| Autor: Marek Beniač Publikováno: 23.listopadu 2007 | Verze: PC/česká/prodávaná Doba recenzování: 5 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Již kariérní strom v rozverném grafiti stylu dává tušit, jakým směrem se tu souboje na dráze ubírají. Vše je rozkouskováno na závodní dny/víkendy, jakési regulérní srazy poloprofesionálních závodníků, mezi kterými hráč pendluje, čímž získává zkušenosti i peněžní odměny – sponzoři jsou totiž štědří a klání honorují. Ve jménu tradice se začíná se sotva průměrnou šunkou (je to Nissan 240SX), avšak soupeři nedisponují o mnoho lepší technikou, takže už po několika absolvovaných startech lze zavítat do obchodu a vhodným nákupem dílů zlepšit výkon motoru, aerodynamiku, podvozek… Zpočátku jde opravdu o ryze okruhové závodění na způsob Race Drivera, vždy na několik kol, vesměs se čtyřmi nebo osmi soupeři. Výkon startujících aut je srovnatelný, občas se ale pro zpestření dočkáte i smíšeného módu, kdy najednou závodí dvě skupiny ala FIA mistrovství GT a NGT. Ne vždy také záleží na pořadí v cíli, čas od času hraje prim i nejrychlejší kolo či takzvaný Boj o uzemí. V něm se boduje každý sektor na trati zvlášť a vítězí řidič jenž dokáže překonat nastavené časy o víc vteřinek, za což nasbírá nejvíce bonusových bodíků. • Undergroundové dědictví Musím přiznat, že ProStreet má docela pomalý rozjezd. Akcelerace ani maximální rychlost stařičkého Nissanu není nijak závratná a rozvleklý začátek hry nijak nevylepší ani neustálé dovádění na okruzích. Ačkoliv osobně nemám nic proti čistě závodním tratím, servírovat na úvod něco podobného hráčům posledních Need for Speedů je docela odvážné. Vždyť častým argumentem „tunerů“ bylo právě „chci zábavné arkádové NFS a ne okruhového Race Drivera, GTR, Live for Speed…“ doplňte si sami svého kandidáta. ProStreet naštěstí umí i další typy závodů (a vesměs jde právě o klasiku z předchozích let) vyrukuje s nimi ovšem po hezky dlouhé chvíli… nenechte se proto odradit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zmíněné kratochvíle na okruzích patří do skupiny takzvaných Grip závodů, kde jde především o čistou jízdu, držení se ideální stopy a bezpečné předjížděcí manévry – veskrze na brzdy. Po několika závodních víkendech se ale o slovo přihlásí také Drag (rychlé sprinty na čtvrt nebo půl míle) a následně i starý-známý Drift. Obě disciplíny jsou tu prakticky v nezměněné podobě (při porovnání s NFSU a spol.), vzhledem k legálnímu pojetí celé hry se však připravte na pozměněná pravidla. To ostatně platí i pro poslední, čtvrtý model závodů – a tím jsou Rychlostní výzvy. Také Speed Challenges v podstatě kopírují své kolegyně z Undergroundů, Most Wanted a z Carbonu, jen se při nich neprovokuje policie (projížděním kolem radarů a střádáním maximálních rychlostí) ani se nemusíte vyvážet a draftovat za nárazníkem, abyste byli v cíli jako první. • Drift je konečně driftem Na jedné straně je ProStreet zcela novou hrou, na straně druhé je to vlastně totéž co Carbon, jen s puncem legality. Nesmíme totiž zapomínat na fakt, že i dříve se prakticky všechny závody odehrávaly na uzavřených tratích a okruzích. Konečně změnily se jen okolní kulisy a prostředí. Tam, kde dříve zářily obří neonové šipky přehrazující ulice, jsou nyní únikové zóny s tribunami v pozadí, tam, kde byl při dragu skokánek vyzívající k letu přes zvednutý most nebo jedoucí vlak, je kvalitní asfaltová dráha bez nutnosti vyhýbat se jiným autům. Tohle už je zkrátka skoro profi závodění, tratě jsou vždy pečlivě obehnány svodidly a když už se jede na běžné komunikaci, je uzavřená a předem připravená. Všechno je prostě mnohem realističtější a skoro jako doopravdy. Pro příklad jen drifty – neříkám že nebyly (občas) zábavné, ale smykovat po namydlené a jako zrcadlo se lesknoucí silnici, s podivnou drift-fyzikou auta a ještě se snažit být co nejblíže mantinelům a v té správné bodovací drift-zóně… co to mělo být? Drift je konečně drift až v ProStreet, s vcelku realistickým jízdním modelem, na úplně obyčejném a správně zatáčkovitém úseku trati, se zcela běžným asfaltovým kobercem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ano, i tady se sbírají body (řekněme divácký ohlas a přízeň) za co nejefektnější a nejdelší smyky, ovšem celé to vypadá zcela reálně. Představte si pro příklad německý Hockenheim a jeho závěrečnou pasáž na stadionu, jak na něm řidiči pro potěchu oka zaplněných tribun driftují ostošest, v těch několika zatáčkách před cílem. Tak tohle je ProStreet. Jenom ty okruhy jsou pochopitelně vesměs bezejmenné (byť inspirované skutečnými lokalitami, kde se podobná klání pořádají) a smykující vozy jsou veskrze speciály, postavenými a upravenými jen a pouze pro jízdu dveřmi napřed, s oblaky dýmu u pneumatik, viz video: zdroj: Archiv smoke video - stažitelná verze (19 MB, 1280x720) • Připravte si větší garáž Auta jsou opravdu připravována pro každou ze čtyřech „hlavních“ disciplín hry zvlášť, přesně podle potřeb jezdce. Na okruhy to chce rychlost, přítlak, dobré brzdy nebo pečlivě vyřešenou aerodynamiku. ProStreet ovšem asi leckoho překvapí možnostmi nastavení – ty jsou na poměry série Need for Speed opravdu nevídané. Tuhost tlumičů, pružin, stabilizátorů, tlak v pneumatikách, sbíhavost a sklon kol… tipoval by ještě vloni někdo, že podobné výrazy najde v nějakém článku o NFS? A to máme jen podvozek, podobně je na tom i motor a převodovka. Chce si někdo nastavit převodové poměry nebo předstih? Žádný problém. Pro hráče simulátorů předpokládám nebude problém poštelovat si auto podle představ, ale upřímně lituji arkádové závodníky, kteří k ProStreet přejdou rovnou od Carbonu. Pravda, jsou tu závody, při kterých si vystačíte takříkajíc s továrním nastavením, ovšem až budete pravidelně prohrávat v dragu, začnete se patrně pídit po tom, jak tu káru popohnat a zrychlit. Leccos vyřeší nákup lepších dílů, to ostatní už zůstane na mechanikovi. Upgrade vozů samozřejmě zůstal zachován, jak jsme zvyklí, kdo se s vylepšováním nechce moc pachtit, nakoupí si jen tradiční výkonnostní balíčky, ti zvídavější ale mají možnost pořizovat jednotlivé díly zvlášť. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Sporťák, amerického svalovce nebo Japonce? Nezapomnělo se ani na vizuální úpravy, od obvyklých body kitů, přes přítlačná křídla až k ráfkům kol či předním kapotám a střešním vstupům sání. Chybět nemůže ani Autosculpt, hrdý výtvor EA, s jehož pomocí lze opět vytvarovat celý vůz k obrazu svému, avšak tentokrát je kladen důraz i na odpor vzduchu. Čerstvě postavené auto je možné prohnat také Dyno testem (a ověřit si výkon) či aerodynamickým tunelem. Zde je v reálném čase možné měnit tvar karoserie, zadního křídla… a hned sledovat jak se mění odpor vzduchu, přítlak atd. Vozový park čítá něco přes padesátku aut, od výrobců z celého světa. Jezdí se vesměs s modely, které známe už z minula, jen těch supersportů nám znovu ubylo. Pro tenhle typ závodění nejsou tím pravým náčiním, přesto tu je nějaké to Lamborghini, hrstka vozů Porsche a dokonce i Pagani Zonda. Jinak ale dominují japonské