| Autor: František Fuka Publikováno: 30.listopadu 2005 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Nespěchejte a bavte se Pokud jste hardcore hráč a chcete co nejrychleji vidět všechno, co vám Nintendogs nabízejí (záměrně nepíšu "dohrát hru", protože Nintendogs nemají konec), můžete toho dosáhnout za pár hodin čisté hry (nikoliv reálného času - viz dále), ale neužijete si přitom příliš zábavy. Hra začiná tím, že dostanete 500 liber a jdete si koupit štěně. Můžete si vybrat jednu ze šesti roztomilých ras, přičemž existují tři rozdílné verze hry, každá s jinými šesti štěňátky (info). Poté, co si pejska vyberete a pojmenujete, odeberete se s ním domů a začnete ho buď cvičit, nebo si s ním hrát, nejlépe oboje. Tento hlavní herní mód se (stejně jako celá hra) ovládá výhradně stylusem a hlasem. Stylusem můžete pejska hladit, a jednoduchými gesty ho nutit k jistým základním úkonům (aby si sedl, lehl, honil se za svým ocáskem atd.). Kromě toho můžete pomocí stylusu používat předměty, které jste koupili nebo jinak získali. A je jich skutečně mnoho, od jídla a vody přes kartáče, míčky, bublifuk a obojky až po bizarnosti a vzácnosti jako rozbitý fotoaparát, černé brýle nebo Mariova čepice. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Učit se, učit se, učit se... Když si s pejskem hrajete (nebo ho prostě jenom tak necháte, aby něco sám od sebe dělal), v rohu obrazovky se čas od času objeví žárovka. Pokud na ni rychle kliknete, můžete říct povel a doufat, že se ho pejsek naučí a spojí si ho s tím, co právě udělal. Aby se to ale stalo, nikdy nestačí říct povel jen jednou! Musíte si pamatovat, jak jste který kousek pojmenovali ("vrť ocáskem" je něco jiného než "zavrť ocáskem") a opakovat ho v přesně stejné podobě. Naštěstí poznáte, kdy dojde k tomu, že se štěně váš povel naučí a je nadále schopno ho provádět jen na základě vašeho hlasového popudu. 
zdroj:
tisková zpráva
Svému štěněti se ale musíte věnovat i mimo domov. Jednak ho musíte chodit venčit, což spočívá v nakreslení trasy po městě a v násedném držení obojku a zrychlování/zpomalování psího pohybu (ale ve skutečnosti je to všechno - stejně jako ostatní elementy Nintendogs - o něco složitější, například musíte brát v potaz existující psí loužičky). A pokud chcete vydělávat peníze, musíte se účastnit soutěží, pozůstávajících ze tří disciplin: Agility (pes musí co nejrychleji proběhnout překážkovou dráhu), poslušnost (pes musí dokázat, že poslouchá vaše akustické povely) a chytání plastikového létajícího disku (na čas a na body).A to je v podstatě celá náplň hry Nintendogs. Na papíře to zřejmě nevypadá dvakrát zajímavě, ale Nintendu se podařilo spojit všechny elementy (samy o sobě vpodstatě primitivní) do celku, který je zajímavější než součet jeho částí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• A to se mi má líbit? Především: Pejsci vypadají úžasně. Nemyslím, že by si je někdo spletl s opravdovými živými psy (ať už mými nebo JDho Maxem), ale skutečně vypadají jako něco, co je živé (tedy živější než třeba Furby nebo robot z nejbližšího hračkářství) a má vlastní rozum. Každá z ras se opravdu jinak pohybuje a i v rámci jedná rasy narazíte na štěňata různého vzhledu a různé povahy. Další velmi originální nápad (tedy originální aspoň pro ty, kteří nehráli Animal Crossing) spočívá v tom, že hra využívá interní hodiny Nintenda DS a tudíž vám může diktovat, kdy co musíte a nesmíte dělat. Pokud hru zapnete a naposled jste si hráli před několika dny s čiperným pejskem, totéž zvíře nyní bude špinavé, hladové, žíznivé a neposlušné. Naopak, když si budete v jednom kuse hrát se štěnětem hodinu, unaví se, přestane poslouchat a budete muset Nintendo DS vypnout nebo se věnovat jinému psovi. Ano, můžete mít doma až tři zvířata (pokud na ně máte) a několik dalších můžete ubytovat v "psím hotelu". Se dvěma nebo třemi štěňaty je samozřejmě doma veseleji a můžete trávit dlouhé hodiny pozorováním jejich vzájemné interakce (z Nintendogs se tím stává jakýsi luxusní screensaver). A když jim dáte nějaký předmět na hraní, to se teprve budou dít věci. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jak už jsem psal, všechny soutěžní disciplíny, kterými si vyděláváte peníze, jsou v podstatě velmi jednoduché minihry. Mají ovšem několik stupňů obtížnosti a i když se přesně naučíte jak na ně, musíte každopádně své pejsky dobře vytrénovat, jinak nemají šanci. • Skoro jako opravdový pes V Nintendogs si téměř nikdy nebudete jisti, zda pes neposlouchá proto, že něco děláte špatně, nebo proto, že je (zrovna teď) neposlušný. To je opět věc, která se některým lidem nemusí zamlouvat, ale přiblíží hru "víkendovým hráčům", kteří chtějí hrát pár minut několikrát denně a dělá jim radost opakovat nějakou sekvenci tak dlouho, až se ji štěně víceméně spolehlivě naučí. A motivace (kromě toho, že vás to celé baví)? Můžete se pochlubit přátelům, co všechno už váš pes umí ("Reku, dej pac, udělej kolotoč, aport, lehni!") a co už jste si koupili (psy, předměty a vybavení bytu). Nebo můžete aktivovat "bark mode" ("štěkací mód"), při kterém zavřete Nintendo DS a strčíte je (zapnuté) do kapsy nebo batohu. Aktivuje se tím WiFi vysílač a pokud se v okolí ocitne někdo jiný, kdo má Nintendogs (ve stejném módu), obě vaše Nintenda začnou štěkat! Pak je můžete otevřít, dívat se, jak si spolu vaši pejsci hrají a vyměňovat si předměty. Vzhledem k tomu, že Nintendogs mají v oblibě slečny, může jít i o originální metodu seznámení! 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Seznamte se, prosím Vyměňování předmětů pomocí "bark mode" je jediný způsob, jak získat stoprocentně všechny předměty, které všechny tři verze mohou nabídnout. Co se týče samotných psů, nejste naštěstí nuceni kupovat si více kopií hry. V každé ze tří verzí (stojí u nás 1400 Kč, příp. za 5000 jako bundle s Nintendo DS) můžete totiž časem získat všechny existující psí rasy (osmnáct plus dvě skryté). Je pravda, že mě napadá ledacos, co by z Nintendogs udělalo hru, která by PRO MNE OSOBNĚ byla zábavnější. Na druhou stranu je mi ale jasné, že to není hra pro mne a asi ani pro většinu těch, kteří čtou tyhle stránky. Tedy, hra pro mne to je - ale proto, že už jsem toho odehrál hodně, že mě nebaví kupovat si nový hardware jen proto, abych si užil více polygonů, a že mě zajímají originální nápady. Je pravda, že kdyby se do simulátoru golfu přidaly rychlopalné zbraně, asi by se mi výsledek líbil víc. Ale nebyl by to už simulátor golfu a nelíbil by se fanouškům golfu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Jazyková bariéra Nintendogs byla odvážná sázka do loterie, která se Nintendu bohatě vyplatila a je zodpovědná za to, že si desetitisíce (statisíce?) lidí koupili a ještě koupí Nintendo DS (hru Nintendogs si dosud jen v Evropě pořídilo milion lidí). Je to ideální hra pro ty, kteří dosud žádnou videohru nehráli, protože mají nevhodný věk, pohlaví, nebo je to prostě nebavilo. Z toho důvodu považuji za opravdu ZÁSADNÍ problém, že hra není v češtině. Tedy, není problém dát štěněti české jméno (v pátém pádě), volat na něj česky a naučit ho české příkazy. Ale než můžete začít pořádně hrát, je nezbytně nutné pochopit (krátký) úvodní tutorial a přečíst si několik (dlouhých) vysvětlujících textů ve virtuálních příručkách, které na začátku hry dostanete. Český distributor hru nelokalizoval, protože by se mu to vzhledem k počtu prodaných kusů nevyplatilo, ale je faktem, že vaše babička, dcera, nebo snoubenka, neovládající žádný světový jazyk, bude mít zbytečné problémy se hrou, která je pro ni jako dělaná, a bude s sebou muset v kabelce nosit papírový český manuál. 
zdroj:
tisková zpráva
A ještě jeden problém: Když jedete ve veřejném dopravním prostředku a říkáte do malého přístroje "Pepo, lehni!", vypadáte jako idiot bez ohledu na věk a pohlaví. Verdikt: 83% - Ideální videohra pro ty, kteří normálně videohry moc nehrají (nebo nikdy nehráli). Nebo pro ty, kteří netouží všechno co nejrychleji "dohrát" a radši si užívají pár minut každý den. Tudíž vlastně významná videoherní revoluce. Související články: Another Code / Pac-Pix recenze, Nintendo DS recenze, Recenze čtyř her pro DS - Super Mario 64, WarioWare Touched!, Project Rub a Spider-Man 2 |
| František Fuka | |
| autor začínal s hrami ještě v době, kdy "mít počítačovou hru" znamenalo "naprogramovat si ji", přesto si i dnes rád sedne ke konzoli; více u něj doma na www.fuxoft.cz |
