Scarface - recenze
zdroj: Tisková zpráva

Scarface - recenze

Datum vydání:
13. října 2006
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

20. 10. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Pamatujete na Tonyho? Kubánskýho kápa, co to schytal do zad během přestřelky ve svý naleštěný rezidenci? Teda, alespoň se to říká. Podle jinejch informací je pořád naživu a naštvanej. Hrozně naštvanej!

Autor: Jiří Lavička
Publikováno: 20.října 2006
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Zvětšit zdroj: Tisková zpráva Pamatujete na Tonyho? Kubánskej drogovej kápo, kterej to schytal do zad během přestřelky ve svý naleštěný rezidenci. Teda, alespoň se to říká. Podle jinejch zaručenejch informací je Tony pořád naživu a je naštvanej. Hrozně naštvanej.

Přepisování historie
Scarface Briana De Palmy je v historii filmových gangsterek zapsán zlatým písmem. Mrazivý, násilný a stoprocentně stylový film o vzestupu a pádu kubánského kriminálníka Tonyho Montany. V podání nezapomenutelného Al Pacina se v tomhle filmu nadávalo, šňupalo, souložilo a především hodně střílelo. Zejména ve finální sekvenci, kde Tony stojí proti desítkám nepřátel a se svým "malým kámošem" jich pošle k Pánu slušný počet, než ho zezadu překvapí panák s brokovnicí. Film touhle scénou prakticky končí, hra tady teprve začíná. Autoři vám totiž dají druhou možnost. A jakmile chlápka s brokovnicí rozsekáte na padrť, začíná doposud neviděná etapa Tonyho života. Co uděláte, když vás někdo srazí k zemi? Vstanete a naložíte mu dvakrát tolik. Přesně taková je Tonyho reakce. Po třech měsících rekonvalescence už je opět na nohou a vrací se do Miami, aby ukázal, kdo je tady pánem. Nebude to mít snadné, protože začíná od nuly, nicméně s jeho zkušenostmi a vaším vedením to bude procházka bílým sadem. Proč bílým? Vy jste ještě nikdy nebyli v Miami?

Vítejte v drogovém ráji
Tohle město bylo v 80. letech známé nejen svými naleštěnými architektonickými zázraky a sněhobílými obleky, ale zejména čilým drogovým obchodem. Kluci z Miami Vice by vám mohli vyprávět celé hodiny, ale teď je raději schovejte do skříně, protože naše postava patří do kategorie anti-hrdinů. Hned jak se srovnáte s tím, že Tony je hajzl, neustále nadává a svoje nepřátele střílí nejradši do hlavy a do rozkroku, budete v absolutním klidu. Být zlý a mít při tom styl je totiž docela zábava. V případě Scarface je ale k jejímu objevení potřeba nemalý kus trpělivosti.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

A nemluvím teď zrovna o spuštění hry, po kterém jste nuceni absolvovat trailer na film, tucet log a stylové, leč dlouhé intro, v němž se objeví snad padesátka velmi známých jmen, která ozdobila dabing hry. Myslím, že to bude nový rekord, i když autoři do studia pozvali absolutní všehochuť - od herců původního filmu, přes nové tváře a rappery až po televizní hvězdičky (Bam Margera? Úlitba fanouškům Jackassu? Možná...). Po takové předváděčce by člověk očekával ambiciózní titul se třemi áčky na hřbetě. Radical Entertainment hru vyvíjeli víc než tři roky, v úzké spolupráci s Universalem, a cílem byl její export na všechny myslitelné platformy. Jestli už tušíte nějaký háček, tušíte protentokrát velmi správně.

