GTR 2 - mega-recenze
9/10
zdroj: Archiv

GTR 2 - mega-recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

11. 10. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Šampionát FIA GT se točí kolem závodů těch nejrychlejších a nejkrásnějších produkčních vozů či ryzích sporťáků. Usednout za jejich volant a zkusit je řídit můžete i vy ve virtuálním světě realistického simulátoru.

Autor: Cappy
Publikováno: 11.října 2006
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: Archiv
FIA GT se točí kolem těch nejrychlejších a nejkrásnějších produkčních vozů. Vozů Gran Turismo a ryzích sporťáků, které spolu v závodech na 3 hodiny nebo vzdálenost 500 km závodí kolo na kolo. Můžete si je vyzkoušet i vy, pokud ve virtuálním světě simulátoru FIA GT Racing Game 2 zavítáte na ty nejlepší a nejslavnější závodní dráhy v Evropě a na hypermoderní okruhy v Asii.

Výlet do nedávné historie
FIA GT série odstartovala v roce 1997, a nutno dodat, že hned pěkně zostra. V kategorii GT1 se hned objevily BMW McLaren F1, tedy svého času absolutně nejrychlejší sportovní automobily jaké se mohly objevit na normálních silnicích, dále Porsche GTI, Lotus GT, a Chryslery Viper soupeřící v kategorii GT2. V roce 1999 série doznala zásadních změn. Kategorie GT2 byla přejmenována na GT a GT1 byla zrušena úplně. V letech následujících pak vznikla kategorie N-GT určená pro "více sériové" vozy jako je Porsche 996 GT3-R a byla zformována kategorie GT pro vozy Ferrari 360. Ty jsou ostatně základem startovního pole dodnes.

Vrcholem a prubířským kamenem sezóny 2001 se stal vytrvalostní závod Proximus 24 hodin, který se jel na okruhu poblíž Belgických lázní Spa. V šampionátu už zůstal a tak s následujícími roky rostla prestiž závodů a do startovního přibyla řada značek od renomovaných i méně renomovaných výrobců. Jak se určitě sami přesvědčíte ve hře GTR2, FIA GT série dnes obsahuje to nejlepší co lze nalézt v garážích a v prestižních sbírkách světových milionářů. Dostupný je ročních 2003 a 2004, do kterého zasáhli i naší jezdci, Tomáš Enge a Robert Pergl s Ferrari 360 Modena týmu MenX.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Hlavní nabídka
GTR 2 je oficiální hrou šampionátu. Mají jí na svědomí SimBin Development Team a 10Tacle Studios, jejichž logo se vám představí hned po spuštění hry. Dále následuje povedené intro s přehlídkou atmosférických efektů v podobě provazců deště, přelivů a problesků slunce, stromů ve větru a některých závodních automobilů zachycených přímo v akci v těsných soubojích na závodní dráze. Pak už následuje in-game menu podkreslené, musím říci, že velmi vkusně zvolenou a hodně slušnou hudbičkou od Dr. Stephen Baysted. Stop je celkem 7 a zahrnující: Assassin, Impact, Head to Head, 24HRS, GTR Trance 2 a mnou velmi oblíbené songy SPA 24 hours a GTR Monza grazie, kterýžto počin končí snovým zvukem pneumatické vrtačky a záštěkem do omezovače vytočeného motoru Ferrari...

Při prvním spuštění si vytvoříte profil a pak už je vaším hlavním partnerem v navigaci main menu (hlavní menu). Rozsah všeho, co na vás z obrazovky hledí, jasně dokumentuje, jak moc se autoři s hrou piplali. Jako nováček byste ale měli začít s položkou "Driving School", kde se naučíte základům zacházení se supersportovním vozem. Správně akcelerovat, brzdit, zatáčet, projíždět šikany a vracečky, držet správnou stopu, předjíždět - ale hlavně, získat z vozu náležitý respekt. To je hlavním cílem kurzu. Nemylte se, není žádnou náhodou, že jsou v reálném životě hřbitovy plné řidičů a spolujezdců supersportovních vozů. Šlápnout na plyn a rozjet to na 220 km/h není s pětiset koňovou bestií žádný problém (a nepochybně to zvládne každý namachrovaný blbec). Ale jen ten, kdo není rozumu mdlého a má všech pět pohromadě, ví, kdy je čas zpomalit a kdy se dá ještě bezpečně zastavit.

