Prince of Persia: Warrior Within - recenze
8/10
zdroj: Archiv
Recenze

Prince of Persia: Warrior Within - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

11. 12. 2004 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Pochmurná atmosféra zaprášených chodeb, jimiž koluje vzduch nakažený zápachem utrpení, bolesti a smrti. Princ z Persie prožil posun z roztomilé pohádky k temnému hororu a krvavému krájení nepřátel ve všech osách.

Autor: Nukem
Publikováno: 11.prosince 2004
Verze hry: finální/prodávaná pro PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: Archiv Asi není třeba připomínat, jaký rozruch způsobilo obnovení klasické série Prince z Persie uvedením loňských Písků času (recenze). Návrat na scénu to byl vpravdě královský – recenzenti i hráči oplývali chválou a přehlíželi i lecjaké ty chybičky. Následovalo očekávatelné oznámení dalšího pokračování této third-person akce, kterému se přesně za rok dostalo reálné podoby. Termín pro mnohá herní studia nerealizovatelný, i když... dá se za jediný rok vymyslet originální příběh, vylepšit herní schéma a vychytat nejvíce kritizované chyby? Co se dá říci hned na začátku: Prince of Persia: Warrior Within je delší, je těžší, je propracovanější. Je ale lepší? Pokusíme se vám odpovědět v nejpodrobnější české recenzi.

Skutečný horor
Už od samotného počátku, kdy bylo zřejmé, že pokračování bude, se mluvilo o diametrálně odlišné atmosféře. Základem měl být posun od roztomilé pohádky kamsi k temnému hororu s mnoha prvky, které takovému žánru přísluší. Pochmurná atmosféra zaprášených chodeb, jimiž koluje vzduch nakažený zápachem utrpení, bolesti a smrti. Děsivá monstra z říše nemrtvých, číhající na nebohé oběti a rozporuplní hrdinové, jejichž dny slávy utonuly v hlubinách zapomnění, když sešli z cesty příkladného života.

Také náš bezejmenný princ z Persie už není tím charismatickým mladíkem, do něhož se kdysi zamilovala maháradžova dcera Farah. Jeho život se obrátil naruby nedlouho poté, co na vlastních bedrech okusil tíhu písků času, které jej měly zahubit. Avšak princ se svému osudu dokázal postavit a pomocí magických vlastností písků změnit svoji předem danou budoucnost. Jenomže takový skutek nesmí zůstat nepotrestán. Na scénu přichází Dahaka – strážce času a vládce osudů všech živých bytostí, aby tento konflikt urovnal tím, že hrdinu jednoduše vymaže ze světa přítomného i minulého.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Léta ukrývání se před Dahakaou v těch nejzapadlejších koutech Persie značně pokřivila princův charakter. Je obhroublý, nemilosrdný a v cestě za záchranou vlastního života hodlá obětovat životy všech, kteří se mu postaví do cesty. Pro hrubý výraz nechodí daleko a zbraň tasí okamžitě. A jaký je cíl jeho cesty? Ostrov, kde vládkyně času dala vzniknout pískům času, vrátit se do minulosti a za každou cenu zabránit jejich stvoření. Zní to prostě, ale každému je jasné, že zase tak jednoduché to nebude.

 Je to řezničina
S prostředím hry jste se mohli lehce seznámit již v demu, které obsahovalo úvodní část hry odehrávající se na lodi a další část z útrob chrámu na ostrově času. Už tady bylo zřejmé, že tvůrci nového Prince vyslyšeli požadavky všech, kterým v předchozím příběhu chyběla k dokonalé zábavě krev a krájení nepřátel ve všemožných osách jejich mrzkých těl. Tyto chirurgické vteřiny jsou pak často umocněny zpomalením běhu času, aby si každý krvežíznivý hráč vychutnal ony báječné okamžiky do sytosti. Jednou letí hlava vzduchem, jindy zase princ dělá z nepřítele „dva malé do školky“ a vzduch se barví do ruda. Zkrátka dokonalá podívaná, oko nejednoho hráče nezůstane suché. Nacházíte-li mezi těmito řádky náznaky ironie, máte bod.

