Renowned Explorers: International Society - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Renowned Explorers: International Society - recenze

Datum vydání:
2. září 2015
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 9. 2015 20:15 | Recenze | autor: Jakub Kovář |

Nebudu zastírat, že jsem nad prvním obrázkem z Renowned Explorers ohrnul ret a opovržlivě zamručel: „Zase nějaká hovadina z Facebooku.“ Grafický styl tomu odpovídá. Zaujal mě však popis hry i tahové souboje a o pár obrázků dál už jsem si říkal, že veselé barvy nemusí být nutně na škodu. O mnoho hodin později ve hře mohu konstatovat, že minout tuhle hru, kde si hrajete na novodobé Kryštofy Kolumby, by byla obrovská chyba. Zvlášť pokud rádi přemýšlíte u tahových soubojů, poznáváte netradiční herní mechanismy a rozhodujete se v psaných příbězích, kde možnosti řešení problémů ovlivňují, jako ve správném gamebooku, i schopnosti vašich hrdinů.

Renowned Explorers nicméně začíná stejně nenápadně, jako se tváří na obrázcích: s družstvem vybraných průzkumníků máte za úkol najít vzácnou relikvii, jejíž pravděpodobné naleziště jako jediné proráží mlhu, kterou je zakrytá mapka menšího ostrova rozdělená na hexy.

Nedočkavě se posunete se svým tříčlenným týmem o políčko blíže cíli, na kterém ovšem svítí různé symboly. Brzy zjistíte, které z nich dodají „suroviny“ v podobě výzkumu, slávy nebo peněz, a jaké ikonky zase znamenají doplnění zásob či možnost vylepšit některou z postav.

Řízek v chlebu s sebou!

Záludné ovšem je, že každý pohyb spotřebovává zásoby, kterých máte na celou výpravu jen omezené množství. Nikdy tak neseberete všechno a už na mapě musíte plánovat, kam je dobré se s vaší skupinkou vypravit, a kde by šlo jen o ztrátu času. Hra v této fázi připomíná strategičtější deskovky, přičemž podobná je i ve fázi „mezi expedicemi“, kde získané suroviny zase utrácíte – tam vás ale omezuje jen těmi surovinami.

Přímo na výpravě se ale musíte rozhodovat nejen podle momentálních potřeb, ale i podle toho, jaká cesta vás zavede k vytyčenému cíli expedice, stejně jako musíte volit podle toho, jak je zrovna vaše skupinka koncipovaná. Tedy jestli má šanci splnit i na mapě zaznačené „výzvy“ pro vědce, archeology, diplomaty, taktiky, nebo je zaměřená třeba na přírodní vědy, krádeže a podobné veselosti.

zdroj: Archiv

Risknete prohru, nebo odejdete s prázdnou?

Vyvažování a rozmýšlení je sice plno, nicméně se nemusíte bát, nad mapkou rozhodně hodiny přemýšlením nestrávíte - budete se rozhodovat spíše intuitivně. Ta pravá zábava totiž začíná až po příchodu na místo určení. V případě nějaké té zkoušky se objeví úvodní text a možnosti, co budete dělat, přičemž hra vás též nutí určit, kdo konkrétně vámi vybranou akci provede. A předem ukáže, jaké následky bude mít úspěch či neúspěch, potažmo jakou šanci má daná postava při plnění úkolu. Přestože svou roli často sehraje i náhoda, budete pečlivě zvažovat, co si zrovna vyberete a nedočkavě sledovat místní kolo štěstí, jestli se tentokrát algoritmus smiluje a přiřkne vám vítězství.

Čtení textu a objevování jednotlivých výzev i možností, jak je řešit, je zábavné - texty jsou dlouhé tak akorát, aby je vás bavilo číst a nesčetněkrát se u nich pobaveně ušklíbnete. Zkrátka značka ideál pokud nejste z principu proti gamebookům a textovým adventurám, v nichž hraje svou roli i náhoda.

V této části hry se nenápadně láme chleba. Částečně náhodně generované mapy nabízejí rozličná dobrodružství a teprve po několika zahráních získáte pocit, že už víte, co je potřeba na vyřešení některých hádanek a výzev. A právě v této fázi je důležité, jestli vás hra baví. Zda vám nevadí opakování a jestli v objevování najdete to kouzlo. Pokud ano, hra vás nepustí ze svých osidel a principiálně připomene třeba FTL. Pokud ne, bude vám pravděpodobně připadat příliš založená na náhodě a znechutí vás.