Driving School podrobněji
Zvětšit zdroj: Archiv Řidičská škola je perfektně zpracovaná. Po malých kouskách posouvá vaše schopnosti kupředu. Napřed trénujete jen krátké úseky jednotlivých tratí/okruhů. Vždycky máte napřed možnost sledovat, jak se to správně dělá nebo lehce potrénovat, pokud to nechcete zkoušet hned na ostro. Cílem je projet jednu nebo dvě zatáčky a naučit se to tak, abyste to zvládli lépe, než váš virtuální oponent (tzv. Ghost car). Na silnici vám k tomu svítí barevný pruh široký přibližně asi jako rozchod vašich kol a vyznačuje ideální, tedy nejbezpečnější a také nejrychlejší stopu, které byste se měli držet. Místa a úseky, kde máte brzdit, jsou označena červeně. Místa kde máte pustit plyn jsou bledě modrá a místa, kde na máte držet plyn na podlaze co to dá, jsou tmavě modrá.

Když takto po jednotlivých úsecích zvládnete celý okruh, je v další fázi řidičské školy barevný pruh nahrazen pruhem svítivě zeleným. Tato zelená stopa je barevně jednolitá a nepřerušovaná a už neznázorňuje body, kde máte brzdit a kde naopak přidat plyn. Musíte si všímat objektů a záchytných bodů, jako jsou cedule kolem trati, a hledat si orientační místa, která by vám prozradila, kde se nachází brzdné body - tedy to místo, kde je vhodné začít brzdit.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Když začnete brzdit moc brzy, budete pomalí. Když příliš pozdě, netrefíte ideální nájezd do zatáčky nebo, nedej bože, vyletíte z trati. Prubířským kamenem jsou pak poslední fáze školy. Zmizí veškeré ukazatele ideální stopy, zmizí zelená čára, váš protivník výrazně zrychlí a ještě vám to v některých případech udělají složitější tím, že vám pustí déšť a hektolitry vody na trať, které pořádně kloužou.

Kdo se ani v tomto testu "neutopí" a zvládne ho na jedničku, dostane vedle klasického hodnocení "succes", kterými se odemykají bonusové šampionáty a tratě, také "gold gear" za každý zvládnutý úsek, který slibuje zvláštní odměnu. Hra dále nabízí Open Practice (Volný trénink), Time Trials (závody s časem), Race Weekend (závodní víkend), 24 Hour Races (závody na 24 hodin), Championchips (šampionáty) a také možnost hraní po lokální nebo internetové síti.


 Jdeme závodit
Zvětšit zdroj: Archiv Dejme tomu, že nechcete jít rovnou na šampionát a chcete se s hrou blíže seznámit přes tzv. volný trénink. Ten slouží k privátnímu nebo neprivátnímu testování. Zvolíte si trať (pokud jí máte "odemčenou", tak svítí v nabídce bíle a ne šedivě), zvolíte si kategorii vozů (třídu) a vyberete vám milé auto. Aut je nejméně 28 a jenom třeba v autech Ferrari 360 Modena je na výběr ze 14 různých zbarvení, vždy podle konkrétního startovního čísla a týmu, podle reálné předlohy.

Ke "kochání se" slouží virtuální showroom, kde si každé auto můžete prohlédnout ze všech směrů, přiblížit si jednotlivé detaily nebo si přečíst jeho technické specifikace, abyste měli pokud možno co nejlepší stroj a všem to pěkně natřeli. Samozřejmě, kdo je vysazený na počet koníků, bere Masserati MC12, protože má vyladěný motor z Ferrari Enzo, kdo má radši pořádný točivý moment, sáhne po nějakém americkém svalovci, jako je Corvette C5 nebo Chrysler Viper.

Pak už stačí navolit, jestli má pršet a když, tak jako moc, jestli pořád nebo náhodně a taky hodinu, kdy to má všechno vypuknout, neboli začátek jízdy. Pokud jsem správně počítal, tratí je dostupných 33 - včetně brněnského Masarykova okruhu - a to je myslím dostatečné na to, abyste si zajezdili do sytosti.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Nastavení vozu
Jakmile se ocitnete na trati, lépe řečeno, v boxech, nastanou ty pravé šachy, které dělají simulátor simulátorem. Notoričtí ladiči si hlavně budou všímat záložky "garage", která zprostředkovává přístup k nastavení vozu (setupu) a záložky "MoTeC", která slouží k nastartování diagnostického softwaru MoTeC i2 Pro běžícího na pozadí a sloužícího ke sledování telemetrie vozu. Kdo četl naše dojmy z dema nebo předcházející recenzi na původní GTR, ten asi jistě ví, o čem teď bude řeč. Tuto hru přímo zdobí možnost poštelovat úplně každou pitominu.

