| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 17.prosince 2009 | Verze: Wii/finální/anglická Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Z určitých krabic vydolujete vylepšení, ať už ta klasická – tedy houbičky zvětšující Maria a dodávající mu jeden „život“ navíc, tak další, které vám umožní házet ohnivé koule, sněhové kuličky zmrazující nepřátele a vytvářející nové plošinky. Jiný předmět Maria zmenší tak, že se dostane i do jinak nepřístupných prostor. Úplnými novinkami je kostým tučňáka, který vám dovoluje házet sněhové koule a klouzat se po břiše. Druhou vymožeností je oblek s vrtulí na kapuci, který vás vynese do oblak a dostanete se na jinak nepřístupná místa. • Ovládání alá WiiMote Velmi vtipně je využíváno pohybové ovládání. WiiMote držíte naležato, tak jako kdybyste používali normální ovladač. Zatřesením Maria na místě roztočíte, ve vzduchu mu rotací prodloužíte skok nebo aktivujete zmíněné zbraně a obleky. S tím se pojí jediný problém v ovládání. Tuto funkci lze použít aniž byste chtěli, například, když měníte polohu, ve které sedíte. Další využití pohybového ovládání je mnohem promyšlenější. Například v úrovni, kdy se plavíte temnou jeskyní a na vaší lodi je umístěna lampa. Její světlo směrujete požadovaným směrem právě nahnutím WiiMote. Na stejném principu fungují různé plošinky, které nakláníte do stran nebo jimi pohybujete po předem určených kolejích. Nintendo to naštěstí nepřehnalo a většinu času jste odkázaní na pohyb pomocí směrového kříže, skákání tlačítkem 2 a střílením/zrychlováním na 1. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Celá hra je rozdělena do specifických světů, které obsahují jednotlivé úrovně. Například v ledovém téměř nenarazíte na plošinku, která by nebyla kluzká. Tropický svět se z větší části odehrává pod hladinou moře. Jindy se pohybujete výhradně v oblacích. Perfektní je úroveň, kdy se téměř celou dobu vezete na zádech jakýchsi létajících rejnoků. Kolem vás je spousta mraků, jež můžete rozhánět rotací Maria a objevovat skryté předměty. Světů je celkem osm a jeden tajný. • Ve čtyřech se to lépe táhne Hodně vypichovanou vlastností je hraní až ve čtyřech lidech. Nicméně zapomeňte na online multiplayer, vše se odehrává na jedné obrazovce. Naštěstí se nekoná splitscreen, ale celá zběsilost se vejde na jednu plochu. Obraz se dle potřeby přibližuje a oddaluje, ovšem jen do určité doby. V kooperativním módu se poslední hráč prostě musí pohnout, aby mohl celý tým popojít vpřed. Naopak při kompetitivním hraní ten, kdo zůstane mimo obraz, ztrácí jeden život. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Kooperace vyžaduje schopné spoluhráče, protože už od druhého světa ti méně zkušení těžko drží krok s ostatními. Mezi Mariem, Luigim a dvěma Toads totiž probíhá čilá interakce. Když jeden stojí na hraně plošinky a za něj se přiřítí druhý, strčí do něj a shodí ho dolů. Jestliže jeden hráč zaútočí omráčeným protivníkem, neublíží jen potvorám, ale i hráčům. A na obrazovce se odehrává ve čtyřech taková mela, že jen ti nejzručnější, mezi něž se mohu jen stěží řadit, dokáží všechny tyhle aspekty sledovat. Když jsem přinesl Wii do své oblíbené putyky a přemluvil pár štamgastů k vyzkoušení, bylo prvních pár levelů naprosto úžasných. Pak jsem ovšem musel přejít k osamocenému průchodu hrou, což bylo zábavné, ale bez salv smíchu zaznívajících ve společnosti. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Lze si i pomáhat Skákáním po ostatních hráčích se dostanete na jinak nepřístupná místa, můžete se vzájemně poponášet nebo se ti méně zruční mohou kdykoliv přepnout do bubliny a poletovat úrovní, zatímco se ostatní snaží dostat dále. Jen je potřeba dát pozor, aby v bublině neskončili všichni, protože pak daná úroveň končí. Méně zdatným hráčům Nintendo podalo pomocnou ruku. Když v úrovni zemřete více než osmkrát, tak se na jejím začátku objeví boxík, který po aktivaci odehraje level za vás. Možná užitečné, ale osobně mi „pařanská“ hrdost tuto funkci nedovolila použít. Ve versus módu je nutné sesbírat více mincí než vaši protivníci. Teprve při tomto způsobu hraní plně využijete všech záludností, které na své přátele můžete vytáhnout. Strkání do hlubin, aktivování pastí, házení do ohňů, útěk vpřed úrovní nebo záměrné vyhýbání se ostatním hráčům v bublině, je naprosto úžasné. Jen je potřeba soutěžit ve čtyřech lidech, protože s menším počtem hráčů se úměrně snižuje zábavnost. Navíc se mince sčítají pouze v rámci jedné úrovně a kdybyste chtěli soutěžit v několika levelech za sebou, je nutné vzít si na pomoc tužku a papír, což je trochu ubohé. Na jedné straně je fajn, že je vše přístupné široké veřejnosti a spustit hru zvládne i tříletý capart, na druhé by pár pokročilých nastavení vůbec neuškodilo. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Závěr Zpracování je oproti 2D hratelnosti jinak kompletně ve 3D a i díky tomu je možné zažívat plynulé zoomování. Z obrázků je vidět, že nejde o žádné grafické orgie, ale účel je splněn na 100%. Hudba je naprosto klasická a mám pocit, že se stejně jako zvukové efekty, nemění už dobrých pár let. Ale kdo by od Maria čekal, že začne mluvit skotským přízvukem, že? 
zdroj:
Archiv
Technické zpracování je téměř bez chyb. Úrovně se nahrávají v okamžiku a nezaznamenal jsem jediný problém. Za ten se dá označit snad pouze krátké stopnutí veškeré akce v momentě, kdy zemře jeden z hráčů. Když se právě nacházíte v choulostivé situaci, nemusí to pro vás dopadnout dobře.Související články: Recenze ostatních her s Máriem |
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
