Obscure II - recenze & videa
4/10
zdroj: Archiv

Obscure II - recenze & videa

Datum vydání:
7. září 2007
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 9. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Nazdar Franto, mám další dobrej námět na survival-horor. Budou tam zas nějaký divný kytky, zmutovaný potvory, děcka s bouchačkama a šílenej vědec. - No ty vole, to nedává moc smysl, ale to se bude líbit!

Autor: Martin Holas
Publikováno: 17.září 2007
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 4 dny


Nazdar Franto, mám další dobrej námět na survival-horor. Budou tam zas nějaký divný kytky, zmutovaný potvory, děcka s bouchačkama a šílenej vědec. - No ty vole, to nedává moc smysl, ale to se bude líbit!
Obrázek zdroj: Archiv
Jsou na světě tři věci, které člověk nejraději nepřítomným pohledem pozoruje. Plamen v tábořišti, zurčící proud vody a partu teenagerů, kteří jsou postupně masakrováni motorovou pilou. Přesně na poslední věc sázely klasické béčkové horory americké produkce, tak oblíbené v minulém desetiletí. A přesně na to samé si přisadili i tvůrci z francouzského studia Hydravision, když na svět v roce 2004 vypustili svoji prvotinu Obscure (bystřejší z vás už si jistě pohrávají s myšlenkou, že má tato hra cosi společného s dnes recenzovanou).

Ano, nemá cenu to tajit, pravda je venku: Obscure II je opakovaný vtip, který není vtipem. Podruhé jsme vpuštěni na půdu fiktivní americké střední školy, okupované výhradně svalnatými studenty a osmnáctiletými kozaticemi-studentkami s roztomilými culíčky. Podruhé se všechno pokazí a vy se pustíte do anihilace zmutovaných kolegů. Podruhé se vás někdo pokusí přesvědčit, že hrajete survival-horror a že byste se vlastně měli bát.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Dvojí porce masa na pult
Obscure II se od svého staršího bratříčka na první pohled příliš neliší. Snad jen podstatným rozšířením počtu hratelných postav i zbraní, obojí plus minus na dvojnásobek. Zahrajete si tedy za celkem osm hrdinů, včetně starých známých. Přesně v duchu minulého dílu nemusíte očekávat přehnané RPG prvky, statistiky jsou před zrakem hráče taktně ukryty. To ovšem neznamená, že by bylo úplně jedno, koho si vyberete (v jednu chvíli lze totiž aktivně ovládat pouze dva z nich a mimochodem, výborný kooperativní mód opět nechybí).

Každá postava nabízí týmu jistou specialitku. Corey je akrobat a vyšplhá směle i tam, kam by se ostatní neodvážili ani po schodech. Stan se specializuje na otevírání zámků, slečna Mei také, ale jen těch elektronických. Blondýnka Amy zase dokáže dešifrovat zapeklité hádanky (jako je třeba roztrhaná fotografie ;-) Mei je tak trochu okultistka, umí absorbovat podivnou černou "mlhu" a zpřístupnit tak ostatním další lokace. Pokud vám speciální schopnosti nepřípadají samy o sobě příliš atraktivní, možná vás potěší, že většina z nich s sebou do dění vnáší i malou minihru.

 Minihry
Například hackování elektronických zařízení probíhá způsobem velmi podobným dětské hře Šibenice. Postupně hádáte písmenka ve slově, dokud se nedopátráte ke správnému heslu. Čím blíže jste dotyčným písmenkem pravdě, tím více se vybarvuje dozelena. Neméně zábavné je otevírání zámků, kdy se snažíte paklíč procpat mechanismem až na konec. Trochu škoda ale je, že vás u miniher většinou nic netlačí a můžete pohodlně postupovat metodou pokusu a omylu. Těch několik výstřelků autorů, kdy třeba nervózně lámete šperhák pod palbou závěrečného bosse, se mi totiž zdálo velmi zábavných.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Aby se hráč nemusel příliš zatěžovat s výběrem vhodných postav, na rozdíl od dřívějška je vám tato možnost nabídnuta velmi epizodně a většinu hry proběhnete s postavami přesně podle scénáře. Zjednodušení jen prospělo, výběr postav byl stejně jen zbytečná vložka, navíc poskytlo designérovi prostor pro o něco promyšlenější situace spolupráce mezi postavami.

Ve světle tohoto se adekvátním způsobem svezla i koncepce inventáře, který se sjednotil pro všechny postavy. To znamená, že už není nutné trápit se s osobním předáváním předmětů a všichni mají přístup k veškerému vybavení, ať už se nacházejí kdekoli. Je to sice přinejmenším podivné, ale na hratelnost to má také pozitivní dopad.

 Chybí už jen kulomet
Zatímco v minulém díle jste si osahali sotva pár pistolí a brokovnici, tentokrát se dostanete ke spoustě lahůdkových udělátek. Bonusové zbraně jsou poschovávané v bednách, na něž občas po levelech narazíte. K jejich zpřístupnění se samozřejmě budete muset trochu snažit, jinak by ostatně moc bonusové nebyly, a hledat rafinovaně ukryté klíčky. A cože vás to tedy čeká? Hokejka, golfová hůl, motorová pila, paralyzér, pistole na světlice včetně její dvouhlavňové verze, kuš a nakonec i malý samopal (ten už vypadá v rukou studentů vážně trochu nemístně).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Na nedostatek zbraní si prostě stěžovat nebudete, což se bohužel nedá říct třeba o bestiáři, který s jejich pomocí zlikvidujete. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, ono jich hodně je, ale mrška variabilita nám stejně jako minule lehce pokulhává. Tvůrci totiž používají šest sedm monster stále dokolečka. Nejhorší je, že nepřátele opět vypadají všichni víceméně stejně kýčovitě - jako obří růžové měňavky. Jaká vyšší síla jen zabránila Frantíkům zcenzurovat své lepší nápady? To, že jinak mají fantazie habaděj, dokládají artworky skutečně obscénních věcí, které bohužel nedostaly šanci se ve hře objevit - například tato zmutovaná rodička.

VLASTNÍ VIDEA Z HRANÍ
Pohyblivé obrázky vydají za tisíc slov, proto vám nabízíme i dvě vlastní videa z hraní. V prvním shlédnete hackovací minihru v praxi, efektně naskriptovanou potyčku v knihovně a zároveň ukázku kooperace mezi školáky. Škoda, že invenci autorů velmi rychle dochází dech a podobné scénky naleznete hlavně v první polovině hry. Rovněž si povšimněte neposedné kamery v interiérech.

zdroj: Archiv


stažitelná verze (35 MB, 640x480)

V druhé ukázce jsme vás nemohli připravit o patrně jedinou tužší situaci, konkrétně se jedná o první část souboje s jedním z bossů.

zdroj: Archiv


stažitelná verze (30 MB, 640x480)

 Zase o něco jednodušší
Obscure II posunul začínající sérii akčnějším a konzumnějším směrem. Frekvence střetů s nepřítelem se razantně zvýšila. Souboje jsou jednodušší, munice je více, lékárniček také. Zajímavý prvek využití baterky k boji s nepřítelem vyšuměl takřka do prázdna a ve dvojce je radno se spolehnout na co nejpřímější metody boje, ostatně baterka na zbraně ani přilepit páskou nejde. Prakticky celou hru jsem prošel víceméně bez úmrtí, s baseballovou pálkou v kooperaci s pomocníkem disponujícím paralyzérem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jen výjimečně přišly na řadu střelné zbraně, hlavně pak tváří v tvář bossům. Jejich zdolání je ale s ušetřenou výbavou až překvapivě snadné, možná jen ten úplně závěrečný je schopný svátečnějším hráčům znepříjemnit život. Dokonce i AI vám nahrává do rukou, monstra mají velkou tendenci jít po krku především postavě ovládané hráčem. Rozhodně je úsměvné nazývat Obscure II survival horrorem, když pocit boje o přežití tu probleskuje spíše sporadicky.

Jednotvárné vybíjení nepřátel se autoři pokusili prolomit občasnými logickými hádankami (nepočítám zmíněné mezihry). Jejich obtížnost je celkově poplatná zaměření hry na jednodušší hráče (bez urážky :-) Pokud narazíte na trezor, můžete si být stoprocentně jisti, že číselná kombinace se nachází na papírku někde v okruhu dvou místností. Potřebujete-li ingredience na výrobu dynamitu, naleznete je úhledně srovnané v sousední márnici. Nenapadá mě bohužel jediný příklad "poblému", nad kterým bych strávil déle než pět minut. Může za to i naprosto čistě lineární design levelů, kdy stačí jít prostě za nosem těmi jedinými dveřmi, které jsou otevřené.

 Technické problémy
Hladký průlet hrou brzdí jen kamera, o níž můžu s klidným svědomím napsat, že se jedná o jedno z nejhorších představení, které jsem měl tu čest zatím vidět. Kdyby byla alespoň staticky umístěna někde v okolí, bylo by to snesitelné. V Obscure II ovšem pohled na postavu předvádí naprosto nepředvídatelné manévry. Především v úzkých prostorách se kamera všemožně kroutí, znenadání přeskakuje, dokonce i kolem stojící postavy má mnohdy chuť rotovat. Teoreticky je v některých lokacích možné stisknutím pravého myšítka umístit pohled za záda charakteru, pokud ovšem máte zájem se přetahovat o místo s implicitním nastavením.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Z enginu původního Obscure Hydravision vyždímali maximum, a tak se dá grafika s trochou dobré vůle klasifikovat jako slušně odvedený kus práce (než se zděsíte nad obrázky, ubezpečím vás, že v chodu to vypadá o dost lépe). S technickými nedostatky se nicméně vývojářský tým nesnažil příliš bojovat, proto většinu lokací utopil v lehké rozmazanosti, která kryje neostré / rozplizlé textury, nízkopolygonové modely oponentů a nedokonalé animace.

 Pro příště
Jestli tedy nějaké příště bude? Neuškodila by větší nápaditost, přece jen desítky anonymních chodeb a kanálů působí hodně nudně. Občas sice prosvitnou zajímavější prostory, jako je třeba tísnivá lesní samota (silně inspirováno Evil Dead), ale jsou to kapky v moři. Potěšitelné jsou minimální HW nároky, zahrajete si krásně plynule skutečně na čemkoliv, co by se dnes dalo považovat za low-end.

Zvětšit zdroj: Archiv Po hudební stránce se vás Obscure II bude snažit přesvědčit instrumentálním soundtrackem, což se mu docela daří a uši vám určitě trhat nebude. Herecké výkony dabérů jsou nicméně katastrofální, což asi k béčkovému hororu patří, ale netuším, do jaké míry se to dá považovat za polehčující okolnost. Tím nechci tvrdit, že by mi to až tak vadilo, neboť postavy a jejich dialogy jsou samy o sobě brutálně nezajímavé, ploché a těžko se s nimi ztotožňuje (zvláště, když je co čtvrt hodiny střídáte). Bude vám zcela jedno, jestli žijí nebo ne, což je u tohoto žánru ovšem nemalý problém.

Stáhněte si: Trailer

Související články: Novinkový článek, Obscure CZ recenze

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas

Verdikt:

Jako každou správnou hororovou komedii Obscure II během odpoledne spláchnete, ráno si budete pamatovat, že tam bylo hodně krve, a po týdnu už budete marně vzpomínat, jakže se to vlastně jmenovalo. Pokud vám to stačí, berte všemi deseti.

Nejnovější články