Autor: Ivan Kratochvíl Publikováno: 5.června 2007 | Verze: česká/X360/finální Doba recenzování: 10 dnů |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Kariéra je největší a nejkomplexnější herní režim, který Forza nabízí. K dispozici jsou řádově stovky nejrůznějších závodů (přesně 314) v pevně daných kategoriích. Podmínkou pro účast v závodě jsou konkrétní specifikace, mezi něž patří třeba minimální nebo maximální váha automobilu, jeho motor, náhon, výrobce atd. atd. Často se tedy stane, že nemáte k dispozici vhodný vůz nebo potřebný výkon, abyste mohli pomýšlet na vítězství. Proto šetříte, nakupujete a zlepšujete, dokud nepřijde váš čas. V tomhle tak trochu spočívá kouzlo dlouhé a zábavné kariéry, kdy se vrátíte pomstít soupeřům, kteří vás potupně porazili. Ne vždy však lze všechny závody vyhrávat lepším autem. Často je to jen o řidičském umění, protože některé ze šampionátů striktně vyžadují neupravené sériové vozy. Důležitým rozhodnutím před startem je volba regionu (Evropa, Severní Amerika, Asie). Pokud si kupříkladu vyberete evropský kontinent, získáte slevu na nákup aut od všech evropských výrobců a nemáte hned přístup k americkým nebo japonským vozům. Později sice navážete spolupráci se všemi výrobci, ale slevu 40-ti nebo více procent dostanete rychleji u takového Porsche než Toyoty. Další slevy pak získáváte se zvyšující se úrovní řidiče nebo automobilu a podobných detailů bychom našli ještě desítky. Vozový park Plná verze nabízí celkem 310 vozů od bezmála 50 výrobců a to jsou další vozidla na cestě v podobě stahovatelných rozšíření přes Xbox Live. Hra se zaměřuje především na luxusní vozy Ferrari, Porsche, Aston Martin, Lamborghini, Maserati, Bentley atp. Pokud se podíváte na produkci běžnějších výrobců typu Audi, BMW nebo Mercedes, pak najdete nejčastěji jejich sportovní verze RS4, M3 a AMG. Rozhodně nepočítejte s tím, že si pořídíte Toyotu Yaris, Volkswagen Polo nebo nějaký Opel Corsa. Forza znamená síla a proto se závodů účastní především výkonnější spektrum vozů. Občas sice naleznete i nějakého toho veterána, ale stěžejní výběr prostě tvoří sportovní auta. Vozy jsou rozděleny do deseti závodních tříd od standardních sériových vozidel, přes luxusní až po supersportovní speciály nebo prototypy. Jako obvykle potřebujete na nákup většiny aut peníze. Ty vyděláváte pochopitelně závoděním, přičemž hra velmi elegantně zohledňuje raritu vozu, jeho dodatečná zlepšení nebo zvolenou obtížnost. Jinými slovy řečeno, čím netradičnější je auto, ve kterém jedete a čím větší obtížnost si zvolíte, tím více peněz v konečném úhrnu vyděláte. ![]() ![]() ![]() Tratě Cestovat budete po dvanácti různých prostředích, ve kterých naleznete 47 tratí. Slovem prostředí mám namysli grafické ztvárnění, kde jsou jednotlivé dráhy umístěny. Znalci okruhu Suzuka tak budou vědět, že celý areál se skládá ze Západní a Východní smyčky plus hlavního Grand Prix autodromu. Podobným způsobem jsou pak ztvárněny všechny lokace. Je jen velká škoda, že tvůrci vypustili sprinty z bodu A do bodu B, které byly součástí prvního dílu a obohatily jinak čistě okruhové závody. Prioritou zpracování byla absolutní přesnost. Polygonová síť, která tvoří povrch silnice, je až desetkrát jemnější, než tomu bylo v případě prvního dílu. Grafici použili satelitní a letecké snímkování včetně GPS souřadnic, pořídili tisíce fotografií a natočili několik hodin videa. Je asi zbytečné dodávat, že si takříkajíc prošli tratě pěkně po svých a pohlídali si i takové detaily, jako jsou konkrétní keře nebo stromy podél cest. Ostatně nejsnazší je srovnat si zpracování stejných tratí v obou dílech Forzy a nejlépe uvidíte, k jak výrazným změnám došlo. Trochu mě zklamalo, že Forza 2 již nenabízí některé ze skvělých okruhů, které byly v jedničce a naprosto paradoxně zde zůstal nudný a nezáživný závod v New Yorku, jehož kýčovité zpracování nejhůře vynikne právě v porovnání s konkurencí z vlastní stáje – PGR3. Snaha mít i nějaký městský okruh je v tomto případě spíše kontraproduktivní. ![]() ![]() ![]() Gentlemen, start your engines! Dojmy z hraní lze nejlépe charakterizovat slovy precizní ovládání, vynikající odezva na gamepadu (i volantu) a přesvědčivá fyzika. Z výborných vlastností lze zmínit skvěle simulovaný systém ABS včetně charakteristického kopání nebo věrný pocit při ztrátě adheze. Určité výhrady bych měl k řízení pomocí volantu, se kterým jsem nebyl zcela spokojen, protože jsem neustále musel přemýšlet nad tím, jako moc zatočit, abych se trefil do zatáčky. Nepřišlo mi to moc intuitivní, ale po nějaké době jsem si na to zvyknul. Rozhodně si však myslím, že do skutečného vozu má virtuální volant přeci jen ještě daleko. Řídit můžete ze čtyř různých kamer, přičemž chybí pohled z interiéru – pro mnohé je to velký nedostatek, mně tento prvek nechybí. Preferuji klasický pohled s budíky ala Gran Turismo, který mi přijde pro simulace nejvhodnější (zvyk je železná košile). Trochu nemile mě překvapila úroveň AI, i když v opačném smyslu, než si asi teď myslíte. Počítačem řízení protivníci totiž nedělají mnoho chyb, ale právě to bylo kořením prvního dílu. Na druhou stranu budete pozorovat rozdíly v jejich chování, od agresivního až po ustrašené. Občas mě také zaskočilo drastické zpomalení při výletu mimo trať – přestože se jednalo o písek, prudké zastavení téměř z dvoustovky bylo tak trochu šokem. Naštěstí má většina tratí travnaté okolí, kde nic podobného nezpozorujete. ![]() Fyzika Častou reakcí mnohých lidí, kteří poprvé vyzkouší Forzu (se všemi elektronickými systémy), je unáhlený závěr, že je to spíš arkáda. Tomu se nelze nic než shovívavě pousmát. Pro mnohé totiž zcela absurdně platí pravidlo, kdy simulátorem je jen ta hra, která se obtížně ovládá. Skutečnost je ale taková, že i silný vůz je radost řídit a teprve v mezních situacích se pozná dobrý jezdec. Stále chytřejší technologie znamenají, že řidiči mohou být o to více hloupější. Často se také můžete dočíst, že kupříkladu ikona Ferrari, jedno z nejrychlejších aut světa, slavné Enzo, je úžasně ovladatelné. Řízení s posilovačem, jednoduché, bezspojkové řazení, semi-aktivní podvozek a dokonce i launch control ve stylu F1 – Enzo se řídí snadněji než Fiesta s pětistupňovou převodovkou. Tak praví odborníci… Přesně tuhle radost ze řízení budete mít ve Forze. Není to o nutnosti učit se hru, učit se nastavení, která nám naservírovali vývojáři. Je to jen o citu poznat vůz, se kterým právě jedete. Ještě nikdy nebylo tak snadné přečíst si chování vozu a správně reagovat. Často poznáte, kdy jedete na hranici možností a ještě častěji se o setinu vteřiny předem dozvíte, kdy jste to přepískli, protože už vzápětí vám ustřelí zadek a vy poletíte v nekontrolovatelném smyku mimo trať. ![]() ![]() ![]() Fyzikální engine běží na kmitočtu 360fps (šestkrát rychleji než je obvyklé) a chování vozidel definuje více než devět tisíc parametrů, které pochopitelně nelze vyjmenovat. Z těch nejdůležitějších sledovaných vlastností je to rychlost, okamžitý výkon, otáčky motoru, tlak turbodmychadla, přenášení hmotnosti, setrvačné síly, dále deformace, tlak a zahřátí pneumatik, náklon kola vůči vozovce, zdvih tlumičů, poškození vozidla, množství paliva atd. - tohle však není nic tak nového. Podstatnější pro vás bude informace, že stejně jako v případě prvního dílu se i nyní navázalo na spolupráci se všemi zastoupenými automobilkami, týmem F1 Ferrari nebo výrobcem pneumatik Toyo Tires (ten je ve hře možná až okatě zvýhodněn). Jednotlivé firmy pak dodaly vývojářům data ze svých testů a konzultovaly nastavení každého z vozů - kupříkladu jenom studiu chování pneumatik se věnoval celý programový tým celé tři měsíce. Na výsledku je to také znát, protože pneumatiky se nezahřívají pouze plošně, jako celistvý kus u jiných her, nýbrž zcela běžně uvidíte, že vnější část pneumatiky už má potřebnou teplotu, zatímco ta střední a vnitřní ještě ne. Samozřejmě se brala v potaz i teplota povrchu a ovzduší, rychlost a směr větru, použitá směs, kvalita asfaltu atd. Na základě všech těchto údajů se určí míra opotřebení, která je specifická pro danou oblast a dále závislá na jezdeckém stylu řidiče. Během závodu i opakovaného záznamu si lze zapnout telemetrii a sledovat, co se s vaším vozem děje na trati. Ne každý bude mít tu trpělivost, ale často zjistíte, kde ztrácíte na soupeře a proč. Můžete se tedy vrátit do garáže a vrhnout se na tuning.
Tuning Ještě nedávno se v souvislosti s virtuálním tuningem mluvilo nejčastěji ve spojení se sérií Need for Speed. Od dnešního dne to neplatí, protože Forza ukazuje, jak má vypadat skutečný tuning, alespoň pokud se budeme bavit především v rovině závodního a reálného tuningu. Zpracování je tady stejně bezprecedentní jako u jízdního modelu. ![]() ![]() ![]() V prvé řadě zapomeňte na neony, subwoofery nebo nějaké hifi přehrávače. Tady si nestavíte diskotékovou káru, ale soutěžní stroj. Zajímat vás bude řídící jednotka motoru, úprava převodových stupňů, výměna stabilizátorů, geometrie náprav, snížení světlé výšky vozu, odlehčení karoserie, svornost diferenciálu nebo změna náhonu. A když máte na jemný povrch vozovky přenést nějakých 300 koní výkonu podporovaných kroutícím momentem 600Nm, už musíte pečlivě přemýšlet i nad volbou pneumatik a jejich velikostí. Tohle všechno vám pak ovlivňuje výsledný „Performance Index“ (PI), podle nějž jsou vozidla řazena do zmíněných deseti tříd. Zjednodušeně řečeno se vývojáři pokouší pomocí PI hodnoty lépe porovnat výkonnostní rozdíly mezi vozidly. Dříve se stávalo, že všichni hráči jezdili jen jedním konkrétním autem, které šlo optimálně vyladit na nepřekonatelné maximum ve své třídě. Teď máte možnost koupit si tu nejlevnější dostupnou kraksnu a udělat z ní monstrum, před kterým závistivě zbledne i rudé Enzo. Vyměníte motor, vačku, spojku, diferenciál, odlehčíte karoserii a rázem poskočíte ze třídy D až na samotný vrchol. Také jste se v té přemíře cize znějících slov ztratili? Nebojte, vývojáři s tím počítali a snaží se vám v menu podrobně vysvětlit, co která položka změní. Okamžitě vidíte, jaký má zamýšlená úprava vliv na vozidlo, protože postupovat stylem „nejdražší díly – největší výkon“ je funkční možná jen první čtvrtinu hry. Samozřejmě, že ani milovníci aerodynamického tuningu nepřijdou zkrátka. Ačkoliv nenabízí až tolik možností jako konkurence v podobě NFS (a zřejmě ani tolik co první Forza), můžete se vrhnout na výměnu nárazníků, spoilerů, prahů, elektronů, pohrát se s lakováním, barevnými skly, nápisy atd. Grafický editor je naprosto skvělý, protože umožňuje skutečně precizně se vyhrát s podobou vašeho vozu. Každé písmenko si můžete doslova na pixel přesně umístit na karoserii, udělat stínování nebo okrasné emblémy, prostě zábava pro všechny nadšence na dlouhé večery. ![]() ![]() ![]() Poškozování vozidel... ... doznalo od posledně určitého zlepšení, i když menšího, než bych čekal. Mluvím teď o vizuálním provedení, které je sice velmi hezké, ale dokázal bych si představit auto, po skutečně velké nehodě, více pokrčené a očesané. Takhle jen urazíte nárazníky, oderete nějaké plechy, rozbijete skla a tím, de facto, končíte. Pozor však na interpretaci mých slov. Ono je to jako si stěžovat na Bugatti Veyron, že nemá ještě více koní. Jistě, máme tu hry typu FlatOut nebo MotorStorm, které ukazují působivější destrukci, ale nezapomínejme na fakt, že se v těchto případech nejedná o licencovaná vozidla. Výjimku tvoří snad jen legendární Rallisport Challenge 2, ale to už je docela stará záležitost. Spojení vizuální destrukce s dopadem na řízení také není příliš častý jev, takže je na místě spíše velká pochvala než zbytečné popichování. Malou nehodu, až na pokrčené plechy, moc nevnímáte, ale každý větší náraz už má dopad na kvalitu řízení. Často nelze zařadit, nefunguje zpátečka, cítíte vibrace atp. Nejlepší na tom ovšem je, že poškození vozidla není konstantní a může se dále zhoršovat. Vibrace jsou stále častější a intenzivnější, řazení funguje hůř a hůř a znenadání zjistíte, že do cíle už prostě nedojedete. Technické zpracování Grafika hry dozajista byla příčinou mnoha vášnivých diskuzí a mnohé tak potěší informace, že finální vzhled je v plné verzi viditelně lepší. Spousta obrázků byla dělána na základě novinářských preview verzí a negativní zásah levných capture zařízení se také projevil. V demoverzi pak chyběl antialiasing, blikaly LOD modely stromů a po startu se lehce cukal framerate. Těchto neduhů je hra zcela zbavena, pokud nebudeme brát v potaz asi dvě malá zadrhnutí, která nastala při hromadných srážkách několika aut. Jinak mohu s klidem potvrdit, že slib konstantního frameratu 60fps byl naplněn. ![]() ![]() ![]() Vynikající jsou reflexe karoserií aut, nepochybně to nejlepší, co jste v této oblasti mohli doposud vidět. Bohužel, podání některých barev není zrovna nejpovedenější a tyto kvality enginu tak zůstanou pro mnohé skryty. Perfektní je mnohdy až neuvěřitelný detail okolí a daleký dohled, který vynikne zejména na fantasticky ztvárněném Nürburgringu. Zdůraznil bych dále velmi hezké stromy kolem tratí a ostré textury silnic, kterých si všimnete především tehdy, když zastavíte. ![]() Pokud jde o audio stránku, je nová Forza naprosto bezkonkurenční - když ji porovnáme kupříkladu s nedávno vydanou demoverzí Colin McRae: Dirt, pak se zvukař od Codemasters musí přinejmenším hluboce stydět. Zvuky motorů, kvílení pneumatik, nárazy do bariér, přejezdy obrubníků, všechno absolutně bezchybné a uvěřitelné. Multiplayer a statistiky Další součástí hry je rozsáhlý multiplayer, ať už ve split screenu, pomocí System Linku nebo online na Xbox Live. Je zbytečné opakovat stejná slova chvály, protože se bavíme o jedné z nejpovedenějších částí hry. Správce může založit hru podle nejrůznějších kritérií, kterých je tak velké množství, že se raději nebudu pouštět do dalšího nekonečného výčtu vlastností. I při online závodech vyděláváte peníze na nákup nových aut, můžete darovat své auto příteli, zapojit se do aukce a získat originální vůz nebo vydražit ten svůj atd. atd. U každého auta se pak sleduje jeho historie, kdo byl jeho majitelem, kolik stál nový vůz, jak velké byly investice do úprav, jaká je rarita vozu, jeho úspěšnost v závodech, kolik má najeto kilometrů, prostě šílené množství dat, která můžete studovat opravdu až do zbláznění. ![]() ![]() ![]() Pak tu máme podrobné statistiky typu kdo, kdy a kde zajel nejlepší čas, k dispozici je „ghost car“, abyste si mohli vyzkoušet jízdu proti nejlepším hráčům světa, dokonce lze stáhnout nastavení pro konkrétní auta. Hra je úzce propojena s webem Forzamotorsport.net, kde se ukládají všechny dosažené výsledky, uživatelské fotografie ze závodů a jiné věci. Novinkou Forzy je virtuální televize okopírovaná z Project Gotham Racing 3, kde sledujete právě probíhající online závody.
Nepovedlo se vůbec něco? Předně jasný fakt - hra netrpí vážnými chybami. Pro tuhle partu vývojářů je charakteristické puntičkářství a tři odklady hry dosvědčují, že nechtěli pustit na svět něco, co by nebylo perfektní. Je nutné však říct několik výtek ke grafice, protože i když je její provedení pěkné, na nasvícení by chtělo ještě zapracovat. Snaha o maximálně věrné reflexe nevede k tak přesvědčivým výsledkům, jako v případě PGR3 nebo GTHD. Stejně tak mnohé okruhy vypadají příliš pastelově a když se podíváte třeba na překrásný Nürburgring a vyloženě komiksově trapný New York, nabudete dojmu, že se jedná o dvě rozdílné hry. Je to o subjektivním pocitu, jak vnímáte jednotlivé barvy a nakolik preferujete reálné vyznění. V tomhle smyslu musím napsat, že právě Project Gotham Racing 3 vypadá opravdu mnohem lépe… Mrzí mě, že se závodů účastní jen osm vozidel. Původně hra běhala se dvanácti, ale zřejmě to hardware nebo engine neudýchaly. Pochvalu si nezaslouží ani relativně odfláknutý záznam vaší jízdy, který tvoří vždy jen jedna kamera v každém úseku trati. Přitom jen minimum z nich je „televizních“, které bych preferoval před málo přehlednými přelety nad vozidly. Ne zcela dokonalý je interface, protože je nepohodlné a nelogické, abych se tak často vracel o několik úrovní výš kvůli každému nastavení nebo výměně auta. A nakonec mě zarazil poměrně hodně očesaný aerodynamický tuning, kde bych čekal přeci jen větší nabídku různých dílů. První Forza byla v tomto směru určitě bohatší hrou. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší galerii (za část díky Xboxyde) Jak jinak zakončit recenzi než známým francouzským rčením „Král je mrtev! Ať žije král!“ Není to dokonalý král, ale v dnešní době jednoduše neexistuje lepší závodní simulátor než je právě Forza Motorsport 2. Už první díl, dle mého názoru, sesadil z trůnu svého japonského rivala, jakkoli tomu spousta lidí odmítala uvěřit. S příchodem druhého dílu však nemůže být ani těch nejmenších pochyb. Nová Forza nastavila všechny měřitelné laťky tak vysoko, že se stala doslova postrachem konkurence. Těžko si lze představit, že se najdou další šílenci, kteří zaplatí vývojářům zničení několika aut, aby si zvukař nahrál odpovídající samply. Na tohle prostě musíte mít obrovské finanční prostředky a ty tu doslova čiší z každého kousku této hry. ![]() Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Mega-preview, Novinky |
Ivan Kratochvíl | |
autorovi je 32 let a pracuje jako designér v Illusion Softworks; psaní do herních magazínů bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým |