců. ![]() ![]() ![]() Důraz na detaily Pochvalu naopak zasluhuje smysl pro detail a variabilita prostředí, která si v ničem nezadá s prvním dílem. Přestože se pohybujete v dosti stísněném prostoru, zaručeně nepocítíte úzkost. Naopak byste se nejraději na chvíli zastavili a podívali se, jak si tvůrci vyhráli s na první pohled obyčejnými maličkostmi. Kouzelně působí dřevěné klenby ve starých domech, tovární haly či potemnělé místnosti ve výcvikovém centru Übersoldier, jejichž účel byste raději ani nechtěli znát. Vývojáři by však měli příště zapracovat na tom málu venkovních lokací, které Übersoldier 2 nabízí. Hned při první misi během projížďky v džípu jsem si připadal jako bych cestoval v čase. Bohužel o notný kus nazpět a stromy složené ze čtyř textur nebo neuvěřitelně kostrbaté kopce nemají v dnešní době místo ani v budgetovce. ![]() ![]() ![]() Neprůstřelný štít opět na scéně To, že Karl Stolz není až tak obyčejná zombie, bylo zmíněno hned v úvodu. Hráči prvního dílu si jistě vzpomenou na neprůstřelný štít, který mu zaručoval ochranu před nepřátelskými kulkami, ale zároveň zabraňoval průniku vlastních projektilů. Pokud však byl štít dostatečně rychle vypnut, kulky pokračovaly v původní dráze letu. Tato doba je zde nově zobrazena na ukazateli energie, jež se na rozdíl od prvního dílu postupně dobíjí. Neprůstřelný štít není vyloženě podmínkou plnění úkolů a za celou dobu hry ho nemusíte jedinkrát zapnout. Znamená však jisté východisko z krizových situací, kdy nevíte, kde vám hlava stojí nebo se jedná o další způsob, jak si poradit s kulometnými hnízdy. Stačí zapnout štít, vylézt z ukrytu, pečlivě namířit, vypálit pár kulek a sledovat zacinkání německé přilby. S tím souvisí bonusy za právě takové tři díry v helmách (tzv. headshoty) v určitém časovém limitu. Když vše stihnete včas a přidáte navrch ještě jeden headshot, aktivuje se režim Übersniper. V něm jste zhruba na dvacet vteřin nesmrtelní, nedochází vám munice a celý svět je notně zpomalen (tzv. bullet time). Obdobný bonus získáte i za tři podříznuté německé vojáky. ![]() ![]() ![]() Tyto bonusy podle mě příliš ulehčují procházení úrovněmi a byl bych daleko radši za starý systém, kde se za tři headshoty doplnila energie štítu a řeznické umění bylo odměněno zvýšením zdraví. Übersoldier 2 se o něco podobného snaží a Karl Stolz má nyní navíc pár schopností (přesnost, energie, zdraví apod.), do nichž po skončení každé mise investujete několik málo nasbíraných zkušenostních bodů. Skutečný vliv na hru však prakticky nezaznamenáte.
Opět prkenné V mezích průměru se drží grafická stránka, která vyloženě nepotěší ani neurazí. Tedy až na zmiňovaný cit pro detaily v interiérech a naopak úděsné venkovní lokace. A pokud si nelibujete ve štípání dřevěných poliček, přítomnost fyzikálního modelu postřehnete pouze při pádu německých vojáků ze schodů či letu jejich těl vzduchem. Poprvé po dlouhé době si musím postěžovat na nemožnost dohrát napoprvé určitou misi v recenzované hře. Hned ve dvou rozdílných úrovních se nespustila předepsaná předělová scéna a já byl nucen projít si vše hezky znovu nebo několikrát zkoušet rozdílné způsoby postupu. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Stejně jako v případě dva roky starého bratříčka budu kritický k téměř nulovému hudebnímu doprovodu a k prkenným dialogům v animovaných předělových scénách, které jsou provedeny ve stylu ručně kresleného komixu. Při zemi se podařilo udržet hardwarové nároky. S happy-endem? Celá hra se zvrtla do koridorové střílečky, kde krev teče skutečně proudem. Díky tomu byla zčásti pohřebena nadprůměrná umělá inteligence vojáků a na chyby technického rázu bych raději již nevzpomínal. Hratelnosti ale pomáhá přítomnost neprůstřelného štítu a speciální bonusy, které obdržíte za přesnou mušku. Chválím také výskyt multiplayeru, který byl původně slibován již pro první díl. Bohužel k dispozici je pouze zhruba desítka map v jediném režimu deathmatch a navíc bez hrátek s neprůstřelným štítem. Související články: Novinky, Recenze prvního dílu |
Warlock | |
autorovi je 19 let, studuje na ČVUT v Praze a přispívá i na server o mobilních telefonech; zaměřuje se na strategie všeho druhu a nechá se zlákat i kvalitní FPS; řadí se mezi filmové fandy, příznivce metalu a rád jezdí na horském kole |