Pozor, ať se neříznete...
Grafiku si většinou v recenzích nechávám až na závěr, ale tady se raději zmíním hned v úvodu. Scarface je na tom graficky velmi špatně. Je to sice z části omluvitelné tím, že se jedná o "free roam", tj. titul z podobného žánru jako GTA, Kmotr nebo Mafie, u něhož se předem očekává slabší vizuální kvalita, díky obrovským prostorům, které hra musí zvládnout vykreslit, jenže... Scarface se vážně vyvíjel tři roky a engine od té doby nedoznal výraznějších změn. Proto je grafika nechutně hranatá, autům zoufale chybí polygony, domům odlesky a stíny a horizonty vypadají jako z osmibitového Atari. Jedinou koukatelnou záležitostí jsou tváře hlavních postav (Al Pacino jako Tony Montana je vystižený víc než dobře), všechno ostatní je ale beznadějně zastaralé a mohlo by vás to takříkajíc dost rozhodit. Tváří v tvář aktuální žánrové konkurenci jako je Just Cause nebo Saints Row (ta je ovšem jen na konzole) si Tony musí připadat jako Trabant vedle Mercedesů.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

Částečně je to dáno přestřelenou dobou vývoje hry a částečně i odfláknutým konzolovým portem. Hra vypadá na PC stejně mizerně jako na Playstation 2 a její vizuály by nespasilo ani 1600x1200 s maximálním anizotropním vyhlazováním. Moc by se mi chtělo dodat, že se to alespoň svižně hýbe, ale ono to má i na rychlých strojích problémy s frameratem, protože optimalizace se uspěchaným rozvrhům programátorů šikovně vyhnula. PCčkáři alergičtí na tyhle multiplatformní škatulata budou navíc vyděšení už pohledem na menu. Nikdo se neobtěžoval strukturu předělat pro lidské tvory s klávesnicí, takže když už něco vyplňujete, ani to nemůžete napsat na klávesnici, musíte si každé písmenko najít šipkami v abecedě. Neuvěřitelné.

První hořké sousto. Bude jich víc?
Měl bych vám teď asi dát nějakou naději, co? Možná bychom se měli přesunout k samotnému hraní. Za předpokladu že vás grafika nedonutí vyskočit z okna a upravíte si ovládání tak, abyste něco trefili, můžete si na plné pecky užít explozivní finále filmové verze. Je to od autorů velmi odvážné, že vám servírují jednu z nejlepších sekvencí hned v úvodu, ale jak zjistíte později, přestřelky v tomhle měřítku budou na denním pořádku. Tony je vyzbrojen M-16tkou s nekonečným počtem nábojů (tenhle luxus už později mít nebudete, za všechno se platí) a musí uprchnout ze své rozpadající se rezidence. Před konkurencí, před policií, před vlastním osudem. Krom posledně jmenovaného důvodu jde všechno ostatní rozstřílet na cucky.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

Co se toho týče, má hra velmi necitlivé ovládání, takže oceníte (ano, opravdu to říkám) možnost automatického zaměřování. Funguje to až nečekaně dobře - pravým tlačítkem zaměříte nešťastníka, jemným pohybem myši nasměrujete na favorizovanou tělesnou partii a levé tlačítko za vás udělá zbytek. Za pár minut už vám to ani nepřijde a budete prsty bubnovat v odpovídajícím tempu, abyste zvládli i desítku přibíhajících protivníků naráz. Scarface je v tomhle ohledu VELMI krvavá a rozhodně si zaslouží označit jako dospělá. Tony se se svými protivníky věru nemazlí a hra vás navíc informuje, kam jste koho trefili a patřičně vás za to odměňuje.

Tony má totiž koule. A to nemyslím úplně doslova. Jedná se o speciální hodnotu, která se nabíjí, když někoho stylově zabijete (např. pokud jste blízko protivníka, můžete mu před smrtí ještě nasypat do hlavy nějakou tu hlášku), uděláte s autem povedený smyk nebo nějaký kaskadérský kousek. Za to se vám přičtou "koule". A jakmile jsou vaše koule nabité (ano, zní to hrozně kýčovitě, jako všechno v téhle hře), máte k dispozici tzv. Rage mód, ve kterém Tony přepne do pohledu z vlastních očí a může vystřílet celou místnost, aniž by mu kdokoliv zkřivil jediný vlásek. Není to zdaleka tak účinné jako variace na bullet time v Reservoir Dogs, ale v náročnějších přestřelkách to rozhodně přijde k duhu.

Nejdřív střílej, potom se ptej...
Zvětšit zdroj: Tisková zpráva Myslel jsem si, že mecheche v rezidenci bylo jedním z vrcholů, ale jakmile Tony ve hře začne obcházet staré známé a vybuduje první kontakty pro rozjezd nové kariéry, začne olovo svištět vzduchem v koňských dávkách. Uzi se vám dostane do ruky ani nevíte jak a množství zabitých chlápků se vrší geometrickou řadou, což je rozhodně milá změna oproti takovému GTA, kde se střílelo jen ve chvíli, kdy to bylo bezpodmínečně nutné. Tady střílení zabere většinu času a na ježdění auty se tu neklade maximální důraz. Vůbec to vypadá, jako by samotné Miami, které máte od začátku celé pro sebe, hrálo ve filmu vedlejší roli. Scarface není o tom, že se můžete bezstarostně procházet po městě a dělat si co chcete. Hlavním cílem dne je vybudovat svoje impérium a vzít si zpět to, co vám kdysi patřilo. Každou akcí získáváte zpátky respekt a svou pozici na trhu, což ale s protidrogovou centrálou a nadrženou konkurencí v zádech není vůbec lehké. V době mezi misemi můžete dostat přes hubu od gangů, které okupují jednotlivé čtvrti a nebo po vás začnou slídit policajti. A je to složitější... mnohem složitější.

Připravte si kalkulačky, budete je potřebovat.
Jakmile se totiž dostanete přes tu venkovní fasádu, zjistíte, že svět Tonyho Montany je velmi, velmi komplexní. Nebo se tak alespoň snaží vypadat. Ona tutoriálová část hry vás totiž zasvětí do pašování drog, praní špinavých peněz a... shánění holek a trofejí do vaší rezidence, kterou si hned v úvodu opět přivlastíte a můžete se postupně pustit do její renovace (za pomoci funkce Pimp Your Mansion... zní to víc jako z dílny MTV, ale na tyhle updaty už si holt musíme zvyknout). Všechno děláte ručně, takže v první části hry budete sami obíhat překupníky, převážet drogy mezi jednotlivými sklady a vydělané peníze pak ukládat v bance za tučnou provizi. Většina těhle činností neprobíhá automaticky, ale můžete ovlivnit jejich úspěšnost. Při dialozích je hráči k dispozici tzv. golfové kolečko, speciální metr, který nabíjíte stisknutím tlačítka na myši. Pokud se vám povede ho dostat do přesně vymezené výseče, bude váš zisk vyšší - podaří se vám prodat zboží za víc peněz, případně docílit nižšího úroku v bance. Velmi osvěžující, i když jakmile získáte grif, jedná se už jen o zdržovací funkci.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva

Chytí-li vás policie nebo odpraví gangsteři, většinou přijdete o všechny drogy co máte u sebe (pro osobní potřeby většinou Tony po kapsách nosí alespoň deset deka) a hlavně o nevyprané peníze. Proto se vyplatí chodit do banky často. Občas se vyplatí si na práci někoho najmout. Jako prvního oceníte řidiče, který vám do místa, kde se nacházíte, může přivést váš vůz (i ten jde zničit, ale je trochu odolnější než běžná civilní auta kolem). Časem dosáhnete taky na experta přes zbraně nebo zabijáka. Za tyhle postavy si můžete i zahrát, pokud chcete jemnou změnu. Je to docela zábava a krátký, leč potřebný odpočinek od stereotypu. Zvětšit zdroj: Tisková zpráva

Některé vychytávky vám totiž hru budou vytrvale znepříjemňovat a tou největší je bezesporu policie. Je všudypřítomná, dá se za jistých okolností uplatit (každý se dá uplatit), ale jakmile se s ní pustíte do křížku, vždycky prohrajete. Proč? Protože je to tak zařízené. Když už vás policie začne honit, oznámí vám hra blahosklonně, že "musíte ujet". Začne se vám odpočítávat čas (celý interface včetně mapy je natolik "hi-tech", že jsem se v něm ani neobtěžoval orientovat) a pokud neujedete, jste "f*cked" a to doslova. A ať vás ani nenapadne zastavovat a zkoušet po mužích zákona střílet. To vám totiž hra nedovolí. Dokonce nesmíte střílet ani po civilistech. Poněkud schizofrenní přístup, pro dílo, jehož hlavní hrdina neustále nadává a rozstřikuje nepřátele po stěnách v divokých gejzírech krve. Umírat je dovoleno pouze záporňákům? Ó jak černobílé, ó jak nudné.

Souboj kompromisů
Ale zvyknete si, pokud budete chtít. Hranatá grafika a kostnatá pravidla jsou částečně kryty filmovou atmosférou, kterou zajišťuje špičkový dabing a časté cut-scény s dobře napsanými dialogy. Scarface navíc budí na každém kroku dojem jakéhosi vyššího plánu a většina činností, které budete vykonávat, spojuje svými nitkami další navazující možnosti. Zkrátka se budete opravdu cítit, jako byste budovali impérium. Kromě Miami se vám navíc časem otevře cesta na ostrovy v Karibiku, kam se můžete vydat letadlem nebo lodí. Ostrovní obyvatelstvo má také rádo drogy a tak budete muset pašovat na plné obrátky a ujíždět snaživým policistům v zatraceně rychlých člunech. Ne, tahle hra rozhodně není krátká nebo nudná, na to se až příliš snaží. Je ovšem trochu naivní a nevyspělá. A to nejen z výše zmíněných důvodů, Scarface mě ze všeho nejvíc iritovala svým jízdním modelem.

Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva Obrázek zdroj: Tisková zpráva
další obrázky z této hry si můžete prohlédnout v naší galerii

Už jsem před chvílí zmínil, že na jízdu autem není kladen až takový důraz. Naštěstí. Auta se totiž chovají jako lodě, jejich modely přímo brečí po opravě (to i předtím, než s nimi do něčeho narazíte) a fyzikální model při nárazech by mohl závidět i třetímu Driverovi. Hotovou katastrofou je pak Tonyho pohyb po vlastních končetinách uprostřed silnice. Když se přiblížíte k autu, které jede rychlostí 5 km/h, jste neviditelnou silou odpinknuti deset metrů daleko. Sám se divím, že moje tři roky stará klávesnice ty občasné návaly vzteku a frustrace přežila. Občas jsem měl vážně chuť s ní vzít někoho přes hlavu. Vztek jsem si vybil vždy v nadcházející přestřelce, která byla jako obvykle za rohem, ale nedá se říct, že by plnění městských misí bylo vždycky bezproblémové a zábavné, zvlášť když se musíte vypořádat s hodně rutinními úkoly, bez možnosti odreagování jako v GTA. Žádné rozvážení pizzy, žádné najíždění do důchodců. V Miami se chováme jinak a rádio ladíme zásadně jen skrz tříúrovňové menu. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Soundtrack ze hry a kolekce dobových i současných songů každopádně potěší. Jako obvykle.

Hraje to nebo je opravdu vostrej?
Zvětšit zdroj: Tisková zpráva Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Scarface je dobrým pokusem o znovuoživení slavné filmové legendy a trpělivým hráčům nabídne bezesporu velkou porci zábavy na dlouhé podzimní večery, ale rozhodně nedává svou kůži zadarmo a vyžaduje od vás velké přemáhání. K čertu se zastaralým kabátkem, o grafiku by mělo jít až v poslední řadě, ale autoři bohužel v oboru nemají tolik zkušeností, aby si dokázali poradit s takhle komplexním titulem.

Scarface vypadá složitě a nabízí řadu nových vychytávek, ale často ztroskotá na absolutně základních věcech - ovládání, fyzikálním modelu, pohybu postav a technické optimalizaci. To jsou prohřešky, které nelze přejít mávnutím ruky. Když k tomu připočteme odfláknutý port z konzolí, který se neobtěžoval ani základními úpravami, jež by PCčkářům trochu ulehčily život, můžeme jen bezmocně sledovat jak hodnocení klesá níž a níž. A nezachrání ho ani dlouhé hodiny herního potenciálu a hloubka, kterou tohle virtuální Miami nabízí. Ne každému se totiž chce kopat takhle dlouhý tunel, aby na jeho konci "možná" něco našel. A hry, které se vykašlou na to, aby šly hráči vstříc, většinou končí v propadlišti dějin.

Stáhněte si: Trailery, Cheaty...

Související články: Dojmy z GC 2006, Novinky...

Jiří Lavička
autorovi je 28 let, pamatuje ZX Spectrum a v současné době přebíhá mezi PCčkem, konzolemi a nekonečnou prací v jednom vědeckém ústavu






 
 
Jiří Lavička

Nejnovější články