Autor: Martin Zavřel Publikováno: 11.dubna 2009 | Verze hry: finální/PS3/anglická Doba recenzování: 1 týden |
Jedničku s hvězdičkou si zaslouží speciální efekty přechodu do „Temného světa“ v reálném čase: omítka se začne rozpadat před vašima očima přesně jako ve filmovém Silent Hillu. Ačkoliv některé ranné obrázky a videa ze hry naznačovaly určitou plytkost nebo stejnorodost prostředí, výsledek naštěstí dopadnul docela jinak a výprava je jednou ze silných stránek hry. Nejde sice o technickou revoluci, ale důstojný převod Silent Hillu do HD se rozhodně povedl. Dávkování strachu Homecoming nabízí solidní příběh, který vás vtáhne nejen díky zajímavé zápletce: tou je návrat z války do rodného městečka, které se drasticky změnilo, přičemž záchrana vašich bližních přímo souvisí s děsivým odhalením špinavého rodinného tajemství. Hlavním držákem u hry je ale pečlivé dávkování jednotlivých odhalení i děsivých momentů – nervy drásající protahování dlouhých úseků bez jediného nepřítele, brutální nástupy patřičně hnusných bossů, specifické perličky. Najdete zde například jeden z nejděsivějších momentů v herní historii. Nechce se mi jej prozrazovat, ale naštěstí jich tam je více a tohle je prostě dokonalá ukázka mistrné režie hry. Takže: jdete spletitým bludištěm chodeb, ponořených do tmy. Okolo vás se přerušované rozléhají mechanické zvuky těžkých strojů, díky kterým je těžké odhalit přítomnost potenciálního protivníka po sluchu... Dojdete na konec jedné slepé odbočky chodeb, zvuky strojů sem tolik nedoléhají. Na zemi stojí malá špinavá panenka, prostě neživá dětská hračka. Jakmile se na ni podíváte, zašeptá tichounkým hláskem: „Zaaa teeebooouuuu“. Přejde vám mráz po zádech, prudce se otočíte – a centimetr za vámi stojí jedna z nejhnusnějších a nejtvrdších příšer ve hře! Ufff… to se prostě musí zažít. Uhni a uhoď Vrcholem uhlazené a pečlivě gradované hratelnosti je bez diskuze soubojový systém. Jelikož vaše postava je bývalý voják, dokáže se ohánět s nožem nebo sekyrou mnohem šikovněji, než předchozí zbloudilci v Silent Hillu. Výsledkem je citelný důraz hry na souboje zblízka (střelné zbraně a munice jsou vzácným zbožím až do divokého finále hry). Během soubojů na blízko přitom musíte volit mezi tlačítkem pro silný útok, rychlý útok a tlačítkem pro úhybný manévr. Určití nepřátelé jsou zranitelní pouze silným útokem, jiný pouze kombinací a další jsou tak silní, že je hlavní během souboje pečlivě uhýbat jejich útokům. Systém je tak ve hře dokonale využit a jeho nezvládnutí rovná se vypotřebování vzácných lékárniček před náročným koncem hry. Zato jeho zvládnutí dá vzniknout působivým momentům, kdy během souboje kroužíte kolem protivníka, hbitě uskakujete a přiskakujete, zasazujíce jednu ránu za druhou. Ačkoliv pohodlnější část mého já volala po nižší obtížnosti a munici, musím uznat, že ve výsledku je tento aspekt hry definujícím rozdílem oproti zážitkům z jiných titulů podobného ražení. Příjemný návrat Žádná z tradičních náležitostí série nechybí. Hledání předmětů, prohledávání budov za pomoci dynamické mapy a řešení několika puzzle s poetickými nápovědami – to vše bylo pečlivě uhlazeno tak, aby ničeho nebylo příliš a nedočkali jste se žádného zásadního zákysu. Rozhovory a setkání s ostatními lidskými protagonisty patří k tomu nejzajímavějšímu ve hře, což podporuje i poněkud vyšší počet filmových in-game sekvencí. Závěr hry má opět několik variant podle vašich skutků a úspěšnosti během hraní. I pokud zvládnete soubojový systém hry napoprvé, neprokoušete se na konec hry dříve než za slušných deset-patnáct hodin. další obrázky v galerii Je to hezčí, hraje se to příjemněji, ale originalitu zde prakticky nenajdete. Přitom právě strach z neznáma je tou nejdůležitější složkou dobrého hororu (a jedním z hlavních důvodů, proč loni tak skvěle zafungoval Dead Space). Zdá se, že podobně jako Resident Evil, bude muset také tato série po svém pátém dílu vyhlásit návrat ke kreslicímu prknu a zkusit přijít s něčím docela novým. Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Dojmy z americké verze, Preview, Novinky, Recenze filmu Silent Hill, Silent Hill 4 recenze, Silent Hill 3 recenze, Silent Hill 2 recenze |
Martin Zavřel | |
autorovi je 29 let, pracuje v 2K Czech, v minulosti sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku |