The Guild 2 - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

The Guild 2 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

6. 10. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Středověká obdoba The Sims sklízela nadprůměrná hodnocení a dvojka měla simulovat život ve 14. století ještě věrněji. Nebylo to však letopočtem, proč jsme cenili zuby a potili krev, abychom vůbec mohli přinést recenzi.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 6.října 2006
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze: prodávaná/anglická 1.10
Doba recenzování: 10 dnů

Středověká obdoba The Sims minule sklízela nadprůměrná hodnocení a dvojka měla simulovat život ve 14. století ještě intenzivněji. Nebylo to však letopočtem, proč jsme museli cenit zuby a potit krev, abychom vám vůbec mohli přinést recenzi.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Kdykoliv mluvíme o pokračování jedinečného díla, považuje se za slušnost alespoň zmínit jeho předchůdce Europa 1400: The Guild, co představoval a čím si zasloužil to štěstí, že byl na svět vyvrhnut jeho nástupce. Minulý výtvor německého vývojářského studia 4HEAD učaroval hráčům roztomilou, originální simulací života středověkého podnikatele a mnohé kritiky i vystrašil poměrně komplikovaným ovládáním a nepřístupností širšímu publiku. "Oukej, tak to se nám povedlo," řekli si asi tvůrci s nohama na stole. "Ve dvojce ten porcelán jen trochu vyleštíme a všichni nás budou milovat!" Opravdu je přirovnání "jako slon v porcelánu" původem z Německa? Už bych se nedivil ani tomu...

 Rodina, základ státu
Málo zmizelo, mnohé přibylo, ale "nic" se nezměnilo. Tak by se dala jednoduše popsat evoluční cesta, kterou The Guild 2 od prvního dílu prošel. Jednou z nejpodstatnějších a zároveň nejpříjemnějších změn je fakt, že hlavní postava už nehraje roli jakési imaginární entity létající mezi budovami, ale přímo herní postavu, skutečně přítomnou na herní ploše. Hráč má tak mimo jiné mnohem větší šanci ztotožnit se se svým elektronickým avatarem. To ovšem není vše, nově můžete ovládat najednou dokonce tři postavy (vás, vašeho druha a společného potomka), tudíž není ani zdaleka nutné se specializovat na jedno odvětví středověkého byznysu. Relativně drobné rozšíření však otevírá dalekosáhlé strategické možnosti, a to nejen ve zmíněném obchodování, ale i například v politice a vztazích s ostatními rodinami a obyvateli města.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Nádech RPG se z The Guild nevytratil. Klasický zkušenostní systém se seznamem statistik, jako obratnost, řemeslná zručnost, řečnictví atd. nemá šanci něčím překvapit a ani perky (speciální osobnostní rysy známé například ze série Fallout) nepředstavují nic světoborného. Už zajímavější jsou ovšem možnosti interakce s okolím - možných činností jsou desítky. Můžete se jen tak procházet po městě, zajít posedět k ohništi a poklábosit se sousedem, přiložit ruku k dílu v rozjíždějícím se rodinném podniku nebo Zvětšit zdroj: tisková zpráva zajít ke kupcům vybrat nějakou maličkost pro vaši drahou polovičku.

Stejně jako v jedničce je založení rodiny doslova a do písmene malou minihrou. Vyvolenou oběť je potřeba sérií rafinovaných poklon, polibků a dárků přesvědčit o svých kvalitách, navléknout ji snubní prsten a poté kliknutím na příslušnou ikonu donutit k aktu rozmnožení. Pubescentní část herní obce pravděpodobně nebude ráda, že poslední část probíhá ve vší počestnosti za závěsem, ale s přihlédnutím k původu autorského týmu můžeme nakonec být rádi, že děti nenosí komínem čápi :-)

 Láska si svou cestu najde
Ale konec legrace, nic není ani zdaleka tak růžové, jak zde obšírně líčím. Oškliví brouci dokázali pohřbít už nejednu slibnou hru a vypadá to, že jejich zkázonosné legie se tento podzim utábořily v The Guild 2. Hlavní postavě nepřibývají zkušenosti! Nejdříve jsem si myslel, že mě nejspíše šalí zrak či už začínají působit antidepresiva, jenže další den se situace opakovala. A pak zase a zase!

