Hra Evil Islands od tvůrců úspěšných Rage of Mages patřila k nejočekávanějším RPG letošního jara, ale to hlavní ji bohužel chybí...

Evil Islands: Curse of the Lost Soul - recenze

Autor: Slider
Publikováno: 24.března 2001

zdroj: tisková zpráva Hra Evil Islands od ruského týmu Nival Interactive, tvůrců úspěšných Rage of Mages, patřila k netrpělivě očekávaným titulům. Bylo o ní napsáno mnoho preview a rozhovorů s tvůrci, kde se o této hře hovořilo jako o potenciální konkurenci pro Warcraft 3. Proto, když se mi hra dostala do rukou, jsem se okamžitě pustil do jejího hraní. Bohužel se však opět ukázalo, že sliby autorů před vydáním některých her bývají dost přehnané. I když hra nabízí prakticky vše, co tvůrci slibovali (kromě poutavého příběhu a strhující atmosféry) a je v ní obsaženo slušné množství nových nápadů, chybí ji to nejdůležitější - hratelnost.

• Výborné zpracování
Začněme však od toho nejlepšího co hra nabízí, což je jednoznačně grafika. Graficka je velice povedená a zejména na 3D modelech postav je vidět spousta práce. Ve hře narazíte celkem na zhruba 100 druhů nepřátel a každý z nich je pečlivě a detailně vymodelován, stejně jako spousta dalších objektů, kterými jsou jednotlivé mapy poseté. Když procházíte hrou, narazíte na nejrůznější chrámy, ruiny starých paláců, a množství dalších objektů. Bohužel i přes to působí některé mapy trochu prázdným dojmem a jejich pečlivé prozkoumávání je většinou ztrátou času. Vedle propracovaných 3D modelů si autoři dali záležet i na ostatních grafických efektech, jako jsou práce se světlem a stínem, mlha, nebo hezky udělaná vodní hladina. Propracované jsou i změny denní doby, nebo počasí v průběhu hry a řeknu Vám, že krajina při západu slunce vypadá v EI opravdu krásně.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Hra se odehrává na třech odlišných ostrovech, přičemž každý z nich má jiné podnebí i architekturu, takže je stále na co se dívat. Za zmínku stojí rovněž úvodní intro, které je opravdu výborné a patří k jedněm z nejlepších, které jsem poslední dobou viděl.

• Ale ta kamera...
zdroj: tisková zpráva Grafika je opravdu povedená, je tu však jedna drobnost, která způsobí, že si ji nebudete užívat tak jak by si zasloužila. Kamera je totiž zvolena celkem nešťastně a hráč se s ní musí dost často trochu poprat, aby bylo vidět alespoň něco. Autoři zvolili 3D kameru, používanou ve 3D real-timeových strategiích, která se bohužel pro RPG hru příliš nehodí. S obrazem si můžete sice téměř libovolně otáčet, přibližovat si jej, nebo naopak vzdalovat, ale najít si optimální pohled je dost náročné. Kameru si sice můžete „zamknout“ na jednu ze svých postav, kterou pak automaticky sleduje, ale jakmile dorazíte mezi nějaké objekty (třeba do lesa), nebo dojde k souboji, stejně budete kamerou „kvrdlat“, aby bylo alespoň něco vidět.

• Poutavý příběh?
Důležitým prvkem každého správného PRG je zajímavý příběh, který většinou bývá tím hlavním, co žene hráče dál a nutí ho strávit u počítače dlouhé hodiny. Nejúspěšnější RPG hry většinou nabízejí poutavý příběh s množstvím dějových zvratů a postranních úkolů. Avšak právě příběh je jednou z největších slabin EI - je absolutně lineární, bez jakýchkoliv podstatných dějových zvratů a vedlejších úkolů. NPC, se kterými si můžete promluvit, je žalostně málo a i když jsou rozhovory celkem obsáhlé, většinou se týkají pouze zadání jednotlivých úkolů. Rozhovory, stejně jako celý příběh, jsou naprosto lineární a vy nemáte žádnou možnost, jak je ovlivnit - na začátku hovoru si pouze vyberete téma a zbytek hovoru proběhne automaticky, aniž byste měli jakoukoliv možnost ho zvrátit. Hlavní dějová linie je hodně chudá a jen velmi zřídka se dozvíte něco, co se jí týká.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Úkoly, které na Vás čekají v průběhu hry, rovněž nepatří mezi nejoriginálnější. Většinou jde o úkoly typu "jdi na určené místo, tam někoho zabij, nebo něco najdi a vrať se zpátky". Najdou se sice i zajímavější úkoly, zpestřené nějakým podúkolem, ale většinou jde o to samé. Úkoly se většinou skládají z několika jednodušších částí typu, ale všechny jsou zadány velice jasně a jejich splnění většinou nevyžaduje takřka žádné přemýšlení. V zadání úkolu je vždy přesně popsáno jak co vyřešit a to hru činí poměrně jednoduchou bez nutnosti používat šedou kůru mozkovou.

zdroj: tisková zpráva Jen tak pro příklad, v jednom úkolu se musíte dostat kolem silného orka, kterého prakticky nemáte šanci přemoci. Hra Vám přesně poradí, že orkové jsou pomalí a že pokud ho kousek odlákáte a proběhnete kolem něj mezi skaliska, kam se pro svou velikost nedostane máte vyhráno. Tyto rady mě celkem vadily, protože hráč tak přichází o potěšení řešit podobné problémy vlastní hlavou.

• Bitky a boje
Boje v EI jsou real-timeové, s možností zastavit čas rozdělit jednotlivým postavám jejich úkoly a pak čas opět spustit. Tento systém, použitý mino jiné i v Baldurs Gate, patří v současné době k nejpopulárnějším, protože má dostatečný spád a přitom máte dostatek času k volbě a provedení vhodné strategie. EI má některé zajímavé nápady a jedním z nich je například schopnost „backslash“, tedy útok zezadu. Pokud se k nepříteli přiblížíte zezadu a on si Vás nevšimne, zasadíte mu úder, který mu ubere několikrát více života, než běžný útok. Navíc máte možnost zvolit si, na kterou část těla zaútočíte, přičemž většina běžných nepřátel tento druh útoku nepřežije. Pokud se Vám podaří své postavy dobře zkoordinovat, máte možnost porazit i mnohem silnější skupiny nepřátel, kterým se jinak nemůžete postavit.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Dobrý nápad, je tu však jedno „ale“ a tím je inteligence Vašich postav - pokud totiž zaútočíte jednou ze svých postav na daný cíl a ostatní členové Vaší skupiny jsou v agresivním módu, zautočí na daný cíl rovněž. No a cíl se po prvním zásahu pochopitelně otočí a začne bojovat. Pokud tak máte ve skupině lučišťníka, pečlivě si naplánujete útok, připlazíte se až k cíli a dáte příkaz k útoku. Místo toho, aby protivník dostal ránu sekerou do hlavy, kterou by „neustál“, ho Váš lučišťník neškodně poškádlí šípem a je po momentu překvapení. Samozřejmě, že můžete lučišťníka přepnout do defenzivního módu, ale to pak zase nebojuje vůbec, jediným řešením je tak ovládat všechny postavy do posledního puntíku a nenechat jejich vlastní „demenci“ žádný prostor.

• Podivný systém zlepšování hrdinů
zdroj: tisková zpráva Trochu zvláštní se mi zdá systém zlepšování hlavních hrdinů. Klasicky dostáváte za každého zabitého protivníka nebo za splněný úkol vždy určitý počet zkušenostních bodů, které se rozdělí mezi Vaše postavičky. Za určitý počet bodů si pak můžete vylepšit některé vlastnosti. Dost mě však překvapilo, že když si zlepšíte třeba dovednost s mečem, o jeden level „se zdraží“ nejen schopnost bojovat s mečem (tedy její druhý level), ale i všechny ostatní. První level zacházení s lukem tak bude stát dvojnásobek prvního levelu zacházení s mečem, pokud byste pak chtěli ještě třeba sekeru, bude stát zase dvojnásobek, tedy už čtyřnásobek meče.

Tento systém funguje podobně i pro magii, fyzické atributy a speciální vlastnosti a přijde mi dost nešťastně zvolený. K menu s inventorářem a vlastnostmi se navíc lze dostat pouze na hlavní mapě, nebo při obchodování.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Naopak celkem příjemná je možnost vlastnoruční výroby zbraní, brnění případně i kouzel. Pokud najdete/koupíte návod, můžete si ze získaného materiálu vyrobit vše potřebné sami a nemusíte to kupovat. Vyráběné zbraně se navíc dají modifikovat vložením libovolného kouzla. Kouzla pak můžete modifikovat runami, které zvyšují jejich účinnost, dosah, případně některé další vlastnosti. Zase je zde však jedna zvláštnost - zbraně a vlastně veškerou výstroj můžete získat pouze tak, že si je vyrobíte, nebo je koupíte, protože po zabitých nepřátelích zůstanou pouze tzv. trofeje, ale jejich zbraně bezezbytku zmizí. Trofeje ze zabitých nepřátel jsou nejrůznější druhy kůží (vlci, divoká prasata), kostí (kostlivci a spol.) a dalších materiálů, které můžete použít k výrobě potřebné výbavy, nebo je máte možnost prodat.

• Je to celkem nuda
Nejhorší je však nuda, která Vás po pár hodinách hraní této hry popadne. Hezká grafika se Vám okouká, zlepšování vlastností postav Vás rovněž nebude příliš motivovat k pokračování dál, jak tomu bylo například u Diabla. Příběh se ztrátou paměti hlavního hrdiny, který pátrá po své minulosti tu už byl rovněž nesčetněkrát (Planescape Torment, Revenant a další hry) a ničím Vás nepřekvapí. Nad většinou zmiňovaných nedostatků v této hře by se dalo přimhouřit oko a prvních pár hodin to vypadalo na celkem dobrou hru, ale pak Vám to začne připadat pořád dokola a začnete se postupně nudit.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
I když je tato recenze plná kritiky, není Evil Islands zase tak špatnou hrou a zařadil bych ji někam mezi lehký nadprůměr. Bohužel se od ní očekávalo mnohem více a pokud by si někdo dal stejnou práci s příběhem a questy jako s grafikou, mohlo vše dopadnout zcela jinak.

Hru pro účely recenze zapůjčila společnost Bohemia Interactive

Slider