Autor: Jiří Sládek Publikováno: 5.prosince 2007 | Verze hry: prodávaná/anglická/PC Doba recenzování: 1 měsíc |
![]() ![]() ![]() Celý virtuální svět je totiž jedno velké bojiště, což je jedna z nejzajímavějších věcí vůbec. Tedy myšleno z pohledu, že se všude neustále něco děje... dokonce i v těsném sousedství jinak bezpečných základen zuří boje, do kterých se zapojují nejen nepřátelé řízení počítačem a hráči klaďasové, ale také spřátelená NPC – ať už vojáci AFS nebo třeba zástupci domorodého obyvatelstva. Úkoly a instance I když si od začátku můžete víceméně dělat, co chcete, a sbírat zkušenosti a výbavu třeba čistě kosením nepřátel, asi vám to nedá a vrhnete se na již zmíněné plnění úkolů. Questy jsou někdy docela náročné, a třeba i několikafázové. Nejdrsnější mise jsou pak soustředěny do tzv. instancí. Sklaní „MMÓčkaři“ jistě vědí, o čem mluvím, ostatním se pokusím pomocí svých chabých vyjadřovacích schopností vše objasnit. Zatímco v běžných lokacích normálně potkáváte ostatní hráče, v instanci jste vždy sami. Sami, nebo s vaším týmem. Ale nikdy v ní nepotkáte „náhodného kolemjdoucího“. Většinou také proto jde o relativně menší území, například o kotlinu s nepřátelskou základnou nebo třeba starobylý chrám Elohů. ![]() ![]() ![]() Trocha magie No vida, mluvím o rase Elohů, tak proč povídání o nich trochu nerozvinout. Nejde jen o další dílek do příběhové skládačky, ale zejména o to, že z jejich odkazu čerpáte i vy coby nadaní rekruti AFS. Elohové totiž po sobě – kromě jiného – zanechali tajemné runy, tzv. Logos. Ty jsou rozmístěny různě po planetě, a vy je budete postupně hledat. Čím více jich najdete, tím lépe. Jednak se vám tak podaří otevřít určitá místa, která jsou bez znalosti konkrétních run nepřístupná, za druhé jsou tyhle Logos potřebné k vyvolání některých pokročilejších schopností. Vývoj postavy Tyhle schopnosti... jak už to tak bývá, jejich vylepšování a osvojování nových je samozřejmě jedním z hlavních hnacích motorů celé hry. Princip je přitom více méně klasický – zabijete bubáka, dostanete zkušenosti, splníte úkol, dostanete zkušenosti. Po obdržení určitého počtu zkušenostních bodů poskočíte na nový level a rozdělíte si pár bodíků mezi základní vlastnosti a speciální dovednosti. Ty se samozřejmě liší v závislosti na tom, k jaké profesi náležíte. ![]() ![]() ![]() Vývoj postavy je přitom docela zajímavý, a specializace přichází postupně. Nejprve jste rekrutem, na páté úrovni zvolíte mezi vojákem a specialistou, a další profesní rozcestí na vás čeká na patnáctém a třicátém levelu. Konečných specializací je tedy osm: útočný Grenadier, ochranářský Guardian, střelecký mistr Sniper, vykutálený Spy, ničivý Demolitionist, technicky zaměřený Engineer, léčitelský Medic a konečně Exobiologist, taková sci-fi varianta nekromanta. Pokročilé schopnosti jednotlivých profesí jednak vyžadují již zmíněnou znalost elohských run, a také samozřejmě spotřebovávají energii a leckdy i určitou dávku speciálních komponent, tzv. micromechů. Klonování Nevšední možností je klonování postavy. Automaticky se vám tato vychytávka zpřístupní vždy před rozhodnutím na „profesním rozcestí“, navíc si můžete klonovací kredit vydobýt splněním komplexních questů v jednotlivých lokacích. Klonování postavy znamená, že si můžete vytvořit novou postavu, která je ovšem na takovém levelu jako charakter, který klonování používá. Je to docela fajn, protože třeba při cestě specialisty – biotechnika si můžete na třicátém levelu vyzkoušet, jaké je to být medikem, a když vás toto zaměření moc nechytne, vrátit se k uložené postavě na třicátém levelu a vydat se cestou exobiologa. Každopádně to alespoň částečně ušetří počáteční trmácení stejnými lokacemi a plnění již jednou (či víckrát) zfinalizovaných questů v případě, že si chcete vyzkoušet více rozmanitých postav. ![]() ![]() ![]() Jak už jsem naznačil výše, ve hře se pořád něco děje. Běžíte ze základny za splněním úkolu, a cestou se neplánovaně zapojíte do několika přestřelek mezi příslušníky AFS – ať už hráči či NPC – a nepřáteli. Na některých místech řežba probíhá téměř pořád, obvykle na frontové linii nebo u několika speciálních základen, tzv. Control Pointů, o které může AFS přijít a musí je pak dobývat zpět. Hra nabízí i PvP, individuální a klanové, ale hlavní těžiště přeci jen tkví v PvE. ![]() Předměty a výroba Nechybí ani výroba předmětů a obchodování. Craft je ovšem zejména v úvodních fázích trochu nevyvážený, k dispozici je mnohem více receptů na finální výrobky nežli potřebných polotovarů, což celý systém trochu znehodnocuje. Předmětů je jinak ve hře celá řada, od obrovského množství zbraní a pancířů přes různé lékárničky, granáty a nálože až po přístroje na otevírání zamčených beden či vytahování surovin ze zabitých nepřátel. Na hře je jinak poznat, že ji dělali ostřílení hoši. Ano, zvláště zpočátku byla sice poměrně zabugovaná, ale mám teď na myslí spíš to, že vás Tabula Rasa vesměs nenaštve nějakou nedomyšleností. Když tedy pominu to nedotažené craftění (nebo níže popsané vykopáváni ze serverů, ale s tím asi Richard nebude mít moc společného). Hratelnosti je podřízeno vše, takže máte velký inventář, docela velké skladiště, velice snadno si můžete přebarvit své oblečení, u většiny úkolů si lze na mapě zobrazit waypoint... tímhle přátelským přístupem mi hra trochu evokuje Guild Wars. Narozdíl od nich však Tabula Rasa vyžaduje placení měsíčních poplatků (jen prvních 30 dní je zdarma). ![]() ![]() ![]() Grafické zpracování a živý svět Styl je možná až moc realistický. Nechci tím říct, že mi chybí elfové s rameny kulturistů z World of Warcraft, ale třeba vybavení postav by mohlo být trochu pestřejší. Tady by se vývojáři (nebo spíš scénáristé?) mohli poučit z již letité záležitosti Anarchy Online, která představuje docela bohatý mix všech možných typů zbraní, šikovných udělátek a tělních implantátů. Nedávné kamarádovo tvrzení při posezení v jistém restauračním zařízení, že „ta moje postava běhá tak blbě, že jsem to přestal hrát“ je sice hodně přehnané, na druhou stranu si přiznejme, že grafika není nejsilnější stránkou celé hry. Celkový vizuální dojem ale není zlý, ale jde o to, že ho zachraňuje spíše zajímavý design a také velká živost celého prostředí, než perfektně odvedená řemeslná práce grafiků. Přes UPC si moc nezahrajete O pár odstavců výše jsem nakousl vykopávání ze serverů – bohužel se lehce stane, že vás některé dny hra vykopává po pár minutách a hraní je úplně znemožněno, jindy vám připojení „jen“ bude lagovat. Jde o průšvih, kterým trpí jen hráči používající UPC, ostatní hráči (třeba ti pařící přes ADSL) tento problém vůbec nemají; nejde tedy o chybu ve hře. UPC se zatím k nespokojeným zákazníkům staví zády, což kromě mé vlastní zkušenosti a konzultace s dalšími hráči vyplývá i ze zajímavé diskuze zde doporučuji zejména vandemarkův příspěvek ze 4.12 ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Revolce se nekoná, ale pobavíte se Kvůli výše opsaným problémům s UPC jsem hru pravda nemohl vyzkoušet tak intenzivně, jak bych si přál, ale určité dílčí závěry jsem si přesto udělal. Tabula Rasa je drobným zklamáním i příjemným překvapením zároveň. Zklamáním z toho důvodu, že před jejím vydáním Garriot několikrát vykládal o tom, jak převratné principy hra nabídne, že půjde o zcela novou generaci MMORPG. Houbeles. V principu se titul drží zaběhnutých schémat podle vzoru objevování nových území – úkoly – instance – boje. Nemluvě o craftu, který zejména v počátečních fázích více méně nikdo nepoužívá. ![]() zdroj: Archiv Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky... |
Jiří Sládek | |
autor je manažerem www.hratelne.cz, Digitalne a dalších magazínů portálu Centrum.cz |