Titulů na PS VR2 je pomálu, proto nazývat nějakou hrou ze štíhlé knihovny zbytečnou může být přezíravé. Nicméně Firewall Ultra přesně takovou zbytečnou hrou je. Nejenže okázale ignoruje interaktivitu virtuální reality, ale navíc k ní existuje alternativa, která se mnohem lépe hraje, navíc i líp vypadá a nabízí lepší porci zábavy za méně peněz.

Galerie

Je libo lidské, nebo AI terče?

Firewall Ultra je online střílečka čtyř proti čtyřem (respektive čtyř proti AI). Vaším cílem je buď všechny prošpikovat olovem, nebo nahackovat laptop, který protivníci brání. Po každém kole se pak role útočníků a obránců prohazují, dokud nějaký tým jako první nedosáhne dvou vítězných bodů. A to je tak nějak vše. Žádný další herní mód, ani obyčejný deathmatch, nic, nada.

Alternativou je výše zmíněný režim PvE, ke kterému potřebujete jen další tři spoluhráče. Pravidla zápasu se trochu mění, protože vaším cílem jsou nyní tři laptopy místo jednoho, které navíc musíte po určitou dobu ještě ubránit. Výzva tady tkví primárně ve velkém počtu počítačem řízených protivníků, kteří ale moc rozumu nepobrali. AI bezduše kráčí vstříc projektilům, nezvládne se ani krýt za překážkami nebo se jen tak zmateně točí na místě.

zdroj: Foto: Se svolením First Contact Entertainment

Přitom nejvíce času nestrávíte v té hrstce osmi map, ale v lobby. Přestože je Firewall Ultra čerstvý titul, nasbírat až sedm dalších hráčů, abyste se vůbec do nějaké hry dostali, je anabáze na dlouhé minuty. Budiž malou útěchou, že čekárna není jen nějaká tabulka, ale virtuální sklepení, ve kterém si můžete ladit výbavu, brouzdat v obchodě a trénovat mušku na střelnici, abyste si ukrátili čas, zatímco matchmaking zdlouhavě láká spoluhráče a protivníky.

Nekonečné čekání na zábavu

Když už se tedy do nějakého zápasu dostanete, čeká vás poměrně zábavná a přímočará střílečka. Plížit se chodbami, kontrolovat rohy a slepá místa je ve VR zkrátka zatraceně chytlavé. Stejně tak střílení samotné je uspokojivé, protože koukat a mířit přes virtuální zaměřovače je mnohem zábavnější, než jen rejdit po stole myší. Klíčové slovo her pro VR je imerze, která do jisté míry funguje i tady.

Jenže u míření a střílení taky veškerá interaktivita Firewall Ultra končí. Absolutně nechápu, proč nedělá ani takovou základní věc, jakou je manuální výměna zásobníků a natahování závěru zbraní. Přebíjení probíhá jednoduchým stiskem tlačítka, přesně tak, jak jsme na to zvyklí ve střílečkách, které hrajeme na monitorech a televizích. Vždyť přece pohyb v 3D prostoru a manipulace s ovladači Sense je obrovská výhoda hraní ve virtuální realitě!

Čekal bych třeba, že hodu granátem bude předcházet manuální vytažení pojistky. Že pro otevření dveří musíte vzít za kliku a ne na ně jen ukázat a zmáčknout akční tlačítko. Firewall Ultra zkrátka žánr nejenže vůbec nikam neposouvá, ale v některých ohledech dělá nepochopitelné kroky zpátky.

zdroj: Foto: Se svolením First Contact Entertainment

Pochopil bych to, kdyby hra měla kompetitivní ambice. Aby se zkrátka smazaly rozdíly v šikovnosti mezi hráči a šlo skutečně jen o to, kdo má nejpřesnější mušku a kdo dokáže chytře číhat na nepřátele v temných koutech. Jenže ruku na srdce, hra zkrátka jako kompetitivní titul nevypadá. Stačí se jen podívat na modely a animace postav. Všichni vypadají, že potřebují pomoc exorcisty, protože je posedl démon ze sedmého kruhu pekla, jak se jim končetiny kroutí a ohýbají v nepřirozených úhlech.

Kam se díváš?

I relativně novátorské využití sledování očí funguje tak napůl. Je skvělý nápad, že se hozenému flashbangu bráníte zavřením očí. Že když při míření jedno oko přivřete, automaticky se vám přiblíží mířidla. Jenže sledování očí slouží i pro pohyb v jakékoliv nabídce. Povětšinou sice funguje bez problémů, ale když selže, je to samozřejmě v ty nejhorší možné okamžiky. Třeba když se v přestřelce snažíte vyměnit zbraň za granát a hra vám do ruky místo toho neustále hází miny nebo pistoli, až začnete mít podezření, jestli se vám během hraní Firewall Ultra náhodou nespustilo šilhání.

zdroj: Foto: Se svolením First Contact Entertainment

Kritizovat musím i systém progrese. Za zápasy dostáváte kredity a reputaci, za které můžete nakupovat nové zbraně, vybavení, pasivní bonusy postavám a různé úpravy pušek jako například tlumiče, kolimátory, laserové zaměřovače a podobně. Jenže Firewall Ultra vám měnu ani zkušenosti rozhodně nerozdává po hrstech. To znamená, že než se dostanete k něčemu zajímavému, může to trvat i vyšší jednotky hodin. Ve hře, která má zápasy na pár minut a v podstatě jeden herní mód. Mimochodem, ke kreditům samozřejmě můžete přijít i nákupem za reálné peníze.

Jasně, má jít o hru jako službu, do které bude postupně přibývat nový obsah. V prvním roce po vydání bychom se měli dočkat například dvou nových map a dvou kooperativních módů. Jestli je ale teď problém najít spoluhráče a na zápasy se čeká neúnosně dlouho, jak bude Firewall Ultra vypadat za půl roku, rok?

Pavlovův reflex

Možná bych nebyl tak přísný, kdyby Firewall Ultra na PS VR2 neměl konkurenci. Kdyby to byla jediná online týmová střílečka, dalo by se nad spoustou chyb a nedodělků mávnout rukou a říct si: „Střelba je celkem fajn. Když narazíte na bezva partu lidí, kteří se snaží taktizovat a komunikovat, tak si užijete docela dost legrace. Tak vlastně proč si Firewall nezahrát?“ Jenže on má konkurenci. Konkurenci, která Firewall Ultra ve všech ohledech válcuje.

zdroj: Sony

Pro lásku boží, zahrajte si Pavlov! Má neskutečně zpracovanou střelbu s parádní interaktivitou i obrovské spektrum zbraní, včetně těch z druhé světové války. Co hrdlo ráčí různých módů, v čele s děsivou parafrází na Predátora a ubohý tým policistů, který se snaží o přežití. Servery jsou neustálé plné hráčů, takže dostat se do hry je otázka sekund, navíc hra i parádně vypadá a je o třetinu levnější.