| Autor: Martin Holas Publikováno: 18.října 2005 |
zdroj:
tisková zpráva
V sérii Total War se za těch několik let, po které se z ní mohou strategičtí fandové těšit, stalo dobrou tradicí uzavřít každý příběh z lidské historie neprodyšnou pokličkou ve formě datadisku. Ten je zpravidla tematicky zaměřen na pád právě té civilizace, kterou jste pracně formovali v jeho předloze, a to z rukou špinavých nájezdníků odkudsi z dalekých krajů. V Rome: Total War (recenze) jste budovali, v jeho datadisku Barbarian Invasion po sobě budete uklízet. Přesunete se o pár let dále, konkrétněji do roku 363 n.l. Situace už nevypadá ani zdaleka tak růžově jako na vrcholu vaší krutovlády ve starověkém Římě. Velkolepá říše byla rozdělena na dvě otřesené poloviny, kolem kterých se stahuje smyčka barbarských hord na pochodu.Pokud jste v Rome litovali toho, že můžete hrát kampaň jen a pouze za navoněné legionáře a možnost hry i za ostatní národy se vám sporadicky otevře až po dohrání hry, v Barbarian invasion si užijete. Od začátku vám budou k dispozici nejen obě poloviny Říma, ale především ti druzí, zmiňovaní v názvu hry, „barbarské“ kmeny.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Hratelných stran do kampaně je rovná desítka, přičemž každá z nich disponuje některou ze speciálních jednotek. Při bližším prozkoumání ke vší škodě počáteční nadšení opadne a zjistíte, že oněch pár rozdílných jednotek k vybudování rozdílných strategií nestačí. Všechny barbarské národy splývají víceméně v jeden a mám dojem, že jsem to opět pociťoval o něco víc než v případě několik let starého Medieval: Total War, kde byla situace přece jen rozmanitější. Hunští jízdní lučištníci a sassanidská těžká jízda (o ostatních unikátech nemluvě) se přesto tváří libově a užijete si aplikace do bojových podmínek do sytosti.
zdroj:
tisková zpráva
S barbarskými kmeny se váže i další ze zajímavých inovací. Ty dostaly do vínku podstatnou taktickou výhodu, která překvapí nejednoho vítězícího nepřítele. Jakožto vyhlášení kočovníci mohou svoji populaci proměnit do masivní armády, s jejíž pomocí táhnou mapou, hledají nové útočiště a cestou plení vesnice ostatních národů. To jednak skrývá spoustu nové zábavy pro znuděné hráče, druhak skvěle ilustruje apokalyptické pozadí doby. Zvláště pokud narazíte na několik dalších kočovných národů, které se následkem vašeho vpádu také promění v putující hordy, uvidíte po několika tazích skutečný význam pojmu stěhování národů.Některé ze stran, například Hunové, začínají navíc kampaň z této mobilní pozice a jejich úkolem je nejdříve zasídlit. Výběr vhodného místa samozřejmě záleží na vás. Zapíchnete to hned první tah na první mýtině v dosahu a ušetříte drahocenné suroviny? Nebo vyrazíte dále a využijete obří armády, kterou máte v tu dobu k dispozici, riskujíce přitom krach ještě před skutečným zahájením hry? Volba je na vás, určitě je to ale příjemné osvěžení od standardního postupu rozšiřování říše. (Bohužel po zasídlení vše víceméně zaběhne do starých kolejí, ale to je už jiná kapitola…).
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jen pro zběhlé hráče Za poslední větší inovaci na strategické mapě světa bychom mohli považovat větší vliv náboženství na města, jejich obyvatele, správce a vojevůdce. Tyto náboženství jsou celkem tři (křesťané, pohané a zoroastristé) a budete si na ně muset dát pozor více než kdykoliv předtím. Obyvatelé rozhodně nebudou v sedmém nebi, když vtrhnete do města se slovutnými slogany hlásajícími nové náboženství a své odpůrce začnete házet na kříže podél cest.
