Autor: Matto Publikováno: 9.ledna 2004 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: pár týdnů |
Série Panzer Campaigns od HPS Simulations Tolik tedy historický úvod k recenzi na další hru ze série Panzer Campaigns od HPS Simulations, na Ržhev ’42. Jak už jistě tušíte, hlavním tématem tohoto dílu série je právě operace „Mars“. Ale nejprve k sérii samotné. Již je tomu poměrně dávno, co jsem tu recenzoval třetí díl série Kharkov ’42 a čtvrtý díl Tobruk ’41. Od té doby už uběhlo pár měsíců a titulů do série povážlivě přibylo: Smolensk ’41, Normandy ’44, Kharkov ’42, Toruk ’41, Bulge ’44, Korsun ’44, Kursk ’43 a Sicily ’43. A nyní je aktuálním dílem Ržhev. Tak se tedy pojďme společně podívat, co je nového. Kdo znáte hry zmiňované série, tak vás jistě nepřekvapí, že od prvního dílu se nezměnilo skoro nic. HPS Simulation je poloprofesionální firma, pro kterou pracuje řada neplacených spolupracovníků a která se tak může soustředit na úzký profil zákazníků, u nichž vždy najde odbytiště i přes (pro nás) tak těžce přijatelnou firemní strategii. Hlavní programátor, legenda v oblasti válečných strategií, John Tiller, použil pro sérii Panzer Campaigns svůj již propracovaný a odzkoušený engine a za poslední roky na něm už mnoho nezměnil. A tak jediné, čím je každý díl série jedinečným, je právě ono historické pozadí a jeho zpracování. Tu a tam se objeví i nějaká ta drobnůstka v enginu hry, ale to jsou opravdu jen detaily. Takže na jednu stranu by se dalo říct, že HPS Simulation nehorázně vydává datadisky za plné hry, ale na druhou stranu nutno přiznat, že po nich fanoušci této série vlastně nic víc nechtějí. Základní princip hry Ržhev’42 je tahová strategická válečná hra simulující boje v rozsahu od divizí po armády a v rozmezí několika hodin až několika týdnů. Systém hry a pravidla patří ke složitějším a je proto určena pro zkušené hráče. Těm nabízí poměrně širokou paletu možných nastavení, která v některých případech zásadně ovlivňují chování hry a její pravidla. Jak můžete vidět na okolních obrázcích, grafické prostředí hry je poměrně jednoduché a blíží se spíš simulaci interaktivní štábní mapy. Ideální zobrazení hry je 2D režim, pro který byla hra původně i dělána. Nicméně je zde i možnost 3D pohledu, které je ale opravdu jen možností a nenabízí prakticky nic zajímavého. Ve 3D je hra méně přehledné a při tom rozhodně není vzhlednější. Posuďte sami. I zvuková stránka hry je poměrně chudá. Několik zvuků bitvy na pozadí a několik zvuků pro výstřely, výbuchy, útoky či nálety a to je vše. Prostě nic ohromujícího, ale zcela dostačujícího pro hardcore strategickou válečnou hru. Scénáře - historické i hypotetické Hra neobsahuje žádnou kampaň, ale jen větší množství scénářů (30), z nichž ovšem některé svou délkou a rozsáhlostí za kampaň vydají. Hlavním tématem je samozřejmě operace „Mars“ a to jak kompletní, tak v jednotlivých bitvách a střetnutích. Jen pro ilustraci, scénář zabývající se právě operací „Mars“ obsahuje více než 3000 jednotek a je na 200 kol (jeden den představuje 10 kol). Aby se hra neomezila jen na zimní období, je zde i několik bitev různého rozsahu z léta 1942, kdy se Rudá armáda pokoušela o útok na Ržhev a Vjazmu z východu. Krom několika hypotetických scénářů (např. operace „Jupiter“, která měla doplnit samotnou operaci „Mars“, ale nakonec byla pro nedostatek sil zrušena) jsou všechny scénáře skutečně historicky věrné a to počínaje nasazenými jednotkami a jejich rozmístěním až po jména velitelů a typy nasazené výzbroje. Osamocená "Zimní bouře" Pokud zapátráme po změnách od zmiňovaných předchozích dílů série, bude výčet vskutku skromný. Pro Ržhev přibylo pravidlo „Zimní bouře“ a to je vše. Mě osobně velmi zamrzelo, že ani v jednom scénáři není využité pravidlo „Strategické rozhodnutí“, které se poprvé objevilo v předposledním titulu série Sicily ’43 a které do hry přineslo řadu nečekaných zvratů a rozšířilo její hratelnost. Nicméně vzhledem k existenci editoru scénářů je velmi pravděpodobné, že se na internetu průběhem času objeví scénáře, které mají uplatněné i toto pravidlo a které tak rozšiřují výčet možností hry. Multiplayer a jeho úskalí Co se týká multiplayeru, platí pro Ržhev totéž, co pro celou sérii Panzer Campaigns. Klasickou variantou multiplayeru je tzv. „PBEM“, čili hráno pomocí emailu. Přímé propojení je realizováno společnou hrou až šestnácti hráčů a to buď přes internet či místní síť. Zde se v poslední době bohužel objevil jeden závažný problém, společný pro hry Johna Tillera (např. Campaign Series, na kterých se také autorsky podílel). Od verze 9.0 komunikačního rozhraní DirectX se na operačních systémech novějších než Windows 98 hra nepropojí, resp. nastanou problémy se zobrazováním mapy. Je poněkud zarážející, že toto závažné pochybení firma HPS Simulations neřeší a i poslední díly série vydané až po příchodu DirectX v9.0 tuto chybu stále obsahují. P.S. Tuto hru si lze zakoupit pouze přes internet. Související články: Panzer Campaigns: Kharkov 42 recenze (1/2001), Panzer Campaigns: Tobruk 41 recenze (7/2001) |
Matto | |
připravil: jd |