| Autor: Martin Holas Publikováno: 17.září 2007 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglická/PCDoba recenzování: 4 dny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek • Dvojí porce masa na pult Obscure II se od svého staršího bratříčka na první pohled příliš neliší. Snad jen podstatným rozšířením počtu hratelných postav i zbraní, obojí plus minus na dvojnásobek. Zahrajete si tedy za celkem osm hrdinů, včetně starých známých. Přesně v duchu minulého dílu nemusíte očekávat přehnané RPG prvky, statistiky jsou před zrakem hráče taktně ukryty. To ovšem neznamená, že by bylo úplně jedno, koho si vyberete (v jednu chvíli lze totiž aktivně ovládat pouze dva z nich a mimochodem, výborný kooperativní mód opět nechybí). Každá postava nabízí týmu jistou specialitku. Corey je akrobat a vyšplhá směle i tam, kam by se ostatní neodvážili ani po schodech. Stan se specializuje na otevírání zámků, slečna Mei také, ale jen těch elektronických. Blondýnka Amy zase dokáže dešifrovat zapeklité hádanky (jako je třeba roztrhaná fotografie ;-) Mei je tak trochu okultistka, umí absorbovat podivnou černou "mlhu" a zpřístupnit tak ostatním další lokace. Pokud vám speciální schopnosti nepřípadají samy o sobě příliš atraktivní, možná vás potěší, že většina z nich s sebou do dění vnáší i malou minihru. • Minihry Například hackování elektronických zařízení probíhá způsobem velmi podobným dětské hře Šibenice. Postupně hádáte písmenka ve slově, dokud se nedopátráte ke správnému heslu. Čím blíže jste dotyčným písmenkem pravdě, tím více se vybarvuje dozelena. Neméně zábavné je otevírání zámků, kdy se snažíte paklíč procpat mechanismem až na konec. Trochu škoda ale je, že vás u miniher většinou nic netlačí a můžete pohodlně postupovat metodou pokusu a omylu. Těch několik výstřelků autorů, kdy třeba nervózně lámete šperhák pod palbou závěrečného bosse, se mi totiž zdálo velmi zábavných. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Aby se hráč nemusel příliš zatěžovat s výběrem vhodných postav, na rozdíl od dřívějška je vám tato možnost nabídnuta velmi epizodně a většinu hry proběhnete s postavami přesně podle scénáře. Zjednodušení jen prospělo, výběr postav byl stejně jen zbytečná vložka, navíc poskytlo designérovi prostor pro o něco promyšlenější situace spolupráce mezi postavami. Ve světle tohoto se adekvátním způsobem svezla i koncepce inventáře, který se sjednotil pro všechny postavy. To znamená, že už není nutné trápit se s osobním předáváním předmětů a všichni mají přístup k veškerému vybavení, ať už se nacházejí kdekoli. Je to sice přinejmenším podivné, ale na hratelnost to má také pozitivní dopad. • Chybí už jen kulomet Zatímco v minulém díle jste si osahali sotva pár pistolí a brokovnici, tentokrát se dostanete ke spoustě lahůdkových udělátek. Bonusové zbraně jsou poschovávané v bednách, na něž občas po levelech narazíte. K jejich zpřístupnění se samozřejmě budete muset trochu snažit, jinak by ostatně moc bonusové nebyly, a hledat rafinovaně ukryté klíčky. A cože vás to tedy čeká? Hokejka, golfová hůl, motorová pila, paralyzér, pistole na světlice včetně její dvouhlavňové verze, kuš a nakonec i malý samopal (ten už vypadá v rukou studentů vážně trochu nemístně). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zase o něco jednodušší 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jednotvárné vybíjení nepřátel se autoři pokusili prolomit občasnými logickými hádankami (nepočítám zmíněné mezihry). Jejich obtížnost je celkově poplatná zaměření hry na jednodušší hráče (bez urážky :-) Pokud narazíte na trezor, můžete si být stoprocentně jisti, že číselná kombinace se nachází na papírku někde v okruhu dvou místností. Potřebujete-li ingredience na výrobu dynamitu, naleznete je úhledně srovnané v sousední márnici. Nenapadá mě bohužel jediný příklad "poblému", nad kterým bych strávil déle než pět minut. Může za to i naprosto čistě lineární design levelů, kdy stačí jít prostě za nosem těmi jedinými dveřmi, které jsou otevřené. • Technické problémy Hladký průlet hrou brzdí jen kamera, o níž můžu s klidným svědomím napsat, že se jedná o jedno z nejhorších představení, které jsem měl tu čest zatím vidět. Kdyby byla alespoň staticky umístěna někde v okolí, bylo by to snesitelné. V Obscure II ovšem pohled na postavu předvádí naprosto nepředvídatelné manévry. Především v úzkých prostorách se kamera všemožně kroutí, znenadání přeskakuje, dokonce i kolem stojící postavy má mnohdy chuť rotovat. Teoreticky je v některých lokacích možné stisknutím pravého myšítka umístit pohled za záda charakteru, pokud ovšem máte zájem se přetahovat o místo s implicitním nastavením. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii • Pro příště Jestli tedy nějaké příště bude? Neuškodila by větší nápaditost, přece jen desítky anonymních chodeb a kanálů působí hodně nudně. Občas sice prosvitnou zajímavější prostory, jako je třeba tísnivá lesní samota (silně inspirováno Evil Dead), ale jsou to kapky v moři. Potěšitelné jsou minimální HW nároky, zahrajete si krásně plynule skutečně na čemkoliv, co by se dnes dalo považovat za low-end. 
zdroj:
tisková zpráva
Po hudební stránce se vás Obscure II bude snažit přesvědčit instrumentálním soundtrackem, což se mu docela daří a uši vám určitě trhat nebude. Herecké výkony dabérů jsou nicméně katastrofální, což asi k béčkovému hororu patří, ale netuším, do jaké míry se to dá považovat za polehčující okolnost. Tím nechci tvrdit, že by mi to až tak vadilo, neboť postavy a jejich dialogy jsou samy o sobě brutálně nezajímavé, ploché a těžko se s nimi ztotožňuje (zvláště, když je co čtvrt hodiny střídáte). Bude vám zcela jedno, jestli žijí nebo ne, což je u tohoto žánru ovšem nemalý problém.Stáhněte si: Trailer Související články: Novinkový článek, Obscure CZ recenze | ||
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |