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Nemusím jistě dodávat, že chyba takového kalibru má pro hratelnost ten samý účinek, jaký měla atomová bomba pro Hirošimu, ale dá se to naštěstí překonat sňatkem s tou správnou osobou (ano, skutečně se nezvykle málo rozčiluji, po zábavě s neopatchovanou verzí jsem podlehl mírně odevzdané letargii - viz doprovodný rámeček). Mnoho jiných činností přivádí nečekaný a často hodně absurdní efekt. Slečna, kterou se pokoušíte svádět, vás mnohdy za kompliment div nesprovodí ze světa, ale políbíte-li člověka, jehož vidíte poprvé, často doslova skáče radostí.

JAK SE ŠIJE HORKOU JEHLOU
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Nebudu zdaleka přehánět tvrzením, že The Guild 2 spolehlivě aspiruje na nejnedodělaněji vydanou hru všech dob. Ať už za vypuštěním takovéto betaverze volně do oběhu stojí vydavatelský magnát JoWood nebo třeba skvrny na slunci, pro většinu hráčů to nic nemění na smutném faktu, že momentálně je titul prakticky nehratelný. Během prvního měsíce byly nabídnuty ke stažení už tři patche, které ale stále řeší poměrně nepodstatné problémy jako špatné zobrazení cen a stavu vaší pokladnice.

Zásadní čtvrtý patch, předběžně oznámený na 20. října, konečně slibuje odbourání pádání hry v desetiminutových intervalech a enormního vyžírání systémových zdrojů (1-2 GB paměti věru není pro The Guild 2 žádným velkým soustem). Snad se nebude opakovat nestíhání termínů v případě patchů pro první díl a Němci, co mají originálku už nějaký ten pátek doma v "šuplíku", si po dvou měsících od koupi budou moci zahrát...

Narazíte ovšem i na chyby, které mají na zábavu vliv naprosto fatální a (zvláště v multiplayeru) dělají z The Guild 2 nehratelnou břečku plnou kliček či zapomenutých děr v systému. Uvedu raději ilustrativní příklad. Protože jsem se chtěl co nejrychleji dostat do politicky výhodné pozice, začal jsem dělat "pokušení " starostce na 7.levelu. Standardně je mezi prováděním sváděcích činností nastaven několikahodinový limit, a tak se celý akt nadbíhání vleče i několik herních dnů. Jaké bylo ale mé překvapení, když během hlasování o odvolání mě nepohodlného oponenta z úřadu jsem mohl posílat slečně starostce zamilované pohledy bez jakéhokoliv časového omezení! Hned po zasedání jsme se vzali a žili štastně až do smrti. Vzplanutí lásky během zasedání městské rady? Romantické možná v Ally McBealové, v případě The Guild 2 toto a jiné nedomyšlenosti ničí vyváženost hry.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Zlodějský cech s.r.o.
Pokud se obrníte trpělivostí, v osmi mapách navštívíte města Newark, Nottingham, Augsburk a Lyon. Můžete se vrhnout do čtyřech oblastí podnikání. To je sice méně než v Europa 1400: The Guild, nicméně to vzhledem k velmi odlišné hratelnosti mezi jednotlivými povoláními stačí pořád bohatě.

V kůži patrona se pokusíte ukojit hlad a žízeň okolních obyvatel, pod palec se vám dostanou farmy, pekárny a hospody. Na rozdíl od řemeslníka si všechny suroviny už od začátku hry vypěstujete pěkně sami, proto vás nebudou muset tolik trápit ceny na místním tržišti a díky menším nárokům na mikromanagment je patron jako dělaný na první krůčky hrou. Jak již sám název napovídá, řemeslník se specializuje na výrobu veškerého nářadí, ošacení, zbraní, zbrojí a jiného harampádí. Třetím povoláním je pak učenec obírající své ovečky v kostele a ve volných chvílích sepisující cenné svitky. A posledním, patrně nejzajímavějším zaměřením se stává zloděj, který přesouvá zlato od ostatních k sobě nejnekalejšími metodami.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Vydělané zlato pak můžete vrhnout třeba do vylepšení budov. S každou to lze provést až pětkrát, čímž se dostanete ke kvalitnějším službám v ní poskytovaných a další kopě minoritních vylepšení - jako místo pro další pracovníky, větší sklad nebo třeba jen lepší zabezpečení proti zlodějům. Základní kovárnička s pouhými dvěma nezkušenými pracanty (i zaměstnanci se časem ve své činnosti zlepšují) vyrábí hlemýždím tempem obyčejné meče a jen tak tak pokrývá výrobní náklady. Ovšem po kompletním upgradu třeba na zlatnictví vylétávají z výrobní linky excelentní šperky, které jsou pak samozřejmě na tržnici patřičně ohodnoceny. To samé platí pro všechny ostatní budovy, upgrade některých se navíc může vydat dvěma různými cestami (například zmíněná kovárna se postupem času může specializovat na zbraně nebo šperky).

 Rozumu tak na špičku nože
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Singleplayerovou kampaň v pravém slova smyslu byste v The Guild 2 hledali marně, což je možná trochu škoda. Bylo by určitě zajímavé sledovat v sérií misí vzestup mocné dynastie a pořádným příběhem podložené spiknutí a konspirace s nepřáteli. Místo toho vás čeká balíček scénářů a něco na způsob skirmishe. Je pravda, že hra obsahuje několik zajímavých módů (např. zvítězí ten, kdo vynese alespoň 4 rozsudky smrti nebo nashromáždí trestnou činností určitou sumu), ale po čase se nemohu ubránit rostoucímu pocitu stereotypu. Ten je tady ještě více umocněn neustále se opakujícími činnostmi, posíláním vozíků na tržiště tam a zpět atp. Některé záležitosti, jako managment výroby, lze sice svěřit do rukou AI, ale ta je bohužel tak neschopná, že není s to dosáhnout při srovnání s lidským hráčem ani poloviční produktivity.

Umělá inteligence obecně je v The Guild 2 na mizerné úrovni. Počítač jede tupě podle vytyčených cestiček a odmítá adekvátním způsobem reagovat na nestandardní situace. Z tohoto důvodu se vás členové rady snaží skupinově podplácet, i když by normálnímu člověku bylo jasné, že je to k ničemu. O koordinovanějších akcích vůči vaší osobě si můžete nechat zdát už úplně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Netvrdím pochopitelně, že je chování počítače v globálním pohledu nějak jednoduše předvídatelné. Věcí k sledování je zkrátka v tomto směru nad únosnou mez, ale v epizodních scénkách je možné jednoduchost AI vypozorovat, aniž by k tomu člověk potřeboval místo brýlí dna od popelníků. Kritice se nevyhne ani iritující pathfinding, putující postavy se až příliš často zasekávají v ohradách s prasaty, o jiné překážky nebo prostě navzájem samy o sebe.

 Kruté HW nároky
Těžká neoptimalizace hry si vybrala krutou daň na HW nárocích, které neodpovídají reálné úrovni grafiky. Ačkoliv je samozřejmě nezbytné přihlédnout k tomu, že v The Guild 2 nebyla grafická stránka primárním cílem, nejde i tak o nic zázračného. Aplikovaný engine patří do šedého průměru, pohyby postav působí do značné míry umělým dojmem a (ne)synchronizace animací je k pláči. Až se bude váš avatar objímat se vzduchem a líbat místo rtů své milenky její poprsí, pochopíte velmi názorně, o čem mluvím :)

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Navíc ani na sestavě Athlon64 3500+, 2GB RAM a 7600GT se vše nehýbalo v rozlišení 1024x768 úplně plynule (kolem velmi kolísavých 25 FPS), což bylo pohotově zamaskováno neuvěřitelně přeplácaným a nevkusně použitým bloomshaderem. Někomu se to třeba líbí, můj šálek kávy to tedy není. Naopak perfektní dojem vzbuzuje orchestrální soundtrack, který byl nahrán Thüringenským orchestrem.

Stáhněte si: Trailery, Cheaty...

Související články: Rozhovor, Novinky...

Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)





 
 
Martin Holas
Smarty.cz

Verdikt:

Pokud patch 1.2 splní vše, co slibuje, je možné k výslednému hodnocení přičíst zhruba 20-30%. Některé další problémy, jako kulhající AI, jsou však až příliš hluboké, než aby byly tak snadno a rychle opraveny dodatečně. The Guild 2 by si zkrátka zasloužil ještě několik měsíců tvrdého betatestu a vylaďování herních mechanismů. Teprve potom by se jednalo o důstojného nástupce originální strategické simulace.

Nejnovější články