Name: Secret Weapons Over Normandy - recenze
Item: Secret Weapons Over Normandy
Rating: 8

8/10

zdroj: Archiv

Secret Weapons Over Normandy - recenze

Datum vydání:: 26. listopadu 2003
Vývojář:: Totally Games
Vydavatel:: LucasArts
Platformy:: PC, PlayStation 2, Xbox

Detail hry

11. 1. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Autentickou atmosféru druhé světové války i při zachování přístupnosti širšímu spektru publika se snaží zprostředkovat letecký simulátor Secret Weapons Over Normandy. Dokáže vás pobavit jako Crimson Skies?

Autor: Leon
Publikováno: 11.ledna 2004

zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1,5 týdne

zdroj: Archiv Při pohledu na název hry si jistě nejeden pamětník vzpomene na jinou hru z počátku devadesátých let, která se jmenovala Secret Weapons of the Luftwaffe. Z pohledu leteckých simulátorů to byl jeden z vývojových mezníků, ale přeci jen odstup více než 12 let způsobil, že dnešní generaci už tato hra většinou nic neříká. Snad i to byl jeden z důvodů, proč se vývojový tým firmy Totally Games pustil do projektu, který má s původní hrou leccos společného. Především je to postava Larryho Hollanda, který stál nejen za legendárním „SWOTLem“, ale později i za tak úspěšnými vesmírnými simulátory, jako jsou X-Wing nebo série Tie Fighter. To by mělo znamenat záruku kvalitní zábavy a v recenzi se pojďme podívat, jak vše dopadlo.

• Realistický simulátor?
Hned na začátek bych měl důrazně upozornit, že Secret Weapons Over Normandy (dále už jen SWON) není v žádném případě realistický letecký simulátor a ani si na to nehraje. Je to naopak silně arkádový letecký simulátor, který klade důraz především na strhující atmosféru a neustávající akci, tedy něco podobného, jako nabídl úspěšný Crimson Skies od Microsoftu. Pokud jste zastánce realistických simulátorů a je pro vás důležité především chování letadla ve vzduchu, ani snad dále článek nečtěte, není to hra pro vás. Pokud ale rádi létáte ve virtuálních letadlech a nenávidíte studování složitých manuálů, mělo by to být hra přesně pro vás.

Ač jsem se do hry pustil s tímto vědomím, musím přiznat, že i pro mne byly první minuty ve hře strašný šok. Vzhledem k tomu, že jsem si poslední dobou celkem zvykl na Il-2 Sturmovik, přechod na SWON je něco těžko stravitelného, alespoň zpočátku. Jako obvykle jsem si ihned po spuštění nastavil základní parametry hry, a protože jsem se hned nechtěl pouštět do kampaně, zvolil jsem volbu Instant Action, která vás vrhne přímo do boje. Několik prvních soubojů jsem jen koukal, jak se vůbec zorientovat na obloze.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Letadlo totiž na každý pohyb bleskurychle a v podstatě bez nejmenších protestů reaguje, což byl pro mě první nezvyk. Ten druhý spočíval v nastavení kamery zpoza letadla, což je taky dost netradiční. Prvních asi 20 minut jsem byl vůči kvalitám hry vskutku skeptický (mírně řečeno), ale pak jsem si na to začal zvykat a díky několika změnám v nastavení (zkuste nastavit chování na nejrealističtější, trochu to pomůže) jsem tomu začal přicházet docela i na chuť. A tak jsem se vrhl na kampaň.

• Zajímavě pojatá kampaň
zdroj: Archiv Kampaň je tradičně nosnou částí hry. Vžijete se do role amerického pilota Jamese Chase, který se už jako dobrovolník nechal naverbovat do speciálního leteckého útvaru v Anglii a stihl tak už evakuaci Britů od Dunkerque. Právě tam začíná vaše kariéra, která pak pokračuje přes souboje nad severní Afrikou, po napadení Pearl Harboru se na několik misí přestěhujete do Pacifiku (včetně bitvy o Midway). Odskočíte si také Indočíny, znovu se vrátíte do Evropy, abyste se nakonec střetli s tajnými zbraněmi Luftwaffe.

Celkem je to 15 misí, což se nezdá mnoho, ale faktem je, že každá mise nebo spíš epizoda se skládá z několika podmisí, jejichž úspěšné dokončení je podmíněno splněním několika hlavních cílů. Ty nejsou zrovna jednoduché, takže skoro každou misi budete vícekrát opakovat, byť třeba z místa automatického uložení.

Namátkou vzpomenu misi z bitvy o Midway, kde máte za úkol jako člen stíhací ochrany ochránit letadlovou loď Yorktown před potopením, která byla mimochodem ve skutečné válce potopena. Mise je to velmi atmosférická, protože na Yorktown útočí jedna vlna japonských letadel za druhou, střemhlavé Valy střídají torpédové Kate, mezitím se na vás vrhají Zera a vy to vše musíte s několika dalšími Wildcaty zastavit. Co je naplat, když sestřelíte 40 letadel (nekoukejte na to, že to je z hlediska reality blbost), když jde nakonec Yorktown ke dnu. Tím pádem je mise neúspěšná a můžete zase začít znovu, s lepší taktikou a přesnější muškou.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv
• Náplň misí...
... je vůbec docela zajímavá a hlavně různorodá. Jak už jsem několikrát zmínil, autoři se nebáli oprostit od historických faktů, což jim dalo volnost v navrhování misí. Jak si třeba lze vysvětlit, že po tvrdých bojích se Zery (leckdy z těžce poškozeným letadlem) někde nad džunglí narazíte při zpáteční cestě na německou letku FW-190? Netrapte se tím, spíš je třeba se soustředit na samotné FW-190, protože ty jsou v porovnání se Zery podstatněji tvrdším oříškem.

zdroj: Archiv Z obsahu dalších misí vybírám – neustálé souboje se stíhači, sestřelování bombardérů, ochrana pozemních jednotek v různých podobách, ničení pozemích a námořních cílů, speciální akce (viz infiltrace získaným německým Ju-88 na druhou stranu kanálu) v mnoha podobách, sestřelování útočících letadel protiletadlovým kanónem atd. V rámci mise jde obvykle o kombinaci několika různorodých úkolů, ale jedno mají společné – musíte je splnit. V tomto směru je hra poměrně nápaditá a myslím, že se dá díky tomu u SWON docela pobavit.

• Nabídka letadel a výzbroje
Už jsem se zmínil, že hra si nehraje na realistický letecký simulátor, takže nemá cenu hodnotit letové vlastnosti letadel, protože ty jsou hodně zjednodušené a letadlo od letadla se příliš neliší. Nebo myslíte, že se zastaralým dvouplošníkem Swordfish je možno svádět úspěšný stíhací souboj s letkou Messerschmidtů? Na druhou stranu je docela poznat rozdíl v palebné síle a také v míře poškození, které letadla snesou. Klasickým případem jsou japonská Zera, která se rozpadají po několika zásazích.

V rámci kampaně se vám odkrývají stále nová a nová letadla, přičemž máte k dispozici i nějaké ty „body“ na upgrade, které získáváte za plnění vedlejších a bonusových cílů mise. V mnoha misích si tak můžete vybrat nejen letadlo, kterým na misi vyrazíte, ale i dodatečnou výzbroj v podobě bomb, raket nebo podvěšených kanónů. Letadel je ve hře kolem 25, zastoupeny jsou nejen všechny základní modely z druhé světové války, ale i několik poválečných proudových letadel (XP-55 Ascender) a jako bonbónek se vám na závěr kampaně odkryjí i futuristické speciály z X-Winga a Tie Fightera.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Ovládání je v porovnání s leteckými simulátory strašně jednoduché, protože kromě joysticku nebo gamepadu (pro ten je mimochodem hra primárně navržena - hra je určená i pro konzole) si již vystačíte jen s pár dalšími tlačítky. Je to dáno i tím, že v celé hře ani nevzlétáte, ani nepřistáváte, ani nikam nepřelétáte. Vždy jste vrženi přímo do nitra dění, takže si opravdu vystačíte jen s tím joystickem a palcem na spoušti. Ještě bych se měl zmínit o tom, že si ve hře můžete nejen zrychlovat čas, ale i zpomalovat. Sice jsem to ani jednou nepoužil, ale pokud si hráč myslí, že nestíhá, proč ne.

• Umělá inteligence, grafika, multiplayer
zdroj: Archiv Obvykle se recenze neobejde bez hodnocení umělé inteligence, a tak se o ní zmíním i tentokrát, byť, celkově vzato, není o čem psát. Vyjádřil bych to asi takto – umělá inteligence je asi na takové úrovni, abyste mohli během jednoho letu sestřelit několik desítek letadel. Nechci tvrdit, že to je špatně, protože na tom je vlastně celá hra postavena. Nečekejte proto nějaké geniální manévry či součinnost od protivníků, spíš buďte připraveni na to, že se vám kolikrát připletou přímo před hlavně vašich kanónů a kulometů. Mimochodem, nemusíte se ani bát, že byste se s někým ve vzduchu srazili. Když už se to totiž přece jen stane, ani jedno z letadel se nepoškodí.

Co se týče vzhledu hry, není příliš co chválit. Myslím si, že je na hře dost poznat, že byla vyvíjena zároveň i pro konzole, a kromě ovládání je to nejvíce vidět právě na grafice. Možná před rokem či dvěma bychom to mohli prohlásit za hezké, ale dnes je to takový průměr. Všechny objekty neoplývají přílišným počtem polygonů, textury také nejsou kdovíjak nádherné, zaostávají i grafické efekty jako například výbuchy. Rozhodně to neznamená, že se na to nedá dívat, to ne, ale dnes už jsme zase namlsaní jinou úrovní grafiky.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů
Zapomenout nemohu ani na to, že hra se, byť na nejvyšší detaily ve vysokém rozlišení, občas zaškubala i na poměrně výkonném počítači (Barton 2500+, 512 RAM, GF4 Ti4200). Bylo to vždy v okamžicích, kdy se na bojišti objevilo hodně letadel a létalo se nízko nad zemí. Podobné problémy ale mají prakticky všechny letecké simulátory.

Asi vůbec největším nedostatkem hry je absence multiplayeru. Po dohrání kampaně a nabídnutých Challenge misích si už totiž s pouhou Instant Action nevystačíte, byť i tam se dá spousta věcí navolit. Jak tedy s hraním naložit pak? Nabízel by se právě multiplayer, jenže ten tu chybí.

• Shrnutí
zdroj: Archiv I přes počáteční averzi jsem se nakonec u hry docela dobře bavil, a to především proto, že mise jsou poměrně slušně navržené a celá hra je prostoupena nekončící akcí. Nehrozí tak oddych ani na chvíli, což je často právě to, co jiným hrám chybí. Nemohu ale přehlédnout to, že je to vlastně celé jedna velká arkáda, navíc se domnívám, že po dohrání kampaně už hra mnoho nenabídne. Jinak je ale SWON docela zajímavá alternativa realistických simulátorů.

Stáhněte si: Demo, Cheaty

Související články: Novinky

Leon
autorovi je 26 let, pracuje v zahraniční firmě, specializuje se na akční a závodní hry nebo simulátory a netradičně pojaté strategie (všechny články autora)