Půl kila mletýho - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Půl kila mletýho - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 7. 2010 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Johny Majer si nedá pokoj, takže se stal hrdinou buranské až úchylné akce z Čech, která si při masakru zombíků dělá srandu skoro ze všeho.

Autor: Michal Jonáš
Publikováno: 23. července 2010
Verze: PC/česká/prodávaná
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Johny Majer, kdysi prožívající svá Žhavá léta, si nedá a nedá pokoj, takže se stal doslovným hrdinou buranské akce Půl kila mletýho, která si dělá srandu skoro ze všeho, aby tak trochu nechala vzpomenout na dávnou vesnickou střílečku Redneck Rampage. Půl kila je ovšem tentokrát akční hra z pohledu třetí osoby s velmi svérázným humorem a grafickým stylem, jejíž hlavní náplní je likvidace záhadné nákazy, která dělá z původních vesničanů a obyvatel křováckého městečka Snake City zombíky.

Brčál nad pouští
Nad mírumilovnou pouštní krajinou se toho času rozkládá záhadný brčálový mlžný opar, který má na obyvatelstvo vpravdě zničující účinky a tak přežil snad jen jediný boreček. Tím je potrhlý automechanik Čenda, s ním v kůži Majera budete občas kooperovat skrze jeho udělátka a vylepšení. Majer se totiž bez svého přičinění stal loutkou v rukách zbabělého generála Fernandéze, jenž místo své armády raději do toho svinstva poslal našeho Johnyho, jehož právě neustále tituluje jako hrdinu bez bázně a hany.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
vlastní obrázky z hraní

Však se také Johny zničehonic objeví pěkný kus od města na malé farmě a zcela beze zbraně tak prozatím musí jen poskakovat jako tajtrlík a lákat zombíky do náruče farmářské brokovnice. Nicméně záhy dostává za odměnu basebalovou p.á.l.k.u., tedy „Pravý Americký Louskáček Komunistických Amatérů“, jak se tento nástroj ve hře jmenuje, aby konečně mohl úřadovat zcela autonomně.

Likvidace strojů a lidí
Inu, tak se ozbrojen vydává neohroženě ke generátoru té zelené zombické mlhy, jenž musí zlikvidovat. Tím zabrání dalšímu množení nemrtvých a blízké okolí osvobodí z hnusné nadvlády všudypřítomné brčálové zeleně, takže se po poušti rozlejí znovu krásně syté barvy, jimiž je Půl kila i přes svoji hororovou maškarádu ostatně charakteristické.

A tím je vlastně celé náplni učiněno za dost, protože s Majerem kromě neustálého vybíjení nemrtvých vlastně už jen likvidujete tyto instalace, u nichž se ukáže, že celé zamoření plynem Spectrum ZX má na svědomí zlý vědec Vangele, ne neprávem s příjmením, podobnému jinému neblaze proslulému doktorovi. Ona by to mohla být i hodně solidní zábava, to by ale už jen obyčejné máchání pálkou nesmělo být všelijaké, jen ne přesné a účinné.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Majer sice dokáže jak rychleji třískat zombíky po palici, tak se široce rozmachovat, ale ani jeden tento pohyb vám není moc platný, protože abyste zombíka skutečně zasáhli, musíte do něho doslova narazit. A i když se vám napíchne na pupek, což zpravidla zaplatíte nějakou tou částí života fuč, tak stále nemáte vyhráno, protože hodíte pořádný rozmach… a ono nic. Mumii prostě minete, nebo jen lehce polechtáte, protože kolizní model je tak nedokonalý, že dobře umístit úder je skoro nemožné.

A to lehké bacení je zase stejně v rytmu pomalé a navíc musíte každého lehce zmláceného vidláka ještě ručně dodělávat, což je zdlouhavá a pěkná otrava. Místo chutného masakru se tak zpočátku zběsile oháníte basebalkou co to dá a doufáte, že sem tam se vůbec do něčí palice trefíte. Škoda už jen toho nevýrazného zvuku úderu do těla, kdy místo křupajících kostiček uslyšíte pouhé čvachtnutí, což mě moc kuráže vpravdě nedodalo.

Rudý hmyz na čtyřech kolech
No dobrá, pálka je na pytel, ale zase tu hnedle objevíte Červeného sršáně, tedy rudý vůz pro přesuny a drcení zombíků pod koly. To jsem pookřál, ale ejhle, zase jsem si moc nepošmáknul. Auto je zpočátku dosti líné, což později Čenda ve své tajné dílně upgrady a nitrem napraví, ale hlavně se s ním jezdí jak se starou hurtovnicí po Rychlých šípech, která zrezla ve sklepě. S ovladačem tu máte utrum, takže na klávesách je jízda malé utrpení a trefit klátícího se zombíka taktéž ani za volantem není žádný med.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Navíc je z mého pohledu škoda, že potkáte sice i ostatní zaparkovaná auta, ale ty použít již nemůžete. Sršáň toho ke všemu zas tolik nevydrží, neb se každým bodyčekem poškozuje, takže musíte při jízdě často vyhledávat ikonky s francouzákem, jež váš prskolet opraví. To, že jsou někdy dost hustě poházené různě po okolí, nevypadá moc přesvědčivě. Na co to auto, říkáte si možná, když tu má jít hlavně o akci?

Mlácení zombíků se snaží hra zpestřit právě tím poježděním, ale to má k Armageddonu hodně daleko, už jen tím, že přesuny mezi úkoly (stejně vesměs spočívajících pouze v tom masakru bezmozků) jsou zbytečně zdlouhavé a naprosto nudně tak najezdíte v sršáni desítky kilometrů tam a zase zpátky. Což je ubíjející, protože za a) je okolí Snake City dosti jednotvárná poušť, a za b) se prostředí pravidelně nahrává, což kazí fazónu jenom těmi zelenými značkami na silnici, které říkají „Pozor, teď si dej oddych, loaduju!“.

Brokárna zde vede
Větší bžunda naštěstí nastává po získání první střelné zbraně, kterou je pistole Stříbrný šestiraňák, s níž se dají dělat lepší divy, než oceňované homeruny odlétajících zombíků při dobré trefě basebalkou. Zásah do kebule je skoro vždy fatální, nicméně zase to krapet znepříjemňuje nedobrá to věc menší přesnosti pistole, nota bene když je zaměřovací křížek střelných zbraní snad až moc vzdálen od Majera, což taktéž trochu kazí zaměřování.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Do batůžku vám později přibude ještě kuše a dynamit, ale králem zdejších zbraní je jistojistě brokovnice „The King“, která na menší vzdálenost konečně rozpoutává to pravé peklo ve smrtícím rozptylu. Zvláště s vítanou pomocí výbušných sudů, kdy je kosení zástupů zombií teprve ten správný masakr, o nějž hra předtím spíše jen zavadí. Jenže zase tu je sákryš ten další strašák omezené munice, které není zcela dost a ráda v těch nejnechutnějších momentech mrška dochází.

Občas sice narazíte na ikonku s kulkou, jež něco do zásobníku přidá, ale ani Čendovy automaty, jasně inspirované Bioshockem, nejsou spasitelné, neboť za munici i lékárničky (taktéž jsou poházené po mapě) vyžadují prachy a nejsou zrovna časté. Však prachy dostáváte nejen za umnou likvidaci nepřátel, ale třeba také za povedené skoky s autem, které alespoň trochu oživují jinak opravdu těžce nudné jízdy, v nichž bohužel strávíte skoro polovinu, sedmi až osmihodinové hrací doby.

Smrsknutí by prospělo
Přitom bylo možná lepší ukrutně jezdící hmyz na kolečkách raději zcela vypustit, lokace zombií nahňácat pěkně k sobě a nenechat je roztažené na desítkách kilometrů čtverečních, jak se to půlkilovce skoro povedlo. Přidat více zbraní, než těch pět kousků, plné kapsy střeliva a nahradit mlaskání rozprsklých mozků za libozvučnější křupání lebek, a dovedl bych si představit, že Mletý bude mnohem lépe chutnat, než v současné, tak trochu syrové podobě.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Kor za tu skoro budgetovou cenu (500 Kč) a s českými titulky není půlkilovka vyloženě špatným pokusem o srandovní zombícký masakr, ale místo neutuchající akce se často servírují vpravdě hodně nudné pasáže. Tedy hlavně za volantem, které se spolu s rozporuplným zaměřováním a ne zcela příkladným využitím zbraní podílí na tom, že se zde znuděnému zívání asi nevyhnete. A z letargie vás nedostane ani Majer neustále se drbající v zadku, ani sporadické honičky s hrozivým vozidlem nemrtvých křupanů, kde musíte o sto péro pouze uhánět, opět s přestávkami na loading.

Do průměru žánru ale půlkilovku určitě zachraňuje, jak jsem říkal nízká cena, solidní kus srandy (pro někoho, …ehm možná mírně trapné), jednoduchá, ale na železo střídmá, živá a stylová grafika s občasnými zničitelnými prvky prostředí, a dobré části, kdy držíte v rukou tu brokárnu. Jo a rozhodně si přečtěte přiložený český návod. Ten je totiž pojat na domácí poměru vskutku netradičně, humorně a úchylně, když k té parodické notě Mletýho docela pěkně ladí.



Michal Jonáš
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry



 
 
Michal Jonáš

Verdikt:

Mletý je na našem písečku hodně úchylná hra, která si z masakru zombíků dělá docela odlehčený guláš, místy docela chutný, jenže který vás možná přestane bavit dříve, než ho celý dojíte. Každopádně ten kus srandy a stylového ztvárnění se počítá, takže pokud nebudete moc nároční, řezání nemrtvých v kůži celebritky Majera může alespoň slušně rozptýlit a pobavit.

Nejnovější články