Tlumiče, pružiny, světlou výšku, pastorek řízení, záklon rejdového čepu, podložky, příčné stabilizátory, velikost otvoru pro chladič, rozložení poměru brzdných sil na přední a zadní nápravě a všelijaké další serepetičky, které ani nemá cenu všechny vyjmenovávat, protože je jich strašně moc. Začali bychom množstvím benzínu v nádrží a za dvě hodiny skončili seřízením sedačky pilota. Popis toho, co na co má vliv, co změnit a co ne, je pak pomalu na elaborát o 100 stranách. Vám by měla pro začátek stačit informace, že čím je měkčí předek vozu a tvrdší zadek, tím je auto přetáčivější. Chce se mu lépe do zatáček, ale také může být extrémně přetáčivé a každý pokus zatočit může končit smykem a v hodinách.

Zvětšit zdroj: Archiv Stěžuji si na to neustále a budu si na to stěžovat znovu. Nastavení je sice bohaté co do možností, musím říct, že mě vyhovuje naprosto, ale otázka je, jestli je únosné i pro normálního smrtelníka, který ani netuší, co si pod jednotlivými technickými pojmy představit. Osobně totiž nepředstavuji "typického hráče". A bohužel, ladění a celý "setup" není právě intuitivní. Pro občasné hráče by tu měly být nějaké posuvníky, cokoliv, s jasným znázorněním výsledného efektu každé změny na to které konkrétní auto, jako to měl kdysi ztvárněný stařičký Viper Racing. I když samozřejmě vím, že tato hra není určena pro milovníky formulek od Accolade, přijde mi absence takových pomůcek jako škodlivá, zejména vzhledem k rozšiřování herní komunity žánru automobilových simulátorů.

Nápověda k tomuto tématu je ve hře nedostatečná. Navíc se v ní zapomíná na tu skutečnost, že celým smyslem nastavení vozu není jenom to, aby se vůz lépe řídil, ovládal, od toho je tam ostatně pilot, aby se s tím popral. Nastavení se ale hlavně dělá kvůli tomu, aby se zajistila maximální trakce a maximální přenos výkonu na vozovku. Auto prostě nebude rychlé, pokud se mu budou v každé zatáčce protáčet kola, nebude ani rychlé na rovince, když kola na každém drobném hrbolku nadskočí, protočí se ve vzduchu a při dopadu na dráhu dostane motor takovou facku, že se málem zastaví...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Obtížnost
Autoři ve ztvárnění reality zašli hodně daleko. Mám-li navázat na předchozí odstavce, tak se to hlavně týká ztvárnění dynamiky vozu, jednotlivé interakce s herní fyzikou a okolním prostředím. V této hře prostě všechno souvisí se vším. To se odráží hlavně na obtížnosti, která je pekelná. Naštěstí si i obtížnost můžete nastavit, určit v hlavním menu v položce "realism".

Možnosti jsou celkem tři. Novice (nováček), Semi-Pro (pokročilý, polo-profesionál) a Simulation (simulace). Od sebe se vzájemně liší mírou podpory, která je řidiči povolena v rámci elektronických stabilizačních a pomocných kontrol. Na obtížnost "Novice" můžete mít zapnutou pomoc řízení, brzdnou asistenci, pomoc stability, obnovení z přetočení, můžete si vypnout zničitelnost, máte povolenou automatickou převodovku, trakční kontrolu, protiblokovací brzdný systém i automatickou spojku, včetně možnosti "magicky" resetovat auto pokud se zahrabete někde v kačírku a nemůžete ven a ještě pár dalších věcí.

Zvětšit zdroj: Archiv To na obtížnost Simulation už je řada těchto věcí omezena nebo přímo nedostupná a nedá se zapnout. Vám nezbývá, než se s tímto na trati vypořádat, a můžu vám garantovat, že to není taková sranda jak to na první pohled vypadá. Vypnout kontrolu trakce třeba na mokru je, i když se oproti původní hře GTR auta trošku zklidnila, naprostá bláhovost a nekouká z toho nic dobrého. Tím chci říct, že smekám před těmi, kteří tyhle 650 koňové příšery na mokru zvládnou.

 Ovládání
Další kapitola sama pro sebe. Kdyby tento článek byl recenzí nějaké arkády, asi bych na tomto místě měl poreferovat o kontrolních šipkách a mezerníku jako ruční brzdě a tím bych pravděpodobně skončil. U GTR2 se to nedá z toho důvodu, že je celá klávesnice a doslova každé tlačítko obsazeno nějakou funkcí, obvykle hodně důležitou funkcí, přičemž některá tlačítka fungují jako přepínače. Nemají jenom polohu zapnuto/vypnuto, ale více než dvě polohy, třeba tři nebo čtyři. Svého času jsem někam šáhnul do klávesnice a něco omylem stisknul, takže se mi přestala zobrazovat kontrola zařazeného rychlostního stupně uvnitř vozu (v kokpitu). Nesignalizovala, jestli mám zařazenou jedničku nebo pětku nebo co vlastně. Prostě se ani nehnula, svítila na ní "dvojka tím to haslo. Než jsem přišel na to, které tlačítko to zase zapíná, strávil jsem tím skoro 20 minut.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Ovládání je nutné pečlivě nastudovat, nacvičit, a držet v paměti. Při cestě k doplnění paliva a přezutí do boxů je nemyslitelné zapomenout, kde se zapíná omezovač rychlosti a při nočních závodech je potřeba vědět, kde se zapínají světla. Tato složitost ovládání je částečně na škodu - na druhou stranu je podstatnou části hry, která si klade za cíl být simulátorem se vším všudy. Jako ovládací prvek tak může sloužit klávesnice, myš, volant s force-feedbackem (Logitechy MoMo jsou předvolené) nebo bez něj - nebo jakákoliv kombinace předešlých ovladačů. V podstatě je úplně jedno, jaký druh klávesnice nebo volantu máte, alespoň v tom smyslu, že můžete nastavit citlivost a vyladit nechtěné prodlevy tak, aby se vám hra ovládala naprosto komfortně.

 Závody ještě jednou - aneb Time Trials
Time Trial je jednou z hodně zábavných forem závodění. Je to vlastně závod "sám proti sobě". Jde v něm o to zajet na libovolném okruhu první kolo v nějakém čase a pak se snažit každé další kolo překonat svůj předchozí výkon. Pokud zajedete nějaký rychlý čas, ten se zaznamená a (pokud tak máte zaškrtnuto v menu) dráha vašeho původního kola se promítne do již popsané červeno-modro-bledě modré čáry. Vidíte tak před sebou "ghost car", což jste vlastně vy a váš obraz ze zaznamenaného rychlého kola a barevná čára na vozovce představuje stopu, kterou jste ono nejrychlejší kolo jeli. Pak krásně vidíte, kde jste na okruhu rychlí, která stopa je lepší a kde naopak ztrácíte.

Oproti kvalifikacím to má ještě jednu výhodu. Nemusíte se starat o množství paliva v nádrži, ubíhající čas, ani o opotřebení pneumatik. Každé nové kolo začínáte od znova. Pro hledání optimálního setupu na konkrétní trati je to snad nejlepší herní mód.

 Víkendy, 24-hodinovky a šampionáty
Co by to bylo za závody, kdyby v nich nešlo o žádné závodění s protivníky. začnu od konce a začnu protivníky. A rovnou musím říct, že AI v GTR2 je hodně dobrá. Zase je tu možnost volby, takže si můžete vybrat, jak moc vám bude umělá inteligence dělat problémy, čili jak tvrdým vám bude soupeřem. Možnosti jsou Timid, Clean, Real, Angry, Psychotic (překlad si udělejte sami, já jen dodám, že to odpovídá. Oponenti mohou tvořit spokojené "křoví", které se vozí někde hodně vzadu a vás nechá vítězit s náskokem 20 kol - až po opačný extrém, kdy je AI schopna fungovat i jako agresivní psychopatická smečka všeho schopných a nevypočitatelných jedinců, kteří se vás neštítí poslat ven z dráhy jenom proto, aby si polepšili v umístění ze 17. na 16. místo.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Název Závodní víkend už vypovídá sám o sobě. Zvolíte si jednu událost, dáte si volný trénink, kvalifikaci, zahřívací jízdy a konečně jeden závod na vzdálenost (čas) jaký vám vyhovuje a jaký si určíte.

Šampionátů je hned několik. Vlastně se neustále v průběhu hraní odemykají nové a nové. Takže můžete pěstovat svojí kariéru a zúčastnit se mnoha značkových pohárů proti stejným autům a stejně tak si můžete navolit šampionát vlastní "custom", kam si našoupete takové soupeře, jací vám vyhovují. každopádně není nic stylovějšího, než se zúčastnit oficiální sezóny 2003 a následně 2004.

 Grafika
Zvětšit zdroj: Archiv Má svoji úroveň. Tím chci říct, že s jistotou nepatří k té absolutní špičce, na kterou jsme zvyklí třeba z nejlepších her na Xboxu 360 nebo arkád, ale zase jsem šťasten, že se v něm kýčovitě neleskne silnice, jako v posledních díle Need for Speed. Ba co víc. O efekty zrovna není nouze, což se podepisuje i na vysoké hardwarové náročnosti. Vysoká viditelnost, speciální efekty, efekty rozsvícených světel, stínování, detaily tratě, zrcadlové odrazy a tak dále.

Proto oceňuji i grafiku a opět musím vyzdvihnout věrnost zpracování s originálními předlohami všech tratí, jakožto i aut, a to i v malých detailech. Kladně se dá hodnotit i vysokou úroveň dynamiky pohybu a navození pocitu z vysoké rychlosti (skutečně vám připadá, že jedete 250 km/h a ne 30 km/h), i když to ze statických obrázků není vidět. Opět, v pokročilém nastavení se dá všechno nastavit ve velmi velkém rozsahu a podle vkusu každého hráče.

O hudbě jsem se už krátce zmínil v úvodu. Takže ještě jednou podotýkám: Super! A pakliže toto tvrdím o muzice, v hodnocení zvuků a zvukových efektů mi superlativy nestačí. To se prostě musí zažít. Řev motoru, bručení výfuků, kvílení přetížené převodovky, hluk diferenciálu, rány od sekvenčního řazení - to vše je perfektně zpracované a pro motoristického fandu je to něco nádherného.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si můžete prohlédnout v galerii

Ve hře není absolutně nic, co by obtěžovalo, co by nebavilo, co by prudilo nebo co by se dalo považovat za překážku výborné hratelnosti. Věřte mi, že v tak specifickém žánru, jako jsou automobilové simulátory se dá zkazit hodně věcí. Ale v tomto případě nejde jen o nějaké bezduché kroužení po okruzích. V každé minutě, v každé vteřině svádíte tuhé souboje s oponenty, v každém okamžiku se snažíte udržet vládu nad vozem. Nikdy nevíte, jestli vaše další zatáčka nebude zatáčkou poslední. Tahle hra prostě není nuda a na tom trvám.

 A co nějaká kritika?
Pokud nebudu opakovat občasnou nepřístupnost masovému publiku, vytknout se dá hře jen několik věcí. 2D „placatí diváci“ v hledišti, trochu kostrbatá animace mechaniků v boxech, ale to není to hlavní. Kritika dopadá hlavně na model kolizí. Auto, narazí-li do nějaké překážky, hlavně statické překážky, provede něco tak.... to se nedá popsat běžným slovníkem slušného recenzenta a možná by to nedokázal popsat ani Jules Verne ve svých sci-fi románech. A to byl nějaký autor. Určitě drobné nedostatky jsou ve zničitelnosti aut samotných, ale nepotřebuji si léčit nějaké komplexy, být za každou cenu hnidopich a nějak to pitvat. Takže tímto v podstatě končím.

 Je nějaká konkurence?
Zvětšit zdroj: Archiv Nepochybně ano, i když co do množství, stále velmi řídká. Je jím především hra Live for Speed. Srovnání je ale hodně sporné. Zejména proto, že nelze vyvyšovat kvality jedné hry nad druhou, protože jako celek jsou si více méně rovny. Ano, dá se říci, že LFS má lepší fyzikální model, model kolizí je mnohem lepší, ale rozsahem a celkovým stylem je nepatrně, ale opravdu o chlup lepší GTR2. Je to otázka názoru. Všechny ostatní a podobné hry, jako je GT Legends, pocházejí totiž rovněž od SimBinu a proto je do srovnání nezahrnuji - pokud jsem na nějaký titul zapomněl, dejte vědět (rallye a ostatní simulátory se nepočítají). Ideální hra, závodní simulátor, by asi vznikla, pokud by se LFS a GTR2 dali dohromady.

P.S. Těšme se na RACE - The WTCC Game od stejných autorů.

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: Dojmy z dema, GTR recenze, Novinky...

Cappy
autorovi je 27 let, momentálně pobývá v zahraničí a specializuje se na hardware, dříve se podílel na vývoji několika počítačových her






 
 
Cappy

Verdikt:

Brilantní závodní simulátor z prostředí FIA GT vozů. Nic víc, nic míň. Určitě důstojný nástupce původního GTR, byť grafika apod. by mohla být lepší, ale o tu tady naštěstí vůbec nejde.

Nejnovější články