| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 22.prosince 2008 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze: X360+Wii/prodávané/anglickéDoba recenzování: 2 týdny |
• Lyžařský areál jako ve skutečnosti Ačkoliv obě hry vyšly v ten samý den a liší se jen nenápadným podtitulem Road Trip u Wii verze, ve většině vlastností jsou naprosto rozdílné. Začněme u kampaně. Na Xboxu 360 (obsahově odpovídá verzím pro PC/PS3) se pohybujete po pěti lyžařských střediscích nebo spíše horách, kde jsou jednotlivé sjezdovky propojeny vleky nebo vrtulníky. Zdejší systém je velmi podobný tomu z We Ski. Po spuštění se objevíte v nejnižším bodě ski-areálu a máte na výběr, zda se vydat vzhůru po vlecích nebo využít vrtulník. Na Aljašce jenom létáte, naproti tomu v Japonsku jsou zase jenom vleky. Ačkoliv na sjezdovkách kolem vás projíždějí další lyžaři a středisko je jako živé, na vleku jsem nikoho jet neviděl. Zaplněnost střediska je ale spíše k podpoře vizuální stránky, málokdy se s někým dalším dostanete do kontaktu. Ale je příjemné, že na kopci nejste sami. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
obrázky přímo z hraní X360 verze Jednotlivé areály jsou dost rozlehlé, tratě jsou pospojované úzkými ledovými pasážemi nebo mosty. Než sjedete z úplného vrcholu až dolů, zabere to minimálně pět minut, tedy pokud to nevezmete šusem. Váš pobyt ve středisku probíhá tak, že jezdíte volně po areálu a nacházíte různé úkoly nebo tajné předměty, vyznačené zvláštní ikonou. Plněním úkolů vyděláváte peníze, které následně utrácíte za vybavení. Na výběr je oblečení, ale hlavně různá prkna, která jsou vhodná pro různé způsoby jízdy. Některé využijete v hlubokém sněhu, jiné při sjezdu a další na U rampě. Postupně si vylepšujete výbavu a otevíráte další úkoly. • Nešťastný design Oproti tomu Wii verze nabízí v každém středisku různé disciplíny: sjezd, triky, sbírání předmětů, U rampu nebo kombinaci všech. Rozdíl je v tom, že úkoly se vám automaticky odemykají po splnění jiných. Na Wii nejezdíte volně po kopci, ale vždy jen po předem určeném úseku. Když úspěšně splníte zadaný úkol, přijde vám vtipný email, že když zvládnete nejtěžší obtížnost, obdržíte na památku fotku. A jestliže splníte i hlavní zadání celé oblasti, do vašeho týmu přibude další člen. Ten má určité vlastnosti a hodí se pro specifický způsob jízdy. Navíc si pokaždé volíte i kameramana, který vaše kousky natáčí a ten vám, po naplnění speciálního ukazatele prováděním bezchybných triků, přidá speciální vlastnost – rychlost, extra vysoké skoky nebo dokanelá přistání. Oba přístupy mají své pro a proti, problém je v tom, že pro dané verze jde vždy o negativum. Na Wii by bylo díky velmi realistickému ovládání (více níže) určitě zábavné jezdit si volně po sjezdovkách. Občas se mi nechtělo plnit žádné úkoly, ale chtěl jsem se jen tak projíždět. Na druhou stranu na X360 tuhle potřebu nemám a tím pádem mě cestování po vlecích otravuje. Navíc je to pro objevení všech tajných lokací jednoduše potřeba, protože z vleku se dá vyskočit a dostat se na jinak nedostupná místa. Pokud by to bylo možné, vyměnil bych herní systém mezi oběma platformami. Za tuhle designérskou volbu musím chtě nechtě zkritizovat obě verze a do UbiSoft bych vzkázal, aby příště více přemýšleli. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky z Wii verze • Ovládání na Balance Boardu Nejprve jsem se pustil do Wii verzea bylo pro mě velkým překvapením, jak dobře Balance Board reaguje. Když jsem v létě zkoušel demoverzi Skate IT! nebo We Ski, bylo zatáčení velmi citlivé, navíc bez možnosti ho upravit. Shaun White je oproti tomu naprosto dokonalý. Balance Board postavíte kratší stranou k televizi, stoupnete si na něj jako na prkno a jedete. Počáteční dvě úrovně vám ke zvládnutí ovládání bohatě stačí. V první se naučíte, že přenesením váhy dopředu zrychlujete, do stran zatáčíte a pokud na Wii mote stisknete B, vykrojíte ostrý oblouk. V druhém levelu vás naučí dělat ve vzduchu