| Autor: Nukem Publikováno: 16.dubna 2005 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: anglická+česká/finálníDoba recenzování: 3 dny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Bez obalu... Druhým lákadlem pro hráčovo oko by měly být všudypřítomné fotky a plakáty spoře nebo zcela neoděných dívek. Hra je jimi doslova prošpikována a není snad místnosti, kde byste na nějakou takovou slečinku nenarazili. Je jich tu kupodivu mnohokrát více, než mrtvých těl. A je jedno, zda jde o vězení (tam by to člověk chápal) nebo o nemocnici. Ovšem pokud byste hledali nějakou souvislost mezi pokleslou morálkou obyvatelstva a naším příběhem, budete pátrat marně. Jde maximálně jen o symbol. Na povrchu jde o „čisté“ prostředí nemocnice, kde na chodbách visí velmi sugestivní plakáty varující před alkoholem, drogami či pohlavními chorobami. Avšak za dveřmi, kam normální člověk nevkročí, nacházíte plakáty, časopisy a knihy, jejichž obsah stojí v kontrastu s morálním poselstvím všudypřítomných vývěsek. • .. a bez skrupulí Takže jediné, co tu ještě chybí, tedy vlastně nechybí, je obhroublá mluva. Hlavní hrdina je sice inteligentní člověk, ale občas nechodí pro slovo daleko. Oproti mému očekávání byla však frekvence neslušných výrazů docela nízká. V porovnání s některými americkými válečnými filmy (Četa, Apokalypsa, Bratrstvo neohrožených apod.), je náš hrdina chodícím slovníkem spisovné angličtiny. Také obscénní texty, slibované v jedné z našich dřívějších novinek, se zde nějak nekonají. Tedy alespoň mně to tak nepřišlo, a to už je co říct ;-) Patrně byly nahrazeny jen větší dávkou hrdinova smyslu pro drsný humor či, chcete-li, cynismus. 
zdroj:
tisková zpráva
Možná to někomu připadne ohavné, ale celkem jsem se zasmál, když jsem jen tak ze zvědavosti použil sekyrku na ruku mrtvoly mladé ženy v pitevně, načež hrdina situaci komentoval slovy: „Je libo manikúru, madam?“, tónem seriózního zaměstnance pařížského salónu krásy. Mimochodem, jeden prstík je třeba utnout, ale ne této nebohé ženě. • Grafika boduje To, co hře opravu sluší je grafika, byť vyvedená jen v jediném rozlišení 1024×768. Předrenderované interiéry nepostrádající smysl pro detail a velmi věrně navozují atmosféru paniky, jaká tu musela panovat možná ještě před pár hodinami. Věci poházené po zemi, neuklizená sociální zařízení, všechno opuštěné ve spěchu. Do toho krvavé stopy, ale jen málo skutečných mrtvol a ani ty nejsou zase tak příliš zohavené. Asi nejvíce sugestivně působí nebožák, visící v tmavé chodbě zavěšen za paže proti oslnivě bílému světlu. Bohužel mnoho místností je hodně tmavých, což má sice dobrý vliv na atmosféru, ale špatný vliv na hratelnost. Ozvučení hry již tak perfektní není. Hudba není většinou hudbou, ale jde pouze o hluboké táhlé tóny. Blízké okolí se pak vyznačuje mrtvolným tichem, které občas naruší třeba tekoucí voda, prskající vypínač apod. Dabing hlavní postavy je dobrý, jakož i většiny ostatních, několika málo živých jedinců. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Co se to tu k čertu děje? Pokud vám dosavadní odstavce připadly v jádru pozitivní, pak se nyní nacházíme ve zlomu, neboť se na následujících řádcích, popisujících především hratelnost, chvály už asi nedočkáte. Jak jsem uvedl na počátku, cílem hry je pomoci hlavní postavě rozpomenout se na to, kdo je a proč se všichni kolem válí po zemi a nechtějí se s ním bavit. Veškeré tyto informace budete nacházet v poznámkách, úředních lejstrech, v počítačích a později i od živých lidí. 
zdroj:
tisková zpráva
Cesta k těmto informačním zdrojům je však blokována množstvím zamčených dveří (také byste při panickém úprku z místnosti za sebou zamknuli?), kódových zámků a hesel. Celá hra vlastně stojí na tom, jak najít klíč či heslo, dostat se do zamčené místnosti a tam najít klíč od jiných dveří. K tomu vám samozřejmě poslouží nevelké množství předmětů, jež se ale utápí mezi klikatelným balastem, který má za úkol pouze komplikovat pátrání. Navíc aktivní místa či předměty nejsou nijak odlišitelná od neaktivního pozadí, což ve spojení s tmavými scénami ústí v nepříjemný pixelhunting, tedy šmejdění kurzorem myši po obrazovce a hledání něčeho, na co se dá kliknout.• Trucovitý kurzor To ovšem není všechno. Navíc je totiž často nutné mít připraven ten správný typ kurzoru. Tedy buď prohlížení, mluvení, braní nebo používání. Tak například, chcete-li sjet výtahem do pitevny, je třeba stisknutím knoflíku jej přivolat. Jenže pokud zrovna nemáte navolen kurzor pro používání předmětu, potom se najetí myši nad knoflík vůbec neprojeví. Normálně jsme zvyklí, že najedeme-li myší nad aktivní místo, kurzor se změní na nejvhodnější akci nebo alespoň na prohlížení. V Midnight Nowhere tomu tak občas prostě není. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Co se týče logičnosti úkolů, tak je na tom hra dobře. Teď si nevzpomínám na nic, po čem bych se musel udeřit čelem o stůl a mělo to souvislost s podivným vyřešením nějaké hádanky. Zhusta se mi to ale stávalo, když jsem po půl hodině bezradného bloumání po místnosti čirou náhodou narazil na aktivní místo, ačkoliv bych přísahal, že jsem tam už hledal. Občas za to mohla asi má nedůslednost nebo snad únava, jindy zase hodně tmavé kouty či celé místnosti. Sice lze ve velmi chudých nastaveních hry zvýšit jas, avšak ten má neblahý vliv na čitelnost obrazovek několika počítačů, se kterými musíte pracovat. Tady je třeba jas opět snížit. 
zdroj:
tisková zpráva
Práce s inventářem je snadná a hlavně z něj většina dále nepotřebných předmětů mizí. Ačkoliv je obvykle jasné, co jste sebrali, určitě by neškodil podrobnější komentář při prohlížení předmětů v inventáři. Pokud jste bezradní, zkuste otevřít inventář, navolit kurzor pro akci a proklikat všechny předměty, možná se některý z nich změní. Kombinovat lze tak, že uchopíte jeden předmět, pak zvolíte kurzor pro akci a kliknete na jiný předmět. Naštěstí je aktuální množství předmětů v inventáři střídmé a, jak už jsem řekl, hádanky jsou logické, takže metodu pokusu všeho na vše nebudete asi příliš často používat.• Nevěřte technice Jedním ze stálých předmětů hrdiny je kapesní počítač (dá-li se tak ono zařízení s monochromatickým dotykovým displejem nazvat), který najdete asi po první třetině hry. Do něj si pak hrdina ručně psaným textem ukládá některá hesla, jež jsou ale občas špatně čitelná (kdo zkoušel prvně psát na PDA v režimu graffiti, ten ví, o čem mluvím). V jednom případě je heslo dokonce chybné, když si místo čísla tři zapsal jedničku. A jen tak na okraj - pokud vám nepůjde vkládat heslo do některého z počítačů, není to tím, že by to nemělo jít, to jen se hra tak momentálně rozhodla. V takovém případě doporučuji se od počítače vzdálit a zase k němu přisednout. • I pro slabší stroje Ač by výše zmíněné chyby a nedodělky implikovaly i možnou nestabilitu hry, není tomu tak. Hra se chovala až na výjimky slušně a ani jednou nespadla. Jen asi ve třech případech jsem se dostal do situace, kdy kurzorem sice šlo hýbat, rovněž i vyvolat inventář a vybírat z něj předměty, postavou jsem ale pohnout nemohl, ani měnit typ kurzoru. Ve dvou případech pomohlo jen nahrání současné pozice, v jednom bohužel nepomohl ani restart hry a nahrání inkriminované pozice. Musel jsem použít jednu z předchozích pozic a kousek dohrát. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Co je na hře ale asi nejsmutnější, je její rozuzlení. Pokud neuvažuji nestandardní, ale o to asi reálnější konec příběhu, musím konstatovat, že ani po závěrečném filmečku nemám až tak úplně jasno. Mohu se pouze dohadovat, co se vlastně přihodilo, ale jistý si tedy nejsem. Stejně tak nejasná je pravá totožnost hrdiny. Je skutečně tím, kým se na konci zdál být? Nebo je pravda ještě trochu jiná? Dokonce si nejsem úplně jistý rokem, kdy se příběh odehrává. V intru se hovoří o roce 2019, všude ve hře se válejí lejstra s rokem 2015 a v jedné místnosti visí plakát s dívkou roku 2025. Takže buď jsem málo chápavý nebo je chyba jinde, v nedostatečném množství konkrétních informací. 
zdroj:
tisková zpráva
Hra na svém počátku možná slibuje zajímavý příběh, ale bohužel velmi rychle je celé pátrání degradováno pouze na hledání klíčů a hesel, s jejichž pomocí se nejprve dostanete z nemocnice, aby vás záhy nato zavřeli do vězení. Následuje opakování celého scénáře, jen v jiném prostředí. Nakonec nemohu ani říci, zda jsem záhadu vyřešil nebo mi bylo dopřáno jen jistých iluzí o skutečném pozadí příběhu. Jen kvůli pixelhuntingu mi dokončení hry trvalo asi dva dny.Zhodnocení české verze hry Původně měla česká verze této adventury vyjít na jaře 2004, ale dočkali jsme se ji od Cenegy až o třičtvrtěroku později. Musím přiznat, že v době ohlášení prací na lokalizaci jsem si dokázal představit řadu zajímavějších her, které by si spíše zasloužily překlad než tento počin z Ruska. Je ale potěšitelné, že ačkoliv Midnight Nowhere je průměrnou adventurní hrou, na kvalitě lokalizace se tento fakt neprojevil. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Petr Ticháček se tradičně dobře popral s mnoha někdy až záludnými monology hlavního hrdiny, které tak neztratily nic z osobitého černého humoru originálu. Avšak pouze monology a několik dialogů tvoří asi jen třetinu z toho, co bylo třeba upravit. Midnight Nowhere CZ muselo být překladatelskou noční můrou - velké úsilí totiž bylo třeba vynaložit na překlad a především úpravu nespočetného množství různých bizardních plakátů, novinových útržků, knih, varovných cedulek, hlášení počítačových terminálů, nápisů na zdech apod. Samozřejmě nechybí ani titulky k několika animovaným sekvencím. Sice se najdou nápisy, které zůstaly beze změny, je jich ale zanedbatelné množství a navíc nemají vůbec žádný význam - většinou jsou malé a špatně čitelné, případně se po jejich nakliknutí překlopí do české podoby. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vzhled plakátů je prakticky shodný s jejich předlohami, lokalizační tým měl patrně přístup k neotextovaným předlohám, takže asi nebylo třeba originální texty nějak retušovat (a pokud snad ano, pak to není poznat). Použito bylo velké množství fontů a to jak těch „tiskařských“, tak i „ručního písma“. Během hraní jsem si kromě záměny „mi“ v „my“ nevšiml žádných dalších chyb a ani stabilita hry nebyla lokalizací porušena. Součástí Midnight Nowhere za budgetovou cenu 559 Kč je přeložený 50ti-stránkový manuál, jehož první polovina je česky, druhá pak slovensky. Jeho obsahem je krátký úvod do příběhu, popis ovládání a upozornění, že jak manuál, tak hra samotná podléhá autorskému zákonu. Na upozornění pro osoby citlivé na blikání se tak už nedostalo. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z české verze hry najdete v naší sekci screenshotů Celkově jde tedy o profesionálně provedenou práci, přičemž vynaložené úsilí a investice na lokalizaci přesáhly míru, kterou by si tato hra zasloužila. Jenomže, kdo to tehdy při podpisu smlouvy s ruskou Bukou mohl tušit... Stáhněte si: Demo, Video, Trailer... Související články: Novinky |
| Nukem | |
| autorovi je 30 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora) |
