Silent Hill - recenze filmu

Hráčská komunita obrací tyto dvě slova horem i spodem. Mnoho nadšených recenzí i zklamaných diváků, ale dost možná nová naděje pro nadcházející herní adaptace, protože se rozhodně nejedná o šedivý průměr.

Autor: Štěpán Jirkovský
Publikováno: 6.července 2006

V hráčské komunitě to vře a termín Silent Hill se obrací horem i spodem. Mnoho nadšených recenzí, mnoho zklamaných hráčů, ale dost možná nová naděje pro nadcházející herní adaptace. Ať už bude filmový Silent Hill ve vašich očích čímkoliv, rozhodně se nejedná o šedivý průměr.
zdroj: tisková zpráva
Těžko věřit řečičkám hollywoodských režisérů a producentů, když jsou jizvy po povrchně nablýskaných Resident Evilech ještě tak čerstvé a mnozí z nás pamatují i slabé Tomb Raidery nebo nedej bože Street Fightera. Jedině Mortal Kombat se neustále připomíná jako věrná, ale dnes již poněkud zastaralá solidní adaptace, která se ovšem soustředí na příliš úzkou věkovou skupinu (schválně si ho dneska zkuste pustit)... V době deprese a Uweho Bolla tak přichází francouzský režisér Christophe Gans a sebevědomě prohlásí, že chce natočit adaptaci kultovního Silent Hillu (vše o herní sérii).

• Předlohu si rozvracet nedáme
Chcete ho ukamenovat teď nebo až za chvíli? Trocha trpělivosti by neuškodila, protože Christophe je Francouz a ti jsou jak známo od přírody stejně divní jako Japonci. Dovedou třeba pět let otravovat vedení Konami a za svoje vlastní peníze z videoklipů pro francouzské hip-hopery natočit pár krátkých záběrů v herním stylu, podbarvených hudbou Akiry Yamaoky. Pětiminutový showreel a slib absolutního dohledu nad projektem konečně japonské producenty přesvědčil k podpisu smlouvy. Už tahle košatá předehra by vás měla přesvědčit o tom, že to někdo konečně vzal za správný konec.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Oproti hře však Gans pár věcí změnil. Hlavním hrdinou není muž (jako v prvním díle Silent Hillu), ale žena. Bylo to vysvětleno tím, že i Harry v původní hře se chová trochu zženštile a že západní diváci mnohem lépe v této roli přijmou ženu. Možná už teď klejete a mlátíte hlavou do zdi, takže možná bude lepší přejít od předmluvy k samotnému recenzování. Ostatně k napínání vašich myslí slouží samotný film, ne tento text.

• Vítejte v Silent Hillu
Děj film se rozbíhá pomalu a pro některé diváky možná až příliš ospale. Rose Da Silva miluje svou dcerku, ale už je unavená z toho, jak jí musí po nocích uklidňovat během ošklivých nočních můr. Sharon se totiž neustále zdá o místě zvaném Silent Hill a v souvislosti s ním vykřikuje strašidelné "domů...". Po krátkém googlování Rose město skutečně objeví a touha po vyřešení celé záhady ji donutí sbalit kufry a vyrazit směrem k lokaci, která hrdě vévodí žebříčku nejopuštěnějších a nejzáhadnějších měst Ameriky. Rosin manžel dorazí až příliš pozdě, než aby ji mohl zastavit. Brána do Silent Hillu se otevírá jen jednou a stihne pohltit nejen Rose a její dcerku, ale i policistku Cybil, která nemá ráda, když před ní někdo něco tají.

Tenhle úsek filmu Gans pečlivě roztáhnul a tak uplyne dobrých třicet minut předtím, než se Rose probudí po autonehodě a zjistí, že je ve světě plném mlhy a prašných vloček. Bez dcerky, bez fungujícího auta a na místě, které je odtrženo od okolního světa. Zde poprvé dochází i k odtržení hráčské komunity od zbytku diváků. Zatímco hráč Silent Hillu se při prvním pohledu na ladně se snášející karcinogenní vločky jemně pousměje (a nebude to zdaleka naposled), běžný divák zbystří a začne mu to v hlavě šrotovat.

Můžete ale zapomenout na pověry o tom, že hráč Silent Hillu si film užije mnohem víc, než laik, který se nikdy žádné počítačové hry nedotknul ani bidlem. Christophe Gans si dává zatraceně velký pozor, aby tuhle křehkou rovnováhu v publiku nenarušil. Musíte jen přistoupit na jeho hru a nechat se vést za ručičku. Stejně jako Rose budete objevovat záhady Silent Hillu popořadě. Znalec předlohy má samozřejmě tu výhodu, že mu lokace i monstra budou důvěrně známy, ale vzhledem k jemným úpravám děje si ani on nebude stoprocentně jistý, jak to všechno skončí.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Husí kůže nastupuje...
První krůčky skrz Silent Hill, podbarvené hudbou Akiry Yamaoky (skladatele soundtracků k původním hrám) jsou úchvatnou podívanou. Gans chytře využívá kamerových jízd a pečlivého barevného tónování (např. kostým hlavní hrdinky se mění v průběhu filmu odstín za odstínem, minutu za minutou, z šedivého v rudý) a hry se světlem, aby oživil herní lokace a navodil tísnivou atmosféru opuštěného města. Cítíte v kostech, že se něco chystá, ale ječivý zvuk poplašné sirény s vámi stejně trhne. To ostatně zvuky v tomhle filmu dělají, jsou zapasované do hudebního podkresu tak, aby se vám zařízly do uší a nebo vás za ně rovnou vytahaly. V právě zmiňované sekvenci hrají důležitou roli, protože když se celé město poprvé ponoří do temnoty, má Rose po ruce jenom zapalovač. Gans využil speciální kombinace HD videokamer a klasických 35mm kamer, aby co získal co nejlepší možný rozsah barevných odstínů v absolutním šeru a tak díky různým trikům celá pasáž osvětlená pouhým zapalovačem vypadá grandiózně.

A co teprve když do ní naběhnou první zrůdy z temné dimenze. Tady už Gans naplno dráždí cenzory a nešetří krví ani fantazií. Snímek neměl závratný rozpočet, ale díky vynalézavosti trikařů působí všechny příšerky - od klasické "plivající zombie" až po legendárního Pyramid Heada - naprosto věrně a navíc dělají svým obětem mimořádně nechutné věci. Hráči budou možná zklamáni, že Pyramid Head nedostal víc prostoru a nezúčastnil se finální vybíjené v kostele, ale myslím si, že nouze o velkolepé zážitky nebude, protože např. závěrečný průchod labyrintem, kdy musí Rose překonat skupinku "ztuhlých" sestřiček je naprosto geniálně natočena a z hlavy vám jen tak nevypadne.

Gans do těchto rolí obsadil profesionální tanečníky, kteří se pod nánosem make-upu svíjejí značne nadlidsky, což jenom dodává na bizarnosti. Kdo nebude mít čelist na zemi, toho nazvu zhýčkaným. Kombinace vizuálního perfekcionismu a myšlenkových pochodů daleko za hranicí běžného světa je tu zkrátka k nakousnutí a pomalejší tempo se rázem mění v klad, protože si připadáte jako na vyhlídkové jízdě panoptikem hrůzy a vlastně ani nechcete, aby to někdy skončilo.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Horor trochu jinak
Čímž se dostáváme zpátky k naší průvodkyni. Stačil jeden chybný krok během obsazovaní důležitých rolí a Gans si mohl svůj film strčit za klobouk. Co třeba taková Jessica Biel v roli Rose? Nepřípustné. Radha Mitchell naštěstí splňuje všechna měřítka - je pohledná, drsná a umí hrát. Věříte jí mateřskou lásku i odhodlání umlátit nejbližší zrůdu paličkou na maso. Finta je ale v tom, že ji Gans nenutí likvidovat monstra po tunách. Tahle část hry tu vůbec nepřijde na přetřes. Rose se zkrátka snaží najít svou dceru a pokud možno se vyhnout všem nebezpečenstvím (na likvidaci nepřátel je tu policistka Cybil a její pistole). Tenhle survival, ve kterém se získávání informací za světla střídá s bojem o holý život po každé siréně posouvá snímek do úplně nové žánrové roviny a dělá z něj mnohem serióznější záležitost.

Dialogy nemusí být vždy úplně vypiplané a není problém v nich najít trochu kýče, ale kvalitní herecký tým, včetně malé Jodelle Ferland, která si zahrála Sharon, zvládá skvěle podepřít i slabší vysvětlovačky. Zejména Jodelle se při závěrečné vysvětlovací smršti, která je jedním velkým flashbackem, jenž vás zbaví veškerého tápání, drží skvěle a vás její nadnesené mentrování o pomstě z pekel nijak nerozesmívá. Naopak sedíte přimražení v křeslech, nevědouce že to skutečně peklo je teprve za dveřmi a za chvíli vkročí bez zaklepání.

Ve výsledku se tak fráze "nejvěrnější herní adaptace všech dob" stává jen jakousi pomocnou berličkou pro hráče. Mnohem důležitější je, že Silent Hill se obratně vyhnul klasickým hororovým škatulkách, nastíněným americkou hororovou školou (Texaský masakr motorovou pilou, Hory mají oči) nebo japonskou vlnou (Kruh, Nenávist) a zapadl do své vlastní, dílem evropské a dílem nepojmenovatelné, která znovu upozorňuje, že trocha nefalšovaného násilí a spousta napínavé atmosféry a košatého prostředí je mnohem důležitější než partička prsatých teenagerek, zdrhajících lesem před panem Bubákem, co rád vyrábí klobouky z lidských hlav. Nic proti takovým typům, ale občas je příjemné zažít nějakou změnu. A Silent Hill přesně tohle nabízí.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

V tomhle ohledu se jedná o přelom, protože Gansovi se podařilo nejen kvalitně zadaptovat obtížnou látku, ale zároveň natočil vynikající film, který obstojí i bez toho, aby se domáhal znalosti své předlohy. Nechci říkat, že je to začátek nového trendu v oblasti herních adaptací, ale minimálně je to záblesk naděje a pomyslné světlo na konci tunelo. Buďme za něj vděční a modleme se, aby těmi otevřenými vrátky v závěru filmu Gans co nejdříve prošel. Nejsem příliš velký fanda sequelů, ale v tomhle případě rád udělám výjimku.

• Závěr
zdroj: tisková zpráva Gansovi nikdo nevěřil a on to přesto dokázal - natočil vynikající horor, který vás napne jako strunu, vaše vnitřnosti zkroutí strachem a úzkostí a občas vás nechá nadechnout, abyste si užili všechny ty vizuální perličky, které do něj nacpal. Během filmu vám zkrátka nebude příjemně, ale nakonec mu za to ještě poděkujete.

Stáhněte si: Filmový trailer

Související články: Recenze filmu na Tiscali.Kino, Kde právě film hrají?, Recenze her Silent Hill 2, Silent Hill 3, Silent Hill 4, Novinky