zdroj:
tisková zpráva
Samozřejmě existují nejrůznější konvertovací budovy a další metody, ale je to další obtížná komplikace během snahy o dosažení vyvážené ekonomiky.Nabyl jsem dojmu, že obtížnost hry je o řád vyšší než v původním Rome: Total War. Věší se na vás nejen otravná povinnost dbát náboženství, ale celkově je mnohem větším oříškem udržet spokojenost obyvatel na uzdě a zabránit revoltám, obzvláště pokud se hranice ovládaného území rozšíří nad mez, kterou jste schopni udržet. Výpady proti nepříteli je pak nutné zvažovat mnohem pečlivěji, aby se chrabrá vojska nevracely do ruin kdysi mocné země. Umělá inteligence navíc občas (ale opravdu jen občas:-) nepříjemně překvapí tím, že dokáže bleskově využít skulinky, které jste v obraně omylem ponechali. Pokud se vám zdají výše popsané změny jako důkladné přebudování herního systému, nemusíte se bát (nebo jásat, podle situace), není tomu tak. Po pár dnech budete jako doma a musím s politováním konstatovat, že se to hraje jako o něco obtížnější starý Rome s pár novými frakcemi. Provedené inovace jsou pouze kosmetického rázu, a to samé vás čeká i během bitev samotných.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pod plášťem tmy Na prvním místě samozřejmě neopomenu halasně oslavovanou možnost nočních bitev. Tu zažijete v případě, že se ve vašich službách nachází dostatečně zkušený velitel, schopný do podobně delikátní záležitosti veplout (méně zruční velitelé samozřejmě bojují za nočních podmínek s drobným postihem). No, co si budeme nalhávat, je to to samé jako bitva ve dne s polovičním jasem monitoru :) Své kouzlo pochodující zástupy nepřátel s pochodněmi na obzoru mají, mraky hořících šípů a oheň vrhající katapulty zrovna tak, ale po pár vyzkoušeních dáte pravděpodobně stejně jako já přednost klasickému a přehlednějšímu dennímu světlu.
zdroj:
tisková zpráva
Rok vývoje pochopitelně autoři nestrávili pouze u nočních bitev, a tak mnoho jednotek upgradovalo své možnosti. Nejzábavnější z nových vlastností je schopnost plavání některých lehčích pěších a jízdních jednotek. Použití je jasné, obranným povahám s oblibou v kempování poblíž mostů můžete přichystat nemilé překvapení v podobě úderného oddílu, který se znenadání vynoří v jejich týlu. Není to zadarmo, brodící se jednotky jsou extrémně zranitelné a na druhém břehu si potřebují dát šlofíka, ale za tu námahu to určitě stojí.„Speciálky“ jako smrtící hunští jízdní lučištníci dokáží také zatopit unikátními schopnostmi (v tomto případě kruhem, ve kterém se točí kolem zoufalých nepřátel). Správné použití dokáže zvrátit nejednu prohranou bitvu ve vítězství a navíc to napomáhá byť symbolickému odlišení válčících stran. Co zůstalo netknuto? Technické zpracování, pro mnohé alfa a omega každé hry, zůstalo bohužel absolutně při starém, tedy až na fakt, že se hra nepochopitelně hýbe na slabších strojích znatelně pomaleji než původní hra. Pokud jste se dříve pohybovali po strategické mapě s drobnými problémy (trhanější scrolling atd.), připravte se, že v Barbarian Invasion budete jako paralyzovaní a po několika hodinách frustrovaně mrštíte plackou se zlatavým nápisem Rome do rohu místnosti. To samé platí o ingame enginu bitev, zlepšení oproti minule takřka neznatelné (nepočítám ony noční scénáře), přesto budou méně majetní hráči donuceni snižovat ze svých nároků více než dříve, co se týče speciálních efektů a rozlišení.
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Nevyužité možnosti
zdroj:
tisková zpráva
Co mě mrzí nejvíc, je nevyužitý prostor k rozšiřování hry do směrů, ve kterých byla slabá. Kdyby se jen vývojáři nebáli trochu roztáhnout křídla a konečně si dali práci s vypracováním námořních bitev nebo rozšířením multiplayerové složky i na celou kampaň, abychom se se svými přáteli mohli utkat ne pouze v několika anonymních bitkách, ale i v komplexním několikatýdenním tažení napříč Evropou se vším všudy. Požitek ze hry by hned nabyl jiných rozměrů a konečné hodnocení by bylo mnohem vyšší. Zanechme spekulací, podobné vymoženosti ve hře nenajdeme. Budiž toto alespoň příkladem hlavního lákadla, které bych si u podobného datadisku představoval namísto nočních misí. Stáhněte si k datadisku: Demo, Intro... Stáhněte si k původnímu Rome Total War: Patch, Češtinu, Demo, Cheaty, Videa... Související články: Dojmy z dema, Novinky, Rome: Total War recenze |
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, píše i pro Gamestar; studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |