• Povinnost pro příznivce hororů
zdroj: tisková zpráva Horor Evil Dead z roku 1982, který se v českém překladu jmenoval Lesní duch (někdy přeloženo jako Duch lesa), zřejmě ve své době neunikl ani jednomu fanouškovi videa. Před více než deseti lety se u nás šířil na pirátských videokazetách v nekvalitních kopiích a každý, kdo ho tenkrát neznal byl „mimo mísu“. Znalost tohoto filmu byla téměř povinná. Nemylme se, nebylo to způsobeno tím, že by se jednalo o tak kvalitní horor, ale jen a pouze tím, že náš filmový trh byl totálně vyhladovělý a my jsme, až na pár výjimek, normální horor vlastně neměli šanci vidět. Byl pro nás úplnou novinkou, protože v této oblasti jsme snad kromě Vetřelce a Drakuly a pár Hitchcockových klasik neznali nic.

Lesní duch byl nový především mírou děsu, která z něj čišela na každém kroku a zcela určitě byl pro nás zcela nový druhem hrůzy. Přesněji řečeno, zde snad nešlo ani tak o strach, jako o totální znechucení. Na rozdíl od Vetřelce, který byl přímým útokem na první signální soustavu, se v Lesním duchovi nejednalo o žádné děsivé náznaky a zatajená očekávání, ale o naturální a drsný pohled na „onen“ svět. Potoky krve, zvratků, hnisu a rozkládajícího se masa byly prvkem, do té doby u nás nevídaným.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva V úvodu se v krátké videosekvenci dostáváme do okamžiku, kdy se do lesní opuštěné chatky vydává Ash se svou dívkou. Ve chvíli kdy rozdělává v krbu oheň, mu upadne ruka a ta spustí stařičký magnetofon, na němž je nahráno zaklínadlo které vyvolává „lesního ducha“. V zápětí máme možnost vidět průlet lesem očima Ducha a jeho vniknutí do chaty, kde přepadne a zavraždí Ashovu milou. Tohle hrdinu opravdu hodně naštve a rozhodne se: se všemi duchy a zombiemi řádně zatočit a zúčtovat. A tady nám začíná i hra. Ash si na uříznutou ruku nasazuje a řádně upevňuje motorovou pilu a „hrrr na ně“.

Jedná se o určitou kombinaci adventury a akce. Na pořádnou adventuru je to příliš jednoduché a na střílečku je to moc pomalé a neakční. Klasicky sbíráte předměty do inventáře, ve kterém od samého počátku máte k dispozici konvertor, jímž můžete řadu předmětů „překonvertovat“ na jídlo, které vám dodává zdraví, nebo na benzin do motorové pily. Dovoluji si na tomto místě protestovat proti velikosti inventáře (ale je to tak zhruba všechno, co s tím můžu udělat), který je tak zoufale malý, že budete později hodně zvažovat, zda nějaký předmět sebrat či nesebrat, aby vám zbytečně nezabíral místo.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Pro adventuristu, který je zvyklý sbírat všechno, protože nikdy neví, kdy se mu bude to či ono hodit, je to prokletí, protože jste nuceni si pamatovat, kde jste jaký předmět viděli, abyste se pro něj mohli ve chvíli potřeby vrátit. Je ale pravdou, že používání jednotlivých věcí je velmi logické a že ke klasickému „všechno na všechno“ vůbec nemusíte přistupovat. Práce s inventářem je jednoduchá: v okamžiku, kdy máte pocit, že musíte něco použít, vyvoláte jej písmenem I a kliknete na zvolený předmět. Je-li vaše volba správná, je předmět automaticky použit.

• Nejen s motorovou pilou
zdroj: tisková zpráva Po celou dobu vás provázejí mrtvolky, kostlivci, duchové a zoombie, kteří mají nezřízenou touhu vás okamžitě a střelhbitě „ubezdušit“. Vy můžete používat motorovou pilu, kterou máte, ostatně, napevno nasazenou místo jedné ruky, nebo další různé, povětšinou střelné, zbraně, které máte v ruce druhé. Obojí je limitováno množstvím náplně, kterou máte k dispozici, a to ať už se jedná o benzin či o náboje. Nejednou budete nuceni použít na zrůdičky jakousi modifikaci oboustranné sekery, kterou také budete mít k dispozici a která má tu obrovskou výhodu, že náboje ani palivo nepotřebuje. Útěchou vám může být to, že z některých, vámi ubitých, zombie budou náboje vypadávat. Doporučuji cestou sbírat všechny houby, které potkáte, protože právě houby vám mohou být vítaným zdrojem pohonných látek a zdraví, ke kterým se dostanete za pomoci výše zmíněného konvertoru.

Většina zrůdiček je lehce přemožitelná, nejlépe se likvidují okřídlené lebky, protože na ty stačí vystřelit prakticky bez míření a vždycky nějakou sundáte. Je ale pravdou, že hůř se s nimi bojuje jen za použití oboustranné sekery. Při bojích se zombiemi, zvláště pak, vyleze-li jich na vás současně několik, je k nezaplacení vaše motorizovaná končetina :) Jestliže vám některá tupá mrtvola vleze přímo „pod ruku“, budete mít možnost vidět, jak ji pila rozřezává, jak se strašidlo chvěje a jak z něj stříkají potoky krve.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Není třeba se nijak potvor zvláště obávat, protože inventář můžete vyvolat i během lítého boje a v klidu si doplnit zdraví i další propriety, za předpokladu, že je v inventáři máte. Pokud ale tomu tak není, pak vám vřele doporučuji vzít nohy na ramena, protože v této hře je uděláno tak neuvěřitelně pitomým způsobem „sejfování“, že pokud vás mrtvolky zabijí, můžete se vrátit o hodně velký kus zpátky. Totiž zmíněné „sejfky“ lze ukládat jen za dvou předpokladů: pokud máte v inventáři starou magnetofonovou cívku, kterou jakoby spotřebujete na uložení a pokud jste na své cestě dorazili k bedně, kam tuto cívku s uloženou hrou schováte. Takže počet vašich uložení je limitován a je třeba jím šetřit jako šafránem. Že to nijak neprospívá hratelnosti snad ani není třeba zdůrazňovat, ale tímto způsobem je systém ukládání pozic zpracován v každé podobné hře (Resident Evil, Alone in the Dark...), a tak se s tím asi budeme muset smířit.

• Vyvolání té správné hororové atmosféry
zdroj: tisková zpráva Evil Dead se ovládá současně myší i klávesnicí. V options si můžete nastavit klávesové zkratky pro jednotlivé úkony. Je udělána velmi dobře, co se týče zvuků. Hudba, zvukové efekty i dabing jsou velmi vyvážené a odpovídající. Vezmeme-li, ovšem, v úvahu fakt, že veškerý dabing vytvořil Bruce Campbell osobně, nemusíme se kvalitě nijak zvlášť divit. Přece jen je to profesionální herec :) Ale zcela jistě nejsilnější stránkou celé hry je grafika. Jedná se předrenderované pozadí v kombinaci s ručně kreslenými aktivními předměty. Postavy jsou v 3D a je hojně využíváno dynamické kamery, která má ale omezen úhel záběru. Toto omezení je zcela na místě a dokonce by, podle mého názoru, mělo být i větší, protože se mi nejednou stalo, že se mi při „přepnutí“ z jedné kamery na druhou ztratila ze zorného pole veledůležitá věc, jako například krvelačná bestie blijící na mě zelenožluté hnijící zvratky, které měly účinky kyseliny sírové. No a při takovém náhlém přepnutí je otázkou života a smrti se rychle zorientovat.

Celá hra je po grafické stránce zpracována přesně podle filmové předlohy. Tvůrci uvádějí, že pro každou scénu mají fotografický podklad, který věrně přenášeli do hry. I samotného Ashe si nafotografovali a snažili se o co nejvěrnější podobu. Musím říct, že tento záměr se jim podařil skvěle. Jen s atmosférou se poněkud netrefili. Slibovali ji totiž strašidelnou až hororovou, ale pokud bychom chtěli být skutečně přesní, můžeme označit atmosféru jako ponurou. Ono totiž udělat kreslený horor je nesmírně těžké, protože i sebezrůdnější kreatura je jen kreslená postavička, namalovaná krev nevypadá děsivě a i barevně vyvedené hnilobné zvratky vám husí kůži nevyvolají.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Jak zlikvidovat Knihu mrtvých
zdroj: tisková zpráva Hra je rozdělena na několik částí, nebo, chcete-li, aktů, mezi kterými jsou animované sekvence vysvětlující události a uvádějící vás do dalšího děje. Základním cílem hry je zničit Knihu mrtvých, jejíž listy jsou volně rozesety po mapě a vy je musíte posbírat a Knihu zkompletovat. V druhé polovině hry se dostáváte do minulosti, do doby vzniku této knihy ve starobylém Damašku. Máte k dispozici mapu, která vám pomáhá se zorientovat v místě, kde se právě nacházíte. Tady musím říct, že je velká škoda, že není možné se zde přesunovat pomocí této mapy z místa na místo, ale že musíte otrocky procházet třeba i složité bludiště, chcete-li se dostat na nějaký konkrétní bod dostat.

Co se týče hratelnosti: musím říct, že mě hra neuspokojuje ani coby adventuristu ani coby střílečkáře, ale současně vyvážením a zjednodušením těchto dvou žánrů se podařilo udělat celkem přijatelnou hru pro obě hráčské kategorie. „Doomista“ se nemusí bát žádných veledůmyslných složitostí a naopak adventurista se s málo obtížnými boji také vcelku dobře vyrovná. A, koneckonců, hrálo se mi to docela dobře.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Na závěr si dovolím úvahu o tom, že opravdu nevím, zda se tato hra na našem trhu uplatní, vzhledem k tomu, že nás, co Evil Dead známe, je opravdu poskrovnu. Tento film v současné době je k nesehnání ve většině pražských videopůjčoven a silně pochybuji o tom, že by byl k sehnání někde jinde, v nějakém jiném městě. A jestliže tato hra předpokládá dobrou znalost filmového příběhu a dokonce s ním pracuje, nejsem si jistá, jestli je u nás ta pravá cílová skupina hráčů. Na druhou stranu musím říct, že můj přítel tento film nezná a přesto mu to ve hraní nijak nevadilo. Takže - zkuste to a uvidíte sami.