Legend: Hand of God - recenze
zdroj: Archiv

Legend: Hand of God - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

4. 9. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Souboje s velkými protivníky, volba dvou povolání a nezvyklá průvodkyně hrou. I tak se snaží nové akční RPG nalákat všechny, kteří nechtějí čekat na třetí Diablo.

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 4.září 2008
Verze hry: review/PC/anglická
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: Archiv
Souboje s velkými protivníky, volba dvou povolání a nezvyklá průvodkyně hrou. I tak se snaží nové akční RPG nalákat všechny, kteří nechtějí čekat na třetí Diablo. Po jeho odtajnění se hlad po hrách v tomto žánru ještě zvýšil. Nebo si to alespoň myslí tvůrci titulu Legend: Hand of God, který nekorunovaného krále žánru v mnoha ohledech kopíruje. V docela slušném úvodním filmečku uvidíte otevření magického portálu, ze kterého se vyřítí spousta goblinů, démonů a další chamradi, která začne tropit pěknou neplechu.

Náš milý hrdina, říkejme mu třeba Targon (ono vám ani nic jiného nezbývá, jelikož jméno nezměníte), běží potvorám v ústrety, ale končí v bezvědomí na břehu řeky. Probudí ho až jeho kamarádka, malá víla, která vám bude na celém putování věrnou průvodkyní. A ne, opravdu se jí nezbavíte. Funguje totiž jako kurzor... Našemu milému rekovi nezbývá, než vypátrat, jak portál zničit. Brzy zjistí, že jediným prostředkem k jeho zavření je amulet Hand of God, a vydá se jej tedy hledat. Respektive jeho části.

Pět cest, deset povolání
No, příliš nápaditý příběh nás vskutku nečeká. A s tvorbou postavy to není jiné. Tedy, tvorba. Hrdina je pevně daný nejen co se jména týče, ale i co do vhledu a úvodních charakteristik. Hned po probuzení v trávě si ale můžete zvolit dvě z pěti specializací. Trochu to připomíná kombinaci dvou povolání v Titan Questu (vlastně ne trochu, ale hodně). Mezi pěti specializacemi nečekejte nic zvláštního: je tu cesta bojovníka, padoucha (zloděje, ctíte-li tradiční fantasy povolání), magie, přírody a víry. Dvojic je tedy celkem deset, přičemž každá nese jiné označení. Třeba volbou cesty bojovníka a víry s stanete paladinem, výběrem zlodějské a přírodní specializace vytvoříte zvěda.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Specifické vlastnosti
Specializace nejsou primární nebo sekundární, ale rovnocenné. Je tedy jedno, zda volíte bojovník/mág nebo mág/bojovník. Každá specializace nabízí unikátní set schopností, při postupu na vyšší level přitom obdržíte do každé ze dvou oblastí po jednom bodíku. Ty klasicky přihazujete do schopností, na určitých úrovních si pak můžete pořídit novou. Při probírání skillů zjistíte, že autoři fantazii uzdu vážně moc nepopustili.

Bojovník si zlepšuje brnění, práci se štítem či různými typy zbraní, vrcholem jeho umění je kruhový útok, při kterém poseká všechny kolem. Přírodní mužík si libuje v různých druzích střeleckých útoků, muž víry je pak v podstatě knězem s léčivými a ochrannými kouzly. Klasický je i mág a lump – prostě pár útočných kouzel v případě prvním, a boj se dvěma zbraněmi a několik zákeřných útoků v případě druhém.

Od nuly k velmistrovi
Než ale dosáhnete na všechny schopnosti, bude to nějakou dobu trvat. Zpočátku je leveling dost rychlý, pak se vcelku klasicky zpomalí. Na svých cestách pobijete mraky nepřátel, a kromě hlavní linie splníte také pár vedlejších questů. Tedy, budete-li chtít, samozřejmě. Jde o více méně tradiční úkoly (najdi ztraceného syna, sežeň nové kolo k polámanému vozu, zabij támhletoho, pokecej s támhletím...), ale to nijak moc nevadí. Horší je spíš fakt, že jich není zrovna mnoho, respektive jsou většinou soustředěny do jednoho místa, obvykle vesnice nebo kempu.

V poměrně rozsáhlém světě se tak pohybujete většinou jen po ose hlavního příběhu nebo se jen tak poflakujete divočinou, abyste zmydlili nějaké nepřátele a získala cenné zkušenosti či poklady. Je fajn, že krajina je v některých místech relativně otevřená a na rozdíl od mnoha jiných akčních RPG si tak nebudete připadat jako v úzkém koridoru. Tedy, alespoň v některých pasážích hry.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Stereotypní boje
Bitky probíhají vcelku klasicky držením levého myšidla, pravým nebo prostředním pak aktivujete předem zvolené akce (speciální útok, léčivé kouzlo, blesk, štít...). Docela hezky vypadají boje s některými bossy či velkými protivníky, jako jsou minotauři nebo trollové. Váš bijec se totiž zbraní ohání jinak než proti běžným soupeřům, a snaží se třeba vyskočit Zvětšit zdroj: Archiv do úrovně protivníkovy hlavy a bacit ho kladivem mezi oči.

Časem se i tyhle akce omrzí, stejně jako běžné boje. Stereotyp se prostě dostaví, pro někoho dřív, u jiného později. Nevariabilní bitky jsou neduhem mnoha akčních RPG, a v případě Hand of God hraje negativní roli i výše zmíněný neoriginální výběr speciálních schopností.

 Chvíli selanka, chvíli peklo
Abychom ale jen nehaněli: Docela se mi líbí třeba postupné zakrvavování zbraní s tím, jak tlučete neřády, a také krvavé šrámy na těla ústředního hrdiny s tím, jak neřádi tlučou vás. Ona grafika vůbec celkově není špatná; docela hezké prostředí v exteriérech i interiérech doplňují slušně vymodelovaní a animovaní nepřátelé. I Targon vypadá dobře, a klasicky se jeho vzhled mění podle vybavení. A třeba obrovské kladivo nosí docela stylově. Horší už je ozvučení: třeba u některých rozhovorů – ač nejsou nijak dlouhé – budete kvůli nevýrazným hlasům nudou zívat.

Na hratelnosti titulu bohužel nepřidává velice nevyrovnaná obtížnost. A to nemám na mysli klasický problém ubozí nepřátelé versus neporazitelný boss. Zde je problém i s běžnými protivníky, kdy leckdy při příchodu do nové lokace narazíte na o hodně drsnější protivníky než o pár vteřin dříve. Třeba poté, co se probijete zástupy goblinů a přejdete most, vyskočí na vás lapkové, kteří představují nepřítele o několik úrovní tužšího. Každý souboj pak znamená spotřebování několika lektvarů. Nebo návrat zpět do již prozkoumaných míst a nahánění zkušeností opakovaným zabíjením potvor. Což je nuda

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Rychlé cestování a kupa předmětů
Naštěstí se dá po krajině relativně rychle cestovat pomocí teleportů. Stačí aktivovat speciální obelisk a můžete se jednoduše přenést k jinému. Na cestování odkudkoliv ke zvolenému obelisku pak spotřebováváte runové kameny, které ovšem celkem hojně vypadávají ze zabitých nepřátel, stejně jako zbraně, brnění, amulety či hojivé lektvary. Samozřejmě tu platí klasické diablovské pravidlo, že z kohokoliv může vypadnout cokoliv, takže až sejmete dotěrného ptáka a zbude po něm kroužková košile, nedivte se.

Potěší, že při sebrání výrazně lepšího kousku nežli máte momentálně na sobě se ozve kamarádka víla a na dobrý úlovek vás upozorní. Stejně jako třeba na skrýš s pokladem. S většinou věcí samozřejmě můžete obchodovat, případně si něco uložit na horší časy do úschovny (která se zpřístupní až po splnění jednoho z questů z úvodu hry). Samozřejmě tu máme předměty různé kvality i vzácnosti... a tak dále a tak dále, prostě klasika.

Nešikovné oblékání a další chyby
Navlékání zbroje a zbraní na našeho hrdinu je bohužel poměrně nešikovné. Na první pohled je možná atraktivní, že předměty nepřetahujete z baťohu do klasických slotů, ale přímo na postavu. Jenže ono je to dost nepřehledné a zjistit statistiky věcí, které máte zrovna oblečené, někdy vyžaduje hledání správného místa, na které je třeba najet kurzorem (vlastně vílou).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv zdroj: Archiv
další obrázky v galerii

Kromě stereotypní náplně a některých výše zmíněných neduhů jsou ve hře i různé zbytečné bugy. Třeba když si nasadíte určitý amulet, vlaje za postavou jak šála a navíc je nepřirozeně velký. Jindy se zas zaseknete za křoví či za strom. Naštěstí ne úplně, ale i zdržení v běhu je otravné). Škoda, škoda.

Zvětšit zdroj: Archiv Časem nuda
Legend: Hand of God zprvu nevypadá úplně zle. A docela dobře se i hraje. Poměrně brzy se ale dostaví stereotyp a také nuda. Pár originálních prvků, jako je mluvící víla místo kurzoru nebo na oko hezké souboje velkými protivníky, atmosféru bohužel nezachrání. Pokud máte absťák, Hand of God si chvíli klidně zahrajte. Pokud chcete ale skutečně kvalitní akční RPG, počkejte si radši na Diablo III. Nebo se vraťte ke „dvojce“ či k antické alternativě Titan Quest.


gameplay video

Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa...

Související články: Rozhovor, Novinky...

 
Jiří Sládek
autor je šéfeditorem portálu TN.cz







 
 

Nejnovější články