| Autor: Miloš Bohoněk Publikováno: 10.prosince 2008 | Verze: X360/prodávaná/anglická Doba recenzování: 4 dny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tolik prvních patnáct minut a tolik k dějové zápletce. Prince of Persia vám předkládá další bitvu mezi dobrem a zlem, v tomto případe světlem a temnotou. Tvůrci ovsem stokrát omletou pointu dokázali trochu osvěžit a děj tedy rozhodně není “jen to něco v pozadí, co je nám všem u zadku.” K tomu si připočtěte velmi zajímavý a překvapivý konec a, co je ještě důležitější, dva hlavní aktéry. • Princ a Elika Princ vlastně ani není princ, jen mu tak říkám. On je to ve skutečnosti jen takový dobrodruh, který cestuje po světě, s ženskou je maximálně na pár dní, živí se vykrádáním hrobek, kašle na jakékoliv bohy a vůbec je to takový hajzlík, který si všeho utahuje. A teď si nedělám srandu, vývojáři sice před vámi rozestírají vážný příběh, ale zároveň do něj zasazují hrdinu, kterému je ta celá věc vlastně ukradená a svět zachraňuje jen proto, že nemá co dělat a kam jít. Farah, oslík naložený zlatem, se mu v oné pouštní bouři ztratil, a tak teď vlastně jen zabíjí čas a doufá, že z toho něco kápne. Naopak Elika je ta vážná, jež cítí jako svou povinnost svět vytáhnout z téhle šlamastiky. Po pár hodinách hraní se krásně vykreslí charakter obou postav a uvidíte v tom něco na způsob "rozumná medvědice a rozdivočelé medvídě". Princ si pořád ze všeho děla srandu, Elika ho napomíná, čas od času ho i solidně setře a vůbec, pokud budete přeskakovat dialogy a vyhýbat se možnosti s Elikou mluvit, přijdete o hodně. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• V kůži akrobata Trochu netradičně jsem až do teď pomíjel ono gramaticky nesmyslné, ale pro hráče zcela esenciální slovíčko "hratelnost". Jenomže princ a Elika je to, co si budu ze hry pamatovat nejdéle, a nemohl jsem je proto nechat na později. Nicméně, co do hratelnosti zůstal Prince of Persia do určité míry věrný svým předchůdcům. Běháte po stěnách, skáčete přes propasti, ručkujete po římsách, šplháte po sloupech, vyhýbáte se pastem... málokdy se ocitnete na rovině, přes kterou by se dalo udělat víc než deset kroků, aniž by vám zůstala pevná půda pod nohama. Nový princ umí i pár nových chvatů a pohybů, o kterých se jeho předchůdcům ani nesnilo. Určitě jste si už všimli té kovové rukavice, díky níž dokáže sjíždět vertikální stěny a taky s ní umí pěkně nadhazovat nepřátele. Další novinkou je běh po stropě a nespočet inovací pak zažily souboje, ale o těch až za chvíli. • Cestou necestou Velkou změnou ovšem prošel způsob, jakým procházíte dobrodružstvím. Zatímco dříve vás hra vždycky vedla za ručičku a vy jste se pohybovali víceméně jedním jediným a jasně daným koridorem, v Prince of Persia se můžete kdykoliv vydat prakticky kamkoliv. Svět je v zásadě rozdělen do čtyř prostředí, co se skládají ze šesti sektorů a vážně tu dostanete naprostou volnost, vyjma finálních lokací. Bez loadingu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
A co tam? Jak jsem zmínil na začátku, Elika a princ chtějí svět očistit od tzv. korupce, která se všude rozšířila (tedy, princovi to je fuk, ale Elika ho k tomu dokopala). To ale není jen tak. Vydat se sice můžou kamkoliv, ale vrcholu v podobě "bujné zeminy", kde dochází k samotné očistě, nelze dosáhnout bez pomoci magických desek, na které naše dvojka skočí a deska je následně vyšle do míst, kam se člověk normálně nedostane. Jenomže tyhle magické desky musíte nejdříve aktivovat, což se dělá nasbíráním dostatečného počtu světelných kuliček, orbů, a tím se dostávám k prvnímu problému. V zásadě jde o to, že abyste hru dokončili, musíte nasbírat několik set těchto zářivých semínek a dovedu si představit, že tohle bude řadu lidí prudit. Představte si to – zabijete bosse na konci jednoho ze čtyř prostředí, ale abyste postoupili do dalšího, musíte prolézt již od korupce vyléčené oblasti a posbírat zářivé kuličky. Není to ale žádné GTA s jeho balíčky. Hledání je v Princovi o dost jednodušší a třeba já osobně proti tomu ani nic nenamítal. Víte, tohle je překrásná hra, běhaní/skákání/lezení/já-nevím-co-ještě mě pohltilo a zdejším světem bych se coural tak jako tak, jen abych si ho patřičně užil. Orbů jsem proto získal zcela nenásilnou cestou habaděj. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Jednoduše a bez obav Vzhledem ke skutečnosti, že prostředí jsou o dost rozsáhlejší než v předchozích titulech, užijete si cestováni o dost více. Jinými slovy, pohybujete se hodně a autoři tomu přizpůsobili ovládání, které je nyní o dost jednodušší a intuitivnější. Kromě páček pro pohyb jsem v zásadě používal jen dvě tlačítka. "A" pro skákání, běhání po zdech či šplhání. Hra rozpozná, kdy chcete co dělat. A nestalo se mi, že by princ namísto šplhání seskočil do propasti. Stejně tak kamera fungovala v 99% případů skvěle a to se v tomhle žánru jen tak nevidí (vzpomeňte na Tomb Raidera). No a pak jsem mačkal "Y", čemuž autoři říkají "Elika button", ke kteréžto slečně se nyní opět vrátím. Elika je vaše největší pomocnice při zdolávání všech strastí a odvážím se konstatovat, že svou pomocí a mnou získanými sympatiemi právě předčila Alyx z Half-Life 2. Není to jen NPC; je to člověk, rozumný a chytrý a nikdy se vám nestane, že by se Elika pletla nebo někde zasekla. Když seskakuje, princ ji chytne do náruče, při lezení po živém plotě mu zase skočí na záda... je to prostě paráda. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
A hratelnostně? Když potřebujete skočit přes velkou propast, zmáčknete "Y" a ona vám pomůže. Když potřebujete porazit nepřítele, zmáčknete "Y" a ona zapojí svoje magické útoky. Když nevíte kudy kam, zmáčknete "Y" a ona ukáže. Když spadnete do propasti nebo vás nepřítel dorazí... nemusíte mačkat nic, Elika se o vše postará a odnese vás na poslední plošinku, resp. omráčí nepřítele a vrátí vás zpátky na nohy, za cenu obnoveni části oponentova zdraví. Ano, v Prince of Persia nemůžete zemřít a co si budeme namlouvat, trochu to devalvuje herní výzvu. Hra je přitom už sama o sobě dosti lehká a zmíněná nesmrtelnost z ní dělá vyloženě procházku růžovým sadem. Na druhou stranu, nemohu to automaticky označit za negativum. Vlastně mi to nevadilo. Loadingy byly fuč a obecně je Prince of Persia o plynulém a oku lahodícím zážitku pro široké publikum. • Na ostří nože Ubisoft dal dohromady titul, který je v prvé řadě o proplouvání herním světem. Zapomeňte na komplexní prostorové hádanky, ty jsou tady všeho všudy tři a jen u jedné z nich jsem se na chvíli zasekl. Stejně tak byly značně osekány souboje. Tedy, jejich počet, abych to uvedl na správnou míru. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Na druhou stranu, o to více práce si s nimi autoři dali. Vždy, když dojde ke střetu, se hra přepne do jakéhosi arénového módu a jste tu jen vy a Elika vs. nepřítel. Klíčem k úspěchu je formováni komb za pomoci Eliky, kdy se střídáte v útocích, skoro jako byste okolo nepřítele létali a, stejně jako všechno ostatní v Prince of Persia, vypadá to zatraceně dobře. Bohužel to je opět velmi zjednodušené a trochu nenápadité. Až na jednu výjimku platí na všechny nepřátele stejná taktika, mačkáte jen dvě tři tlačítka. Například když po vás oponent vyrazí, hra vám předem řekne, abyste stiskli tlačítko pro blok. Jenomže... zase mi to ani nějak nevadilo. Každá bitka byla totiž fantastickou podívanou. Sice se opakovaly, ale na rozdíl od Assassin’s Creed, kde mě souboje vážně otravovaly, jsem si ty v Princovi užil. Není jich tolik, vypadají skvěle a ano, možná už trochu lenivím. •Aby sis ty oči nevykoukal! I přes tu ladnost, se kterou se princ pohybuje světem a přes to potěšení, které mi ovládání jeho maličkosti přineslo, je nejsilnější stránkou Prince of Persia jeho výtvarné a grafické zpracování. Je to jedním slovem nádhera. Tečka. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Každé ze čtyř prostředí je diametrálně odlišné, každé z nich vás ohromí svou monumentální architekturou, barevná paleta si vás podmaní a díky jejich unikátnosti si budete pamatovat každého nepřítele. Navíc jsem měl to štěstí hru testovat na velikánské televizi a byl jsem v tom až po uši. 
zdroj:
tisková zpráva
Ne, nikdy jsem nebyl ten typ, který by dokázal roztodivně a malebně básnit nad krásou něčeho. Podívejte se na obrázky, pusťte si videa anebo si hru rovnou kupte. Možná, že vám nebude vyhovovat přílišná jednoduchost. Možná, že vás bude otravovat trochu repetetivní náplň. Možná, že nějakých 12 hodin hraní může být pro náročného člověka málo. Ale zaručeně vás dostane vzhled Prince of Persia. Jak se do něj jednou ponoříte, budete najednou strašně tolerantní a necháte se melancholicky unášet na vlnách této půvabné pohádky.
Související články: E3 dojmy, Preview, Novinky, Vše o předešlých dílech Prince of Persia |
| Miloš Bohoněk | |
| autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování; píše blog Moolker.cz |