triky. Stačí naznačit výskok (nesmíte opravdu poskočit, jinak se na obrazovce objeví hláška, kterou je nutné potvrdit) a je to. Rotace a salta děláte opět přenešením váhy správným směrem. Pokud k tomu ještě podržíte tlačítko na Wii mote, přidá postavička nějaké to uchopení prkna. Samozřejmostí je, že před dopadem musíte být ve správné pozici, jinak se vysekáte a dál jedete jako sněhulák. Bez Balance Boardu lze hru spustit také a ovládání je podobné, ale není to tak zábavné – pouze nakláníte Wii mote a pro zrychlení je nutné podržet A. Jediný zádrhel je se stabilitou Balance Board. Protože ho nijak nemáte připásaný k nohám, občas z něj jednoduše sletíte a velmi často ztratíte rovnováhu. Já jsem to řešil neustálým se přidržováním rámu patrové postele, ale stejně by posloužila třeba skříň. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
obrázky přímo z hraní X360 verze • Ovládání na gamepadu To na X360ovládáte nejen směr jízdy, ale i chůzi nebo poskakování s prknem, pomocí joysticku, konkrétně levého. Různými tlačítky skáčete, házíte sněhové koule po soupeřích při sjezdu, spouštíte úkoly nebo sundáváte prkno. Pravým analogovým joystickem pak hraníte. S triky je to trochu složitější. Ve vzduchu děláte výkruty a salta pomocí levé páčky, pravou potom používáte k různým uchopením prkna. S ovládáním na Xboxu jsem měl jeden problém. Levým joystickem zrychlujete. Když před sebou vidíte skokánek, samozřejmě se na něj snažíte najet co nejrychleji, aby byl skok co nejdelší a mohli jste předvést co nejvíc triků. Ovšem v okamžiku, kdy se odlepíte od země, přebírá páčka funkci spouštěče triků. No a když ji před skokem samotným nevrátíte do původní polohy, postava automaticky začne dělat salto vpřed. Zvláště při naskakování na různá zábradlí jsem místo efektní jízdy po hraně skončil na hubě, protože jsem si to neuvědomil. Bylo by tak těžké naprogramovat, aby bylo před provedením salta vpřed nutné vrátit páčku zpět do středu, jinak by se daná akce nespustila? 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky z Wii verze • Hratelnost Jak jsem se přesvědčil, Wii verzi může hrát i šestileté dítě. Reakce Balance Board na přenášení váhy je opravdu skvělá. Jednotlivé úrovně nejsou náročné na čas a na základní obtížnost se dají v pohodě zvládnout. Nebýt grafiky, dalo by se říci, že se opravdu cítíte jako na svahu. I když ... Hru jsem nechal vyzkoušet i pár skutečných snowboardistů a všichni měli tendenci prkno ovládat pomocí rotace v hrudníku či pase a určitou dobu jim trvalo, než se zorientovali. Nicméně pro mě, který na prkně nikdy nestál, je požitek z jízdy naprosto super a chybí už jen to ofukování studeným větrem. Na X360 je kupodivu vcítění se do hry neméně jednoduché. Až na výše zmíněný problém je ovládání také intuitivní. Navíc je hra o něco realističtější, co se zpracování a herních mechanismů týče. Třeba možnost házet sněhové koule po soupeřích při hromadném sjezdu nebo to, že strhnete lavinu, před níž musíte rychle ujet, vás spolehlivě vtáhne do hry. Mnohem zábavnější je i vylepšování vybavení nakupováním, protože máte na výběr z obrovského množství předmětů a můžete si svou postavu vymódit, jak chcete. Stejně tak taktizujete s nákupy nových snowboardů. No a nakonec, co je pro snowboarďáka lepšího než dát si freeride. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Multiplayer Vzal jsem Wiido hospody a zapojil na projektor. Nejenže to pomohlo atmosféře, ale hlavně se díky velké zobrazovací ploše dal hrát dobře multiplayer. Wii verze podporuje pouze split-screen až pro čtyři hráče nebo pro tři, pokud chcete využít Balance Board. Ačkoliv je pěkné, že lze hrát proti živým lidem, jaksi na to nejsou moc dobře připraveny závody. Když hráči musí dosáhnout co nejvyššího skóre pomocí triků při skocích, je rozdělení obrazu spíše k vzteku. Své soupeře totiž téměř nemůžete ovlivnit, lze do sebe sice vrážet, ale úmyslně se vám to spíše nepovede. Závodů na rychlost není moc a protože je interakce mezi