Zvětšit zdroj: Archiv

Výsledkem je mimo jiné i „M-rating“, tedy zapovězení hry všem, kteří jí ještě nedospěli do věku 16 let. I když vnímání násilí, díky tunám akčních filmů, je dnes i u dětí zase někde jinde. Ale násilí prodává a tak vkus jde stranou. No a pro jistotu tu jsou ještě dvě spoře oděné ženy a to buď v těsném koženém oblečku nebo v napůl rozpáraných šatech, v obou případech poodhalujících ta správná místa (vzpomínáte na Heavy Metal: F.A.K.K. 2?).

 Vybledlé barvy
Písky času nás mimo jiné ohromily i velmi dobrým grafickým zpracováním. Warrior Within není v tomto směru pozadu, i když barevná paleta je v tomto díle citelně chudší. Je to samozřejmě záměr, jak vyvolat ještě větší pocity sklíčenosti, čemuž by pestrobarevné interiérové doplňky asi nepomohly. Vyjma odlišně barevných tkanin oděvů, praporů, závěsů apod. či občasné zeleně a plamenů loučí, jsou všechny chodby sladěny do odstínů špinavé zelenožluté či modrošedé barvy a zahaleny do všudypřítomného lehkého oparu až mlhy.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Opět se zde ale setkáváme s propracovaným designem úrovní, z nichž drtivá většina je situována do interiéru paláce a zbytek pak do asi dvou zahrad, jednoho jeskynního komplexu a několik cest podél zdí paláce. Interiéry nejsou vůbec uniformní, nachází se zde spousta odlišných míst od klasických chodeb po například velkou knihovnu, vězeňské kobky, trůnní sál nebo obrovskou věž, v jejíž útrobách se nalézá monumentální hodinový mechanismus.

To vše skýtá nekonečné možnosti pro ty nejdivočejší akrobatické výkony, kterých je princ nucen neustále využívat, aby se z jednoho rohu dostal do rohu sousedního cestou okolo celé místnosti a to včetně stropu, využívajíc žebříků, štěrbin, říms, trámů, tyčí, sloupů, provazů, kolmých stěn atd. atd. Nově zde přibyla možnost sjet stěnu se zabodnutým mečem do dlouhého praporu a obměnou jsou provazy, které nyní nevisí volně ze stropu, ale jsou zavěšeny na stěnách.

 Pasti na každém kroku
Zvětšit zdroj: Archiv Do cesty se mu kromě nepřátel staví známé mechanické pasti, kde novinkou jsou snad jen kamenné pilíře vylétávající ze stěn a obměněny byly trny vyskakující z podlahy, po nichž je nyní třeba běžet, nikoli pomalu přecházet. Pastí je v celé hře až nezdravě velké množství a jejich komplikovanost postupně roste do nepříjemných rozměrů. Když se s nimi pak skloubí i potřeba zvládnout daný úsek v šibeničně krátkém čase, není to nic pro méně mechanicky odolné klávesnice či gamepady.

Pochopitelně, že nezůstalo pouze u pasivního zdolávání překážek, ale v mnoha případech je třeba zapojit mozek a najít tu správnou cestu nebo pomocí různých pák si cestu vytvořit. Věřte, že se najdou místa, kde budete chvíli bloumat po okolí a marně pátrat, kudy a kam vlastně jít. Někdy pomůže pohled z větší vzdálenosti, jindy pohled z očí hrdiny a často pak natáčení úhlu kamery, kdy pak konečně objevíte tu tenkou tyčku trčící kdesi ze stěny nebo neznatelný parapet, který na první pohled ani nevypadá, že by jej šlo použít.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Plno nových nepřátel
Oblastí inovacemi nevíce zasaženou jsou nepřátelé. Jednak citelně vzrostl jejich celkový počet ve hře, ale co je důležitější, počet jednotlivých typů. Zprvu jde o několik variací méně či více silných, ale pomalých pirátů. Pak přibude Pán vran, následují velmi mrštné pirátky v několika provedení, včetně průhledné duchové verze, stínový přízrak, čtyřnohé mnohazubé šelmy, obři a několik bosů. Narozdíl od Písků času zde nejsou bojové a „plošinové“ lokace tak přesně ohraničeny. Naopak, nepřátele musíte čekat všude, a také že skoro všude jsou.
Zvětšit zdroj: Archiv
Pirátky se nebojí vás zaskočit ani na tenkých trámech, po nichž se pohybují jako gymnastky po kladinách, a občas se proti vám rozeběhnou, když běžíte po zdi. Vesměs jde o nejaktivnější a také nejhůře zasažitelné nepřátele, neboť mrštně uskakují a dobře se kryjí. Ostatní protivníci již tolik vynalézaví nejsou, ale to je zase vyváženo jejich počtem. Takovou drobností jsou občasné průpovídky či bojové pokřiky nepřátel, jde však jen o několik stále opakovaných vět.

 Máme zbraně v ruce
Nyní konečně přichází řada na dovednosti samotného prince. I zde došlo k výrazným inovacím, byť ne vždy zrovna k lepšímu. V prvé řadě je to bájně opěvovaný „Free-Form Fighting System“, aneb vytvořte si vlastní bojový styl. Není to ale zase tak volný systém, jak by se z názvu mohlo zdát. Smysl spočívá v již dávno objeveném receptu, kdy se hráči předloží velké množství různých bojových komb, která lze vyvolávat přesně danými kombinacemi několika kláves (něco jako v Mortal Kombatu).

Tady pak záleží na tom, jak je princ vyzbrojen. Dominantní je jeho primární zbraň v pravé ruce, kterou postupně vyměňuje za lepší a s nimi získává nějaké ty zvláštní dovednosti. I s jednou zbraní princ dokáže v vřavě nepřátel docela slušně poklidit, ale mnohem efektnější (nikoli efektivnější) jsou dovednosti jako uchopení nepřítele zezadu a jeho škrcení, použití jako štítu a následného přepůlení v oblasti břicha. Poslouží i přeskočení nepřítele a jeho odkopnutí či lépe odhození za okraj bezpečné podlahy. Nechybí ani uloupení protivníkovy zbraně a její následné vrácení do těla jeho vlastníka.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Každý ale ví, že i do druhé ruky lze nějakou tu zbraň uchopit a učinit se tak daleko mocnějším. Vhod přijdou jakékoliv zbraně válející se po zemi nebo ty ve speciálních stojanech. V levé ruce pak můžete držet mnoho typů mečů, palic, seker či nožů a v závislosti na tom pak využít jejich vlastností. Tyto zbraně se ale rychle opotřebovávají, takže jejich výměna je stále nutná. Lepší než je jen tak pohodit a vyměnit za méně poškozenou je vrhnout je vstříc nepříteli. V závislosti na síle hodu a stavu nepřítele jej pak můžete odstavit dříve, než se k vám dostane. S oběma zbraněmi v rukou nelze nepřátele třeba škrtit, za to je tu více komb k vyzkoušení. V některých je dominantní zbraň v pravé ruce, v jiných zase ta levá.

Zvětšit zdroj: Archiv  Čas pracuje pro nás
Nebyl by to novodobý princ, kdyby kromě síly ocele neuměl zužitkovat sílu písků času. Jeho zásoby byly oproti minulému dílu bohužel radikálně sníženy, přičemž na začátku hry má princ k dispozici pouze tři dávky, ke konci pak šest. Tento handicap je kompenzován snazší výtěžností písku z nepřátel, kdy písek vypadne z většiny poražených a jste-li nablízku, sám se k vám přivine. Občas jej najdete i v mnoha různých nádobách, není-li poblíž nikdo, z koho byste jej mohli vymlátit. Písek slouží ke klasickému zpomalování a vracení času, čehož můžete využít jak při souboji tak i během překonávání překážek. Například mnoho kombinovaných pastí se tak stane daleko průchodnějších.

Speciálními časovými efekty oplývají některé zbraně a občas se nějaké té dovednosti naučíte i během cestování časovými portály. Budete tak moci daleko výrazněji zpomalit čas a rozmělnit skupinu nepřátel během několika sekund nebo různě silnými časovými vlnami odhodíte a zlikvidujete vše v okolí. Stojí to samozřejmě nejednu dávku písku.

Pochopitelně se nezapomnělo ani na zvyšování zásoby zdraví a tím pádem i princovy síly. K tomu slouží namísto magické fontány zvláštní kamenné mechanismy. Přístup k nim je někdy méně, jindy více ukryt, ale především oproti neškodným průhledným závěsům z Písků času se nyní k posilovačům zdraví budete muset prodrat skrz daleko nebezpečnější pasti.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Co my na to?
Tak to by bylo k popisu hry asi tak všechno. Pokud jsem vynechal něco, co někdo považuje za bytostně důležité, pak se omlouvám, ale už tak je toho možná až příliš. Následující odstavce bych chtěl věnovat vlastním dojmům po dohrání hry. Stalo se to, co se dalo očekávat. Princ podlehl tendenčním tlakům a tak násilí je nyní prezentováno daleko výrazněji. Krev, chlapácká gesta a tvrdá rocková hudba, kde všechny melodie znějí skoro stejně, resp. na rozlišování jemných rozdílů není při vší té akci čas.

Očekávat se dala i vyšší obtížnost, daná vyšším počtem nepřátel a splynutím bojových a procházecích úrovní. Značně přibylo pastí kombinujících mnoho různých typů v jeden celek, kde k průchodu je třeba vystihnout jen jeden správný okamžik, i když zpomalení času mnohému citelně pomůže. Ne vždy ale máte dostatek písku a pakliže spotřebujete i ten poslední, následuje mnohdy hodně vzdálené vzkříšení a průchod tím samým marastem, který vás trápil až na místo posledního skonu.

Obrázek zdroj: Archiv

Zvláštním úsekem hry je útěk před Dahakou, kdy musíte proběhnout neznámé území plné přeběhů po zdech, přeskakovat po tyčích přes propasti, rozbíjet sudy bránící v útěku apod., přičemž na reakci máte spíše zlomky sekund. K tomu přičtěte kameru, která zůstala stejně stupidní jako v Píscích času, nepřirozené konzoloidní ovládání, na které si já prostě nezvyknu a grafické efekty, při nichž scéna přechází do tmavo-černobíla, kdykoliv se Dahaka přiblíží. Pravděpodobnost opakování těchto stále delších a komplikovanějších útěků je značně vysoká.

 Opakování otec zoufalství
Ukládací body ve formě fontánek jsou v celé hře rozmístěny nerovnoměrně. Někdy v příjemných vzdálenostech, jindy v proklatě dlouhých intervalech. Také ozdravné vody drasticky ubylo, takže kromě fontánek či několika málo bazénků v zahradách ji jinde nenajdete. V jisté části hry se dostanete do stavu, kdy vám písek sice sám přibývá, za to zdraví nezadržitelně klesá na jistou minimální úroveň. Přitom jenom pasti berou docela slušnou daň z života.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Využijete celý bojový potenciál?
Soubojový systém je sice efektní a je radost pohledět, jak princ vytváří všechny ty neuvěřitelné figury, ale obávám se, že stejně jako třeba v Conanovi, i zde si skoro každý hráč najde tak tři komba, která bude neustále opakovat a sem tam je prokládat odrazy ode zdí, nějakým tím půlením ze zadu a časovými efekty. Případně ještě hůře, mačkat akční klávesy náhodně ve zběsilých kombinacích.

Rád jsem si vyzkoušel všechny možné pohyby, když to šlo, ale při větší přesile na to prostě nebyl čas. Tady je třeba být neustále v pohybu, bránit se, válet kotouly a hlavně se nenechat obklíčit nebo zahnat do kouta. Každá chyba je trestána mnohdy synchronizovanými zásahy nepřátel, z nichž není tak snadné se dostat, když vás stále ochromují.
Zvětšit zdroj: Archiv
Ani ta nejsilnější komba nemají pokaždé stejnou šanci na úspěch, neboť vždy je nebezpečí, že vám je nějaký silnější protivník přeruší, stejně tak třeba vyvolávání časových vln. Takže jak jsem to asi od půlky hry prošel? Zpomalil čas a jedním z nejsilnějších obouručních komb s dominancí pravé ruky sekal do všeho, co ještě mělo tu sílu stát. Občas dodělal ochromeného nepřítele na zemi, občas vrazil do hloučku ode zdi jako při kuželkách. Zkoušet srandičky a zbytečně nastavovat krk už jsem zkrátka neměl chuť.

ZÁPISKY Z HRANÍ NA ICQ - ANEB MÁM JEN JEDNY NERVY
6.12. 22:45: furt neco opakovat protoze jsem kvuli pos*anymu ovladani nebezel tam, kam bych mel a pisku na vraceni casu taky moc neni... prehrsel pasti, ktery ti vezmou citelne dost zdravi

behaci sekvence pred Dahakem, kde musis reagovat okamzite na teren, ktery neznas a kvuli blbe kamere ani nevidis, staci zavahani a bezis znova

savy jsou nekdy dost daleko od sebe a kdyz nadobro zemres, tak taky muzes jit znacny kus znova, pochopitelne skrz vsechny protivniky. souboje zadna slava, kdyz do tebe rubou ze vsech stran a ty nemas sanci udelat poradne kombo, protoze te k nemu bud nepusti nebo ho v puli zblokuji

je to preplacane, prekombinovane a zbytecne obtizne

 Vzhůru do minulosti
Zvětšit zdroj: Archiv V propagačních materiálech se velkolepě hovoří o cestovaní v čase. Celý chrámový komplex je rozdělen na několik pojmenovaných částí, které jsou vidět v mapě. Mapa je pro podrobné navigační účely zcela nepoužitelná, protože její rozlišovací schopnost je asi tak kilometr. Tedy ujdete kilometr a pak se v mapě vaše postava možná někam hne. Je ale vidět cíl vaší cesty. Ne všechny úseky jsou ale dosažitelné v jedné časové rovině. Mnohdy budete muset cestovat do minulosti, tam nalézt jiný portál a v přítomnosti se dostat k cíli. Je hezké vidět změny stejné lokace při posunu času některým směrem, ale je hezké to vidět tak maximálně dvakrát.

Když pak procházíte stejným územím již poněkolikáté, není to už tolik zábavné a navíc máte trochu pochybnosti, zda vůbec jdete správně. Hlavně ke konci hry, kdy jsou přístupné téměř všechny lokace není cesta k cíli již tak zřejmá a riziko bloudění je vysoké. Během bloudění ale můžete objevovat speciální truhly, po jejichž rozsekání (princ neumí nic otevírat, pouze rozbíjet) se vám zpřístupní některé artworky. Nacházet můžete zapomenuté posilovače zdraví, přičemž po nalezení všech devíti má hra jiný konec. A konečně tu jsou dvě tajné „zbraně“, viz. např. Raymanova ruka na tomhle obrázku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Převrat se nekoná
Shrnuto a podtrženo. Po ročních úpravách je výsledkem hra, která respektuje některé požadavky hráčů. Jde o soubojový systém, jenž byl doplněn o řadu novinek, a přidáni byli zajímaví nepřátelé. Celkově vzrostla obtížnost hry, která se čím dál více vleče kvůli stále stejnému schématu průchodu jednotlivými úrovněmi, frustrujícím úsekům v pokročilých fázích hry nebo nutnosti jejich opakovaného hraní. Zvýrazněna byla násilná stránka hry v podobě porcování nepřátel za přítomností masivního krvácení. Zůstala špatná kamera, kterou lze sice pohybovat, ale ne vždy stejně dobře. Jsou místa, kde je pohyb hodně omezen a mnohdy se klávesy pro natáčení pohledu mezi sebou prohodí.

Konzoloidní ovládání, kde je směr pohybu brán ve vztahu k obrazovce, lze jakž takž překousnout v situacích, kdy princ běží s rovinou obrazovky rovnoběžně či kolmo k ní. Potíže ale nastanou při jakémkoliv jiném úhlu natočení, a proto budete při skocích často omylem padat do různých propastí. Ozvučení hry je průměrné, jednotlivé hudební motivy trochu splývají, dabing hlavních postav rozhodně nedosáhl Písků času. Graficky zůstává hra na stejně dobré úrovni, byť v účelově omezené barevné škále.

Zvětšit zdroj: Archiv Hardwarově je hra rozumně náročná. Na P4 3.2 GHz, 1 GB RAM, GF4 Ti4200 je v rozlišení 1024×768 plně hratelná, snad jen v jeskyních plných mlhy je odezva trochu pomalejší. Pohyby postav jsou zdařilé, obzvláště princova prostná zaslouží pochvalu. Přesto Warrior Within nepřinesl nic tak nového či převratného, co bychom neviděli už jinde, včetně Písků času, a není tím pádem zdaleka tak originálním přírůstkem na poli akčních her, jakým byl předchozí díl.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Cheaty...

Související články: Rozhovor, Dojmy z dema, Novinky, Prince of Persia: Sands of Time recenze

Nukem
autorovi je 30 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora)



 
 
Nukem

Verdikt:

Souboje, krev, krev, souboje, pasti, pasti, souboje... krev. V novém Princovi z Persie zůstala z minulého dílu zachována pěkná grafika a vynikající design úrovní, stejně tak ale i třeba přihlouplá kamera. Příznačnými vlastnostmi hry je množství efektních bojových komb, z nichž většina zůstane patrně nevyužita, a vyšší náročnost na trpělivost.

Nejnovější články