• Diktátorem v banánové republice
zdroj: tisková zpráva U počítačových her jsem nikdy nekouřil - přece jen, svého příbytku si příliš vážím, než abych jej zatěžoval cigaretovým dýmem a s dýmkou je příliš mnoho práce na to, aby se člověk mohl ještě soustředit na dění na obrazovce. Doutník je ideální střední cestou, zvláště kvalitní kubánský (podle pověr uválený na štíhlých stehnech snědých kubánských panen, ve skutečnosti na speciálním stole svrasklými kubánskými děduly, to jen tak na okraj) nebo dominikánský - jenže k němu musí zase být vhodná hra. A hle - zrovna Tropico je hra, ke které si prostě musíte koupit pár slušných doutníků, láhev karibského rumu, sluneční brýle, kytkované šortky a košili a slaměný klobouk - je to totiž hra, ke které všechny tyhle nezbytné "tropické" atributy jednoduše neoddělitelně patří.

Tropico bez uzarděním označím za simulátor diktátora - hra je totiž tak neuvěřitelně detailní, že by se dala použít snad i na seminářích z politologie. Na začátku si podobně jako v RPG hrách nadefinujete postavu a přiřadíte jí určité kladné i záporné vlastnosti (systém se hodně podobá "perkům" z Falloutu). Váš prezident tak může být například náboženský fanatik, což mu samozřejmě přidá body u náboženský založených obyvatel ostrova, ale naopak sníží respekt u intelektuálů, nebo může mít ehm... říkejme tomu soustavné zažívací problémy, které jej deklasují v očích bohatých, ale naopak z něj udělají hrdinu chudých. Díky velkému množství kombinací tak můžete i jeden předdefinovaný scénář hrát vícekrát, protože lidičkové na vás budou reagovat úplně jinak.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva Hraní Tropica je nekončící balancování na ostří nože mezi podporou a zatracováním jednotlivých frakcí, bruslením mezi zájmy USA a Kanady, snahou o co největší zisky a zároveň o udržení na dosti vratkém křesle. Po pár příkladech jistě pochopíte, co jsem tím myslel: Hned po začátku si většinou bez obtíží vybudujete stabilní pidiekonomiku, která pár dolarů vydělá a rozhodnete se, že budete expandovat dále. Logickým a levným rozhodnutím je postavení dalších plantáží na dobře zpeněžitelné komodity, jako je například kafe nebo tabák. Už v této chvíli začínají protestovat kapitalisti, protože ekonomika je podle nich závislá na vývozu surovin, k nimž nedodáváte žádnou přidanou hodnotu. Tak jim vyjdete vstříc a vyrobíte konzervárnu, která kafe úhledně zabalí do barevných vakuovaných balíčků, po nichž se mohou yankeejští dekadentní imperialisté utouct. V té chvíli začnou protestovat zelení, tedy environmentalisté, protože továrna zahaluje Tropico do hnusného mastného čmoudu, ve kterém se nedá žít. Co s tím - nařídíte továrně filtraci kouře, čímž zvýšíte její provozní náklady a v případě nepříznivého počasí (které přijde podle Murphyho zákonů co nejdříve) a následné neúrody se vám pokladna vyprázdní tak rychle, že by ministr Grégr, pověstný vysáváním pokladny české, mohl jen závidět.

A nakonec přijdou milí pánové od Světové banky a nařídí, že od této chvíle nesmíte platit žádnému ze svých pracovníků od farmářů až po vysokoškolské učitele či vojáky více než patnáct dolarů měsíčně. Což nadchne komunisty, protože se sníží cenová disparita, nicméně pěkně tím dožerete militaristickou frakci, která potřebuje mít největší příjmy ze všech vašich "poddaných". A rozzlobit vojáky, to také může znamenat, že se ráno probudíte obklopeni "barbudos" s namířenými samopaly...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Es un poco difícil...
Tropico je hodně, hodně obtížná hra, zvláště některé předdefinované scénáře jsou mimořádně vytuhlé. Musíte si dávat neustálý pozor na to, co občané chtějí a hlavně, jestli vám od nich, od vojáků nebo od zahraniční mocnosti nehrozí povstání, vojenský převrat či intervence. Tropico umožňuje několik typů vládnutí - můžete se stát vojenským diktátorem, když dobře zaplatíte vojáky a budete udržovat lidi v neustálém strachu, můžete být demokratickým prezidentem, stavět svým občanům zábavní centra, nechat je spokojeně volit ve svobodných volbách a dát jim nadprůměrnou mzdu, můžete být i komunistou, stačí jen zaplatit všechny prakticky stejně (málo) a cpát jim do hlavy rádiem i televizí na čtyřech kanálech čtyřiadvacet hodin denně své projevy, případně revoluční písně (úspěšný model Saddáma Husajna), možností je nepřeberně.