značky jak stvořené pro tuning, americký Ford, Chevrolet a na své si přijdou i milovníci muscle cars. Později dojde i na zajímavé bonusové kousky, jako McLaren F1 a Veyron. Už v předchozí pasáži zaznělo, že auta je třeba specificky upravovat podle typu závodů. Většinou je proto zapotřebí mít k dispozici hned čtyři krasavce pro Grip, Drift, Drag a rychlostní klání, přičemž podle výkonu či hnané nápravy je předem více-méně dáno, co se kam hodí. Například můj vymazlený Dodge Charger dělal při dragu velikou parádu, ale po menší přestavbě by se neztratil ani při driftování. V garáži lze totiž postavit hned několik variant, takzvaných projektů, a s blueprints (plány, chcete-li) se dá následně i chlubit a kšeftovat online. Pár před-upravených aut se ale dá také vyhrát – proč utrácet za nákupy, když to BMW M3 (připravené pro rychlostní závody) jezdí tak hezky a hlavně rychle. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Poškození vozů je zpět Jak známo, automobilky jen nerady poskytují tvůrcům závodních her možnost nechat své výrobky – byt jen virtuálně – sešrotovat. V tomhle směru bývají licence hodně přísné, tím spíš když jde o nelegální závody na silnici. S okruhy ale není problém a ProStreet tak může po letech znovu ukázat, že plechy se občas zmačkají, nárazníky upadnou, skla popraskají a kola tu a tam odletí. V návaznosti na nedávnou novinku, týkající se úžasně propracovaného destrukčního modelu jaký svět kdy viděl, samozřejmě nutno podotknout, že FlatOut nadále kraluje. Na druhou stranu, ProStreet není demoliční derby a jezdí v něm reálná auta. Zdejší vozy již mají jakous-takous snahu reagovat na nárazy a karoserie pomalu mění tvar nejen v závislosti na materiálu z něhož je vyrobena, ale i podle síly a směru úderu. Ono poškození po krocích (nablýskaný lak – škrábance - někdo mi okopal blatník) vlastně ani nešlo aplikovat, díky Autosculpt je totiž každý vůz originálem. Předem upozorňuji, že jsem nezkoušel, kam až lze zajít, co všechno jde zničit a nesnažil jsem se auto ani převrátit a schválně rozbít. zdroj: Archiv damage diary trailer - stažitelná verze (41 MB, HD) Dojmy ze závodů jsou každopádně pozitivní, blatníky se prohýbají, nárazníky praskají, občas něco upadne… krása. Výše vyřčené se týká především Grip závodů na okruzích, například při dragu trpí hlavně převodovka, motor a vůbec celé hnací ústrojí (není výjimečné, že motor exploduje) a při driftech kromě toho rozmlátíte asi také zád’ vozu. Inu někdy ten smyk prostě nevyjde. Poškození dle mého názoru dopadlo i na poměry EA velmi dobře a pokud někdo touží po demoličních derby, ať sáhne po jiném titulu. Skutečnou totálku lze v ProStreet zažít asi jen v rychlostních závodech (znáte z videa), kde je plyn na podlaze prakticky neustále a ručička tachometru málokdy klesne pod značku 250km/h. Převážně rovné úseky, s opravdu jen mírnými zatáčkami, ani nedávají jinou možnost a každá menší chybička (lehké vyjetí mimo asfalt nebo neuvážlivé trhnutí volantem) znamená veliké problémy. Ty většinou zapříčiní kotrmelce auta po okolí a odstoupení ze závodu. Právě tady působí nový NFS mnohdy směšně, jelikož karoserie až podezřele ochotně drží svůj tvar, na autě často zůstanou i díly, které by asi odletěly a skla občas přečkají vše bez úhony. Ale pomyslný nápis Game Over a pohled na zničený vrak je pořád lepší, než stisk tlačítka reset a opětovné zapojení do hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Vydařený jízdní model Jestliže už poškození potěšilo, chování aut na trati málem vyrazí