Fuzion Frenzy 2 - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Fuzion Frenzy 2 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 4. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Mohlo by se zdát, že tzv. „rodinné a párty hry“ se dospěle pojatému X360 vyhýbají. Microsoft to jen tak nenechal a pro výrobu sbírky veselých miniher si najal veterány zodpovědné za sérii Bomberman. Stačilo to?

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 9.dubna 2007
Verze: prodávaná/X360/evropská
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Existují hry, které svojí přístupností, srozumitelností a celkově snadnou uchopitelností dokáží zabrat i na příležitostné hráče či lidi, kteří jinak vlastně nehrají. Dříve se takové tituly rodily poněkud neplánovitě a jejich účinek byl spíše náhodný, nicméně s minulou generací konzolí a snahou o získávání nových skupin zákazníků se tomuto žánru dostalo zvláštní pozornosti. Sony k jednoduchým hříčkám balí intuitivní ovladače jako jsou kamera (Eye Toy) nebo mikrofon (Singstar), Nintendo sází na čirou hratelnost s tituly Mario Party nebo Wii Sports. Jde o hry, které se snadno stanou o víkendu zdrojem veselé zábavy pro celou rodinu - od vnučky po babičku - nebo dokáží rozproudit zábavu na večírku s přáteli...

 Cíleno na párty
Microsoft historicky rekrutoval zákazníky pro svoji první konzoli z řad hardcore PC hráčů, takže mu ona veselá odnož rodinných her byla do určité míry cizí. Přesto se hned se startem původního Xboxu vynořil jeden takový titul. Jmenoval se Fusion Frenzy, na svědomí jej mělo anglické studio Blitz Games a šlo o docela zábavnou sbírku miniher, které solidně zabodovaly u zákazníků i recenzentů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

S novou generací nyní přichází pokračování, obohacené o nezbytné „next-gen“ vlastnosti, v tomto případě jmenovitě o HD rozlišení a online podporu. Vývojem bylo tentokrát pověřeno studio Hudson Soft, jež má za sebou více než třicetiletou historii v branži a na kontě nepopiratelné trháky typu Lode Runner, Super Bomberman (dost možná nejúspěšnější „párty hra“ všech dob) nebo třeba právě konkurenční Mario Party. Přesto se úspěch prvního dílu nepodařilo zopakovat.

 Nereálný turnaj
Tenhle nadpis by mohl posloužit jako doslovný překlad jiné očekávané hry, v tomto případě ale sedí také na ústřední motiv Fuzion Frenzy 2. Jde totiž o zábavnou televizní show daleké budoucnosti, kde se hráči utkávají v turnaji, složeném z řady miniher napříč sedmi planetami. Každá planeta je tématicky laděná (jsou zde živelně orientované světy lávy, ledu a vody, dále tématické světy kasina, strojů, černou díru… a nechybí stará dobrá Země), čemuž odpovídá také sestava miniher v jejím rámci. Na ledové planetě tak najdete například minihru spočívající v tavení kusu ledu na čas nebo pěstní souboj na ledové ploše, kde je snadné uklouznout a spadnout na ostnatou zeď apod.

Vrací se některé minihry z prvního dílu (souboj uvnitř kulovitých skafandrů, kde se snažíte vyhodit nárazy protihráče ze zmenšující se plošiny), ale dočkáte se také řady nových - včetně povedené bitvy v tancích či s plamenomety. Každé minihře předchází stručné slovní vysvětlení a nabídne se vám také možnost dát jedno kolo bez bodování, jen na zkoušku. Miniher je celkem 43.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

V hlavním menu hry si můžete vybrat ze tří módů. Tím prvním je samotný turnaj, což je hlavní herní režim. Cílem je vyhrát na každé planetě nejvíce bodů, abyste danou planetu získali. Je možné na začátku turnaje nastavit, kolik planet je potřeba k vítězství v turnaji. I při nejmenším nastavení – tedy 2 planety – se ovšem může hra protáhnout na hodinu nebo o více, pokud jsou spoluhráči vyrovnaní a jednou vyhraje ten, podruhé onen. V takovém případě chvíli trvá, než někdo získá potřebný počet planet.

Zbývající dva herní módy zahrnují „Mini-game Frenzy“, což je možnost hrát jen jednu konkrétní minihru, a „Custom“, kde si můžete sestavit vlastní sérii miniher dle vašeho výběru. Všechny tři módy jsou hratelné až ve čtyřech lidech u jedné televize nebo přes internet.

 Nevypočitatelný herní princip
Hrají vždy čtyři protivníci nehledě na to, kolik živých lidí se skutečně zapojí (tedy i v případě, že hrajete úplně sami). Funguje to tak, že za chybějící lidské hráče dosadí hra postavy ovládané AI. Těmto botům můžete nastavit obtížnost - ani na tu nejjednodušší vám ale nedají nic zadarmo, můžete se od nich dočkat podobných výkyvů a překvapení jako od živých protivníků. Bohužel výběr vaší herní postavičky nepochopitelně nedoprovází žádná nastavitelnost, je zde pouze hrstka šesti připravených bojovníků obou pohlaví, na nichž nemůžete změnit ani barvu jejich dresu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

V srdci herních mechanismů spočívá ještě karetní prvek, který zcela bourá poměr mezi schopnostmi hráčů. Mezi jednotlivými minihrami dostáváte totiž karty, které v případě použití násobí vyhrané body (za vítězství v minihře dostane první místo 10 bodů, druhé místo 6 bodů, třetí místo 4 body a poslední místo 2 body, přičemž součet bodů na konci série miniher dané planety určuje kdo ji vyhrál) dvakrát až šestkrát.

Představte si ten náskok, když někdo vyhraje první místo a získá takhle 60 bodů, zatímco hráč na posledním místě má usmolené dva body. Jenže přesně proto jsou zde také karty rušící či invertující účinek karet protihráčů, případně karty kradoucí efekt karty toho druhého. Vtip je v tom, že žádný hráč nevidí, jakou kartu před danou minihrou použil ten druhý. Díky tomuto mechanismu se ovšem z celé hry stává naprosto nevypočitatelná záležitost, kde až příliš záleží na štěstí (jaká karta se vám dostane do rukou) a nejšikovnější hráč může být na konci šeredně zklamaný.

 Horší přehlednost
Oproti konkurenčním hrám podobného typu má sice Fusion Frenzy 2 více polygonů a světelných efektů, nicméně také díky tomu jí chybí určitá přehlednost a stylizovanost. Konkurenční Warioware: Smooth Moves na Wii dokázala z jednoduchosti a přehlednosti grafiky udělat stylisticky nádhernou přednost, tady se ale nic takového nekoná. Průměrnou rockovou hudbu můžete snadno nahradit jakoukoliv vlastní hudbou díky přátelské funkci konzole „custom soundtrack“, umožňující pustit do hry libovolné MP3 z HDD přístroje nebo připojeného přehrávače.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte zde

Čeho se ale nezbavíte, to je neskutečně protivný komentátor, který celý turnaj uvádí. Tahle šílená přebarvená postavička šíleným hlasem neustále pokřikuje nějaké nesmysly, dokonce i během samotných miniher, přičemž své nevtipně ujeté výroky až příliš často opakuje. Pokud znáte japonskou televizní hvězdu „Hard Gay“, pak máte dobrou představu. Nepříjemný projev komentátora završuje fakt, že animace jeho úst nebyly upraveny vůči anglickému dabingu, takže vůbec nesedí.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva To je ale pouze jedna z mnoha známek jakési odbytosti celé hry, připomínající spíše než perfektně odladěný produkt pro celou rodinu jakýsi skromný budgetový titul. Je to škoda, protože některé minihry mají solidní nápad a potenciál. Komentátora máte sice možnost ztlumit v menu, přesto se ale na něj budete muset mezi minihrami dívat, jak plácá pusou naprázdno.

Stáhněte si: Trailery

Martin Zavřel
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku






 
 
Martin Zavřel

Verdikt:

Průměrná hra s nevypočitatelným systémem karet. Jejím přínosem je nabídka miniher a fakt, že tento žánr obohacuje o online multiplayer. Nejlépe zřejmě pobaví, pokud ji pustíte až v té fázi večírku s přáteli, kdy už má každý něco vypito a směje se i méně vtipným věcem.

Nejnovější články