• Libertad? Qué?
zdroj: tisková zpráva Za pár let své "osvícené" vlády například zjistíte, že třeba takové svobodné volby, bez kterých si svůj život už dokážeme jen těžko představit, jsou neuvěřitelně otravnou záležitostí. Musíte na poslední chvíli podplácet vůdce jednotlivých frakcí, snižovat daně či pořádat festivaly, což stojí pekelně mnoho peněz a nakonec je ještě obvykle nutné zfalšovat volby :-). Za chvíli pochopíte, proč Winston Churchill řekl, že nejlepším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem - lidičkové jsou totiž věčně nespokojení a zavděčit se jim není žádná sranda.

Jako Diktátor máte ale mnoho dalších vymožeností. Štve vás vůdce některé z frakcí? Do lochu s ním! Je příliš agilní a bouří proti vám obyvatelstvo? Co takhle kdyby se mu jednoho dne cestou do práce na tichém místečku stala... nehoda? Ale pozor na svou vlastní popularitu - ověřil jsem si, že nechat oddělat protivníka ve volbách je mimořádně nepraktické - lidi se neskutečně naštvou a na jeho místo se nahrne během chvilky další.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Samuelsona s sebou
Politika s ekonomikou souvisí a souvisí s ní hodně, skoro vše v Tropicu se odvíjí od toho, kolik peněz máte ve státní kase a na co je vynaložíte. Hlavně jde o stavění budov, které je v Tropicu opět dost komplikované a úžasně realistické - nestačí totiž jako v SimCity vybrat budovu ze seznamu a za příslušný peníz ji plácnout do prostoru - musíte mít dílnu a dělníky, kteří postupně během roku, dvou (nezapomeňme, že jsme v tropické zemi, kde se drží siesta, svátků je více než v Rusku a lidé jsou celkově náramně líní) stavbu konečně dokončí. A že to nemusí trvat jenom dva roky, jsem se přesvědčil v případě letiště, které moji drazí dělňasové vyráběli i přes speciální peněžité prémie celých čtyřicet let! Navíc výroba v továrnách či na farmách se nerozjede hned a obvykle musíte počítat s dvojnásobnými náklady, které si vyžádá údržba, než se najdou kvalifikovaní dělníci. Například kávovníková plantáž je v prvních letech silně ztrátová - než káva vyroste a dozraje a vynese první (zato velké) peníze, utratíte neuvěřitelné částky na mzdy a údržbu.

zdroj: tisková zpráva Skvělé je, že většinu budov si můžete postavit již od začátku - i když na to obvykle nemáte peníze nebo lidi. Taková konzervárna totiž potřebuje specializované dělníky se středoškolským vzděláním, které na ulici nenajdete a musíte si je buď vychovat na střední škole (která přirozeně také něco stojí), nebo si je zaplatit v zahraničí (což je pekelně drahé). Opět se tu projevuje jemné balancování - školství vyrábí intelektuály, intelektuálové jsou obvykle levicoví intelektuálové, levicoví intelektuálové jsou obvykle komunisté a komunisté jsou peklo na zemi...

Simulace jde do nesmírných detailů. Lidičkové pracují méně, když musejí chodit do práce z domova dlouho, model "Jižní město" tedy není příliš žádoucí a domečky musíte rozprostřít rozumně po celém ostrově. Jenže výhled z okna na příšerný jihoamerický panelák nijak nenadchne bohaté yankeejské turisty a je dobré je od sídliště oddělit hezky vypadajícím živým plotem, fontánami či jinými atrakcemi. Hned ze začátku je také vhodné vyzkoumat na mapě, kde se nacházejí ložiska kovů, zvláště zlata, na němž se dá neuvěřitelně dobře vydělat. Mapa je úžasný stroj na analýzu všech jevů, které se v Tropicu dějí - ukáže vám, kde je nejvhodnější půda pro farmaření, ale také v kterých místech je nejpravděpodobnější útok rebelů nebo označí lidi s největším "vůdcovským" talentem a tedy subjekty vhodné k podplacení, zastrašení, zavření či zastřelení.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Tropico je mimořádně kvalitní budovatelská realitmová strategie s až neuvěřitelnou variabilitou. Můžete ji hrát donekonečna dál a dál, stačí si nastavit trochu odlišné vlastnosti "El Presidenta" jiný typ ostrova, zkoušet nové finty, vymýšlet nové postupy...

zdroj: tisková zpráva Je to zřejmě nejlepší hra, kterou jsem měl na svém harddisku tak za poslední dva roky. Nebýt skutečně minimálních, ale opravdu minimálních nepříjemností, nemohl bych jinak než dát 100%.