Tunnel Rats - recenze
2/10
zdroj: Archiv

Tunnel Rats - recenze

Datum vydání:
15. května 2009
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

16. 9. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Vietnamské peklo plné temných tunelů se spoustou pastí předznamenává atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. To by ale nesmělo figurovat jméno Uwe Boll.

Autor: Warlock
Publikováno: 16.září 2009
verze hry: PC/anglická/finální
doba recenzování: 1 týden


Vietnamské peklo plné temných tunelů se spoustou nejrůznějších pastí předznamenává atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. To by v tom ale nesmělo figurovat jméno Uwe Boll.

Zvětšit zdroj: Archiv Uwe Boll točí podle úžasných her velmi špatné či naprosto nekoukatelné filmy. Tentokrát se mince obrátila a podle jeho válečného dramatu Tunnel Rats, které si překvapivě drží hodnocení okolo 60%, vznikla stejnojmenná hra. Ta se odehrává ve vietnamské džungli během války Vietnamu a Spojených států amerických (1964-1975) a sleduje osudy jednoho osamoceného vojáka.

Na tomto místě nezbývá než vzpomenout na vynikající Vietcong, který prakticky jako první přinesl téma vietnamské války do akčních her a jeho hlavními přednostmi byla volnost pohybu a s tím související svoboda řešení problémů a zejména pohlcující atmosféra. Škoda jenom, že (dnes už zkrachovalí) vývojáři z Replay Studios (Velvet Assassin) vzali všechno za špatný konec, podobně jako tvůrci nedávného Shellshocku 2.

Samota je děs
Ale on je vlastně vůbec zázrak, že jste se vyškrábali z té smrduté díry, která sloužila jako vězení vietcongu. Zásah boží bylo i to, že jste přežili pád vrtulníku a ještě se můžete radovat, že vůbec chodíte po svých. A aby toho štěstí nebylo dost, všichni ti žluťásci taky zaklepali bačkorama a nikde už není vidět ani živáčka. Smůla ale je, že jediná cesta pryč vede černou dírou vedoucí několik metrů pod povrch.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Příběh Tunnel Rats přímo nevychází z filmové předlohy, ale dal bych ruku do ohně zato, že Uwe Boll měl do scénáře hry taky co mluvit. Přeci jenom není úplně normální, že vám přímo před očima jdou během hodiny hraní k zemi dva záchranné vrtulníky, celá džungle se hemží jenom vietnamčíky a přitom byste měli být jenom pár kilometrů od základního tábora. Všude v okolí jsou k nalezení těla amerických vojáků a sem tam se najde i nějaká ta hlava nabodnutá na kůlu.

Proto není divu, že hlavnímu hrdinovi z toho začne pomalu hrabat, přichází schizofrenie, děsivé vzpomínky na nedávné události a jediné světlo v tmách jsou matné obrysy jeho rodiny. Tyhle záblesky přicházejí v ty nejméně vhodné okamžiky a tvoří zajímavou součást hry. Bohužel jim nebyl dán takový prostor, jaký by si zasloužily a místo toho se tak donekonečna omílají (zpočátku) vtipné hlášky hlavního představitele.

Pasti, pasti, pastičky
Přestože by se z názvu hry mohlo zdát, že prakticky nespatříte denní světlo, poměr mezi žraním hlíny a smažením se na pekelně hřejícím sluníčku vychází zhruba nastejno. Přitom tunely rozhodně nejsou tak nehostinné, jak by se mohlo zdát. Stačí si vzít do rukou baterku, neztratit směr a nejde o moc velkou překážku. Škoda ale je, že se autorům nedaří udržet atmosféru ani v jednom z prostředí a na vině je celá řada faktorů.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Džungle rozhodně není totiž natolik volným prostorem, jak dokázal Vietcong před několika lety. Pokud se právě nepohybujete v podivném koridoru lemovaném stěnami z rákosí, jste povinně nahnáni do chodeb, kde už se o nějaké svobodě dá jenom těžko hovořit. Je sice pravda, že občas narazíte na rýžové pole, vypálenou vesnici či tábor Vietcongu. Těchto lokací je ale v deseti úrovních jako šafránu a rozhodně nenapraví celkový dojem ze hry.

Několikrát si zanadáváte i na všudypřítomné pasti, které jsou v devadesáti procentech případů natolik nápadné či nesmyslně naskládány několikrát za sebou, že vás jejich deaktivace bude nepříjemně zdržovat až iritovat. V těch zbývajících deseti procentech případů se budete fackovat, že jste přehlédli podivné chroští na zemi, a zároveň nadávat autorům, že síť checkpointů není o něco hustší.

 Další utrpení na obzoru
Moc velký potencionál jsem nespatřil ani ve vojácích VC, kteří nabíhali jako prasata na porážku. Občas se sice zastavili o nějakou překážku, ale to nebylo většinou způsobeno jejich svobodnou vůlí, ale technickou chybou. S úsměvem jsem tak pouze přeskakoval hlášky a upozornění, kdy mi bylo pro další postup doporučeno použít plížení trávou s nožem v hubě. Jednak vysoká tráva nebyla nikdy k dispozici a navíc nehledě k tomu, že jediná cesta pro plížení byla vstříc hlavni kulometu, VC měli oči vždy na stopkách.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Stále jsem však vkládal naděje do tunelů, které by se mohly stát samy o sobě další pastí a donutit mě, abych si začal kreslit nějakou útržkovitou mapu. K tomu by se mohly přidat ještě zákeřnější nástrahy a vlastně bych se tak obešel i bez tupých nepřátel. Bohužel jsem časem pochopil, že zelené světlo na zemi značí cestu kupředu, červené naopak slepou uličku a jediné mokro v kalhotách jsem zažil, když se některá z chodeb náhle začala plnit vodou. K tomu všude byla kvanta lékárniček a možnost zemřít na otravu olovem prakticky nulová.

 Grafický blaf
Jedním z dalších faktorů, která vám brání v tom, abyste se skutečně vžili do akce a prostředí vietnamské džungle, je na dnešní dobu otřesná grafika a zejména recyklování veškerých modelů chatrčí či vrtulníků apod., které jsou používány v jednotlivých úrovních stále dokolečka. K tomu si přičtěte, že VC mají snad jenom tři různé modely postav navíc s podivně prkennými animacemi.

Žádná sláva nejsou ani zvuky a hudba, která se naštěstí ozývá dost sporadicky. Vzhledem k nabízené grafice, jsou poměrně vysoké HW nároky a na sestavě Core2 Duo E6300, 3,3GB RAM, Radeon X1950 kolísal počet snímku za vteřinu zhruba od třiceti do padesáti.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Únik z pekla
Tunnel Rats bohužel postrádají všechno, co se od pořádné akční hry očekává. Ať už jde o rychlý spád, vynikající atmosféru, různorodost lokací, bojeschopné protivníky či povedenou grafiku. Osobně mě nejvíc mrzí absence hlubšího zpracování psychického úpadku hlavního hrdiny třeba i s přímým vlivem na hratelnost.
Zvětšit zdroj: Archiv
Za určité klady Tunnel Rats se může pokládat určitá „lehkost“ hraní, kdy pouze jdete bez starostí neustále se opakující džunglí a cestou potkáváte bosé lidičky oblečené ve srandovních rákosových čepicích. Cena se na Steamu stále pohybuje okolo 500 Kč.


Související články: Novinky, Shellshock 2 recenze, Vše o sérii Vietcong

 
Warlock
autorovi je 19 let, studuje na ČVUT v Praze a přispívá i na server o mobilních telefonech; zaměřuje se na strategie všeho druhu a nechá se zlákat i kvalitní FPS; řadí se mezi filmové fandy, příznivce metalu a rád jezdí na horském kole




 
 
Michal Havryluk

Verdikt:

Mince se konečně obrací a Uwe Boll dostal, co si zasloužil. Jeho „úspěšný“ film se dočkal otřesného zpracování. Tunnel Rats zklamal prakticky po všech stránkách a spíše než ztrácet čas s tímto titulem je lepší zajít si na něco pěkného do kina.

Nejnovější články