jednotlivými závodníky téměř nulová, je to, jako byste jeli na čas. Škoda, že autoři nezařadili alespoň internetové žebříčky, kde byste porovnávali své výsledky s ostatními. Multiplayer na Xboxu je úplně jiná káva, na což jsou ostatně uživatelé této platformy zvyklí. Jak už jsem uvedl na začátku, některé závody v singlu je nutné tak jako tak odjet s živými protivníky. Ve své podstatě jsou obě varianty, jak singl, tak multiplayer, totožné, jen je na Xbox Live na kopcích více ikonek se závody. Opět si můžete nerušeně užívat ve středisku a když máte chuť, spustíte závod (jako v Burnout Paradise nebo Test Drive Unlimited) a pozvete ostatní hráče, kteří se pohybují ve stejné lokalitě, aby si to v dané disciplíně s vámi rozdali. V jedné takové hře může být až šestnáct účastníků. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
obrázky přímo z hraní X360 verze (ty oficiální vyumělkované v galerii) I zde sice závodíte s živými lidmi, ale protože se nelze zase až tolik ovlivňovat, požitek ze hry se od singlu neliší. Existují určité disciplíny, ve kterých musíte pozorovat snažení ostatní, což je při velkém počtu lidí trochu únavné. Dokonce ani závody na rychlost nemají tu správnou šťávu a více jsem se kupodivu bavil s počítačem řízenými snowboardisty. Takže ač výrazně lepší než na Wii, ani multiplayer na Xboxu není velká zábava. • Zpracování Jak řekl jeden můj kamarád, když jsem se ho ptal na hodnocení Wii verze: „Je to zábava, ale grafika je hnusná jako v každé jiné Wii hře.“ Pravda je taková, že vizuální stránka je skutečně jednoduchá, což je z části způsobeno i tím, že grafika jako taková je komiksově laděná a spíše jen stínovaná. Co je horší, i na standardy Wii jde o podprůměr. Ačkoliv je xboxová grafika mnohem lepší než na Wii, přesto se jedná opět o podprůměr a po celou dobu jsem měl pocit, jako bych hrál na PS2, nikoliv na konzoli poslední generace. Zapomeňte na ty oficiální vyumělkované obrázky, kterými nás tvůrci krmili před vydáním, skutečná grafika při hraní je o třídu horší. Zvuk i hudba jsou pro obě platformy téměř totožné. Jednotlivé skladby jsou nabité energií a mají původ v různých žánrech – rock, elektronika, jazz, disco. K dění na obrazovce se náramě hodí a nic proti nim nemám. Nahrávací časy na obou platformách jsou velmi příjemné. Na Xboxu se navíc při prvotním ukládání herních dat do paměti můžete pobavit jízdou v U rampě. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky z Wii verze •Závěr Shaun White Snowboarding je rozporuplná hra. Na Wii vás uchvátí ovládání, ale velmi zaostává zpracování, herní módy a multiplayer. Hrací doba je také nepříliš dlouhá, i když zvládnout všechny úkoly na maximum dá zabrat. Na Wii citelně chybí freeride mód. 
zdroj:
tisková zpráva
X360 verze je na tom graficky hůře, než se čekalo. Hratelnost a ovládání sice žádným větším problémem netrpí, ale nepovedl se moc design. Nutit hráče jezdit dlouhé minuty na vleku prostě zábavné není. Když už se ale spustíte z kopce dolů, nejlépe ze samého vrcholu, užijete si bezva jízdu. Každý nechť se rozhodne sám, co je pro něj při hraní důležitější.Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Dojmy, Novinky, Family Ski recenze |
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
| VERDIKT PRO X360 VERZI: O něco zábavnější multiplayer i singleplayer v zatím nejlépe propracovaných otevřených zimních střediscích. Ale ve finále tomu chybí právě ten pocit z jízdy. Zdlouhavé animace letícího vrtulníku, přejezdy na vlecích, mírně nedotažené ovládání a slabší grafika na next-gen. Příliš nedostatků na dosažení vyššího skóre. VERDIKT PRO WII VERZI: Díky Balance Boardu přidávám do hodnocení pár bodíků, protože zážitek z jízdy na prkně je opravdu skvělý. Jinak je ovšem hra na Wii příliš krátká, jednoduchá a prázdná. Neustále se opakují čtyři úkoly, jen na tratích s jiným pozadím. Tragédií je pak nedomyšlený multiplayer. |
zdroj:
tisková zpráva
6/10 pro X360 verzi 
zdroj:
tisková zpráva
7/10 pro Wii verzi |
