Rise of Legends - recenze české verze
8/10
zdroj: Archiv

Rise of Legends - recenze české verze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

28. 5. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Svět vynálezů a svět magie stojí proti tajemné hrozbě v tomto nepřímém pokračování Rise of Nations. Odvážil se už konečně někdo pořádně plácnout do stojatých vod real-time strategií?

Autor: Michigan
Publikováno: 28.května 2006
První recenze české verze zdroj: Archiv Verze hry: finální/česká
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Dnešek byl nejhorším dnem mého života. Vydali jsme se společně s bratrem a s oddílem mužů do hor, prozkoumat artefakt, který horníci nedávno odkryli v dolech na timonium. Kdybych jen býval tušil, co bude následovat, nikdy bych tuhle výpravu nepodnikl… Ubohý Petruzzo! Ten okamžik se ke mně v myšlenkách vrací znovu a znovu. Tohle si Baron odskáče, přísahám, že nepřestanu, dokud spravedlnosti nebude učiněno zadost. -G

Střet dvou světů
V Rise of Legends, nástupci Rise of Nations, se vypravíte do světa Aio, kde se střetává svět techniky a mechanických strojů s pouštním světem magie, ohně, písku a skla. Hlavním hrdinou je uznávaný vynálezce Giacomo z Miany, kterého nedávno objevený artefakt zaujal natolik, že se pro něj se svým bratrem Petruzzem a hrstkou vojáků vydali. V jejich snažení je ale předběhl Baron z Venucci, jenž výbojem z neznámé zbraně spustil lavinu, která Giacomova bratra pohřbila. A právě smrtí Petruzza začíná samotná hra. Než skupinka stihne sejít do dolů, je Baron už dávno pryč, i s oním artefaktem. V tu chvíli mu Giacomo přísahá pomstu, ale než dosáhne konečné odplaty, bude ještě muset projít mnoho bitvami.

Příběh se dozvídáte v náznacích během hraní a jeho velkou část (včetně několika zvratů) vám poodkryjí filmečky na začátku a na konci každé kampaně. Ty jsou celkem tři a za zmínku stojí to, že během nich nikdy nebudete bojovat proti jinému národu – vašimi nepřáteli budou vždy zástupci stejného národa, jako je ten váš, byť v lecčems odlišní (Vinciové proti vincijskému baronovi, Alinové proti Temným Alinům a Padlí Cuotlové proti Cuotlům). Na jednu stranu se tak dají objevit přednosti a slabiny dané frakce, na stranu druhou si pravého "střetu" techniky a magie užijte až v multiplayeru nebo skirmishi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Nejprve se vtělíte do kůže Vinciů, jejichž technika připomíná mistrné vynálezy Leonarda Da Vinciho. S nimi se postavíte mocnému a zákeřnému Baronovi a jeho přisluhovačům. Poté okusíte magii Alinů, jejichž svět jakoby z oka vypadl pohádkám Tisíce a jedné noci. Pouštní země, ve kterých žijí, sužuje starodávné a temné zlo, kterému budete muset čelit i vy. Poslední se dostane na řadu malá skupinka Padlých, která se oddělila od mocného a tajemného národa Cuotlů. Spolu s ní se postavíte obrovské přesile a nakonec i samotným bohům. Vzhledem k částečně otevřenému konci je velmi pravděpodobné, že bychom se mohli dočkat datadisku - tuto teorii podporuje i to, že na mapě Aio zůstala jedna neprobádaná oblast.

TŘI NÁRODY
Vinciové umí jako jediní vytvářet prototypy, které jim dávají různé bonusy a mohou směňovat timonium za bohatství (a naopak). Své výzkumné laboratoře dokáží proměnit v osm dalších unikátních budov, jako je teleskop, bunkr či zkázonosné dělo. Jejich národní mocí je průmyslová devastace, jenž na daném území zničí vše, co zasáhne. Převážnou část jejich armády tvoří mechanické jednotky - juggernaut je obrovský tank s ničivou silou a pozemní kolos (obrovský mechanický pavouk) se stává Zvětšit zdroj: Archiv jejich ultimátní jednotkou.

Alinové využívají manu, kterou čerpají z magických čtvrtí. Z těch jim plynou i výzkumné body. Mohou stavět rekrutovací budovy i na území nepřítele, čímž dokáží překvapit. Umí si přivolat armádu na pomoc v boji a mají nejvíce druhů jednotek. Ty mají rozdělené do tří kruhů – písku, ohně a skla. Škorpióni nepřítele otráví, zatímco ifríti ho zapálí. Skleněný golem je sice pomalý, ale odolný a silný. Skleněný drak šíří zkázu všude, kde se objeví.

Cuotlové jsou od dvou předchozích národů diametrálně odlišní. Nekumulují bohatství, ale energii, kterou získávají z reaktorových čtvrtí. Hvězdný paprsek nejenom, že odhalí mapu, ale i spaluje nepřátele v dané oblasti. Technologie bohů jim umožňuje používat štíty a před zraky protivníka se mohou skrýt. Jejich chrám vyrábějící jednotky se dovede přesouvat. Posvátná archa je léčí na bojišti, sluneční modla útočí ničivým energetickým paprskem a smrtící koule roznáší chaos a hrůzu kolem sebe. Nejsilnější jednotkou Cuotlů je město odplaty a to když se na bojišti objeví, tak je již téměř rozhodnuto.

Rise of Legends není žádným pokračováním, ale zbrusu novou hrou. Jistě, určité koncepty z Rise of Nations zůstaly zachovány – například hranice národů, obsaditelná města, limit zdrojů či nevyčerpatelné suroviny. Vše ostatní je ale nové a menší odklon od kořenů tradičních RTS rozhodně není na škodu. Nejeden z vás bude asi zpočátku zaskočen spoustou možností, jež hra nabízí a zdánlivě složitým ovládáním, které je potřeba se naučit (buď z manuálu nebo z nápovědy ve hře). Jakmile se ale do hry dostanete, už vás nic neodtrhne a sami zjistíte, že je interface navržený tak, aby bylo vše po ruce. Hráči původních Rise of Nations mají určitou výhodu a vše si osvojí o něco rychleji.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Dobývání na mapě světa
Hlavní devizou hry je režim Conquer the World, který je oproti RoN v mnohém vylepšen. Představte si strategickou mapu světa rozdělenou na jednotlivé oblasti, které je potřeba dobýt. Každá oblast znamená jednu samostatnou misi. Sami se rozhodujete, kam půjdete dřív, takže si můžete v klidu vybrat území, které se vám hodí nejvíce. Jednotlivé mise lze plnit nelineárně a pro splnění hlavního úkolu v kampani je dokonce ani není nutné absolvovat všechny. Přemýšlím však, zda tato volnost není spíše na škodu, neboť tím částečně trpí celistvost příběhu.

Na strategické mapě stavíte rozličné budovy produkující armádní body, bohatství či body výzkumu. Armádní body rozšiřují velikost vojska, díky bohatství můžete stavět další budovy a body výzkumu ovlivňují schopnosti vašich jednotek, případně jejich dostupnost. Nepřítel má na strategické mapě také své hrdiny, kteří zabírají území, proto musíte dávat pozor na jejich akce. Pokud se s jedním z nich střetnete na stejném poli, bude vám jeho přítomnost znepříjemňovat boj. Každé území navíc nabízí určitý bonus v podobě Převahy, což jsou různé bonusy v bitvě – jednotky či suroviny zdarma, příměří nebo léčení. Rozhodně se vyplatí s nimi šetřit, protože mnohdy dovedou pomoci i ve zdánlivě prohraném boji.

Zvětšit zdroj: Archiv

Během cesty jsme narazili na podivné stvůry z černého skla – bez varování se zhmotnily okolo nás v záblesku ledového světla. Jaká moc mohla stvořit takovou hrůzu? Málem nás všechny dostaly. Ještě, že jsem předtím získal prototyp svého nového brnění, díky němuž se nám je podařilo porazit. V hlavě mi nyní vyvstávají otázky… a v hloubi duše vím, že jsem podobná stvoření již kdysi viděl – obrací se snad má minulost proti mně? -G

 Hratelnost
Jakmile si zvolíte misi, ocitnete se už v samotné hře. Na začátku máte pouze jedno město a důl a dále si už musíte poradit sami. Mapy se hrají celkem svižně, herní doba většiny z nich se pohybuje okolo půl hodiny. Ve třech kampaních je jich necelých padesát a rychlá bitva či multiplayer jich nabízí dalších 43, což je úctyhodný počet. Jen větší rozmanitost prostředí by nejspíš nebyla na škodu, neustále se střídající pouště, džungle či travnaté skály se po chvíli chtě nechtě okoukají.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Každé mapě předchází krátký pohled na důležitá místa a Giacomův komentář nastíní, o co v ní půjde. Kromě hlavních úkolů lze téměř pokaždé plnit i ty nepovinné, jenž misi buď ulehčují nebo přidávají hrdinům body, kterými je možné vylepšit jejich schopnosti na strategické mapě. Co se týká misí, často máte jednoduše porazit nepřítele, ale najdou se i takové, kde bráníte město či doprovázíte karavanu nebo osvobozujete zajatce. Například v jedné misi se vám samotný Giacomo zblázní a vy ho pak musíte chytat. Občas je dokonce možné vybrat si stranu, které pomůžete. V některých z nich nebudete mít k dispozici město, ale jen vybrané hrdiny.

Nejjednodušší nastavení obtížnosti je opravdu snadné a neskýtá žádnou výzvu – protivník většinou ani nezaútočí. Na střední obtížnost je už nutné se trochu bránit a vyplácí se rychlý útok na nepřítelovu bázi se vším, co máte. A na tu nejtěžší budete mít co dělat, abyste vůbec přežili. Počítačem řízený protivník se v rámci možností po většinu času chová chytře. V některých misích kampaně mi přišlo, že je její rozhodování omezeno záměrně, ve skirmishi to bylo o něco lepší, ale až na pár výjimek jsem se žádných vyloženě překvapivých útoků nedočkal ani na nejtěžší obtížnost.

Suroviny a ekonomika
Zvětšit zdroj: Archiv Suroviny jsou ve hře jen dvě – těžit budete modré timonium a sbírat budete bohatství. Přestože mnohým z vás mohou přijít pouhé dvě suroviny jako málo, věřte, že tím hra získává na dynamičnosti. Timonium se normálně těží v dolech, zatímco bohatství je nutné získávat prostřednictvím vzdušných karavan, které po mapě létají sem a tam. Hojné obchodování se vyplácí, neboť časté návštěvy neutrální budovy vám ji mohou pomoci získat na vaši stranu (jinak je nutné ji koupit či obsadit). Cuotlové místo bohatství využívají energii, kterou produkují reaktorové čtvrtě.

Důležitým konceptem ve hře je princip navyšování ceny - každá další postavená budova ve stejném městě je dražší než ta předchozí – tzn. čím více budov máte, tím více musíte za novou zaplatit. Toto se týká i jednotek, jejichž cena roste s jejich počtem. Každý národ zkoumá své vlastní technologie poskytující nejrůznější herní a strategické výhody, a proto je dobré si rozmyslet, co objevovat nejdříve. Také má svou specifickou moc, kterou může po vyzkoumání používat. Vlastněné území vymezují hranice národa, jenž se s dobýváním rozšiřují. Na nepřátelském území jsou jednotky postiženy únavou a ztrácejí životy, na území vlastním se naopak léčí. Hráč je tím nucen k velmi rychlé expanzi a boj většinou probíhá právě tam, kde se hranice protivníků střetávají. Pomocí zásobovacích jednotek se lze únavě úplně vyhnout.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Nejdůležitější budovou (nebo spíše soustavou budov), na kterou je třeba dávat pozor, je město, v němž lze stavět čtyři různé typy čtvrtí (každý národ má minimálně jednu specifickou). Různé čtvrtě mají rozdílné funkce, například s počtem vojenských čtvrtí roste i síla města a jeho útok. Obsazení města probíhá snížením jeho životů na nulu a následným zabráním vašimi vojáky. Ostatní budovy jsou tu samozřejmě také. Žádné stavěcí jednotky tu ale nehledejte, v Rise of Legends totiž nejsou potřeba. Na výběr jsou doly, obranné věže, rekrutovací budovy a pár dalších. Na mapě je spousta neutrálních míst, kterých se lze zmocnit a jejich obsazení vám rozhodně ulehčí plnění vašeho úkolu.

 Obdivuhodně variabilní jednotky
Jednotlivé strany se liší opravdu hodně a za každou je potřeba hrát jiným způsobem. Srovnání se Starcraftem se tu přímo nabízí - Vinciové, podobní Terranům, spoléhají na rychlý rozjezd, Alinové, stejně jako Zergové, na početní převahu a Cuotlové připomínají Protosy nejen kvůli svým štítům. Přesto je vše vzájemně vyvážené, a tak žádná strana není oproti ostatním nějak výrazně silnější. Každý si jistě najde svůj styl hraní a jinou kombinaci jednotek. Strategickým možnostem se tu opravdu meze nekladou. Jinak potěší, že se nebojové jednotky neoznačí zároveň s celou skupinou a že ty právě vyrobené mohou automaticky putovat za hrdinou do jeho armády.

Zvětšit zdroj: Archiv

Lenora je úžasná pilotka. Ve vzduchu na křídlech svého stroje dokáže hotové zázraky. Máme podobný pohled na věc.. a možná nejen to. Poslední týden jsem s ní strávil hodně času. Je mi v mnohém podobná – také nebojácně sleduje svůj cíl a stoprocentně věří tomu, co právě dělá. Její rodné město Pirata je nyní znovu svobodné a já jsem rád, že ji mám na své straně. Vítězství je opět o kus blíž. -G

Co by to bylo za real-time strategii bez hrdinů? I tady samozřejmě jsou a jejich přítomnost na bojišti velkou měrou ovlivňuje vaši úspěšnost či neúspěšnost v misi. I když máte na začátku jen jednoho, postupem času se k vám přidávají další a další. Dokonce s vámi půjdou i z kampaně do kampaně. Každý hrdina má své zvláštní schopnosti a jeho přítomnost zaručuje různé globální bonusy. Vlastnosti se jim postupem času vylepšují – v kampani mohou získat úroveň nákupem nových schopností za nastřádané body, v multiplayeru probíhá toto vylepšování přímo ve hře. Hrdina na vyšší úrovni má více životů, lepší útok, obranu a celkově je větším přínosem v boji.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Multiplayer
Rise of Legends lze ve více lidech hrát buď přes lokální síť nebo online přes Gamespy. Multiplayer a potažmo i mód rychlé bitvy se od singleplayeru v některých ohledech liší. Je například možné mít pouze tři hrdiny a všechny pokročilé technologie / lepší jednotky / jejich bonusy je nutné nejdříve vyzkoumat. Spojenci si mohou mezi sebou vyměňovat suroviny, jednotky či města a samozřejmě mohou vzájemně komunikovat.

Zvětšit zdroj: Archiv Také převahy tu mají trochu jiný význam než ve hře jednoho hráče. Jsou celkem čtyři (vojenská, výrobní, materiální a taktická) a získá je vždy ten hráč, který první splní určité podmínky. S vojenskou převahou je možné krást protihráči jednotky, výrobní přivolá posily, materiální umožňuje léčení a taktická převaha dokáže boj na několik sekund zastavit. Rozhodně je to důmyslně vymyšlený strategický prvek. Jediné, co v nastavení chybí, je možnost zvolit si počáteční sílu armády či zda budete mít již na začátku hrdinu. Trochu mi vadilo i to, že nelze omezit vývoj a zakázat tak ty nejsilnější jednotky.

KDO JSOU BIG HUGE GAMES?
Studio Big Huge Games založil Brian Reynolds, který není v herní branži žádným nováčkem. V roce 1991 nastoupil do Microprose a hned začal pracovat na dobrodružných hrách Rex Nebular, Return of the Phantom či Dragonsphere. Vždycky ale tíhnul ke strategiím. V roce 1994 se seznámil se Sidem Meierem, který byl již v té době známý díky úspěchu Civilizace a společně vytvořili její nepřímé pokračování nazvané Colonization. Hra byla úspěšná a to mu zajistilo hlavní post v týmu Civilizace 2, která se ihned stala hitem. Microprose se ale v té době dostalo do finančních potíží a protože nebylo možné dále pokračovat ve vydávání her pod jeho hlavičkou, stal se Brian v roce 1997 po boku Sida Meiera jedním ze spoluzakladatelů nového studia Firaxis. V něm se velkou měrou podílel na dnes již kultovní hře Alpha Centauri. Byla to druhá jeho hra, které se prodalo milióny kusů, a tak zatoužil po studiu vlastním.

Sen se mu splnil v roce 2000, kdy z Firaxis odešel, aby mohla vzniknout firma Big Huge Games, pod jejíž hlavičkou vypustil o 3 roky později právě Rise of Nations (plus datadisk Thrones & Patriots). Hra byla celkem dobře přijata kritikou a Brian se tak částečně vymanil ze stínu Sida Meiera. Přestože RoN sklízelo výborná hodnocení na mnoha frontách, do širokého povědomí hráčů se nedostala ihned - oblíbenou se stala teprve postupem času, možná i kvůli nepříliš lákavému grafickému zpracování, což už u Rise of Legends není problém, když má mnohem slušivější kabátek.

 Technické zpracování
Zvětšit zdroj: Archiv Autoři si s grafickým zpracováním hry doslova vyhráli – různé maličkosti v pohybu doplňují ještě odlesky a efekty počasí jako déšť, sníh či písek. Herní výhled lze sice otáčet, ale troufnu si říct, že to není vůbec třeba; za celou hru jsem výhled otočil jen párkrát a to ještě víceméně kvůli screenshotům. Hardwarové nároky nejsou nijak vysoké – hra se přizpůsobuje automaticky možnostem počítače a výrobce udává jako minimum procesor 1,4 GHz s 256 MB RAM a 64 MB grafickou kartou. Já jsem se spokojil s 1GB paměti / GF4Ti a kromě občasného škubnutí mi vše běželo plynule v rozlišení 1024x768. Samozřejmě čím lepší grafická karta, tím hra pojede rychleji a bude vypadat lépe (viz obrázky 16 a 17 vytípané na high-end grafice), přičemž jinak podporuje i fyziku přes PhysX.

Hudba sice nijak výrazně nevyčnívá, ale o to více dotváří atmosféru hry a v boji se dynamicky mění. Některé melodie vám přesto v hlavě nějakou chvíli zůstanou. Přímo ve hře je obsažen i editor misí, takže pokud vám nebudou stačit přiložené mapy, nic vám nebrání vytvořit si své vlastní. Chvíli jsem to zkoušel a musím říct, že tvorba map je jednoduchá a intuitivní.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší galerii

Rise of Legends se u nás bude prodávat od června s českými titulky, dabing ale zůstane anglický. Lokalizací do našeho rodného jazyka provedl CD Projekt kvalitně, i když některé překlady jednotek či budov nemusí sednout každému, ale jde jen o zvyk. Jediné, co tak může být neanglicky mluvícím hráčům na překážku, je to, že tutoriálová nápověda je mluvená a bez titulků – hráč se sice z textu dozví, co má udělat, ale ne už proč. S trochou štěstí se ale do hry dostane i tak.

Jsme již blízko, cítím to! Baronovi věrní nás už nebudou déle obtěžovat a cesta k Venucci je volná. Přibližujeme se s každým krokem a ve mně vře krev čím dál víc. Vítězství za vítězstvím, nespočet bitev. Okamžik zúčtování se blíží a netrpělivost mých nejbližších stoupá. Bude to konečné vítězství?

 Chybičky se vloudily
Zvětšit zdroj: Archiv Přestože se autoři snažili vychytat všechny mouchy, pár jich ve hře zůstalo. Kromě těch již zmíněných je to například delší nahrávání misí, více jak minutové(!) prodlevy nejsou výjimkou. Pathfinding by mohl být také lépe řešený - jednotky mají občas problém najít tu správnou cestu, zejména v užších místech na mapě. Naštěstí takových ve hře moc není. V kampani je dost vedlejších oblastí vyplněno mapami, kde je jediným úkolem vyhladit nepřítele, což také plusové body nepřidá.

DRUHÁ STRANA MINCE -Moolker
Asi největší problém RoL vidím v jednotkách. Míchání všeho možného dohromady sice vypadá atraktivně, ale když mojí skupinku velkých strojů (schopných unést několik tun těžký balvan), střílejících elektrické výboje, spráskala nepřátelská kavalérie obyčejnými meči, byl jsem trochu rozladěn. Absence vodních jednotek také zamrzí. Další nedotaženou věcí jest AI, která mi připadala příliš agresivní i při zvoleném defenzivním módu. Nedokáže vytvořit smysluplné formace a při útoku větší armády se mi do samotné bitvy dostala tak půlka mých svěřenců, protože zbytek ještě dojížděl. Narozdíl od kolegy mi mise nepřišly nijak moc zábavné a ve valné většině případů vůbec nevybočovaly ze standardu, takže se zvrhly v obligátní buduj - braň - útoč. Hudba se mi jeví (vyjma titulní znělky) jako slabší a to samé se zvuky; střelba z pušek zní jako práskání igelitových pytlíků. Prakticky ve všech ohledech mi Age of Empires 3 připadá lepší hrou, protože kromě nápaditějších misí a zajímavějšího příběhu přineslo i inovaci v podobě domovského města.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Cheaty...

Související články: Dojmy z dema, Novinky, Rise of Nations recenze, Rise of Nations: Thrones & Patriots recenze

Michigan
editor: jd






 
 

Verdikt:

Revoluce žánru se sice nakonec nekonala, ale co se týká promyšlenosti jednotek, budov či technologií jsme si nemohli přát nic lepšího. Rise of Legends není jen další tuctovou RTS z řady, ale snaží se do žánru vnést i nové nápady (rozšiřování měst, zkoumání technologií apod.). A natolik rozdílný zážitek z hraní za tři různé, ale vzájemně vyvážené strany se jen tak nevidí. Úspěch by hra mohla slavit zejména v multiplayeru (pokud ji komunita přijme) a nebýt špatného pathfindingu nebo repetitivnosti některých misí v kampani, mohla by se zařadit mezi naprostou špičku.

Nejnovější články