Táhni, zabij, rozesměj nebo vyděs

Pokud ale platí první možnost, má Renowned Explorers vyhráno, aniž by nasadila největší trumf - taktické tahové souboje, které patří k tomu nejlepšímu a nejoriginálnějšímu, co jsem za poslední dobu viděl. První pochvalu si zaslouží už rozložení map, na nichž se bitvy odehrávají. Je sice náhodně generované, ale generátor funguje bezchybně a umisťuje do cesty jak překážky, tak uzdravovací políčka. Každá mapa prostě má místa, kam se chcete dostat, abyste získali nějakou výhodu, což ve spojení s rozličnými prostředími příjemně ozvláštňuje celý zážitek a nutí vás přemýšlet už od začátku bitvy.

Vedle toho hra představuje rozličné nepřátele i přátele. Vámi ovládané postavy mají různé schopnosti a statistiky, které se odemykají podle toho, jak postupují po úrovních, nebo jak jim kupujete vybavení. Potud jde o klasické RPG. O něco méně klasické je, že každá z postav ve hře je unikátní a má speciálně pro sebe vytvořené schopnosti nebo alespoň kombinaci schopností. Otvírá to vrata znovuhratelnosti stejně jako rozličné požadavky dříve zmíněných výzev: sestavte si z nabídky celkem 20 lidí jiný tým a zážitek ze hry je hned jiný.

Největší specialitou hry je nicméně možnost nebojovat jen klasicky „agresivně“, ale třeba nepřátele odzbrojit přátelským přístupem nebo je zastrašit, podvést či ztrapnit. Tři způsoby boje (každá postava je kovaná maximálně ve dvou a třetí zvládá s obtížemi) se neliší jen názvem, ale diametrálně svou podstatou. Podle toho, jak se chováte vy i nepřátelé, totiž dostáváte rozličné bonusy a postihy. Snažíte se jít mečem po mírumilovných misionářích? Může to fungovat a nemusí. Ale přátelský přístup k tyranům funguje vždycky.

zdroj: Archiv

Přátelský tvrďák, nebo posmívající se obluda?

Bonusy a postihy často mohou rozhodnout celou bitvu, protože nejsou nepodstatné. Když se vám v reakci na styl soupeře povede získat buff, nevzdávejte se ho tím, že změníte strategii. Můžete situaci špatně odhadnout a získat postih, při jehož aktivování vás soupeř ve svém tahu smázne. Takhle napsané to možná zní až moc krutě, nicméně přímo ve hře je taktizování a vyvažování různých přístupů extrémně zábavné. A to nemluvím o výzvách v podobě bossů, kteří mohou být na některé typy útoků imunní, nebo že odměny za střetnutí se mohou dle zvolené taktiky a povahy nepřátel diametrálně lišit.

I přes originální systém a unikátní prvky jsou však souboje stejné, jako celá Renowned Explorers. Extrémně rychlé, hravé a hlavně velice zábavné. Na rozdíl od zbytku obsahu je však netrápí největší problém této jinak výborné hry. Nezačnou se opakovat. Tahle objevitelská strategie zatím trpí lehkou nedomyšleností konceptu a hlavně nedostatkem obsahu. Za jedno hraní totiž můžete projít maximálně pět expedic, přičemž se postupně zvyšuje jejich obtížnost. Možných destinací je ale včetně první mapy, jež se liší jen v drobnostech, zatím pouze osm.

Většinou máte pouze dvě cesty, kudy se vydat a protože hra ve své „tradiční“ obtížnosti nepodporuje ukládání, budete se aspoň do prvních větších objevů „plácat“ ve výpravách počátečních. Jednotlivá prostředí se bohužel brzy okoukají, stejně jako akce v nich. A po nějakých 15 hodinách budete znát téměř všechny oblasti jako své boty. Autoři nicméně slibují, že hru budou postupně rozšiřovat buď bezplatnými, nebo poměrně levnými expedicemi, ale sliby hodnotit nemůžu. Jen hru tak, jak je.

Musím proto napsat, že Renowned Explorers je zábavný titul, který přináší dobře zvládnuté vyprávění i rozhodování ve formě gamebooků a daří se jí lákat k opakovanému hraní. Vyzdvihnout si zaslouží i soubojový systém a nakonec si oblíbíte i grafické ztvárnění a především hudbu. Objevování je zkrátka super, jen je trochu škoda, že toho ve hře zatím k objevení není více. 

Verdikt:

Zábavné a příjemně pohlcující dobrodružství s inovativními tahovými souboji, důrazem na schopnost učinit správné rozhodnutí a s kouzelným objevitelským podtextem. Jen škoda, že těch příběhů a obsahu zatím nenabízí více.

Nejnovější články