Autor: Mickey Mouse Publikováno: 31.října 2001 |
![]() ![]() ![]() Ani další skladby nepostrádají dynamičnost a jejich tóny pomáhají navodit tu správnou soutěživou atmosféru. Suma sumárum, grafika je zase lepší, modely a pohyby věrnější a zvuky i hudba si také polepšily. Intro hry doprovázené hudbou od Gorrilaz (singl 19:20) není špatné, ale pokračuje v pomalu klesajícím trendu co se týká jeho kvality. Právě EA nám kdysi ukázali, jak pořádné intro má vypadat a my mohli na vlastní kůži pocítit, co to s hráči dokáže udělat. Bohužel, již několik let je vidět klesající tendence. Kdo viděl intro z NHL, jako by viděl i FIFU, možná je to letošní fotbalové o trochu vyvedenější. Nový systém přihrávek a střel Máme za sebou úvod a povinné shrnutí herní omáčky a dostáváme se k tomu, nač asi čekáte nejvíc. Největším průšvihem vývoje FIFY bylo řadu let to, že se s ní nic nedělo. Nastupující ročník se od toho předchozího funkčně lišil minimálně a přes veškeré nářky hráčů jako by tvůrci zůstali k prosbám i výtkám hluší. Problémů bylo dost a dost a téměř všechny hrdě přetrvávaly a už to vypadalo, že zůstanou věčně. Na hře se to projevovalo tím, že její zábavnost se dala měřit na dny, v dalších ročnících už jen na hodiny. Jinými slovy - vyhozené peníze. Letos konečně už asi i tvůrci hry pocítili hanbu a konečně se opřeli do herního enginu, který tak doznal podstatných změn, většinou k lepšímu. Ano, letos konečně přichází fotbal, kde nestačí jen bezduše mačkat klávesy a dívat se, jak se všechno samo odvíjí a gól je otázkou sprintu po lajně a centru do vápna na nůžky posílající míč neomylně do sítě. Nejdůležitější změnou je vlastní systém přihrávek, centrů a střel. Již nestačí stisknout příslušnou klávesu a sledovat, jak míč přistane přesně tam, kam jste chtěli. Nyní jsou všechny tyto činnosti doprovázené stupnicí, která se objeví při stisknutí patřičné klávesy a jejím držením se zvyšuje síla vaší přihrávky, centru či střely. Zároveň se tím určuje i jejich přesnost. Pokud podržíte V případě střely klávesu příliš dlouho, tak minete cíl klidně o deset metrů i víc. Pokud přihráváte či centrujete, je rovněž potřeba zvolit optimální sílu, aby míč našel svůj cíl. Slabá přihrávka nedoletí, silná skončí pravděpodobně v autu, navíc často nepůjde směrem, kterým jít měla. ![]() Jenže... .. skutečnost je ale trochu jiná. Sice je možné volit sílu střely či přihrávky, ale není to tak, jak se nám autoři snaží vnutit. Ona stupnice síly je pouhým přepínačem poloh málo - akorát - moc. Vše je naskriptované a tak si poté, co toto ovládání dostanete do krve, začnete všímat, že vůbec není pravda, že když ťuknete do míče a úplně stejně ťuknete za chvíli, poletí míč stejně daleko - kdepak. Dá se to popsat asi tak, že když zastavíte ukazatel síly v první třetině, bude přihrávka slabá, když někde cca uprostřed, bude akorát a když dáte větší ránu, vyletí z hřiště. Čili je to rozhodně lepší než dřív, ale není to tak, jak se nám snaží namluvit a jak si v prvních chvílích budete i myslet. Narážečky a centry S novým systémem dále souvisí i vychytávečka v podobě narážeček. Předvolenou klávesou si můžete narazit se spoluhráčem tak, že vy nahrajete jemu a on vám přihrávku ihned vrátí do míst, kam si naběhnete. Výborně se tak dá kombinovat a vytvářet si šikovné příležitosti. A zase - hraje zde velkou roli