dech. OK, ProStreet je pořád spíše arkáda než simulátor, ale pokud vezmete v potaz několik posledních uklouzaných let, vymontované brzdy (stejně nebyly potřeba) a karoserie aut přimontované spíše na vznášedlech než na podvozcích… nestačíte se divit. Hra nabízí tři profily – Začátečník, Závodník a Král – lze si tedy vybrat, jak moc vám počítač řízení usnadní. Nováčkům ochotně pomůže brzdit i zatáčet (má pak ještě cenu hrát?) a dokonce i „závodníkům“ neustále přibržduje před zatáčkou. Prostřední profil jsem proto opustil velmi brzo, což konečně doporučuji všem, a jezdil jako „král“ bez pomoci. Kdo nezůstane jen u klávesnice, může si u analogových gamepadů neřku-li volantů s pedály, povypínat klidně také ABS, kontrolu trakce a stability. S takovým nastavením pak nové NFS ze všeho nejvíce připomíná znovu právě Race Drivera a hraje se stejně dobře. Do zatáček se musí brzdit, jinak auto vyžene odstředivá síla na svodidla, draví jezdci mohou létat přes obrubníky jako zběsilí a využít se dá i jízda ve slipstreamu. Tohle jsou prostě klasické okruhové závody, nikoliv karbonová dělová koule řítící se betonovým korytem a odrážející se od zdí. Jenom je zapotřebí hrát ProStreet odpovídajícím stylem, tj. s pohledem z nárazníku či kapoty (kokpity znovu chybí) a externí kameru si nechat maximálně pro drifty. Jednak si užijete kouře od pneumatik a možná získáte i lepší přehled nad smykováním. V opačném případě za výsledek neručím, jelikož kamera za vozem mi (už jen díky svému akčně-rozklepanému pojetí) přišla pro řízení na okruzích absolutně nevhodná a přestože auta už možná nezatáčejí podle středové osy, pohled na ně zůstává pořád trochu divný. O levitujících kolech v podbězích nemluvě. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Jmenuji se Cooper, Ryan Cooper Vraťme se ještě ke kariéře. Náš hlavní hrdina je opět mužem bez tváře (on tu helmu prostě nesundá) tentokrát mu ale tvůrci nadělili alespoň jméno. Mno, Ryana Coopera bych čekal spíše v nějaké 3D akci z Divokého západu, ale nevadí, tenhle chlapík to s auty umí a pro závodění je přímo předurčen. ProStreet vlastně nemá vyloženě příběh, spíše dějovou linku – a znovu nejde o nic menšího, než stát se šampionem. Vyhrávat úplně všechno není zdaleka nutné, stačí být „jen“ nejlepším a posbírat dostatek bodů potřebných na celkové vítězství. Takže komu moc nejdou drifty, natře to ostatním třeba v dragu… a naopak. Pokud však budete dominovat, celý den ovládnete a získáte korunku pro nejlepšího, čekají vás nejen extra výhry (peníze navíc, speciální díly, žetony na opravy…) ale časem i pozvánky na zúčtování s mistry. ProStreet má pro každou disciplínu svého krále a navrch je tu ještě Ryo Watanabe – král králů a borec, jenž zvládá Grip, Drift, Drag i rychlostní závody nejlépe ze všech. Nicméně budete-li dostatečně dobří, jezdecky vyrovnaní a um i věhlas vám umožní stanout s mistry na startovní čáře, s podporou kvalitní a řádně připravené techniky se dá porazit každý. zdroj: Archiv Need for Speed ProStreet carrier video-interview - stažitelná verze (45 MB, 1280x720) •Co se nepovedlo? Doposud jsem převážně chválil, je tedy nejvyšší čas zmínit i co se nepovedlo a co by zasloužilo dodělat. Škoda je určitě arkádového pojetí hry, při kterém často úřaduje catch-up a snaha počítače mít závodní pole hezky vyrovnané a pokud možno pohromadě. Hlavně zpočátku jsem občas míval dojem, že soupeři v zatáčkách skoro stojí a čekají až se slaboučký Nissan 240 doplazí k jejich nárazníku. Jelikož na startovním roštu se mnohdy sejdou dosti různorodá monstra, neviditelná ruka vždy poladí jejich výkon tak, aby závod zůstal pořád zajímavý a napínavý. Že tím utrpí i nastavování auta a hrátky s aerodynamikou, snad nemusím zdůrazňovat. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Hra přesto působí docela nevyrovnaně, někdy se musíte o vítězství prát, jindy po několika prvních zatáčkách všem ujedete a necháte je takříkajíc v zrcátkách. Zpětná zrcátka mimochodem zcela nepochopitelně chybí a pakliže chcete mít přehled co se za vámi děje, neustále otáčíte hlavu, respektive mačkáte příslušnou klávesu. Již zmíněnou absenci kokpitů mi asi také nikdo pádně nevysvětlí, mohlo by se zdát, že výhled zpoza volantu je už překonaný, ale zahrajte si Project Gotham nebo Test Drive Unlimited. EA opět nedodali ani replaye, přitom efektní kouř, atraktivní drifty a pěkně pomačkané plechy ze závodů po nich přímo volají. Zrovna výstavní není ani umělá inteligence. Potěší občasná bota, kdy nějaký nešťastník nedobrzdí a v plné parádě napálí betonovou zed’, viděl jsem i auto na střeše. Avšak to co předvádí AI třeba hned po startu, nepotřebuje ani komentář. Světla zhasnou, všichni na to šlápnou, najednou začnou slepeckou holí šmátrat po ideální stopě, nabourají kolegu co se trápí vedle, přibrzdí, následně jakoby se rozkoukají a teprve vyrazí. Za první zatáčkou, kdy se vytvoří tradiční vláček už je to lepší, mnohokrát jsem ale s hlavou otočenou dozadu sledoval, jak se počítač marně snaží dojet mne ve vzduchovém pytli a začít předjíždět. Singlovou část hry je zkrátka nutno brát mírně s rezervou a spíše jako přípravu na multiplayer, pro zkušené závodníky to proti zmatené AI často není kdovíjaká výzva. •Solidní zpracování Herní menu jsou možná zbytečně konzoloidní a zpočátku působí dost chaoticky – inu daň za sesterské verze pro X360 a PS3. Někomu bude možná vadit také styl prezentace, s deejayem, módní přehlídkou, ukřičeným komentátorem a pouťovými balónky (rozuměj s obřími poletujícími reklamními poutači) kolem závodišť. Oproti Carbonu je to ale hodně umírněné, což se ostatně týká i grafiky, jenž konečně využívá relativně standartní paletu barev. Jinak se samozřejmě připravte na detailní modely aut a o něco méně propracované okolí, kde však postávají houfy fanoušků, pochopitelně animovaných a trojrozměrných. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší galerii 
zdroj:
tisková zpráva
Uváděnou minimální konfiguraci, 2.8 GHz procesor, 512MB RAM, grafiku s 128MB paměti a podporou pixel shaderů 2.0 bych raději nebral moc vážně a před případným nákupem hry raději otestoval demo. Hardwarové nároky ProStreet jsou celkem vysoké a hra možná ne zcela ideálně optimalizovaná. Chvíli se můžete radovat z více jak 40 snímků za vteřinu, aby hned vzápětí FPS kleslo pod třicet – na několika okruzích jsou taková místečka, kde nový NFS bez zjevné příčiny zpomalí. Pokud vám hra neběží na odpovídajícím HW uspokojivě, nezbývá než najít ty správné ovladače nebo si pohrát s nastavením vertikální synchronizace. Majitele kvalitní aparatury dozajista potěší solidní zvuky motorů, ve kterých se bohužel trochu ztrácí hudba (tradiční deviza série NFS) v tom věčném komentátorově hulákání by ale na poslech stejně nebyl klid. gameplay video - stažitelná verze (131 - 434 MB, HD) Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery, Cheaty... Související články: Dojmy z prezentace, Preview z května 2005, Novinky, Recenze předešlých dílů Need for Speed |
| Marek Beniač | |
| autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |
