| Autor: Jiří Sládek Publikováno: 29.ledna 2008 | Verze hry: zdarma stažitelná/ang./PC Doba recenzování: pár týdnů |
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Osm profesí Archetypy jsou rozděleny do čtyř oblastí – Life, Death, Growth a Decay. Konkrétními profesemi jsou pak Healer (k tomu asi netřeba nic dodávat) a Champion, bijec se štítem. Výčet pokračuje Destroyerem, který si libuje v boji se dvěma zbraněmi a umí k nim dodat třeba ohnivé poškození, a Invokerem, variací na klasického kouzelníka útočícího hlavně zdálky. Rangera či druida připomínají přírodně založení Warden a Oracle, a nechybí ani řezník Overlord a Defiler, lehce připomínající nekromanta svými kletbami. • Herní systém - propracovaný... Na počátku dostanete několik základních setů brnění a zbraní, a také základní skilly. Podobně jako v Guild Wars si je v klidových zónách rozhodíte do svých slotů, přičemž aktuálně vybrané povolání vám nebrání v tom, abyste si vzali schopnost jiného archetypu – omezení přichází spíše s tím, že některé skilly jsou vázány na konkrétní typ zbraně, a také je dobré dbát na to, abyste si tvořili sety ze schopností ze stejné školy. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
A pokud nevezmete všechny skilly ze stejné školy (nemusíte), tak je dobré alespoň nemít navzájem opozitní schopnosti, třeba kouzla ze sféry Ohně a kouzla ze sféry Vody. Proč to? S tím, jak v boji používáte skilly jednoho typu, se vám zvyšuje ukazatel nabití (charge) a schopnosti dané školy jsou pak silnější. Navíc některé schopnosti je možné použít až po dosažení určitého stupně nabití. Příklad – když mydlíte nepřátele základním ohnivým kouzlem, je poškození stále stejného kouzla s každým sesláním vyšší a vyšší; navíc třeba po pátém seslání se vám odemkne do té doby v boji nepoužitelné drsné ohnivé kouzlo, které uštědří soupeři pořádný štulec. Vtip je v tom, že opozitní skilly jsou naopak slabší – čili třeba po zmíněném pětinásobném seslání ohnivého kouzla nemá skoro smysl používat kouzla ze sféry Vody, jelikož nebudou moc fungovat... • ... nebo komplikovaný? Připadá vám to trochu složité? Mě také. Je ale fakt, že relativní komplikovanost jde ruku v ruce s bohatými možnostmi, jak si může trpělivý hráč svoji postavu přizpůsobit oblíbenému stylu hry... a nebo i hernímu režimu, do kterého se zrovna chcete vrhnout. Méně trpěliví hráči ale asi tímhle systémem moc okouzleni nebudou, zvláště pokud nevyužijí rad od mentorů postávajících po nebojových lokacích. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Arény jak ve střílečce Nakousli jsme různé herní režimy. Jde vlastně o různé variace na módy známé třeba z akčních multiplayerových stříleček. Tento žánr vlastně připomínají už bojové arény, tzv. Warzones. Jednak je jich celkem požehnaný počet, za druhé jsou někdy poměrně členité a za třetí, najdete v nich různé power-upy. Arény jsou také různě velké – samozřejmě přizpůsobené hernímu režimu, který v nich lze vyzkoušet – a leckdy mají i více pater, mezi kterými lze přebíhat po schodech nebo se třeba přemisťovat pomocí speciálních plošin, které postavu vystřelí vzhůru. Na bojištích jsou roztroušeny také různé bonusy, stejně jako v některých střílečkách – můžete tak tedy sebrat třeba speciální štíty, doplnit si zdraví, zvýšit regeneraci hitpointů a tak dále, a tak podobně. Nechybí ani místa, která dobíjejí „charge“ konkrétní školy... Musím říci, že znalost bojiště je leckdy klíčová k vítězství. Třeba v jednom souboji 1v1 se mi podařilo velice snadno zvítězit ve druhém a třetím kole (skoro) jen díky tomu, že jsem hned na jeho začátku vždy sebral účinný štít a protivník se moc nechytal – i když v prvním kole (ve kterém jsem o štítu ještě nevěděl) mě celkem nechutně rozmetal. Na druhou stranu pro pohodové zahrání není zapotřebí znát umístění všech power-upů vyloženě nazpaměť. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Základním PvP režimem je souboj jeden na jednoho, vesměs v poměrně malých arénách. Větší bojiště jsou samozřejmě určena pro řežby více hráčů; i tady je z čeho vybírat. jednak tu máme klasiku každý proti každému, se sbíráním „fragů“, a to jak za zabití ostatních hráčů, tak za skolení (relativně natuplých) NPC protivníků, nebo chcete-li botů. Na první pohled chaos, na pohled druhý zjistíte, že i tady musíte taktizovat – nemá smysl kydlit slabého bota, když k vám přiběhne rozlícený živý soupeř a rozseká vás na cucky. ještě více taktiky je samozřejmě potřeba použít v různých týmových režimech – třeba při mlácení botů a nošení jejich životní energie na základnu, nebo při sbírání speciálních krystalů z hmyzovitých potvor a opět jejich schraňování na základně. Je přitom úplně jasné, že sehraný tým, navíc ještě třeba propojený hlasovou komunikací, v těchto režimech jakoukoliv náhodně sestavenou partičku bez milosti rozdrtí. • Instantní zábava Bitvy jsou docela zábavné, hodně akční a jak jsem již naznačil, atmosférou mi připomínali spíše akční hry nežli PvP v MMORPG. Ale proč ne, i když nejde o moc originální koncept. Čekací doby do Warzones se vesměs pohybují v desítkách sekund, což je celkem pohoda, většina týmových režimů trvá nejméně několik minut, takže si příjemně zahrajete, ale není to o tom, že musíte mít spoustu času. Fury je vůbec prototypem MMO hry, kterou si můžete zahrát třeba půlhoďku mezi návratem z práce a odchodem do restauračního zařízení; rozhodně není (resp. nemusí být) o desítkách a stovkách hodin strávených u počítače. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Odměna pro každého Po absolvovaném zápase dostanete samozřejmě nějakou tu odměnu – a to i v případě, že prohrajete. Jednak peníze, pak možnost losovat o několik předmětů (předplatitelé jsou zvýhodněni třemi sloty na losování oproti jednomu pro hrající zdarma) a také esenci. Ta je jakousi obdobou zkušeností, a – velice zjednodušeně řečeno – si za ní kupujete nové skilly. Odemykatelných schopností je opravdu spousta, esence je přitom rozdělena do několika kategorií... ale to už bychom suplovali manuál. Každopádně je nutno říci, že v tomto ohledu je hra hodně propracovaná. Kapitolou samu pro sebe je vybavení – toho jsou opravdu mračna, samozřejmě v drtivé většině různé části brnění, magické šperky a zbraně, prostě klasika. Věcičky jsou různě vzácné, brnění si můžete barvit, prostoru v inventáři se strašně moc, musíte myslet na průběžné opravování, můžete si nechat i nějaké ty vzácné kousky vyrobit... Co dodat? Snad ještě to, že tu funguje také hráčská aukce, ale plně ji mohou využít pouze platící hráči, free-playeři mají smůlu. • Rozporuplný koncept Graficky není Fury žádný zázrak. Nejde sice o žádnou tragédii, ale celé je to takové... chudé, nevýrazné. Fury je ale docela fajn z toho pohledu, že jde o na čas relativně (opakuji, RELATIVNĚ!) nenáročnou MMO záležitost; i když nežli dosáhnete na top skilly a předměty, potrvá to samozřejmě hodně dlouho. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Vývoj postavy je hodně propracovaný a kdo se do hry "zažere", určitě stráví spoustu času jen různým kombinováním skillů a vytvářením nových a nových „buildů“ vhodných pro různé bojové režimy. Že vám předchozí dvě věty nejdou příliš dohromady? Máte pravdu, je to nevyvážené, což je asi největší chyba téhle hry. Na jedné straně relativně svižný (ale nepříliš originální) bojový koncept, na druhou stranu obrovské množství skillů, vybavení a různých statistik. Autoři vše měli podle mého názoru lépe vyvážit. • Něco tomu chybí 
zdroj:
Archiv
A navíc, tak nějak tomu něco chybí. Něco objektivně nevyjádřitelného... takže asi atmosféra. A také musíte počítat s tím, že jde o řežbu, žádné epické příběhy tady prostě nečekejte. Navíc tak nějak nejde o typ hry, který chytne a nepustí (tedy alespoň pro mne); i když Fury obsahuje spoustu zajímavých mechanismů, jako celek prostě nepůsobí jako pecka. Ale přesto (a přes nevýraznou grafiku zmíněnou výše) není Fury špatnou hrou. Na špičku sice rozhodně nedosáhne, na druhou stranu i lehce nadprůměrná onlinovka potěší, když je zadarmo, že?Stáhněte si: Klienta pro hraní zdarma Související články: Novinky... |
| Jiří Sládek | |
| autor je manažerem www.hratelne.cz, Digitalne a dalších magazínů portálu Centrum.cz |