přesnost a šikovnost hráčů a nedá se vůbec říct, že to vždycky vyjde. Navíc záleží, kam si nabíháte, jak, atd. Další novinka je v podobě centrů a přihrávek do běhu. Systém je vyšperkován tak, že buď můžete sami, když máte míč dát spoluhráčům povel, aby si zkusili naběhnout do volného prostoru anebo se o to často pokouší oni sami. Ve hře se to pak projeví tečkovanou čárou v barvě vašeho či soupeřova týmu (vidíte i soupeřovy pokusy o naběhnutí) směrem od místa, kde se hráč právě nachází tam, kam si nabíhá. Vidíte tak linii, do níž se můžete pokusit nahrát. Klidně si může nabíhat i víc hráčů do různých míst a je na vás, kterému se rozhodnete přihrát. ![]() ![]() ![]() Tahle vymoženost opět posouvá herní možnosti mnohem dál a dělá z FIFY fotbal. Ruku v ruce s novým systémem hry jde i celkové uvolnění herního napětí. Hra jednak není tak zbytečně zrychlená oproti reálu jako dřív, navíc jsou často hráči ve volnějších pozicích, je prostor pro taktiku, vyhledání volného spoluhráče a není už nutné hrát otrockým ťukecem na jeden dotek. Pokud tedy tuto část hry shrnu, musím FIFU pochválit za velký krok kupředu, který ale není zas tak velký, jak se ozývá z úst tvůrců. Rozhodčí Kromě vlastních hráčů jsou nedílnou součástí každého utkání rozhodčí. I zde došlo konečně k prolomení ledů a hlavní rozhodčí není sporadicky a náhodně pískající individuum. Nyní se píská každý faul a ne jen náhodně vybrané zákroky a již jsou fauly hodnoceny podle toho, jedná-li se třeba o zákrok zezadu a ne podle nálady sudího. I tak není ale ve hře faulů mnoho, počítač hraje dost čistě a sejme vás spíš leda v okamžiku, kdy kličkujete a snažíte se mu tak umýt hlavu. Jiné to ale může být při hře živých protivníků. Když už jsme u faulů, zmíním skutečnost, že i oblíbená metoda skluzů, která dříve fungovala téměř stoprocentně na zastavení kohokoli je nyní již mnohem víc v hráčových rukou. Jednak je opět potřeba sklouznout potřebným směrem, navíc je skluz třeba dobře načasovat, jinak odzbrojíte leda sami sebe. Vzpomeňme v souvislosti s hlavním rozhodčími jeho čárové kolegy, kteří jednak oba stojí na stejné lajně (???) a občas ukážou praporkem nesprávným směrem. Je to jen grafický detail a kope či vhazuje správná strana, ale je to rozhodně zajímavé. Ovládání hry ![]() Zamrzlý příjem centrů S ovládáním souvisí ještě jeden přežitek, který zůstal, a tím je nemožnost pohybovat hráčem, na nějž jde centrovaný míč. Tento hráč je prostě zaražený na místě a jediné, co můžete udělat, je stisknout třeba hlavičku či nůžky a čekat, jestli se soupeř míče zmocní před vámi. Nepomůže ani přepnutí na jiného hráče a zpět. Příjemce centru je prostě neovladatelný. Škoda. To samé je k vidění, i když si hráč na centr nabíhá. Můžete na něj přepnout, ale on poběží stejně tam, kam má namířeno a nic s tím neuděláte. Rovněž mi vadí, že někdy v klíčových okamžicích selže obránce. Představte si situaci, kdy běží útočník na branku a paralelně s ním jej kryje běžící obránce. No a někdy se stane, že se obránce v klíčový moment zničehonic zasekne asi na vteřinku a tím získá útočník vražedný náskok, který již nedoženete. Pokutové kopy ![]() Standardní situace a chybějící trénink Jinak ve hře zůstává zachován způsob exekuce standardních situací tak, že se vám nad třemi spoluhráči objeví čísla 1, 2 a 3 a příslušnou klávesou pošlete míč k danému hráči, navíc máte možnost zamířit a vyslat míč libovolně do prostoru hřiště. Na tomto místě vzpomenu další nepříjemné překvapení letošního ročníku. Jsou jím zrušené tréninkové módy. Opět jev, který naprosto nechápu. V době, kdy byla hra celá automatizovaná a nebylo v podstatě co trénovat, tak jsme mohli zkoušet penalty, autová vhazování, rohové kopy i hru v poli. Nyní, kdy konečně vidím už víc důvodů si zatrénovat, najednou všechno zmizí. Rovněž zapomeňte na možnost si při standardní situaci měnit rozestavení hráčů, ať už přímo, anebo zvolením některého z taktických rozestavení, což obojí v minulosti šlo a nyní to chybí. ![]() ![]() ![]() Falšované střely Pryč je i možnost plynule nastavit faleš střely či centru a objevivší se šipka jde pouze ohnout doleva či doprava. Nicméně možnosti falšovat střely tu jsou a ne zrovna malé. Ve hře si můžete navolit dvě klávesy pro levou a pravou faleš. Pokud tuto klávesu podržíte při střelbě, vykrucují míče v letu vývrtky až oči přecházejí. Pokud pak takovou falšovačku dopravíte do branky, vaše radost nemůže být větší. Netvrdím, že je to snadné, ale jde to. Točeňáky uvidíte ve hře proti počítači hojně na obtížnosti World Class, která je klasicky nejtěžší ze tří úrovní, na nichž se dá FIFA 2002 hrát. Kamery Hru je již tradičně možné sledovat pohledy několika kamer. Letos došlo k jejich předefinování, některé zmizely, některé jsou nové. S rukou na srdci se ale dá klidně tvrdit, že pro hru bude vhodná pouze jedna, která dává největší přehled o situaci na hřišti. Radar sice existuje, ale sledovat jej jsem se nikdy nenaučil, alespoň ne tak, jak bych potřeboval. Co mě mrzí je nemožnost měnit pohled kamery do protilelých stran (klávesa TAB), jako je tomu třeba v NHL. Používáte-li kameru boční (jako že asi určitě), je všechno v podstatě fuk. Ale velice nadějně vypadá například kamera, která vám ukazuje hřiště směrem od jedné branky k druhé. Jenže ouha, ta je použitelná pouze tehdy, když hrajete směrem nahoru. Po změně stran je zhola k ničemu, neboť při útoku nevidíte vůbec před sebe. ![]() Brankáři Kamenem úrazu počítačového fotbalu byli vždy golmani. Někdy se zachovali přímo heroicky, především ale byli dovedností i rozumem na hony za hráči v poli. Na jejich chování jsem byl tedy obzvlášť zvědavý poté, co mě příjemně překvapila hra v poli. Mno, a jsme zase u toho. Abych byl upřímný, jedná se téměř o stejné blbce jako předtím a v golmanech opět vidím největší slabinu hry, což mě strašně mrzí. Obzvlášť to pocítíte při hře s počítačem, který hlavně na vyšší obtížnosti střílí přesně, což proti živému hráči nemusíte tak markantně pocítit. Jeho chování je obdobně tupé a alibistické jako dřív - stojí většinou na brankové čáře i když je nad slunce jasné, že by měl vyběhnout vstříc útočníkovi či pro centrovaný míč. A odtamtud už se toho ve velké bráně zachránit příliš nedá. Navíc jsem vypozoroval, že se o to brankář ani nijak nesnaží a jeho golmanské pohyby jsou jen alibistickou kamufláží. Nikdy nezůstane stát jako dřevo a vždycky po střele skočí, ale je to většinou jen reakce na jistý gól, jen aby to vypadalo. Dokonce není vůbec potřeba trefit odkrytou část branky, projde i to, co míří na golmana. Takto jsem dal i dostal nesčetně branek třeba z téměř nemožného úhlu. Golman stál u brankové čáry u tyčky, takže ho ani obstřelit nešlo. Koukal směrem na útočníka, ten míč nastřelil rovnou na golmana a ten nijak střelu nevyrazil. Nedobře se mi to říká a jsem z toho sám moc zklamaný, ale čekal jsem mnohem víc. Dokud budou brankáři zevlovat na čáře, není možné je považovat za účinné strážce svatyně. ![]() A nejen tohle jsou svízele, které s golmany zažijete. Jejich topornost je vidět i tehdy, když se metr před nimi zastaví míč a oni stojí a koukají na něj. Pak přiběhne útočník, klidně si míč před golmanem vezme, obejde ho a skóruje. Na druhou stranu jsem často byl svědkem světlých momentů, kdy golman několikrát za sebou úspěšně vyrazil střelu, vyběhl a lehl do rány či si přišel pro centrovaný míč a sebral jej nad útočníkovou hlavou přesně v duchu svých povinností. Už už jsem si říkal, že mu křivdím a že není takové dřevo. Ale ruku na srdce - byly to výjimky. Musím se na to dívat objektivně a nemohu chválit golmana, který pustí v zápase šest zbytečných branek a pak zázračně pokryje tři střely zblízka. Golmani vs obtížnost hry Při hraní FIFY jsem také nabyl dojmu, že snad s rostoucí obtížností jsou golmani slabší a slabší. Nejvíce dobrých zákroků jsem snad zažil na „amatéra“, kdy jsem se potil při zvládání nového způsobu ovládání. Nejvíce naprosto laciných branek jsem dal i dostal na World Class. Navíc mnohem víc šikovných zákroků vídám při hře průměrných až slabých týmů oproti hře nadupaných fotbalových gigantů. Já jsem nabyl dojmu, že s rostoucí úrovní se zlepšují jen hráči v poli, golmani zůstávají stále stejnými dřevy a čím lepší útok se jim postaví, tím je jejich neschopnost markantnější. Rozhodně nebýt toho, že se často branka přestřelí, byla by výsledná skóre díky golmanům mnohem vyšší. A perla na závěr - už několikrát (což je poměrně často) se mi stalo, že golman pustil do sítě zcela zbloudilý míč, třeba nepřesnou přihrávku po zemi skoro od poloviny hřiště. To je dost průšvih. Co se týká neohrabanosti brankářů, trochu ji nechápu. Přeci jen je vidět z některých zákroků, že účinně zasáhnout umí, že umí střelu vyškrábnout z rožku, reflexivně ji odrazit, vyběhnout si pod centr apod. Proč to ale dělají tak vzácně je mi velkou záhadou. Přijde mi to asi jako kdyby uměli, ale nechtělo se jim. ![]() ![]() ![]() Herní módy Konečně se dostáváme po dlouhém rozboru hry k tomu, co si vlastně můžeme ve hře dopřát. Pamětníci zapomenou na sálovku, která zmizela již před lety a už se asi neobjeví. FIFA 2002 nám nabízí toto: Přátelák neboli utkání mezi libovolně vybranými týmy. Zde nejste nijak omezováni a můžete vyzvat kohokoli kýmkoli, včetně hry stejného celku na obou stranách. Klasika, ke které není co dodávat. Snad jen to, že si můžete vybrané týmy uložit jako výchozí, což je aspoň trochu náplast na to, že nelze nijak zobrazit seznam mužstev či skupin a je potřeba pěkně jednu podruhé proklikat nejprve skupinami a pak dílčími týmy k tomu, abyste našli ten pravý. Lig anebo raději skupin je celkem ve hře 22, což je velice úctyhodné, neboť jejich náplň tvoří několik stovek týmů z celého světa. Naši ligu zde nenajdeme, ale reprezentaci ano a dokonce i ve skupině nazvané „Zbytek světa“ objevíme i naši AC Spartu Praha a Sigmu Olomouc. Zajímavostí budiž takové Holandsko, které má svůj nároďák pojmenovaný No.1, No.2 atd., jelikož se nepodařilo zoficializovat smlouvu a tudíž EA nezískali licenční práva. To bude asi i důvod, proč zde nenajdeme holandskou ligu. Úřední šiml vládne i mimo naše hranice a tím spíš oceňme ty stovky ostatních týmů, za kterými si představme krom jiného smluvní listinu s razítkem. Databázi týmů samozřejmě tvoří jak týmy nejznámějších lig, tak i nároďáky seskupené podle mezinárodních fotbalových federací, k nimž jejich země patří - UEFA, CONCACAF, CONMEBOL, ... ![]() Multiplayer umožňuje hrát po internetu či po lokální síti, modemu a dokonce i po sériovém kabelu. Trochu zklamáním je, že jediný herní mód, který je možno v multiplayeru odehrát je přátelské utkání - žádný turnaj či sezóna nejsou podporovány. V případě multiplayerových her jsem narazil na další perličku - nemožnost se ze síťové hry vrátit zpět. Vytvořím síťovou hru, zahraji si třeba zápas, ale nikde už nenajdu nic, jak bych se vrátil zpět do základního menu hry. Jediná možnost je vyskočit do Windows. No tohle... Další herní možnosti K dalším místnostem, kam se můžeme podívat, je třeba tzv. Creation Centre. Zde si můžete vytvářet vlastní týmy, vlastní hráče anebo editovat týmy již existující. Ke kladům hry bych přidal, že je při hře patrný fyzický vzhled hráče. Hráči nejsou stejně vysocí a hubení, ale každý má svoji postavu danou výškou a hmotností. Dokonce když jsem pozoroval známé hráče, musel jsem uznat, že si dali autoři práci a ztvárnili je podle skutečnosti. I v naší „repre“ ihned vidíte, kdo je hromotluk Koller i kde se pobíhá subtilní Rosický. Team Management představuje další známou místnost, kde lze provádět změny v sestavách, nastavovat herní formace a strategie, určovat exekutory standardních situací a vyměňovat hráče mezi kluby. Z dalších vychytávek letošního ročníku je, že v případě, kdy se vám zraní hráč hra automaticky nabídne hráče, kterého doporučuje jako náhradníka (to má na svědomí volba FIFA 2002 Assistant, kterou si můžete zapnout či vypnout). ![]() Několik dalších postřehů Na závěr tohoto sáhodlouhého povídání bych ještě rád zmínil několik drobností, které jsem zaznamenal a kterých bych se rád alespoň zmínkou dotkl. Jednak je to nezvykle vysoký počet tyček a břeven, nastřelovaných hlavně počítačem. Jako příčinu vidím mechanismus počítání střely a její odchylky. Na jednu stranu se takto stává hra atraktivní, ale všeho moc i zde asi škodí a vypadá to trochu nepřirozeně. Nepodařilo se mi přijít ani na to, jak vypálit pořádnou ránu a zároveň trefit branku. Buď dám neslanou nemastnou střelu, kterou brankář stejně většinou pustí, anebo jde šupa úplně mimo. Počítač někdy zcela zbytečně kličkuje ve vápně a místo střely centruje míč z vápna pryč. Další zmínku bych věnoval zřejmě bugu, který se projevuje tím, že hráči nehrají v pozicích, které jim přiřadíte. Prostě se vám často stane, že ti, kdo mají hrát v útoku, v něm nehrají apod. Občas zamrzí, že rozhodčí nijak neberou ohled na situaci na hřišti po faulu. Žádné ponechání výhody nečekejte, ani když jste třeba v úniku na prázdnou branku a deset metrů za vámi někdo složil vašeho spoluhráče. Obdobné pravidlo platí i v případě standardní situace před koncem poločasu. Klidně se odpíská konec ihned po kopnutí do míče z přímého kopu, ani se nepočká, až míč dopadne či doletí k brance. ![]() ![]() ![]() Nastavení hry Za zmínku stojí i dvě položky v herních nastaveních zvané Crossing Model, Passing Model. Pomocí nich si můžete ladit obtížnost hry a míru počítačové asistence. Abych řekl pravdu, nějak jsem zatím nepřišel na to, co se jejich změnou projeví ve hře, přijde mi to pokaždé stejné. Dlouho jsem hrál na standardní nastavení těchto položek. Po čase, když už jsem měl pocit, že ovládání mám v krvi, jsem chtěl „přitvrdit“ a vypnout si asistence počítače při přihrávkách, ale ejhle - nepoznal jsem žádný rozdíl, ať jsem nastavil cokoli. No a pro všechny tweakery tu mám jednu dobrou zprávu - v adresáři ...\data\cmn\ najdete soubor ini.big. Je to klasický textový konfigurační soubor, který obsahuje spoustu volitelných parametrů hry, včetně komentářů k jednotlivým položkám, z nichž se většinou dá dobře odhadnout, co ta která nastavuje. Pokud máte chuť, můžete se v konfiguraci povrtat a upravit si její chování tak, aby vám co nejlépe vyhovovalo. Důležité ovšem je, že ini.big nesmíte editovat notepadem ve Windows, který soubor poškodí a pak hra nelze spustit, k editaci poslouží dobře např. starý dobrý dosový edit (příkaz "edit ini.big"). Ještě stojí za zmínku, že i když jsou u řady položek udávány i rozsahy „rozumných“ hodnot, někdy hra začne padat, i když použjete hodnotu „povolenou“. Chce to prostě zkoušet a je vidět, že stejně jako celá FIFA má i tohle nějaké ty mouchy. ![]() Závěrečné slovo Nyní bych se chtěl pokusit hru shrnout a zhodnotit. Není to snadné, protože jednak je zde mnoho nového, ale hlavně ve hře najdeme spoustu rozporuplných prvků. V každém případě mi z toho všeho, co jsem s novou FIFou zažil, vychází, že se jedná konečně o znatelnější vylepšení a krok kupředu, který měl být učiněn už hodně dávno. Pohledem relativním, tedy srovnávacím s minulými ročníky tento jednoznačně vychází jako absolutní vítěz. Pokud ale budu hru hodnotit pohledem absolutním, musím brát zřetel na celkem nezanedbatelný počet slabých míst a bugů, které zde najdeme. Něco může odčinit patch, který doufám vyjde a vychytá drobnosti, nad něčím se dá i přimhouřit oko. Jako podstatné mínus ale pořád beru chování brankářů, kteří hlavně při hře s počítačem budou vaší noční můrou a celkový dojem ze hry hodně degradují. Vadí mi i ono „mrznutí“ hráčů přijímajících centr a některé další prvky v chování hráčů, které mě jen utvrzují v dojmu, že se stále jedná o nascriptované sekvence a vliv hráče na dění je minimální, často žádný. Jediný rozdíl po pár dnech hraní mezi touto FIFOU a předchozími vidím v tom, že nyní můžete minout či přestřelit a nahrát si do běhu. Nic víc, a to je mnohem míň, než jsem po prvních dojmech čekal. Mnohem lepší pocity mám ze hry proti živým hráčům. Tam mám konečně pocit, že hraju fotbal a hra je nepoměrně zábavnější než kdy dřív. I zde ale platí, že každý laciný gól o to víc mrzí. Mám-li se o hře vyjádřit procentuelně, dám jí cca 75%. Zpočátku mě možná budete mít za škarohlída, ale po pár dnech, kdy vstřebáte ovládání a trefit branku či si narazit se spoluhráčem už pro vás nebude věcí naprosté náhody, začnete vnímat i ty ne zrovna povedené herní aspekty a myslím, že mi dáte nakonec za pravdu. Pro co nejlepší hru doporučuji nevybírat si pro hru celky, které mají nejlepší hodnocení, spíš nějakou tu střední třídu. Pak mi přijde hra o poznání fotbalovější. ![]() Stáhněte si: Demo (16 MB), Video (4 MB), Intro (8 MB) |
Mickey Mouse připravil: jd |